V letošním roce se konference MEFANET vydala na zkušenou do světa. Poprvé v dlouhé historii se organizátoři rozhodli opustit její rodné Brno a jen těžko mohli vybrat lepší destinaci, než hotel Primavera na samém okraji Plzně.
Úterý 27. 11. 2018
Dvanáctý ročník mezinárodní konference MEFANET byl zahájen praktickým workshopem s názvem Virtual patient scenarios in curriculum mapping. Po krátkém úvodu z úst dr. Štourače a dr. Schwarze se vedení workshopu ujal dr. Komenda. Workshop na základě využití interaktivních algoritmů AKUTNĚ.CZ účastníkům nastínil, jakým způsobem lze využít virtuální scénáře při analýze kurikula. Sami účastníci si pak mohli vyzkoušet kategorizaci modelových scénářů a také zamyšlení nad samotným procesem. V souvislosti s workshopem byl stručně představen projekt MERGER, systém vyvíjený právě pro automatickou detekci vazeb mezi kurikulem a virtuálními pacienty. Během následujícího slavnostního zahájení konference účastníky přivítali děkanka Západočeské univerzity v Plzni, Ilona Mauritzová, proděkan Lukáš Bolek a následně dr. Schwarz, který mimo jiné také představil zahraniční mluvčí. Na jeho slova navázal dr. Majerník z Košic a zahájení uzavíral dr. Komenda z Brna uvedením několika novinek týkajících se portálu MEFANET. Prvním přednášejícím se stal dr. Adler z Mnichova, který ve své keynote přednášce představil systém CASUS, software pro výuku pomocí virtuálních pacientů. Po historickém okénku a představení základních funkcí se dr. Adler věnoval zejména technologickým novinkám v systému, jako je propojení s komunikačními systémy a další. Jako klíčovou při tvorbě výukových materiálů obecně ovšem označil dobrou spolupráci všech dílčích subjektů. Své vystoupení zakončil myšlenkou: “Let ideas, which do not work die, or sleep seeking for changes,” a citací Steva Jobse: “Stay hungry, stay foolish.” Odpolední blok Short communications: Technology-enhanced learning zahájil svým sdělením dr. Bolek. Auditoriu představil jednoho z nejnovějších členů sítě MEFANET, a to jeho modifikaci v podání Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni, především pak jeho implementaci do stávající sady výukových zdrojů a samotnou práci s portálem. Mezi současnými negativy jmenovat prozatím nízký počet recenzovaných materiálů, slabou informovanost studentů o portálu a nízké využívání pedagogy. Naproti tomu mezi pozitivy byla zmíněna podpora portálu z Evropských strukturálních fondů a rostoucí informovanost odborné veřejnosti. Dále svou přednáškou přispěla Mgr. Něníčková, která představila využití kurzů typu MOOC (Massive Open Online Courses) ve výuce. Pokračoval dr. Bilyi z ukrajinské Zaporizhzhii s přednáškou Students survey within the tame: Training against medical error project. Ve svém sdělení se zabýval především volbou nástrojů, které je vhodné využívat k tvorbě elektronických materiálů. Dle výsledků jeho průzkumu může správná volba softwaru časové a finanční nároky na výuku pomocí virtuálních pacientů. Tipy pro využití ICT ve výuce na vysoké škole ukázala dr. Rohlíková.
Hned v úvodu dr. Rohlíková zmínila LMS Moodle, jakožto nejpoužívanější nástroj, jehož funkce jsou ovšem zřídka plně využívány, pro synchronní online výuku doporučila Adobe Connect. Paní doktorka nezapomněla vždy uvést možnost propojení s prací s portálem MEFANET. V neposlední řadě zmínila užívání různých sociálních sítí jako moderní zdroj zajímavých a především aktuálních informací. Závěrečný úterní blok otevřel dr. Majerník z Košic s tématem Video records of cadaveric dissections in education of human anatomy: Perceptions of medical students. Doplnění přednášek a praktických cvičení o video nahrávky, které mohli studenti sledovat v rámci domácí přípravy, jednak přineslo lepší výsledky u závěrečné zkoušky a jednak studenti dle zpětné vazby z 99 % souhlasí s tvrzením, že jim tato videa pomohla k pochopení probírané problematiky. Jednoznačně přínosnou také byla možnost si anatomickou pitvu pomocí zmiňovaných videí prohlížet opakovaně. S tématem multimediálních modelových případů v psychiatrii navázal dr. Turček z Bratislavy. Pan doktor popsal všechny aspekty tvorby modelových kazuistik včetně výukových metodik či získávání souhlasů, jednu z kazuistik také auditoriu předvedl. Tato přednáška mimo jiné ukázala, že kde je vůle, je také cesta a pro vytvoření virtuálního pacienta stačí i tak běžný program, jako je Microsoft PowerPoint. Blok uzavírala dr. Kozlíková, která hledala zdroje problémů studentů s lékařskou statistikou. Jako základní zdroj vidí paní doktorka absenci této problematiky v přijímacích zkouškách, což vede k podcenění tohoto tématu ze strany studentů. Řešení se nabízí hned v několika formách, a to zapojení sítě nebo povinná statistická cvičení v rámci hodin biofyziky.
