Co nejzajímavějšího během celého sobotního dne zaznělo, najdete v naší reportáži.
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ
V úvodu posluchače milými slovy přivítala ekonomická náměstkyně Národního divadla ing. Marika Bártová. Poté celou konferenci zahájil profesor Pařízek z Prahy. Přivítal posluchače a zdůraznil, že v dnešní době, pro kterou je typická doslova informační exploze, je každodenní rozhodování ohromně ztíženo. Právě z tohoto důvodu je nutné vybrat ty opravdu důležité informace, kterých na dnešním odborném setkání zazní opravdu mnoho. Vzpomenul také na zakladatele české a slovenské periantologie profesora Štemberu a ocenil za celoživotní přínos oboru také docentku Drábkovou a profesora Doležala.
I. BLOK - MATEŘSKÁ A PERINATÁLNÍ MORTALITA
Poté už začal první blok odborného programu, kterému předsedala dr. Nosková. První přednášku s názvem Proč dnes matky umírají ve Velké Británii přednesla dr. Dolenská z Prahy. Nejprve srovnala data z VB týkající se mateřské mortality v posledních letech. Připomněla, že ve většině rozvinutých zemí vedou při úmrtí spojených s porodem nepřímé příčiny, naopak v méně rozvinutých zemích příčiny přímé. Dr. Dolenská upozornila, že v Británii na prvním místě v letech 2013 - 2015 nastalo nejvíce úmrtí rodiček v souvislosti s epilepsií, tudíž je důležité, aby tyto pacientky byly dostatečně o rizicích informovány ještě před koncepcí. Dále se zaměřila na problematiku anafylaxe při podání anestezie u těhotných. Tato komplikace je sice vzácná, nicméně je zatížena vysokou morbiditou a také poměrně vysokou mortalitou. Dle tzv. australského algoritmu je metodou volby při anafylaxi u těhotných podání adrenalinu a hned jak je to možné, přistoupit k vybavení plodu císařským řezem. Na dr. Dolenskou navázal svou přednáškou Mateřská mortalita v ČR dr. Velebil z Prahy.
Dr. Velebil upozornil, že velmi častým důvodem úmrtí rodiček souvisí právě s neposkytnutím kvalitní péče. Představil čísla týkající se mateřské mortality v Evropě a České republice, která se v letech 2000 až 2015 pohybovala mezi 5 - 15 případy na 100 000 narozených dětí. Úmrtí související s porodem může nastat až do jednoho týdne od narození dítěte. Dr. Velebil upozornil, že v České republice je prostor pro zlepšení postupu evidování mateřské úmrtnosti. Dle něj je nutné zpřesnit hlášení mateřské úmrtnosti, jednotlivé případy analyzovat komisí Ministerstva zdravotnictví a poučit se z nich. Na svou první přednášku dr. Velebil v zápětí navázal další s titulem Perinatální mortalita v České republice, kterou připravil ve spolupráci s nedávno zesnulým prof. Štemberou. Česká republika má dlouhodobě velmi dobré výsledky perinatální péče, k úmrtí novorozence dochází v průměru přibližně v 5 případech z 1000. Rizikové případy je dle dr. Velebila nutné centralizovat do speciálních perinatologických center. V ČR se tato centralizace dlouhodobě daří přibližně v 90 % případů, což je v porovnání s ostatními zeměmi Evropy velmi dobrý výsledek. V České republice je navíc dlouhodobě málo využíváno vaginálních extraktorů. Na závěr přednášky dr. Velebil srovnal čísla týkající se vícečetných těhotenství, kdy se u novorozenců objevuje až 10x vyšší prematurita. Frekvence s.c. se u těchto těhotenství pohybuje okolo 80 %.
KAZUISTIKY I.
