On-line reportáž z Kurzu urgentní medicíny 2019

SOBOTA 13. 4. 2019

Organizátoři kurzu se již v časných ranních hodinách sešli ve foyer kampusu a pustili se pilně do příprav místností, než se dostavili k registraci první účastníci. V sobotu studenti absolvují několik přednáškových bloků. Vědomosti, které získají jim poslouží nejen v profesním životě, ale hlavně v nedělní, praktické části kurzu. 

ZAHÁJENÍ 8:15-8:30

Krátce po osmé hodině ranní nastal čas zahájit letošní Kurz urgentní medicíny. Jako první se mikrofonu ujal doc. Štourač, přednosta Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace. Pozdravil téměř stovku studentů, kteří si i přes chladné počasí našli cestu do kampusu. Dále poděkoval prof. Barešovi za dlouhodobou záštitu. Slovo předal prof. Gálovi, přednostovi KARIM FN Brno, který studentům připomněl, že KUM je pro studenty jedinečná možnost, jak přebrat klinické poznatky od zkušených lékařů. Dále se slova ujal dr. Doleček, primář Urgentního příjmu FN Brno, který kvitoval fakt, že z posluchačů KUM se často rekrutují zaměstnanci anesteziologických klinik. Zástupkyně ZZS JmK dr. Kubalová pozdravila auditorium a poděkovala, že jihomoravská záchranná služba se už řadu let může podílet na této unikátní akci. Další mluvčí a zástupkyně IFMSA byla Petra Křemečková, která zmínila, že KUM je pro studenty skvělá příležitost, jak se zamilovat do urgentní medicíny. Jako poslední se ujal slova prof. Bareš, děkan Lékařské fakulty a nově zvolený rektor Masarykovy univerzity, který poděkoval celému organizačnímu týmu. Dále zmínil to, že by si přál, aby se akce podobní KUM staly součástí nově připravovaného kurikula.

OBECNÝ BLOK 8:30-9:30

Úvodní přednášky se ujal dr. Zvolánek, ve které posluchače uvedl do základní problematiky urgentní medicíny, jako multidisciplinárního oboru. Úkolem urgentní medicíny je co nejrychleji stanovit, jestli daný stav ohrožuje aktuálně pacienta na životě. Pokud bychom tedy měli zájem o urgentní medicínu, musíme mít určitý důvtip, být zruční, odvážní, fyzicky zdatní, rychlí, ale také empatičtí a lidští. Pan doktor dále posluchače seznámil s dalšími složkami a pomůckami, se kterými pracují, zejména během hromadných nehod, kterou se zabývá speciální obor - medicína katastrof. Další přednáškou pokračovala paní dr. Zuchová na téma První kontakt s pacientem a přístup k němu. V prvních krocích postupujeme systematicky, dle známého algoritmu ABCDE systém a vždy myslíme na svou vlastní bezpečnost. Co je ale podle paní doktorky opravdu důležité i z její vlastní zkušenosti, je vyhodnotit zda na danou situaci mám a nebát se zavolat si pomoc. Pokud se nacházíme sami v terénu a nemáme při sobě speciální pomůcky, je důležité spoléhat se sami na sebe.

Ale hlavně neopomenout klasické metody vyšetření 4P: pohled, poslech, pohmat, poklep. 

Nikdy nesmíme zapomínat na komunikaci s pacientem (pacient není číslo ale člověk), případně můžeme podat analgezii. Poslední přednášku měl dr. Doleček. Posluchače zevrubně seznámil s problematikou polytraumat. Polytraumatem myslíme mnohočetné život ohrožující poranění. Pacienti jsou hodnoceni dle tzv. triáže, na základě které se rozhoduje, zda pacienta směřovat do traumacentra. Dále pan doktor posluchače seznámil s prací traumatýmu. Kromě diagnostiky a ošetření poranění je jejich hlavní úlohou stanovení priorit při ošetření v neodkladné péči. Důležité jsou co nejpodrobnější informace o úrazu, proto byl vyvinut tzv. MIST (mechanism, injuries, signs, treatment), protokol jak si předávat informace. Při ošetřování pacienta se řídíme dle European guideline 2019, kde jsou shrnuty postupy jaká vyšetření třeba udělat, referenční hodnoty, oxygenace, damage control surgery, damage control resuscitation a teplotní management.

