NOVÉ interaktivní algoritmy AKUTNĚ.CZ 2021 - vol.1

Všechny algoritmy také prošly recenzním řízením odborníkem na danou problematiku. Tvorba algoritmů byla, stejně jako vše ostatní, ovlivněna celosvětovou pandemií. Tvůrčí týmy vše zvládly na výbornou, přestože byl do značné míry omezen osobní kontakt. Těšíme se na příští rok, další algoritmy a na vás, příznivce portálu AKUTNĚ.CZ. Tentokrát snad již v tradičním tvůrčím procesu.

Ponořte se do nových virtuálních případů z klinické praxe! Zde je prvních 10 nových interaktivních algoritmů roku 2021:

Tamponáda perikardu

Deana Slovjaková, Jana Šimčíková, Ivana Diešková, Tamás Komlósi

Tamponáda perikardu je závažný život ohrožující stav, kterého včasné rozpoznání je pro pacienta klíčové. I tradiční myslivecký hon se tak při nešťastné náhodě může proměnit v boj o život. Perikardiální tamponáda patří mezi takzvané „4T“ reverzibilní příčiny náhlé zástavy oběhu a v tomto algoritmu vás provedeme její diferenciální diagnostikou a terapií od přednemocniční péče až po definitivní ošetření v nemocnici.

Pokousání psem

Tereza Prokopová, Aneta Mrkvičková, Terka Šiprová, Katka Šalandová

Pokousání zvířetem je častým typem úrazu obzvláště u dětí. Má širokou škálu od drobných ran až po ztrátová poranění. Kvůli riziku infekcí vyžaduje specifický postup péče a léčby, kterým se odlišuje od ostatních typů poranění. V našem algoritmu se zaměříme na pokousání psem, protože to je nejčastějším případem. Algoritmus popisuje ve dvou větvích odlišné postupy pro psa očkovaného a psa neočkovaného proti vzteklině.

Transport patologického novorozence

Martin Vavřina, Martin Janků, Kateřina Machanová, Tereza Urbánková 

Porod je běžnou součástí lidského života a jako takový může být i on bohužel doprovázen komplikacemi stran matky či dítěte. V našem algoritmu se podíváme na protrahovaný porod dvojčat, po kterém bude nutné zhodnotit stav a rozhodnout o transportu jednoho z dětí. Kam převést patologického novorozence, aby mu byla poskytnuta adekvátní péče? Jak při cestě postupovat v zajištění vitálních funkcí? Jak reagovat na zhoršení stavu? Pokud na tyto otázky neznáte odpovědi, věříme, že po zvládnutí našeho příběhu, budete na takové situace připraveni.

Popálenina u dítěte

Eva Klabusayová, Tereza Kramplová, Alena Brančíková, Aneta Vomelová 

Popáleniny jsou závažné a bolestivé úrazy. Tíže popáleninového úrazu závisí na rozsahu, lokalizaci a stupni popálenin. Léčba i následná rekonvalescence je dlouhá. U dětí se nejčastěji jedná o poškození kůže teplem. Algoritmus vás komplexně provede všemi kroky léčby popálenin u dětí, od laické první pomocí přes přednemocniční péči až po anesteziologickou a chirurgickou péči o popálené dítě.

Regionální anestezie u dětí

Tereza Musilová, Martina Kosinová, Anna Hrazdírová, Tereza Štenclová

Periferní nervový blok, jako součást multimodálního přístupu k léčbě bolesti, se již stává standardní součástí anesteziologické péče nejen u dospělých, ale také u dětských pacientů. Základní podmínkou pro provádění periferních blokád je dokonalá znalost topografické anatomie dané oblasti, která spolu s využitím ultrazvukových metod umožňuje minimalizovat možná rizika. Cílem algoritmu je přiblížit specifika provádění periferních blokád u dětí. Ukazuje výhody, které umožní malému pacientovi zpříjemnit pobyt na operačním sále a v pooperačním období, s důrazem na adekvátní léčbu pooperační bolesti.