Další blok Kazuistiky vedla dr. Seidlová. První přednášku Embolie plodovou vodou přednesla dr. Zemanová. Embolie plodovou vodou je nepříliš častý, ale závažný stav. Diagnostika je pouze per exclusionem či při pitvě. Dr. Zemanová zdůraznila, že management tohoto stavu by měl být rychlý a multidisciplinární, porod je součástí resuscitace matky. Přednesená kazuistika se týkala 32leté druhorodičky. Po spontánním odtoku plodové vody ve 38. týdnu bylo rozhodnuto o indukci porodu. Na porodním sále náhle došlo ke zhoršení stavu rodičky, pacientka začala dušná, desaturující. Od tohoto okamžiku do vybavení plodu císařským řezem uběhlo 14 minut. Po porodu ještě před vyvedením z anestezie nastalo závažné krvácení. Stav se podařilo zvládnout a pacientka i dítě jsou nyní bez jakýchkoliv následků. Další kazuistiku prezentovala dr. Richtárová, týkala se 32leté primigravidy s intrakraniálním krvácením v těhotenství. U pacientky se náhle projevily ostré bolesti hlavy, nausea, zvracení. Postupně se rozvinuly i meningeální příznaky a magnetická rezonance odhalila krvácení z arteria pericallosa. Byl proveden coiling přes arteria femoralis, avšak pacientka stále udávala bolest hlavy a tinitus. Rebleeding byl následně vyloučen, pacientka byla sledována a nyní je již zcela bez obtíží. Dle současných doporučení, pokud se intrakraniální krvácení vyskytne u těhotné před 34. týdnem, není v takovém případě indikováno provedení císařského řezu. Třetí kazuistiku v pořadí přednesl dr. Binder. Prezentoval případ těžké formy idiopatické trombocytopenické purpury u nezletilé těhotné. Šestnáctiletá noncompliantní pacientka, diagnostikovaná gynekologem před nasazením antikoncepce Leydenskou mutací, heterozygotní formou, odeslána na hematologii, kde byla následně zjištěna i idiopatická trombocytopenická purpura. Bohužel jelikož se pacientka dostavovala na kontroly/léčbu sporadicky, v průběhu hematologické stabilizace pac. otěhotněla. V okamžik kdy pacientka oznámila těhotenství, se objevil významný pokles trombocytů a anémie nereagující a běžnou léčbu. Po specifické léčbě imruanem a kortikoidy a po stabilizaci mohl být proveden císařský řez ve 32. týdnu, bez krvácivých komplikací a následků pro pacientku. Poslední kazuistiku týkající se postpartálního hemolyticko-uremického syndromu přednesla dr. Seidlová. Prezentovala případ 44leté tercipary, u které se objevil hemolyticko uremický syndrom. Stav se rychle horšil, pacientka měla výrazné krvácivé projevy, podařilo se jej zvládnout až po podání koagulačních faktorů a plazmaferéze. I po zvládnutí stavu u pacientky dlouhodobě přetrvávaly vážné následky.
II. BLOK - PŘEDČASNÝ POROD - NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PERINATOLOGICKÝ PROBLÉM SOUČASNOSTI
Druhý blok, který byl věnován tématice předčasného porodu, zahájil doc. Bláha svou přednáškou týkající se sepse v porodnictví. Nejdříve se věnoval problematice incidence a mortality z hlediska historie a současnosti. Poté hovořil o vztahu sepse v porodnictví a věku rodiček nebo kardiálních onemocnění. Ve své prezentaci se poté věnoval diagnostice sepse u rodiček a varovným příznakům a důležitosti správné diagnózy, která může být u těhotných problematická. Jako zásadní problém sepse v těhotenství jednoznačně identifikoval pozdní zahájení cílené terapie. Pan prof. Pařízek navázal se svou přednáškou, ve které se věnoval nejdříve statistickým údajům, týkajících se předčasných porodů v České republice. Poté navázal tématy jako jsou rizikové faktory pro předčasný porod a úloha porodníka či neonatologa při předčasném porodu. Dále se věnoval studii PRAGUE QUiPP study a aplikaci, která může být užitečná při predikci předčasného