III. mezioborový kongres „Spolupráce IZS při MU a katastrofách“

Výcvik a realita mimořádných událostí a katastrof v regionech, likvidace následků mimořádných událostí, traumatologické i evakuační plány nemocnic, ale i rizika migrace a teroristických útoků v České republice. Tomu všemu i mnohému dalšímu se věnoval letošní již třetí ročník mezioborového kongresu spolupráce IZS při mimořádných okolnostech a katastrofách. Přednášky ve formě pdf naleznete v našem sborníku.

9.00 − 10.40 hod Zahájení kongresu a Přednáškový blok I.

Poslední únorový den se v Brněnském v kongresovém sále hotelu Myslivna sešly stovky odborníků různých profesí věnujících se krizovému řízení. Podtitulem již třetího mezioborového kongresu zabývajícího se spoluprácí integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech a katastrofách bylo "bezpečnost v regionech – cvičení vs. realita. V úvodu krátce přivítal téměř plné auditorium dr. Nestrojil z Traumacentra FN Brno a poté i dr. Hanuška z generálního ředitelství HZS. Ten se hned ujal slova i s první přednáškou.
Dr. Hanuška představil nová guidelines IZS pro mimořádnou událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci (STČ-16/IZS). Tyto guidelines byly vytvořeny proto, aby existoval jednotný doporučený postup při podezření na výskyt vysoce nakažlivé nemoci (VNN) - tuto problematiku již řešili existující směrnice, ty ale byly v reálné situaci prakticky nepoužitelné. Nová guidelines se dělí na sekce 16A pro mimořádné události s podezřením na výskyt VNN ve zdravotnických zařízeních a 16B pro situace s podezřením na VNN v letadle či na letišti. Dr. Hanuška představil celý postup procesu při zajištění a transportu pacienta s podezřením na VNN a zdůraznil, že hlavním cílem je zajištění bezpečnosti pro zasahující složky, poskytnutí správné přednemocniční péče pacientovi a zamezení šíření nákazy.
Další přednáškou týkající se způsobu řešení mimořádné události podezření na VNN v jihomoravském kraji navázal dr. Mezulianík z ZZS JMK. Na začátku přednášky představil ochranné prvky, které posádky ZZS používají při práci s pacientem s podezřením na nebezpečnou nákazu. Na předních místech je v takových případech bezpečnost zdravotníků, proto je v každé sanitě balíček ochranných oděvů k jednorázovému použití včetně polomasky, rukavic, ochranných brýlí a návleků. Záchranná služba také disponuje biohazard týmy, které jsou speciálně vybavené a proškolené k práci s pacientem, který může být nakažen. Dvoučlenné a tříčlenné posádky biohazard týmů disponují transportním izolačním prostředkem pro pacienta, speciálně upraveným vozidlem a účinnými ochrannými prvky pro bezpečnost posádky (ochrannými obleky, maskami s filtrem, speciální obuví, odolnými rukavicemi). Pacient s podezřením na nakažení VNN je biohazard týmem transportován do Nemocnice Na Bulovce v Praze, případně co Centra biologické ochrany v Těchoníně. Při zajištění takového pacienta je nezbytná spolupráce všech složek IZS a někdy i Armády České republiky. Závěrem prezentace dr. Mezulianik zdůraznil, že členové biohazard týmů i ostatní zaměstnanci ZZS pravidelně několikrát ročně takové situace cvičí.
Mgr. Vernarcová z Operačného strediska záchrannej zdravotnej služby SR poté popsala proces zajištění pacienta s podezřením na VNN na Slovensku podle meziresortní metodiky z roku 2015. Hlavním principem řešení VNN je podle ní izolace nakažené osoby. V biohazard týmech záchrannej zdravotnej služby SR se proto nevyskytují lékaři ale pouze záchranáři.

Na rozdíl od České republiky není primárním cílem léčba pacienta ale jeho izolace.

Magistra Vernarcová vyzdvihnula důležitost součinnosti hygieniků, regionálních biohazard týmů a specializovaných infekčních pracovišť (ta se na Slovensku nachází v Bratislavě, Banské Bystrici a Košicích). Přednášku zakončila krátkou kazuistikou o přípravě překladu pacienta, který mohl být nakažen SARS.
V následné přednášce se dr. Pačiska ze ZZS Kraje Vysočina věnoval výhodám použití checklistů v případech kontaktu s potenciálně infekčním pacientem. Na začátku zdůraznil, že s mimořádnou událostí se téměř nikdo v praxi nesetká, ale každý by ji měl umět řešit. Vyzdvihl výhody používání checklistů ve stresovém prostředí, kdy jednak usnadní práci a jednak významně snižují riziko chyb. Poté představil jednotlivé checklisty používané u ZZS Kraje Vysočina – například checklist používaný pro třídění pacientů, checklist vedoucího lékaře nebo checklist vedoucího odsunu. Potvrdil, že s jejich použitím mají posádky ZZS Kraje Vysočina výborné zkušenosti a do budoucna plánují jejich použití rozšířit.
Poslední přednáška tohoto bloku se týkala systému evakuace ve FN Brno a přednesl ji Ing. Fiala. Představil evakuační plán FN Brno a také informační prvky pro příjem pacientů. V přednášce také sdělil další plány do budoucna a návrhy na další zefektivnění – například použití nových prostředků, čárových kódů. Závěrem upozornil, že evakuační plány by měly být vždy co nejjednodušší a evakuační trasy přizpůsobeny pacientům, kteří se po nich budou pohybovat. Upozornil také na nutnost pravidelných cvičení těchto situací.


