Poté účastníky přivítal doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., přednosta KDAR, organizační garant portálu AKUTNĚ.CZ, vyjádřil potěšení, že se jedná již o X. ročník, že tato akce nezapadla, a vyřídil pozdravy od prof. MUDr. Romana Gála, Ph.D., přednosty KARIM. Za Fakultní nemocnici Brno krátce promluvila náměstkyně pro NLZP Mgr. Erna Mičudová a vrchní sestra KARIM Mgr. Branislav Moravčík. Dále se ujala slova doc. Andrea Pokorná, proděkanka LF MU, která ocenila, že i při náročnosti povolání se ve volném čase stále vzděláváme, a poděkovala organizátorům konference. Za katedru ošetřovatelství účastníky také krátce přivítala Mgr. Petra Juřeníková.
Nemohli jste se konference zúčastnit, nebo jste jen nestihli všechny přednášky? Nevadí. Ve sborníku přednášek nalezente videozáznamy i pdf verze jednotlivých sdělení.
Blok I: Vzdělávání, profesní organizace
Erna Mičudová: Požaduje zaměstnavatel specializační vzdělávání u svých zaměstnanců?
Autorka definovala legislativní rámec vzdělávání NLZP, ozřejmila přístup zaměstnavatelů ke vzdělávání sester. Jako příklad uvedla, že na ARO musí být 50 % NLZP se specializačním vzděláním. Z toho pak vyplývají vyšší platové nároky, vyšší náklady na zaměstnance, vyšší náklady na proplácení přesčasů ostatních zaměstnanců, zaměstnanci čerpají studijní volno, studium klade nároky na volný čas zaměstnance. Lze tedy říct, že motivace zaměstnanců i zaměstnavatelů je finanční. Zatímco NLZP si chtějí zvyšovat kvalifikaci, z čehož jim plyne vyšší finanční ohodnocení, zaměstnavatelé se naopak snaží financovat pouze nutné minimum. Na závěr paní náměstkyně seznámila přítomné s náklady FNB na vzdělávání zaměstnanců v roce 2017. Průměrná částka vynaložená na jednoho zaměstnance činila zhruba 1300 Kč, celkem cca 7 300 000 Kč + náklady na cestovné a náhrady mzdy.
Mario Pytel: Nové vzdělávání pro anesteziologickou sestru
CK – Sestra v IP se zaměřením na anesteziologii – nová možnost vzdělávání.
Zástupce pracovní skupiny MZ pro řešení problematiky související se vzděláváním ošetřovatelství v anesteziologii prezentoval nový certifikovaný kurz, který by měl vést ke zvýšení kvalifikace anesteziologické sestry, zvýšení jejích kompetencí a v neposlední řadě též ke zvýšení finančního ohodnocení. Zdůraznil, že záměrem není měnit složení anesteziologického týmu. Postoj lékařů k certifikovanému kurzu je rozpolcený - anestezie je lékařský výkon, avšak část lékařů anesteziologů tento projekt podporuje, jmenovitě výbor ČSARIM. Kurz je již akreditován u MZ ČR, sestra získává zvláštní odbornou způsobilost. Studium probíhá na Ostravské univerzitě a NCO NZO v Brně, celkově 340 hodin - z toho je 220 hodin praxe, 80 hodin teorie a 60 hodin simulace. Anesteziologická sestra bude po absolvování CK pracovat dle předem stanovených algoritmů. Vyšší činnosti, které bude moci anesteziologická sestra po absolvování vykonávat, jsou: práce na anesteziologické ambulanci a operačním sále – dle ordinace lékaře monitoruje průběh anestezie a aplikuje anestetika, propouští pacienta z dospávacího pokoje, dále např. vytažení epidurálního katétru.