porodu. Hovořil o tom, jakým způsobem budou ženy v rámci studie vyšetřovány, jaké přínosy studie bude mít, o financování a také internetových stránkách, kde se laik může o studii dozvědět více informací. Dr. Švihovec se následně ve své prezentaci věnoval epidemiologii infekcí v těhotenství, chorioamniitidě, problematice fetálního mikrobiomu a obranyschopnosti novorozence. Po úvodu se vyjádřil k příčinám úmrtí novorozence, kde momentálně dominují novorozenecké infekce. Poté hovořil o četnosti výskytu histologické chorioamniitidy, morbiditě a mortalitě a o Triple I (Intrauterine inflemmation, infection or both). Dále navázal s tématem mikrobiomu u novorozence, kde v dnešní době se již plod nepovažuje za sterilní, ale má svůj mikrobiom již intrauterinně. Mikrobiom se v průběhu života mění a již prenatálně jej lze ovlivňovat. Obranyschopnost novorozence je efektivní, skládá se z pasivní a aktivní složky a tolerance. Nakonec došlo na stanovení hranice mezi fyziologickým a patologickým mikrobiomem, kdy nemáme odpověď na to, kdy se jedná o fyziologický mikrobiom a kdy o dysbiom. Blok uzavřela svou přednáškou Dr. Adámková, která se věnovala problematice rezistence infekčních agens na antibiotika a dále bezpečné antibiotické terapii. Důležitá je epidemiologická bezpečnost antibiotik, proto je třeba věnovat pozornost správné diagnostice. Hovořila o podílu jednotlivých infekčních agens na infekcích a důležitosti stanovení citlivosti agens na antibiotika při mikrobiologickém vyšetření. Zdůrazňovala, že rezistence je celosvětový problém, který je třeba mít na zřeteli. Poté se doktorka věnovala puerperální mastitidě, u které se často lékaři uchylují k empirické léčbě bez testování citlivosti agens na dané antibiotikum a závažnost problematiky demonstrovala na odstrašující kazuistice.
III. BLOK - INTERNÍ CHOROBY V TĚHOTENSTVÍ
Hypertenze v těhotenství nadále zůstává jednou z nejčastějších komplikací v těhotenství. Závažná HT zvyšuje jak morbiditu, tak i mortalitu gravidních pacientek. Cílem farmakologické terapie je tyto faktory eliminovat. U žen léčených pro hypertenzi již před graviditou většinou pokračujeme v započaté původní léčbě, pouze ACE-i a AT blokátory (sartany) se z léčby musí vysadit. Lékem 1. volby i nadále zůstává Metyldopa s maximální denní dávkou do 2 g, dále se za bezpečné považují zejména B1-selektivní blokátory (Metoprolol, Bisoprolol), Blokátory kalciových kanálů. Diuretika v medikaci pouze v malých dávkách, pokud je pacientka užívala již před graviditou. V léčbě těžké HT (definovaná jako TK více než 170/110 mmHg) se přednostně využívá v i.v. formě Labetalol, Urapidil a Nitroglycerin. Hydralazin v per os formě v ČR pouze na mimořádný dovoz. Další přednáškou v pořadí byly Hepatopatie v těhotenství. Z hepatopatií se paní doktorka Chmelová zaměřila především na HBV A HCV. Incidence HBV se pohybuje v rozmezí 1:2000 těhotenství. Intrauterinní infekce plodu je vzácná, plod se nakazí v 70-90 % perinatálně. Nebezpečná je pro svůj přechod do chronicity. Nejvyšší riziko akutní HBV je ve 3.trimestru. Virus HCV přes placentu prochází, k infekci tedy dochází intrauterinně. Ke stanovení léčebného plánu je doporučena genotypizace. Diabetes mellitus v těhotenství, tak zněl název sdělní dr. Krejčí. Paní doktorka ve své přednášce poukázala na nárůst počtu pacientek a tím pádem i rodiček s DM 1. typu. Zároveň ale narůstá i populace u DM 2 typu. Problémem u obou je hlavně makrosomie plodu. Důležitý je proto screening. Mírně se změnila diagnostická kritéria pro gestační diabetes, kde glykémie nalačno je opakovaně víc než 5,1 nebo při oGTT v 60. minutě víc než 10,0, eventuelně ve 120. minutě víc než 8,5.