BLOK ZÁKLADNÍ 9:45-11:25

Po krátké pauze zahájil dr. Doleček základní blok, kdy se věnoval neodkladné resuscitaci dospělých. Uvedl, že až 80 % zástav u dospělých vzniká z důvodu onemocnění srdce. Shrnul rozdíly mezi základní a rozšířenou neodkladnou kardiopulmonální resuscitací. Zástavu oběhu poznáme tak, že pacient je v bezvědomí, nedýchá, a nebo se u něj objevují tzv. lapavé dechy. Vysvětlil princip a postupy obou typů neodkladné kardiopulmonální resuscitace. Nutné je rychlé rozpoznání zástavy oběhu a minimalizovat přerušení komprese. Zmínil, že i kvalitně prováděná resuscitace nahradí pouze 25 % průvodního oběhu. V případě obnovení oběhu se pacient může budit, otevírá oči, hýbe se, kašle, ale častěji zůstane v hlubokém bezvědomí z důvodu reperfúze mozku. Periferní žilní vstup zavádíme ideálně na horní končetině. V případě, že je indikovaný adrenalin, podáváme co 3 - 5 minut až do konce resuscitace. Nakonec uvedl indikace ukončení kardiopulmonální resuscitace? Například u hypotermie až v případě zahřátí tělesného jádra pacienta nad 35 stupňů Celsia. Také vysvětlil, co jsou to potencionálně revezibilní příčiny zástavy oběhu, tzv. 4H a 4T a jak je poznáme a jak je zaléčíme. Slovo přebral dr. Dominik s problematikou neodkladné resuscitaci dětí a novorozenců. Co se týče rozdílů od resuscitace dospělého, zahajujeme kardiopulmonální resuscitaci dětí 5 vdechy. A to proto, že u dětí se nejčastěji jedná o sekundární srdeční zástavu, kdy se nejprve zastaví dýchání, pak až krevní oběh. Nejčastějšími příčinami zástavy oběhu u dětí je syndrom náhlého úmrtí kojence a tonutí. Dalším rozdílem je poměr stlačení a vdechů, kdy u dětí volíme poměr 15:2. V případě přednemocniční péče a jednoho zachránce, voláme záchrannou službu až 1 minutě resuscitace, výjimkou je prokazatelný kolaps, kde zvažujeme kardiální etiologii. Také dr. Dominik zmínil zajištění žilního vstupu, kdy pokud se nepovede do jedné minuty, volíme intraoseální vstup, ideálně v horní části tibie.

Při použití defibrilátoru nastavujeme u dětí energii 4 J/kg.

 Prognóza zástavy oběhu u dětí je špatná, mortalita se pohybuje kolem 62%. Na závěr přednášky shrnul principy resuscitace novorozence na porodním sále. S problematikou intoxikací vystoupil opět dr. Doleček. Zmínil, že člověk se může intoxikovat až desetitisíci látkami. Ukázal účastníkům kurzu americký server TOXNET, kde můžeme najít informace o mnoha různých toxických látkách. Doporučil si do telefonu uložit číslo na toxikologické informační středisko, kde poskytují informace jak laikům, tak zdravotníkům 24 hodin denně. Intoxikace je druhou nejčastější příčinou poruch vědomí, často bývají navíc kombinovány s traumatem. Vždy se snažíme zajistit látku, eventuálně její obal. Vždy postupujeme dle algoritmu ABCDE, kdy v D podáváme antidotum, E navíc zahrnuje evakuaci v případě, že se nacházíme v zamořeném prostředí. Také dr. Doleček rozebral jednotlivé toxidromy a jejich terapii. Pro opioidní syndrom je velmi charakteristická mióza, poruchy vědomí a respirační útlum. V rámci přednemocniční péče je nutná stabilizace oběhu, ventilace, podání antidot, myslet na hypotermii a možnost těžké hypoglykemie. U každého intoxikovaného je nutné monitorování EKG, jelikož látky mohou způsobit změny srdečního rytmu. Zmínil výhody černého uhlí, které podáváme v dávce 1g/kg.  Závěrem vystoupila dr. Kubalová s přednáškou “jak nebýt v šoku ze šoku”. Často jen z mechanismu úrazu můžeme pomýšlet na skutečnost, že by pacient mohl být v šoku. Krátce shrnula patofyziologii šoku a způsob, jak šok rozpoznáme. Při fyzikálním vyšetření nacházíme bledého pacienta s alterací vědomí, tachykardií, tachypnoí, hypotenzí. Zmínila různé příčiny a typy šoků. Připomněla, že pacient v neurogenním šoku bude mít místo tachykardie bradykardii. Při hemoragickém šoku je nutné zastavit krvácení, tekutinová resuscitace a prevence hypotermie. Tekutinovou resuscitaci zahajujeme infuzí  500-1000 ml krystaloidů, u dětí 20ml/kg. Na závěr rozebrala anafylaktický šok, nejrychleji se rozvíjí po intravenózně podaných  lécích a poštípání hmyzem. Život zachraňujícím lékem je intramuskulárně podaný adrenalin.