Psychologická příprava dítěte na zákrok

Miroslav Světlák, Tereza Stepaková

Z výzkumů vyplývá, že 40 až 60 % dětí, zejména předškolního a mladšího školního věku, zažívá před zákrokem vyžadující celkovou anestezii, úzkost a stres. Část z nich potom vykazuje symptomy posttraumatického stresu, které mají nadále vliv na celkové fungování dítěte, rekonvalescenci a kompliance k jakékoli další lékařské péči. Za nejohroženější skupinu jsou považovány děti do 7 let věku. Existuje celá řada preventivních opatření, které riziko rozvoje posttraumatické stresové reakce snižují. Smyslem algoritmu je upozornit zdravotníky na klíčové body celé přípravy dítěte na zákrok v celkové anestezii z hlediska psychologie, které mohou dětem pomoci operaci lépe zvládnout.

Syndrom toxického šoku

Petr Štourač, Tamara Skříšovská, Madita Binder

Septický šok je život ohrožující stav, který vyžaduje urgentní zásah. Léčba a diferenciální diagnostika septického šoku může působit náročně, ale je nezbytná pro zajištění optimální prognózy. Tento algoritmus poskytuje informace o managementu toxického šoku, diferenciální diagnostice, možných chybách v diagnostice a o charakteristikách mikrobů způsobujících šok.

Intraabdominální infekce a akutní břicho 

Petr Štourač, Tamara Skříšovská, Hiroko Martin

Akutní břicho označuje různorodou skupinu urgentních stavů charakterizovaných náhlým nástupem prudkých bolestí břicha. Spektrum onemocnění zahrnutých v tomto termínu může vést k obtížné diagnostice, jelikož značně rozmanité možnosti etiologie zahrnují mj. obstruktivní, zánětlivé, vaskulární, infekční a gynekologické procesy. Zejména intraabdominální infekční procesy stojí za velkou částí úmrtí a představují jedinečnou klinickou výzvu vzhledem k evolučně dynamické povaze mikrobních patogenů a potenciálu pro rozšíření infekčních procesů z prvotního místa infekce. Výsledná diagnóza a management pacientů s podezřením na intraabdominální infekce závisí na důkladné anamnéze, strukturovaném zhodnocení, včasném zásahu a urychleném zahájení empirické léčby, následované úpravami v antimikrobiální terapii, jakmile je identifikován původce, je-li to nutné.

Pacient s COVID-19 v nemocniční péči

Olga Smékalová, Kateřina Hadrabová, Jan Beneš

COVID-19 je v současné době celosvětovým problémem. Pacienti vyžadují specifickou péči již během prvotního zajištění na odděleních urgentního příjmu. Celá řada pacientů je pro rozsáhlou virovou pneumonii od přijetí dependentních na vysokoprůtokové oxygenoterapii a vyžaduje hospitalizaci na lůžku jednotky intenzívní péče. U části z nich dochází i přes veškerou léčbu k progresi plicního postižení až do formy syndromu akutní respirační dechové tísně s nutností analgosedace, tracheální intubace a napojení na umělou plicní ventilaci. Adekvátní výměny krevních plynů pak nelze často dosáhnout při nastavení protektivní formy umělé ventilace. A proto se musí lékař uchýlit k použití pronační polohy a v nejtěžších případech také k metodám extrakorporální oxygenace. Tento algoritmus je rozdělen do dvou částí a řešitel se může hned v úvodu rozhodnout, zda se chce věnovat péči o nemocného s COVID-19 na urgentním příjmu nebo sehrát roli intenzivisty.

Strukturované předání pacienta

Martin Kutěj, Hana Straková, Karolína Lečbychová, Markéta Bílená, Tereza Ekrtová, Vojtěch Jarkuliš

Strukturované předávání informací o pacientovi a jeho správný překlad z lůžka na lůžko je velmi často považováno za marginální. Správné provedení těchto úkonů však výrazně zvyšuje bezpečnost pacienta a vede k lepšímu třídění a předávání zejména podstatných poznatků. Cílem tohoto algoritmu je poukázat na možnosti strukturovaného předání informací a bezpečného přesunu pacienta.