IV. BLOK - PLOD JAKO PACIENT
První přednášky v rámci bloku Plod jako pacient se zhostil dr. Žižka. Hned v úvodu pan doktor hovořil o rozdělení fetální růstové restrikce (FGR) a zmínil důležitost studie TRUFFLE zaměřující se na časnou růstovou restrikci a jak by nám měla pomoci odhadnout, kdy ukončit těhotenství s FGR. Jedním z významných zjištění v rámci této studie je, že klíčem k odhadnutí doby ukončení těhotenství s FGR není měření toku a. cerebri media. Naopak jedním z hlavních parametrů, které se využívají, je hodnota toku v ductus venosus. Mezi doplňující parametry patří např. tvar růstové křivky plodu. V rámci pozdní růstové restrikce se využívá metoda postupných kroků, kde má své místo biometrie a dopplerometrie. V závěru své přednášky pan doktor zmínil ještě studii TRUFFLE 2, zabývající se pozdní růstovou restrikcí. V rámci této studie je plánováno sledování dětí zařazených do studie až do 5 let jejich věku. Následovala přednáška dr. Záhumenského věnující se dystokii ramének plodu. Hned na začátku pan doktor upozornil, že dystokie ramének zůstává stále nepreventabilní komplikací a že indukce porodu u větších plodů snižuje riziko výskytu. Pan doktor upozornil na důležitost týmové spolupráce a velice kladně se vyjádřil k trénování této krizové situace pomocí simulační medicíny a to nejlépe každých 12 měsíců. Poukázal také na mírně upadající zájem o tématiku dystokie ramének - v roce 2014 toto téma zažívalo velký boom, od té doby ale množství publikací klesá. Pan doktor také představil různé statistiky týkající se probíraného tématu - např. pokud byla žena obézní ještě před svým těhotenstvím, má až o 60 % vyšší pravděpodobnost výskytu dystokie ramének u plodu, než žena, která obézní nebyla. Dále také upozornil na rizika spojená s dystokií ramének plodu, které hrozí samotné ženě - v 9 % případů dochází k poranění svěrače ženy. Závěrem si pan doktor dovolil ještě jednou připomenout důležitost týmové spolupráce a snahu zachovat chladnou hlavu, když k dystokii ramének př porodu dojde. Pan doktor Pařízek se následně ve své přednášce věnoval velmi současnému a ožehavému tématu domácích porodů. V České republice proběhne ročně cca 110 000 porodů, přičemž v domácím prostředí jich je asi 400 - 800, tzn. že 0,4 - 0,8% všech porodů se odehraje doma. Pan doktor připomněl, že v ČR je 92 porodních zařízení, přičemž pro místo porodu se občané mohou svobodně rozhodnout.
Z důvodu narůstajícího zájmu laické veřejnosti o plánované domácí porody byla odbornou obcí vytvořena webová stránka www.porod-doma.cz, která má za úkol shromažďovat důležité a odborné informace k tomuto tématu, včetně např. anonymních kazuistik. Pan doktor následně poukázal na otázku peněz, která zřejmě hraje v oblasti plánovaných domácích porodů velikou roli a připomněl také vyjádření stanoviska České pirátské strany k problematice domácích porodů jako možný politický tah. V závěru své přednášky zdůraznil, co by pro nás během porodu mělo být prioritní, tedy tzv. trojnožku - bezpečnost pro matku, bezpečnost pro dítě a spokojenost ženy - čímž znovu připomněl, že během plánovaného domácího porodu není možné tuto “trojnožku” zajistit a tudíž není odbornou obcí doporučen. Po dr. Pařízkovi se slova ujal Mgr. Strava, který nám představil Návrh zákona o České komoře porodních asistentek, na kterém pracuje společně s dr. Kantorem. Uvedl, že je nutné definovat, jak práva, tak povinnosti porodních asistentek a že v dnešní době stoupajícího trendu domácích porodů je nutné se tomuto tématu opravdu věnovat. Návrh zákona byl již představen Ministerstvu zdravotnictví, více informací je dostupných na webové adrese ondrejstrava.cz/pravo-na-volbu-mista-porodu/. IV. blok Plod jako pacient uzavírala prezentace dr. Lišky zaměřená na resuscitaci novorozence. Na úvod pan doktor v návaznosti na předchozí přednášku o plánovaných domácích porodech poznamenal, že novorozenec má právo na adekvátní péči, kterou ale nejsme v domácím