Jaké novinky se na poli intenzivní medicíny objevily? Nahlédněte s námi prostřednictvím reportáže na nejzajímavější momenty a postřehy tohoto ročníku.
Středeční dopoledne, kdy se do hotelu pomalu sjížděli účastníci kongresu z celé ČR i zahraničí, bylo nestandardně ve znamení workshopů, zaměřené na různá témata jako například: AKI a eliminační metody, Echokardiografie pro mírně až středně pokročilé nebo centrální žilní katetry. Odpoledne nabralo na obrátkách a po obědové pauze se konaly hned čtyři paralelní sekce, mezi nimiž byly: Následná intenzivní péče, Základy monitorování hemodynamiky či pro dobrodruhy atraktivní Intenzivní péče v extrémních podmínkách. Na posledně zmíněné sekci si mohli posluchači porovnat pohled na danou problematiku od tří různých účastníků, vojenských či humanitárních misí, z řad zdravotnického personálu. První přednáška prezentována dr. Oberreiterem z Brna byla zaměřena na představení vojenských polních nemocnic. Zdůrazňoval nebezpečí, kterému doktoři v tzv. “předsunutých” MASH (Mobile Army Surgical Hospital), dennodenně čelí. Seznámil posluchače s nejčastějšími poraněními, se kterými se v polních nemocnicích setkávají, a také to, jak se lékařská péče v těchto lokalitách zlepšila. Zajímavý poznatek byl o množství krve, v řádu desítek jednotek, které se spotřebují na vojáka, ale na druhou stranu se přímo na místě vždy najde dostatečné množství dárců. Volně navázala dr. Kušíková z Bánské Bystrice, která se zúčastnila několika misí, organizovaných Lékaři bez hranic. Začala poněkud filozofickým, avšak o nic méně důležitým, morálním zamyšlením: “Jak si ujasnit, co je dobře a co je zle ve válce?” Odpověď je jednoznačná, ačkoliv složitá. Pro lékaře v polní nemocnici musí bez výjimky platit pravidla: NEZÁVISLOST, NESTRANNOST, NEUTRALITA. Zatímco posluchači ani nedutali, vysvětlovala další specifika této práce. Doktor v takto náročných podmínkách se musí vyrovnávat s faktem, že mu budou neustále umírat pacienti pod rukama, naučit se pracovat s hněvem, komunikovat s místními pacienty a jejich rodinou a neposlední řadě umět potlačit své ego a pracovat v týmu. Publiku přeběhl mráz poté, co suše poznamenala, že veškeré útoky a teror ve válečných oblastech jsou mířeny právě na děti a civilisty. Blok zakončila Mgr. Jurigová z Prahy, anesteziologická sestra, která pravidelně vyjíždí na tzv. emergency mise, také s Lékaři bez hranic, která vyčerpávající přednášku o zdejších podmínkách, zakončila take home message: “Zpátky ke kořenům!” Protože právě ty jsou ty jediné, na co se může zdravotnických pracovník v polní nemocnici spolehnout. Závěrem odpoledne proběhlo slavnostní zahájení a uvítání účastníků prof. Šrámkem, předsedou ČSÍM. Krátce shrnul, co se plánuje v následujícím roce zrealizovat pro obor IM. Dále poděkoval jubilantovi prof. Kazdovi, za přínos pro obor a tím uvedl jeho přednášku o poruchách tonicity a distribuce tělních tekutin u kriticky nemocných. Den zakončil další, tentokrát zahraniční host, dr. Puthucheary z Londýna, přednáškou na téma Long term outcomes of critical illness, jejíž take home message bylo: “SURVIVORSHIP WILL BE THE DEFINING CHALLENGE FOR THE REST OF 21ST CENTURY”, a dále probíral, které modality úroveň přežití definují.