10.55 − 12.25 hod Přednáškový blok II.

Druhý přednáškový blok dnešního kongresu se věnoval práci speleologické záchranné služby. Jako první ve své přednášce představil L. Matuška z SZS čemu se speleologická záchranná služba věnuje a jak je organizována. Spolu ním představil nprap. Buček lezecký tým HZS. Na závěr popsali několik cvičných i ostrých zásahů speleopotápěčů v jeskyních v česku i v zahraničí.
Následně se ujal slova dr. Nestrojil s přednáškou o zásahu v jedné z největších jeskyní v moravském krasu, v “Amatérské”, která proběhla téměř před 50 lety. Během své přednášky popsal za pomoci vzpomínek jednoho ze zachraňujících, V. Gregora “Celofána” a dobových fotografií postup tehdejšího záchranného teamu, který se skládal z hasičů, armády, báňské záchranné služby, příslušníků Veřejné bezpečnosti i řady amatérských záchranářů, lezců a potápěčů. Celý team ve výsledku čítal přes 600 lidí. Na konci bohužel vyprostili pouze těla utonulých speleologů, kteří zemřeli nejspíše již před zahájením záchranných prací.
S přednáškou o zásahu s optimističtějším koncem poté přispěl Ing. Pavlica z Horské záchranné služby, který popsal zásah, kterého se sám účastnil před 20 lety, kdy pátrali po mladíkovi, který se sám pustil do jeskyně poblíž Lysé hory. Selhalo mu světlo a v naprosté tmě se ztratil.
Následně vystoupil Mgr. Vodička, účastník záchranné akce 12ti ztracených chlapců v jeskyni Tcham Luang Nang Non v Thajsku, která proběhla začátkem července loňského času. Jelikož v Thajsku nefunguje záchranná služba určená a připravená pro podobné situace. Celou záchrannou akci zahájili zahraniční speleologové, kteří se tehdy v dané oblasti nacházeli nebo na místo na výzvu svých kolegů dorazili, až později převzala vedení akce armáda a lokální autority. Ve výsledku se celé záchranné akce zůžastnilo přes deset tisíc lidí z celého světa. Česká republika nabídla pomoc speleopotápěčů i čerpací techniky, která ale nakonec využita nebyla.
Na konci bloku se vrátil k řečništi dr. Nestroljil, který popsal tři roky starý zásah v jeskyni Lipovecká Ventarola v moravském krasu. Tehdy došlo k pádu speleologa z provazového žebříku.


13.30 − 14.50 hod Přednáškový blok III.

Po obědové pauze zahájil další blok náčelník horské služby v Beskydech Ing. Pavlica. Ten se spolu se svým kolegou z Orlických hor, náčelníkem Mgr. Hepnarem, účastnil v lednu tohoto roku evakuace lanové dráhy v lyžařském areálu Buková hora. Zde došlo k pádu stromu na nosné lano lanovky v době, kdy na ní byla přibližně stovka lyžařů. Ing. Pravlica postupně popsal postup záchranářů v podobné situaci a úskalí takovéto záchranné operace.
Mgr. Popela poté mluvil o roli inspekce provozu ZZS. Inspektor provozu se nevěnuje jen kontrole práce zaměstnanců a vybavení ZZS. Slouží pro transport krevních derivátů z vitální indikace, funguje v rámci first respondent systému, řeší dokumentaci mimořádných událostí i vypořádání nepojištěných pacientů a pomáhá při komunikaci v rámci zásahů integrovaného záchranného systému u náročnějších zásahů. Na závěr jsme měli možnost zhlédnout několik záběrů z mezinárodního taktického cvičení IZS na hraničním přechodu Rozvadov a několika mimořádných událostí v Plzeňském kraji.
Následně se dr. Langová ze ZZS Libereckého kraje věnovala metodickému cvičení P155. To proběhlo před půl rokem na různých místech v Liberci a okolí. A to včetně lanové dráhy na Ještěd, protiatomového bunkru v podzemí Liberce nebo ve výběhu bílých tygrů místní ZOO.

Cvičení proběhlo na různých zajímavých místech v Liberci a okolí, včetně jinak nepřístupného protiatomového bunkru v Libereckém podzemí nebo ve výběhu bílých tygrů místní zoologické zahrady.