prostředí schopni poskytnout. Všechny další informace týkající se resuscitace novorozence, které pan doktor zmínil, jsou v souladu s ERC guidelines z roku 2015. Pan doktor se vyjádřil k důležitosti rozlišení náhrady vitálních funkcí od podpory poporodní adaptace - v rámci této problematiky se zmínil o fyziologii kardiopulmonální adaptace novorozence a vypíchnul rozdíly mezi donošenými a nedonošenými novorozenci. Dále pokračoval tématem termomanagementu, kde je u novorozenců pod 32 t.g. zásadní jejich zabalení do termofolie jako prevence hypotermie. Následně poukázal na výhody monitorace třísvodového EKG během resuscitace oproti využití poslechu a pulzní oxymetrie. Pan doktor kladl velký důraz na informaci, že cirkulační podpora je efektivní pouze při dobré inflaci plic a že naším cílem je dosáhnout u novorozence v 5. minutě po porodu SpO2 nad 80 % - s nižší hodnotou se výrazně pojí vyšší morbidita i mortalita. V rámci inflace plic pan doktor zmínil výhody využití T spojky oproti samorozpínacímu vaku, které jsou možnost nastavení PEEP, inspiračního tlaku a koncentrace kyslíku. Zásadní věcí v rámci inflace plic nadále zůstává správné držení masky. Dále nás informoval o novince z roku 2017 a to, že pokud je důvodem k zahájení resuscitace u novorozence kardiální příčina, je doporučeno provádět komprese a vdechy v poměru 15:2 oproti standardnímu 3:1 Dále připomenul, že farmaka jsou u resuscitace novorozence využívána zřídka a osvěžil nám informaci, že intratracheální podání léčiv není doporučeno. Závěrem své přednášky pan doktor pro zopakování připomenul, že alfou a omegou resuscitace novorozence zůstává správná inflace plic.
V. BLOK - PERIPARTÁLNÍ ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ
V této přednášce nám prof. Pařízek shrnul změny v guidelinech pro Peripartální život ohrožující krvácení (PŽOK) r. 2018. PŽOK označil za nejzávažnější problém na porodním sále. Připomněl, že v 80 % příčin je porucha děložního tonu (hypotonie, atonie). Klíčovým momentem je včasná a přesná detekce krevní ztráty. Peripartální krvácení dělíme na méně závažné - do 1000ml, závažné - 1000 - 1500ml a PŽOK nad 1500ml. Zdůraznil změny ve farmakoterapii: Carbetocin jako prevence PŽOK, kys. tranexamovou, a hlavně empirické podání Fibrinogenu v dávce min. 3 g. a v další době po stabilizaci stavu nezapomenout na prevenci TEN. V úvodu další přednášky, Hypotonie dělohy, nám dr. Koucký zopakoval fyziol. procesy během kontrakce dělohy, kde zdůraznil závislost regulace kontrakce na homeostáze Ca iontů a cAMP. Zopakoval terapeutický postup, který je členěn na farmakologický přístup s důrazem na podání uterotonik a prostaglandinů, intervenční postup jako je zavedení Bakriho balonu, selektivní embolizace aa. uterinae, chirurgickou devaskularizaci dělohy a v poslední řadě hysterectomii. Dr. Huml nám odprezentoval 4 kazuistiky u pacientek s placentou acretou nebo percretou, kde byla využita intervenční radiologie během porodu a díky tomu se velmi výrazně snížila krevní ztráta během porodu a tím se sníží peripartální úmrtnost. Jeden případ za všechny: 40ti letá žena s placenta praevia centralis s podezřením na percretní růst s prorůstáním do močového měchýře. Plánován S.C. ve 36 t. g. na hybridním operačním sále s angiolinkou. Peroperačně potvrzena placenta percreta s prorůstáním do močového měchýře a ureteru, proto indikována hysterectomie s urologickým rekonstrukčním výkonem. Krevní ztráta byla celkem 3500 ml. Pooperační průběh u pacientky byl bez komplikací, a proto mohla bát propuštěna do domácího ošetřování 8. poporodní den. Dr. Drábková nám shrnula změny a důsledky změn kardiopulmonální resuscutaci v porodnictví po zavedení nových guidelines v roce 2015 do praxe. Dbá se hlavně na Quality of Life (QoL) po KPR, plod a následný mentální vývoj dítěte. QoL okno pro plod je 5 min, infaustní důsledky lze očekávat po 25. minutě KPR. Důraz je kladen na bezpečnost, připravenost a pohotovost během KPR.