Jana Pultarová: ČAS – představení činnosti profesní organizace
Mgr. Pultarová, která zastoupila prezidentku ČAS Martinu Šochmanovou, seznámila přítomné se závěry poslední konference, promluvila o vyhlášce o ošetřovatelské dokumentaci, její obsah je nyní zcela v kompetenci managementu konkrétního zdravotnického zařízení. Informovala o vzniku skupiny pro komunikaci s veřejností a apelovala na vstup do ČAS. Dále představila strategický plán ČAS na období 2015 – 2020. ČAS se podílí na přípravě legislativy, nastavení vzdělávacích programů, účastní se jednání o kompetencích sester. Nesouhlasí se systémem 4+1. Konstatovala, že navýšení kompetencí praktických sester by mělo negativní dopad na kvalitu ošetřovatelské péče. Prezentovala spolupráci s odbornými a profesními organizacemi u nás i v zahraničí, s pacientskými organizacemi. Konstatovala, že jedním z dalších faktorů ohrožení kvality ošetřovatelské péče jsou odchody zkušených sester do důchodu a málo mladých společně s jejich horší odbornou přípravou.
Milan Laurinc: Milníky ošetřovatelství a porodní asistence na Slovensku
Kolega z dětského kardiocentra z Bratislavy a člen Slovenské komory sester a porodních asistentek seznámil přítomné s legislativou, která se týká ošetřovatelství na Slovensku. Na Slovensku existuje profesní komora sester a porodních asistentek ze zákona – lépe tak prosazují svoje zájmy. Praktická sestra je problém zdravotnictví také na Slovensku, i tam řeší, jaké by měla mít, vzhledem ke svému vzdělání, kompetence. Kontinuální vzdělávání na Slovensku je rovněž zakotveno v zákoně – pětiletý cyklus – vyhodnocení – splnil, nesplnil – pokuta pokud nedostatky neodstraní. Slovenská komora sester a porodních asistentek – registrace je povinná. Podařilo se prosadit minimální mzdové nároky, a ze zákona existuje sestra s pokročilou praxí – vyšší finanční ohodnocení.
Blok II: Ochrana, bezpečí, rizika
Jaroslav Pekara: Prevence násilí ve zdravotnictví
Přednášející shrnul počty útoků na pracovníky ve zdravotnictví v roce 2017, ať už verbální nebo fyzické, zdůraznil důležitost nahlášení, nebo alespoň zápisu do dokumentace pacienta. Pokud chceme násilí předcházet, musíme znát příčiny, proč k němu došlo. „ Násilí je signál, že něco není dobře“. Hlavní příčiny agresivity pacientů: alkohol, omamné látky, organické příčiny, čekání – emoce. Na závěr připomněl, že lepší je konfliktům předcházet, a to vzděláváním personálu, absolvováním kurzů, kladl důraz na přivolání pomoci, komunikaci, nejít do konfliktů, dbát na vlastní bezpečnost. Velmi zajímavá přednáška byla zároveň pozvánkou na workshop stejného autora.
Marie Malinová: Krizové centrum – psychiatrická a psychologická první pomoc
Staniční sestra krizového centra hovořila o jeho fungování na Psychiatrické klinice. FNB od roku 1989. Tvoří je ambulantní i lůžková část. Lůžková část hospitalizuje pouze krátkodobě 5 – 7 dnů. Součástí je i telefonická Krizová linka naděje, zde pracují psychologové a sestry se specializací. Klienty Krizového centra jsou lidé procházející krizí, jejich příbuzní, klienti s různými závislostmi, často je nutná asistence ZZS a PČR. Centrum je primárně určeno dospělým pacientům, avšak v poslední době zaznamenávají nárůst počtu dětských klientů – péče o ně není dostatečně zabezpečena. Dále autorka definovala, co to vlastně je krize, která přivádí klienty do krizového centra, faktory, které ovlivňují její průběh. Hovořila o důležitosti neformální podpory – rodiny a přátel. Na závěr zdůraznila, že většina duševně nemocných se nechová agresivně.