V polední pauze čekalo na účastníky kurzu úžasné překvapení. Ve venkovním prostranství se sjelo několik hasičských vozů a vozů ZZS, kteří se s obrovskou vervou pustili do vyprošťování dvou figurantek, které byly zaklíněny v autě v prostředí improvizované dopravní nehody. Všichni účastníci napjatě sledovali skvěle sehranou práci jednotlivých složek záchranného systému. Vše dopadlo skvěle a studenti si pod dohledem hasičů mohli vyzkoušet práci s hydraulikou a jinými prostředky. 

BLOK SKILLS PRO UM 12:30-13:50

Po obědové pauze zaujal posluchače dr. Helán s tématem zajištění dýchacích cest. Kladl důraz na jednoduchost postupů v akutních situacích, měli bychom si vybírat úkony, které dobře známe a máme prakticky natrénovány, neboť člověk v krizové situaci nedokáže využít to, co jen někde viděl nebo slyšel. Vysvětlil rozdíly zajištění dýchacích cest (DC) u pacientů na sále oproti přednemocniční péči týkající se jednak vybavení, jednak prostředí. Dále uvedl pár anatomických poznámek, následovalo zajištění DC u pacientů v rámci BLS. V profesionální přednemocniční péče máme k dispozici tzv.3+1 techniku (obličejová maska, LM, OTK a jeden invazivní vstup do DC). Nedílnou součástí co nejbezpečnějšího zajištění DC je důsledná preoxygenace, přičemž děti a obézní lidé desaturují velmi rychle. Ventilovat obličejovou maskou lze buď samostatně, nebo ve více lidech. Vhodným typem LM pro přednemocniční péči je Supreme, která velmi dobře drží tvar a je možné i zavedení nasogastrické sondy. Zlatým standardem je OTI, ale opět platí pravidlo, že bychom měli tento způsob zajištění DC znát včetně pomůcek, které můžeme využít. Upozornil na anatomické znaky, které pacienta předurčují k obtížné intubaci. Chirurgickým přístupem je potom koniotomie. Nejdůležitější je mít vždy záložní plán. Poté navázala dr. Kubalová s přednáškou Zajištění cévního vstupu, jenž je nezbytný k podání tekutin, léků, odběrům atd.

Metodou volby je periferní žilní vstup preferenčně na horní končetině.