VI. BLOK - EMBOLIE A DALŠÍ TÉMATA
Pan doktor Pařízek započal VI. blok tématem Embolie plodovou vodou, což je málo běžná, ale bohužel často fatální komplikace. Věnoval se incidenci a mortalitě. Nastínil patofyziologii a klinický obraz embolie plodovou vodou, neboť postoj k patofyziologii embolie plodovou vodou se mění a nyní se na ni pohlíží spíše jako na reakci na solubilní složky plodové vody, vnikající do oběhu matky. Klinické změny u pacientky se týkají kardiovaskulárního, respiračního, hematologického i neurologického systému a bohužel často zůstává trvalý neurologický deficit. Diagnostika embolie plodovou vodou je klíčová, ale obtížná, biologické markery jsou nespolehlivé a diagnóza se nejčastěji stanovuje per exclusionem. Dále pan doktor hovořil o rizikových faktorech, což jsou například multiparita, diabetes mellitus, polyhydramnion, makrosomní plod, vysoký věk matky či císařský řez. Při managementu embolie plodovou vodou hrají důležitou roli agresivní terapie a interdisciplinární spolupráce. Konec přednášky byl věnován novince, kterou je národní sběr dat, který probíhá na webových stránkách www.embolieplodovouvodou.cz. Další přednáška byla věnována nejen problematice věku rodiček, ale také rozdílům v etnicitě, komorbiditách nebo aktivitách. Liší se kritické stavy podle stáří těhotných: od nezletilých až po zralý věk? Nejen na tuto otázku odpověděla paní doktorka Drábková- Nejdříve se věnovala jak historii, tak současnému rozložení v populaci. V posledních letech se stále častěji setkáváme s matkami staršími, ženami po IVF, náhradními matkami, či ženami s různými komorbiditami. V dnešní době nejsou výjimkou ani limitované těhotné ženy, trpící například osteogenesis imperfecta, diabetem či kardiomyopatií nebo ženy užívající chronicky léky. Ve vyspělých zemích se taktéž setkáváme s problematikou užívání drog u těhotných, s pohlavními chorobami či opuštění dětí. Nakonec paní docentka kladla důraz na nutnost multidisciplinární strategie v péči o těhotné ženy s různými nároky.
KAZUISTIKY II.
Obsahem posledního bloku byly nejrůznější kazuistiky. Tento zajímavý blok zahájila dr. Králová s problematikou sepse v graviditě. Sepse je infekce s klinickou manifestací. Pro její úspěšné zvládnutí je klíčové včasné stanovení diagnózy a zahájení adekvátní léčby. Rizikovými faktory jsou obezita, diabetes mellitus, imunodeficit, anemie, dlouhodobě odteklá plodová voda. Po krátkém úvodu do problematiky se paní doktorka věnovala kazuistice, která se týkala 30leté ženy, sekundipary, přeložené z urologie, kde byla hospitalizována pro uroinfekt. Byla přeléčena cefuroximem a gentamicinem a byl jí zaveden stent do močovodu. Další kontakt s pacientkou se odehrál v noci, kdy se dostavila pro febrilie a bolesti v bederní oblasti, měla horečku 39°C, CTG záznam plodu byl suspektní až patologický. Ihned byl nasazen cefuroxim. Opakovaně se dostavila horečka, pacientka byla hypotenzní a opocená, ale opakovaně odmítala ukončení gravidity. Bylo vysloveno podezření na urosepsi. Po rozhovoru s manželem bylo přistoupeno k císařskému řezu v celkové anestezii. Plodová voda byla zeleně zkalená a plod - děvče 3410g mělo zhoršenou poporodní adaptaci. Byla nutná výměna dislokovaného stentu. V následujících dnech zánětlivé parametry ustupovaly. Na závěr paní doktorka opět kladla důraz na co nejčasnější stanovení diagnózy, neboť časová prodleva zhoršuje prognózu. Na úvodní kazuistiku navázala Dr. Hájková s tématem plicní embolie před porodem. Po uvedení do problematiky plicní embolie se věnovala prezentaci případu sekundipary 39+5, která se dostavila dva dny před termínem pro dušnost a bolest na hrudníku. Bylo provedeno CT angio a potvrzena embolie bez akutního cor pulmonale. Po stanovení diagnózy byla nastavena antikoagulační terapie. Druhý den byl zaveden kavální filtr. CTG záznam byl fyziologický, třetí den