Sylva Nováková, Vlasta Vařeková: Bariatrický pacient – možnosti transportu
Autorky přednášky upozornily na narůstající počet obézních pacientů. Obezita je označována jako epidemie třetího tisíciletí. Problémem se stávají zdravotnické pomůcky, které nestačí u nadměrně obézního pacienta. Při transportu takového pacienta je nezbytná kooperace všech složek IZS. Snaha o zlepšení péče o obézní pacienty v průběhu transportu spočívá ve zvyšování nosnosti nosítek 180/230 kg. K dispozici je také speciální vozidlo s nosností nosítek až 300 kg, vozidlo je primárně určené pro bio hazard team. Dostupnost tohoto vozidla je do 40 min, posádka se řídí doporučenými postupy pro transport nadměrně obézních pacientů. Sekundární transporty jsou realizovány do 24 hod, posílenou posádkou, po schválení revizním lékařem. Na závěr prezentovaly zajímavé kazuistiky pacientů s hmotností kolem 250 kg.
Andrea Pokorná: Nové objektivizující škály pro hodnocení pergamenové kůže
Na úvod svého sdělení autorka konstatovala, že i pacient s pergamenovou kůží je krizová situace. Problematická je u něj realizace běžných ošetřovatelských činností. Vznikla tak potřeba objektivizující škály, která by pomohla určit stupeň poškození kožního krytu. V současnosti se neučí a v praxi nepoužívá. Krátce seznámila přítomné se zásadami ošetřování pacienta s pergamenovou kůží, s prevencí, vhodnými materiály. Kladla důraz na používání okluzivních amorfních materiálů, okluze plošné, safetac technologie, asepsi, pravidelné vyhodnocení rizik. Upozornila na vznik katalogu škál, na kterém se podílí MZ ČR a ÚZIS, důležitost začlenění výuky používání objektivizujících škál do výuky studentů a sjednocení postupů.
Blok III: Co nového, varia I
Sylva Nováková, Vlasta Vařeková: Vzdělávání zaměstnanců ZZS JMK v oblasti mimořádných událostí
Autorky ze ZZS JMK seznámily posluchače s postupným začleňováním praktických nácviků postupů u mimořádných událostí. Důvodem byly nedostatečné zkušenosti v řešení mimořádných událostí, vzhledem k četnosti jejich výskytu, a na základě požadavků ze strany zaměstnanců. Od roku 2014 byla zahájena spolupráce s HZS, v září 2015 spuštěn 1. pilotní kurz. Od roku 2016 probíhají pravidelná cvičení všech složek IZS. Na cvičení se podílí 10 lektorů, frekvence je 6 kurzů/ rok. Důraz je kladen na propojení teorie a praxe, trvají 2 dny, pomůcky pro výuku, změny scénářů, střídání rolí, různé modelové situace jsou součástí nácviků. Na podzim 2017 poprvé zařazen kurz „AMOK“ – metodická příprava na útok střelcem.
Kristýna Prčíková, Markéta Kočí: Můžeme provádět kognitivní rehabilitaci i na intenzivní péči?
Přednášející si připravily sdělení, ve kterém seznámily přítomné se zaváděním postupů neurokognitivní rehabilitace na KARIM FN Ostrava, ta dříve probíhala u pacientů až po stabilizaci stavu a překladu na standardní oddělení. Na lůžkové části KARIM FN Ostrava ji zavádějí cca rok, každý pacient je nejdříve vyšetřen proškolenou sestrou, využívá se Montrealský kognitivní test MoCA CZ 1, po identifikaci problému je stanoven plán rehabilitace, na kterém se podílí veškerý ošetřovatelský personál ve spolupráci s psychology, logopedy, ergoterapeuty a fyzioterapeuty. Je využívána i počítačová technika, různé pomůcky, často improvizované, využívají se dětské hračky. Od 2018 funguje ve FNO „ Pracovní skupina pro neurokognitivní rehabilitaci.“
Kateřina Budínská, Iva Svatoňová: Robotické operování z pohledu anesteziologické sestry
Přednášející představila robotický systém da Vinci, který je v ČR využíván na 9 pracovištích. Seznámila přítomné s jednotlivými částmi robotického systému, s výhodami robotické operativy – pro pacienta, chirurga i společnost. Nevýhodou je vysoká finanční náročnost. Operační tým se skládá z operatéra, asistenta, instrumentářky, sanitáře a anesteziologického týmu. Nástroje jsou podobné laparoskopickým, robotická operativa je využívána v mnoha oborech včetně kardiochirurgie, i při operacích s využitím mimotělního oběhu.