U novorozenců v oblasti umbilikální žíly, případně žíly na hlavičce. Existují různé kalibry kanyl. U kritického pacienta potřebujeme kanylu s velkým průsvitem.  Další metodou je centrální vstup k rychlým objemovým náhradám, parenterální výživě, hemodynamickému monitorování, potřebě eliminačních metod nebo zavedení dočasného kardiostimulátoru. Mezi centrální vstupy patří v. jugularis interna, subclavia nebo femoralis. Výhodou je dnes možnost ultrazvukové navigace. Dobrým ekvivalentem je intraoseální přístup, pokud se kanylace žíly nedaří. U dětí je velké riziko dislokace. Místo vpichu volíme podle situace, věku, dostupného zařízení – nejčastěji proximální humerus, tibie. Komplikace intraoseálního vstupu mohou být velmi vážné, ale naštěstí nejsou příliš časté. Speciálním přístupem je port a PICC k dlouhodobějšímu zajištění žilního přístupu. Dalším tématem bylo využití automatického externího defibrilátoru (AED) v BLS v podání dr. Zuchové. Na hodně frekventovaných místech jsou v dnešní době rozmístěny AED, první pokus byl u nás v roce 2013. V rámci řetězce přežití má svoje místo v časném zajištění defibrilace u pacientů s primárně kardiální příčinou náhlé zástavy oběhu, což je až 80% dospělých. Cílem zhušťování sítě AED je jejich dostupnost do pěti minut. V době čekání na AED je ale stále třeba provádět nepřímou srdeční masáž. Z AED lze i zpětně stáhnout data, aby zdravotnická zařízení měla k dispozici zachycené maligní arytmie. Stejně jako u veškerých postup je třeba edukovat veřejnost, aby se nebála přístroj použít. Poslední téma tohoto bloku představil dr. Krtička s tématem Život zachraňující výkony aneb 4H/4T z pohledu traumatologa. Prvním takovým úkonem je hrudní drenáž. Krátce proto popsal mechanismy vzniku pneumothoraxu, zvláště tenzního, dále příznaky a diagnostiku. Nejvíce jsou vznikem tenzního PNO ohroženi pacienti na UPV. Co se týká řešení tohoto stavu - v přednemocniční péči se provádí punkce v 2. mezižebří, v nemocnici poté hrudní drenáž vždy za monitorace vitálních funkcí. Místem pro drenáž je 4. nebo 5. mezižebří ventrálně od střední axilární čáry co nejtlustším drénem zhruba 15 cm hluboko s dorzokraniálním směřováním. Nesmíme zapomenout drén zafixovat a před napojením na sání zaklemovat. Známkami správného zavedení je zamlžení drénu, odvod sekretu a zkouška pod vodní hladinou. Dalším život ohrožujícím stavem je srdeční tamponáda, nejčasetji traumatického charakteru. Důležitým diagnostickými znaky je Beckova trias, nicméně k potvrzení nám slouží ultrazvukové vyšetření v rámci FAST protokolu. Metodou volby k řešení je perikardiocentéza 1-2cm subxiphoidálně 18G jehlou nejlépe pod UZ kontrolou a pacienta ihned chystáme k ugentnímu operačnímu výkonu. Rescue postupem je potom resuscitativní torakotomie při penetrujícím nebo tupém poranění hrudníku.

OBOROVĚ SPECIFICKÁ ČÁST 14:10-15:50

Blok zaměřený na urgentní stavy v různých specializacích zahájila dr. Papíková z Gynekologicko-porodnické kliniky. V první části své přednášky se dr. Papíková zaměřila urgentní stavy související těhotenstvím a porodem kde vyzdvihla eklamptický záchvat a abrupci placenty. Posléze se zaměřila na porody extra muros, tedy porody mimo zdravotnická zařízení. V posledních letech se stále více objevují cílené porody v domácích podmínkách, což vede k potřebě lepší přípravy lékařů a zdravotníků z jiných oborů. V zásadě platí, že pokud porod probíhá překotně, proběhne i bez zásahu a úkolem zdravotníka je chytit novorozence a postarat se o něj i o matku po samotném porodu. V následující přednášce se dr. Peřina věnoval problematice akutních stavů v maxilofaciální krajině. Tato krajina je anatomicky poměrně komplikovaná a obsahuje životně důležité struktury. U izolovaných úrazů obličeje dochází jen výjimečně k šokovým stavům, ale mohou mít rozsáhlé trvalé následky funkční a kosmetické. I když tyto úrazy vypadají velice závažně, jejich řešení většinou snese odklad a přednost má řešení základních životních funkcí a dalších přidružených traumat. Naprosto zásadní je ovšem myslet na riziko aspirace odlomených zubů, uvolněných zubních náhrad nebo jiných traumaticky uvolněných struktur. Třetí přednáška patřila traumatologii dětských pacientů. Právě traumata jsou zodpovědná za více než polovinu úmrtí ve věku do 25 let. V první části se přednášející, dr. Plánka, věnoval rozdílům v anatomii a fyziologii dětského a dospělého pacienta. Velkou záludností dětské traumatologie je větší intenzita kompenzačních mechanizmů, které dlouho závažné stavy zakrývají. U dětí bychom měli také věnovat větší pozornost případné hypotermii jelikož jsou náchylnější k prochladnutí. V druhé části dr. Plánka postupně zmínil specifika neodkladné péče o dítě podle schématu ABCDE. V závěru pak představil kazuistiku 8 leté dívky, která spadla z 5. patra. Následující přednáška patřila traumatologii v podání dr. Macha. Ten se nejprve věnoval imobilizaci končetin a krku. V primární péči není klíčová repozice zlomenin, důležitá je imobilizace a o repozici nebo alespoň úpravu polohy se pokoušíme jen tehdy, dochází-li k ischemizaci končetiny a tedy pravděpodobně k útlaku cév. 