ustoupila dušnost a večer začaly pravidelné kontrakce. Byla vysazena antikoagulační léčba a porod byl veden vaginální cestou. Po porodu byla nastavena léčba nízkomolekulárním heparinem. Kavální filtr byl odstraněn 11. den po porodu. Další zajímavá kazuistika v podání dr. Černohorské se týkala hematoonkologického onemocnění v graviditě. Nejčastějším hematoonkologickým onemocněním u gravidních žen je lymfom, zejména Hodgkinův. Přístup ke zvládnutí onemocnění závisí na gestačním stáří a na jeho stadiu. Další, avšak raritní hematoonkologiké onemocnění je akutní leukemie, u které je nutné léčbu zahájit ihned. Problémem u tohoto typu onemocnění je, že symptomy jsou setřeny běžnými potížemi, které se mohou vyskytovat v těhotenství a k diagnóze se dospívá často až při projevech komplikací. Konkrétní kazuistika se týkala primipary v 21. týdnu gravidity, u které byla po opakovaných návštěvách ortopedie pro bolest kolene a dalších vyšetřeních stanovena diagnóza akutní leukemie se smíšeným fenotypem, která je v těhotenství extrémně vzácná. Byla zahájena léčba a v 28+4 týdnu gravidity byla provedena indukce plicní zralosti a císařský řez. U plodu se objevila přechodná pancytopenie v důsledku léčby, která ale ustoupila. Pacientka po porodu pokračovala v léčbě, podstoupila alogenní transplantaci kostní dřeně a nyní je v remisi. Toto téma se potýká s mnoha otázkami, a to například zda ukončit v dané situaci těhotenství nebo v něm pokračovat. Nutné je také zvážit rizika případné prematurity a důsledky agresivní terapie. Poslední blok a tím vlastně i celou konferenci uzavřel Mgr. Kolář se svojí kazuistikou nazvanou Plánovaný domácí porod z pohledu ZZS. Ve své přednášce popsal jeden z jeho výjezdů se ZZS od obdržení výzvy až po smutný konec a zároveň poukázal na nejčastější úskalí, kterým je nutno čelit při setkání s plánovaným domácím porodem. Porod, ke kterému byl tentokrát přivolán, se odehrál v panelovém bytě v nafukovacím bazénu s vodou. Rodička byla ve 39. týdnu gravidity a u porodu byl přítomen pouze otec, porodní asistentka byla na cestě. Při příjezdu RZP prováděl otec laickou KPR novorozence, který měl tepovou frekvenci 20-30 tepů za minutu. Posádka KPR pokračovala v resuscitaci, kdy po přerušení pupečníku stoupla tepová frekvence novorozence na 140 tepů za minutu, ale byla nutná intubace pro apnoe a přetrvávala mydriáza. Novorozenec po třech dnech hospitalizace zemřel. Na této kazuistice bylo skvěle demonstrováno, kolik úsilí a zdravotníků je třeba na zvládnutí komplikací při domácím porodu. Téma domácích porodů je často diskutované, neboť se jedná o etický a legislativní problém. Při zvládnutí podobných situací se posádky RZP musí potýkat ať už s omezeným vybavením vozů RZP, tak s nedostatkem informací ze strany rodičů a porodních asistentek a často i s jejich neochotou podat pravdivé a objektivní informace o průběhu porodu. Mezi laickou veřejností chybí řádné seznámení s riziky domácích porodů a potenciálním ohrožením plodu. I když téma poslední kazuistiky nebylo zrovna veselé, bylo určitě zajímavé a aktuální.
ZÁVĚR KONGRESU
Blokem kazuistik byla zakončena přednášková část konference a došlo na slavnostní zakončení celého dne. U mikrofonu zůstal prof. Pařízek, který poděkoval všem přednášejícím i účastníkům, popřál přítomným klidné svátky a tím zakončil dnešní program. Celá konference se nesla v duchu tak často skloňované mezioborové spolupráce, jež je v porodnictví, jako i v jiných oborech, mnohdy zcela nezbytná. Měli jsme možnost si poslechnout řadu velice zajímavých sdělení, opět se dozvědět něco nového a oprášit již dříve nabyté znalosti. Děkujeme tedy celému organizačnímu týmu a těšíme se na příští rok, kdy se opět sejdeme v adventní Praze.
Reportáž pro vás připravily: Petra Křemečková, Tereza Kramplová, Veronika Kováříková, Esther Cheng, Jitka Křížová, Martina Kosinová.