Středa 28. 11. 2018
Mrazivé ráno za okny, posterová sekce v přednáškovém sále. Tak začínal druhý den 12. konference MEFANET. Blokem, ve kterém bylo prezentováno 6 prací, nás provedl dr. Zahradníček z Brna. Spektrum sdělení bylo opět široké a přineslo zajímavé nové poznatky. První práce Evaluation of innovations in the subject of nursing practice hodnotila přínos zavedení výukových videí do výuky bakalářských zdravotnických oborů na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. Další poster nás zavedl ke slovenským kolegům do Bratislavy, kteří zaváděli modelové klinické případy již do výuky fyziologie. Dle evaluace toto vedlo nejen k lepšímu pochopení probírané látky, ale brzký kontakt studentů s klinickými scénáři měl také pozitivní vliv na pochopení navazujících problematik v jejich dalších studiích. How do students use the e-learning course practical training in medical biophysics? Tuto otázku si položila dr. Haverlíková taktéž z Bratislavy, odpověď přednesla auditoriu zde na konferenci. Ve své výuce využívá vlastními silami vytvořený kurz, skládající se nejen ze zdrojů informací, ale i doplňujících schémat, videí a dalších informací, čehož hojně využívají nejen studenti ze skupin dr. Haverlíkové, ale i ostatních vyučujících. Zajímavým projektem účastníky provedla slečna Šubrtová, která se podílí na organizaci kurzu metodologie vědeckých prací pro pregraduální studenty na 3. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. S využitím moderních interaktivních prvků a zároveň skutečných odborníků na problematiku psaní vědeckých prací a vůbec vlastní organizace slaví obrovský úspěch. Třetí z pražských lékařských fakult měla v posterové sekci hojné zastoupení, následoval jejich další příspěvek, tentokrát zaměřený na tvorbu doplňkových aktivit pro výuku modulárních předmětů. Rovněž zde jsme mohli zaznamenat skvělé využití interaktivních prvků online výuky. Posterovou sekci uzavřel svým sdělením Ing. Pruner jak jinak, než z 3. LF UK. Jeho práce byla více zaměřená na technickou stránku věci, konkrétně na zkušenosti z natáčení na operačních sálech. Velmi si pan inženýr pochvaloval natáčení kamerou se stabilizátorem. Blok Short communications: Simulation in pedagogy and medicine zahájila Mgr. Reichertová, která se zamýšlela nad využitím simulací v praktické výuce zdravotnických záchranářů.
Představeno bylo také několik scénářů využívaných při výuce. Štafetu u řečnického pultu poté převzal dr. Vitovič z Bratislavy. Zabýval se tématem Implementation of the ultrasound simulation in the education at the faculty of medicine. Po krátkém historickém okénku stran bratislavského simulačního centra, představil taktéž široké možnosti využití ultrazvukového simulátoru v různých předmětech počínaje anatomií, přes fyziologii a konče klinickými předměty jako gynekologie a porodnictví nebo intenzivní medicína. Brněnský příspěvek do pléna přinesl následně dr. Zahradníček, a to z oblastí simulací ve výuce mikrobiologie. Krátce se zmínil o problematice reálných vzorků ve výuce vzhledem k jejich nebezpečnosti, poté naznačil možnosti řešení, využití méně patogenních kmenů a umělé dokreslení jejich vlastností či souvisejících testů, například s využitím barviv. Podle pana doktora není důležité přednést zcela reálný vzhled výsledků biochemických testů, které s sebou nesou zátěž problematického vyhodnocování, ale naopak vzhled typický, který dává studentům jasný signál a vede je především k pochopení principu. Dalším řečníkem se stala dr. Avramenko z ukrajinské Zaporizhzhie. Publiku přednesla implementaci decision-problem based learning pomocí virtuálních pacientů do výuky chirurgie a tréninku eliminace lékařských chyb. Posledního slova dopoledního bloku se chopil Ing. Schwarz z Brna, který přednesl využití virtuálních pacientů v postgraduálním vzdělávání. Mimo jiné ukázal několik tipů pro tvůrce virtuálních pacientů, například kategorizaci či využití feedbacku. V neposlední řadě sdělil, že Microsoft PowerPoint je dostatečný a uznávaný prostředek pro tvorbu virtuálních pacientů. Středeční odpolední blok zahájil dr. Nowakowski z Krakówa přednáškou Implementation of objective structured clinical examination (OSCE). Ve svém poutavém vystoupení představil tuto moderní metodu, která je mimo jiné skvělým nástrojem k evaluaci nejen studentů, ale i pedagogů.
Na jeho téma plynule navázala dr. Hnilicová z Bratislavy, která přednesla zkušenosti se zavedením této metody na bratislavské univerzitě. Součástí byly také praktické ukázky uspořádání prostoru během zkoušení a příklady konkrétních kazuistik. V posledním sdělení konference představili kolegové z Brna platformu SIMUPORTFOLIO, kterou popisují jako komplexní platformu pro lékařské a zdravotnické vzdělávání. Vyvíjená platforma je postavena právě na komplexní správě OSCE od jejich vytvoření až po vedení zkoušky a závěrečnou evaluaci. V příštím roce by platforma měla být pilotně testována na LF MU v Brně a poté využívána v běžné výuce napříč celým spektrem předmětů na lékařské fakultě. Následovalo zakončení konference, během kterého předseda koordinačního výboru dr. Schwarz poděkoval plzeňským organizátorům, dále pak všem přednášejícím a účastníkům, kteří v rámci konference aktivně diskutovali. Tímto se loučí také reportážní tým AKUTNĚ.CZ a těšíme se na setkání i na dalším ročníku konference MEFANET.