Čtvrteční dopoledne bylo zahájeno tzv. “snídaní s předsedou”, kde si mohli účastníci u ranní kávy prodiskutovat, cokoliv je napadlo, s prof. Šrámkem. Dále bylo kongresové dopoledne nabito tématy od výživy 21. století, přes toxikologii, až po simulaci krizových situací na ICU. Ani po obědové pauze tempo kongresu nepolevilo. Na sekci multioborové spolupráce se probírala různá témata intenzivní medicíny na kazuistikách prezentovaných zdravotníky daných nemocnic. Simultánně probíhaly sekce o neurointenzivní péči a debata o edukaci v neurointenzivní péči. V kinosále propukla vášnivá diskuze mezi odborníky, při workshopu na téma umělá plicní ventilace, při kterém si mohli dobrovolníci zkoušet rozdíly v nastavování ventilátorů na modelu při restrikčních a obstrukčních chorobách. Na sekci Hemodynamika a šokové stavy se vyčerpávajícím způsobem rozebrala daná problematika, a to od úplných základů a diagnostiky až po nuance v léčbě. Den byl zakončen překvapivě, tématy z oboru akutní kardiologie, kdy si posluchači na třech různých výkladech mohli osvojit výhody a limity jednotlivých typů oběhových podpor a také jaké jsou nejčastější kardiální etiologie zástav oběhu, přijatých do centra srdeční zástavy. Program však ani tak neskončil, večer se totiž mohli zájemci účastnit společenského večera, konajícího se přímo v hotelu.
Ani přes společenský večer, který probíhal do pozdních večerních hodin, řady posluchačů v pátek neprořídly a úvodem proběhly přednášky na témata soudního znalectví a názor intezivistů na daný případ, a dále např. blok o intoxikaci u dětí. Vrcholem programu byly sdělení tří zahraničních keynote řečníků na ožehavá témata, které vyvolala rozsáhlou diskuzi. Ani v pátek nechyběly informace z oboru kardiologie, kdy prof. Widimský hovořil o rozdílech v revaskularizační a reperfuzní léčbě, upozorňoval na vysoké účinnosti angioplastik v léčbě AIM a ischemických iktů a zásluhy konaní českého týmu s ním v čele, v prosazování této metody. Vyčerpávající, ale o to víc obohacující kongres byl tímto pomalu u konce a nezbývalo, než jej slavnostně zakončit – předseda prof. Šrámek účastníkům popřál mnoho zdaru ve svých profesích a pozval je na další ročník, který se pravděpodobně bude konat v jiné lokalitě.
Závěrem jsme si pro vás připravili dojmy z letošního kongresu lékařů KDAR FN Brno a též spolupracovníků portálu AKUTNĚ.CZ – Jozefu Klučkovi, Milanu Kratochvílovi a Romanu Štoudkovi. Položili jsme jim otázky přímo "na tělo" a oni odpovídali s jistotou sobě vlastní.
Co Vás nejvíce zaujalo na kongresu ČSIM v Praze?
RŠ: Na proběhlém kongresu ČSIM mě pravděpodobně nejvíce zaujalo jeho větší zaměření na vzdělávání mladých lékařů. Oproti minulosti, zde bylo znatelně více bloků přímo s tímto cílem. Pozitivním zjištěním bylo také vytvoření samostatného bloku zaměřeného na klinickou farmakologii, která na tento kongres bezesporu patří. Příjemně mě také překvapilo množství workshopů, včetně ukázek využití medicínských simulátorů, v tomto časovém i prostorovém omezení.
JK: Na letošním ročníku oceňujeme klinické pojetí přednášek a množstvo kazuistík, včetně možnosti zúčastnit se workshopů
Která témata Vám v rámci programu kongresu chyběla?
RŠ: Rád bych na takovém kongresu viděl také témata, která se věnují ekonomickým aspektům intenzivní péče. Tyto jistě mohou zasahovat do řízení pracovišť intenzivní péče a následně mohou i nepřímo ovlivnit péči o pacienty. Z dalšího mi zde chyběla již zmiňovaná témata z oblasti intenzivní péče v gynekologii, ale také bych uvítal blok se zaměřením na neurologickou problematiku, která by dle mého zasluhovala větší zastoupení.
MK: Podle našeho názoru na kongresu nejvíce chyběla pediatrická sekce a dále přednášky věnující se možnosti vzdělávaní v IM (EDIC, EDAIC). Pořadatelé by možná v dalších ročnících mohli zařadit TOP 10 studie v IM za poslední rok nebo aktuální trendy v IM, či nebo studie a doporučení, které nesmí intenzivista minout.