Dr. Langová popsala průběh cvičení, úkoly, které posádky čekali i simulované hromadné neštěstí kterého se účastnili všechny posádky dohromady i spolu s dalšími složkami IZS. Letos se cvičeni P155 uskuteční v jihomoravském kraji.
Následně se ujal slova předsedající sekce dr. Jelen s problematikou nových drog na ostravsku. Zde na podzim loňského roku stáli za otravou 23 lidí z nichž 2 otravu nepřežili. Převážně se jednalo o syntetické kanabinoidy původem pravděpodobně z Polska.  
Na závěr se dostal ke slovu i druhý předsedající sekce dr. Koniok. Jeho přednáška patřila dotazníkové studii týkající se komunikace s problémovým pacientem v přednemocniční péči. Do studie byli zahrnuti jak pracovníci ZZS tak koroneři, patologové a soudní lékaři. Dle výsledků byli vystaveni riziku napadení všichni pracovníci ZZS, kdežto ostatní respondenti se s něčím podobným nesetkali.


15.00 − 16.20 hod Přednáškový blok IV.

Poslední blok zahájila přednáškou “Cvičení IZS - poučíme se?” dr. Tauchmanová ze ZZS Libereckého kraje. Uvedla svou přednášku prezentací cvičení, kterých se profesionálové ZZS Libereckého kraje v posledních letech zúčastnili. Dále navázala několika kazuistikami reálných zásahů u nehod autobusů a představila modelové situace organizované ZZS Libereckého kraje, kterých se mohli účastnit i laici.  Celkově se zaměřila na hodnocení chyb během organizace i řešení úkolů ať už profesionály nebo laiky. Vyzdvihla, že velmi důležitá je vzájemná komunikace a jednoznačné velení na místě zásahu. Upozornila na nezbytnost správného a efektivního třídění pacientů na místě hromadného neštěstí a správného použití hlášení METHANE, ale také vyzdvihla, že je důležitá vzájemná komunikace a jednoznačné velení na místě zásahu. Na další přednášce prezentovala Ing. Ralbovská cvičení složek IZS v Plzeňském kraji “Železniční nehoda v tunelu Ejpovice”. Cvičení se konalo v rozestavěném železničním tunelu na Rokycansku a účastnily se ho HSZ a ZZS Plzeňského kraje. Po představení technického zabezpečení cvičení a popisu průběhu cvičení vyzdvihla také závěry plynoucí z celé akce. Zásah v tunelu odhalil, že transport pacientů z místa neštěstí je velmi problematický a z tohoto důvodu jsou velmi omezené možnosti na zkrácení času při transportu pacientů do nemocnice. Ing. Ralbovská také ocenila, že první výjezdová skupina ZZS byla na místě do dvou minut od oznámení nehody. Při cvičení se také potvrdila skvělá spolupráce mezi jednotlivými složkami IZS. Bc. Šedivka popsal dvě největší cvičení složek IZS hlavního města Prahy v roce 2018. Nejprve popsal cvičení MUZEUM 2018, které se konalo v pražském metru. Scénářem byl simulovaný teroristický čin na frekventované zastávce metra, kdy 4 aktivní střelci zaútočili na cestující a poté došlo k výbuchu NVS. Cvičení se účastnilo 300 figurantů, na místě se po simulovaném útoku nacházelo 60 zraněných a mnoho mrtvých. Toto cvičení mělo i štábní část, kdy zasedl krizový štáb v čele s primátorkou hlavního města Prahy. Poté prezentoval cvičení DÉMON, jehož námětem byl útok v pražském Kongresovém centru při koncertu s následnou barikádovou situací. Šlo o největší cvičení v Praze, kterého se zúčastnilo 2600 figurantů, URNA, zásahové jednotky, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a mnoho dalších spolupracujících organizací. Závěrem přednášky upozornil na nutnost pořádání těchto cvičení a trénink těchto situací. Na předchozí přednášku navázal Mgr. Tejkl popisem cvičení Evakuace ZOS, kterého se účastnili zaměstnanci zdravotnického operačního střediska ZZS Hlavního města Prahy. Námětem cvičení bylo hlášení o umístění výbušného systému v budově ZOS, kdy byla nutná evakuace při zachování funkčnosti operačního střediska. Tímto cvičením prošli všichni zaměstnanci ZOS, probíhalo ve dvou měsících a na jeho organizaci se podílelo 5 organizačních týmů. Mgr. Tejkl popsal průběh cvičení i jednotlivé úkoly operátorů i dalších zaměstnanců při evakuaci tak, aby zajistili stálou funkčnost operačního řízení.

Děkujeme celému organizačnímu týmu za zajímavé přednášky a již teď se těšíme na daší ročník

Reportáž pro vás připravili: Tereza Kramplová a Zbyněk Šimek


28. 2. 2019 ...spolupracujeme (nejen) na Myslivně...
reportáž
spolupráce IZS při MU a katastrofách
Zpět