Polytraumatizovaný pacient není figurína, mluvte s ním ale nediskutujte.

Úraz hlavy ještě neznamená úraz páteře ale je třeba na něj myslet a proto je třeba zvažovat jestli úkon na který se chytáme, například sejmutí helmy, ne opravdu třeba nebo ne. Druhá část přednášky pak patřila prostředkům ke stavění masivních krvácení. Posledním přednášejícím bloku byl dr. Lipový, který se věnoval přednemocniční péči o pacienty s termickým poraněním.Tři hlavní problémy popálených pacientů jsou popáleninový šok, respirační selhání a septické komplikace. Právě poslední jmenované jsou nejčastější příčinou úmrtí popálených pacientů ve zdravotnickém zařízení. V přednemocniční péči je kladen extrémní důraz na teplotní management jelikož popálená pokožka přestává plnit termoregulační funkci. Dále je také zásadním krokem diagnostika inhalačního traumatu a případně profylaktická intubace v době kdy je ještě možná a otok dýchacích cest se ještě plně nerozvinul. Neméně důležitá ja pak i tekutinová resuscitace kde je jednoznačně doporučeno použití balancovaných roztoků ale platí, že jakákoli tekutina je lepší než žádná tekutina.

SPECIÁLNÍ ČÁST 16:10 - 17:30

Poslední, tzv. speciální část, otevřel svou přednáškou pan dr. Vaňatka z Letecké záchranné služby (LZS). Hned na úvod vysvětlil, jak LZS funguje a jakou roli hrají jednotliví členové posádky. Následně se zmínil o indikačních kritériích pro nasazení LZS, které jsou dány Českou lékařskou společností. Během zásahu musí být dodrženy určité zásady bezpečnosti, např. místo přistání vybírá pilot. Dále nám pan doktor poradil, jak se chovat v případě, že se dostaneme do míst, kde zasahuje vrtulník. Zmínil i zajímavou kazuistiku týkající se autonehody se zapojením LZS do zásahu. Pan doktor následně svoji prezentaci zakončil představením vědecké činnosti týkající se aplikace fibrinogenu, kterou se v rámci LZS zabývají. Druhé přednášky v rámci bloku se zhostil pan dr. Novotný. Svou prezentací se nám snažil přiblížit činnost ZZS při hromadném postižení osob. Úvodem upozornil, že ten, kdo na místo hromadné nehody přijede jako první, se automaticky stává vedoucím události. K ruce má tzv. check list vedoucího zdravotnické složky, který se skládá z řady pokynů, které by měly být splněny např. zjistit počet postižených osob, aktivovat traumaplán či nasadit si helmu. Dále musí být zvoleny osoby, které provedou třídění raněných a to do 4 skupin podle barev - zelená (chodící), žlutá (nechodící při vědomí), černá (nedýchající po záklonu hlavy) a červená (ostatní).

Každý účastník nehody by měl dostat třídící a identifikační kartičku, podle které následně probíhá další terapie a odsun z místa nehody.

Ošetřování postižených na tzv. shromaždišti probíhá podle minimálně přijatelného ošetření, kam patří např. zajištění dostatečné ventilace, zastavení zevního krvácení, fixace C páteře, či analgetizace. Svoji prezentaci pan doktor ukončil zajímavou kazuistikou o srážce autobusu a kamionu. Přednášku na téma Záchrana tonoucích si pro nás připravila paní doktorka Šrahulková. Při poskytování první pomoci je základem se k člověku dostat, nicméně je nutné si předem rozmyslet, jak se potom budeme z vody dostávat zpátky na břeh. Na videích nám paní doktorka ukázala, jak se dělá tzv. skok do neznámé vody, či jaká je technika vytažení člověka na břeh. Připomněla také, že při použití AED nesmíme zapomenout hrudník před nalepením elektrod osušit. Ke konci ještě zmínila specifika záchrany z ledu a na dalších videích demonstrovala různé techniky. Speciální část zakončila svojí prezentací paní doktorka Kubalová. Přednášela nám o specifikách urgentní medicíny v horách, kam patří záchrana osob z lavin či například i jeskyní. Poukázala na to, jak obtížné tyto záchrany dovedou být, že je potřeba se přizpůsobit velmi specifickým podmínkám, mít speciální vybavení, být připraven na ztížené možnosti transportu a mít na paměti, že zásah v takovém prostředí je rizikový nejen pro postiženého, ale i pro celou výjezdovou skupinu. Dále se paní doktorka věnovala záchraně z lavin, ve vysokých nadmořských výškách a zmínila také problematiku KPR v horách. Svoji prezentaci završila informacemi a zajímavostmi o hypotermii, zásahu bleskem a omrzlinách.

Neděle 14. 4. 2019

Druhá část kurzu probíhá ryze prakticky. Není tedy náhoda že při průchodu kampusem je možno narazit například na stanoviště hromadného neštěstí, simulované dopravní nehody, porodu v terénu či stanoviště zajištění i.v. vskupu. Co konkrétně studenty čekalo na jednotlivých stanovištích během rotací, se dočtete v reportáži. 

Stanoviště, kterému vévodí žlutý vůz ZZS, se studenti pod vedením záchranáře Štěpána a doktora Romana Štoudka seznamují s vybavením sanitního vozu a s průběhem zásahu. Také se učí používat nosítka. S primářem Pavlem Machem si studenti prakticky zkouší různé stabilizační a fixační metody, jako extenční a vakuovou dlahu, pánevní pás a podobně. Také si vysvětlují principy, okolnosti a komplikace jejich použití. Na stanovišti rozšířené resuscitace pod odborným dohledem dr. Dadáka si účastníci mohli po celý den trénovali celou řadu různorodých scénářů zástavy oběhu a jejich řešení. Účastníci prakticky zvládali jak zajištění dýchacích cest tak techniku resuscitace. Jako klíčový problém pro většinu skupin se ukázala vzájemná komunikace v týmu. Cíl stanoviště dětská kardiopulmonální resuscitace je jasný, naučit účastníky kurzu, jak postupovat při zástavě oběhu u dětí. V úvodu dr. Klincová stručně shrnula a připomněla zásady a principy jak základní, tak rozšířené neodkladné kardiopulmonální resuscitace u dětí. Následně se účastníci rozdělili na malé skupinky, kde si prakticky vyzkoušeli, jak a jakým způsobem do dítěte dýchat, kde a jak mačkat hrudník. Také měli možnost pracovat se samorozpínatelným vakem. Oživovali jak 8 letého chlapce, tak malé miminko. S dr. Moťkovou probrali, jak přistupovat k dítěti, která vdechlo cizí těleso. Na závěr si všichni zkusili, jak naředit adrenalin, jelikož dětský pacient vyžaduje nižší dávku než dospělý. 

Co by to bylo za kurz urgentní medicíny, kdyby si studenti nezkoušeli kanylovat žíly sami na sobě? Stanoviště s názvem zajištění žilního vstupu, kterému vládne pevnou rukou dr. Kubalová, je určeno přesně k nácviku kanylací. Nejprve si studenti prošli nezbytné teoretické základy, poté sliční asistenti demonstrovali správný postup  a dále už záleželo na šikovnosti studentů. Součástí stanoviště bylo i zajišťování intraosseálního vstupu. Paní doktorka Papíková o porodu mimo nemocnici poutavě vyprávěla již v sobotní, teoretické části. Teorie je teorie. Naštěstí si studenti mohou vyzkoušet porod v terénu na vlastní kůži. Jako vhodná a trpělivá rodička skvěle posloužila figurína, která neúnavně rodila děti jako na běžícím páse. Studenti se rolí porodníků zhostili statečně a simulaci si velmi užívali. Jak se správně chovat u dopravní nehody? Jaká je první pomoc? Kdo to do dneška nevěděl, názorně si vyzkoušel pod dohledem zkušené dvojice dr. Zuchové a hasiče Tondy. Studenti si na simulované dopravní nehodě vyzkoušeli správnou manipulaci se zraněným a vyproštění z vozidla. Jedno z nejpopulárnějších stanovišť je DAM (Difficult Airway Management). Zde si každý z účastníků vyzkoušel pod trpělivým dohledem lektorů hlavní část práce anesteziologa - zajištění dýchacích cest. Všichni zkusili bolestivý jaw thrust - uvolnění dýchacích cest, ventilaci obličejovou maskou, zavedení laryngeální masky, orotracheální intubaci a zapotili se u obtížné intubace, která vedla ke koniotomii. Samozřejmě nemohlo chybět legendární Hall of Fame DAM pod vedením dr. Pelikána. Jak vypadá práce složek záchranného systému v praxi? Studenti si vyzkoušeli koordinaci prací na stanovišti hromadného neštěstí. Poskytování ošetření během záplav není vůbec jednoduché. Nervozita stoupá, zraněných přibývá a záchranáři se musí potýkat i s otravnými novináři. Dr. Šrahulková studenty svojí simulací opravdu nešetřila. Stanoviště surgical skills prověřilo zručnost a dovednost letošních účastníků Kurzu urgentní medicíny. Jednou ze základních dovednosti chirurga a intenzivisty je zavedení hrudního drénu. Skvělým modelem k nácviku byla 13 kilová flákota vepřového boku. Studenty práce velmi bavila a jejich lektoři dr. Lukáč a dr. Kubát dohlíželi přísným chirurgickým okem

Na Kurzu urgentní medicíny ani letos rozhodně nesmělo chybět soutěžní stanoviště AKUTNĚ.CZ. Zde se účastníci proměnili v posádku rychlé lékařské pomoci, která mířila k pacientovi s nevolností po fyzické námaze. Jejich úkolem pak bylo zejména rozpoznat akutní infarkt myokardu a směřovat pacienta do odpovídajícího centra. Na všech soutěžících bylo vidět nadšení a touha po výhře, vítězem se ale mohl stát jen jeden. 

Slavnostní zakončení

Vše krásné jednou končí tudíž je čas na rekapitulaci. Závěrečná slova Kurzu urgentní medicíny zazněla z úst vyhlášeného odpůrce dlouhých projevů dr. Štourače. Vřele poděkoval všem účastníkům i organizátorům, jejichž práce byla usilovná. Účastníci netrpělivě čekali na vyhlášení výsledků soutěžního stanoviště AKUTNĚ.CZ. Rozhodčí a hlavní šéf stanoviště, dr. Gretz, přísně, ale spravedlivě posuzoval výkony studentů a ve spolupráci s kolegy vybrali vítěze. Nejlepší výkon a předvedl tým ve složení: Barbora Hollá, Daniel Kosztúr, Filip Keller.Stanoviště Difficult airway managementu s dr. Pelikánem, tradičně uvádí specialisty na zajištění dýchacích cest do Hall of Fame DAM. Tato čestná pozice letos byla udělena: Michal Matava, Soňa Gaborčíková, Kristýna Hanáková, Martina Hudcová, Vladislav Sejkanič, Edie Kheir, Dominika Ivančíková, Erik Kolář, Karin Kleinová, Adam Dočekal. 

Závěrem si studenti odnesli nejen certifikát o absolvování kurzu a malou drobnost ale doufáme, že i spoustu krásných zážitků a dovedností, jež ve svém profesním životě mohou zužitkovat. Děkujeme všem lektorům, přednášejícím, figurantům, účastníkům a IT podpoře a těšíme se na další ročník Kurzu urgentní medicíny.