Kamil Hudáček, Petra Agalarevová, Aranka Růžičková: Neintubační hrudní chirurgie
Přednáška na téma neintubační hrudní chirurgie kolegů z FN Brno seznámila posluchače s postupy v anestezii, kdy operace na plicích probíhá bez zajištění dýchacích cest. To je možné u indikovaných pacientů a indikovaných operačních výkonů. Autoři prezentovali, jaké mohou vzniknout komplikace, jaké jsou indikace i kontraindikace této metody. Výhodou jsou mimo jiné rychlý úvod do anestezie bez nutnosti tracheální intubace, bez rizik, která pro pacienta přináší UPV, není potřeba aplikovat vysoké dávky opiátů, myorelaxancia. Další výhodou je rychlejší zotavení a časné zahájení perorálního příjmu. Důvody ke konverzi v průběhu výkonu jsou například krvácení, hypoxie, hyperkapnie, komplikace ze strany operatéra. Příprava pacienta je standardní, důraz je kladen na edukaci pacienta. Monitorace v průběhu výkonu je rozšířena o monitoraci bispektrálního indexu (hloubka sedace udržována při BIS 40-50 se zachovanou spontánní ventilací), využití TCI pumpy k udržení předem nastavené plazmatické koncentrace Propofolu. K zajištění dostatečné oxygenace je používán přístroj AIRVO.
Blok IV: Co nového, varia II
Jana Bukovská: Krvácivé stavy v porodnictví
Kolegyně z PRM FNB si připravila přednášku na téma peripartální život ohrožující krvácení. Seznámila přítomné s definicí, příčinami. Nejčastější příčinou je hypotonie až atonie dělohy – výpadek přirozeného mechanismu zástavy krvácení. Celkový objem krve těhotné proteče dělohou během 5 – 10 min. Důležité je tyto stavy předvídat. Na řešení se podílí celý tým, spolupráce porodníka a anesteziologa je důležitá, stejně jako znalost všech postupů. Terapie atonie je náročná a komplexní, probíhá terapie farmakologická, mechanická- komprese Bakriho balonkem, chirurgická nebo radiologická intervence. Krajním řešením je hysterectomie . Součástí je hrazení krevních ztrát, udržení systolického tlaku, kontrola koagulačních parametrů. Zásadní roli hraje včasné podání fibrinogenu. Tyto komplikace naštěstí nejsou příliš časté, o to větší nároky kladou na všechen zdravotnický personál.
Jitka Hudečková: Transport rizikového novorozence
Přednášející z neonatologické JIP FNB se zaměřila na problematiku transportu rizikových novorozenců. Až 95 % všech převozů tvoří převozy ze spádových pracovišť na neonatologickou JIP, dále pak převozy nezralých novorozenců narozených v domácím prostředí, převozy na specializovaná vyšetření. Složení výjezdového týmu – řidič, neonatologická sestra a lékař. Sanitní vůz je vybaven inkubátorem, je zajištěna monitorace, udržováno termoneutrální prostředí, důraz u nezralých novorozenců je kladen na prevenci dekubitů. Zajištění žilního přístupu je umbilikální, prostřednictvím periferního žilního katétru. Zvláštní přístup vyžadují novorozenci indikovaní k řízené hypotermii, zejména po asfyxii v průběhu porodu, kdy je snaha o udržení TT do 36°C během transportu. Dále seznámila přítomné se speciálními ošetřovatelskými postupy typických pro pracoviště neonatologické JIP.
Zuzana Foralová, Věra Nečasová: Abdominální compartment syndrom jako komplikace neuroblastomu pravé nadledviny
Autorka zdůraznila důležitost monitorace IAP v intenzivní medicíně, seznámila přítomné s hodnotami IAP, způsoby měření nitrobřišního tlaku. Vysvětlila pojem intraabdominální hypertenze, důsledkem které může být compartment syndrom a selhání funkce nitrobřišních orgánů, rovněž zhoršení plicní ventilace. Připravila si kazuistiku dítěte 2 měsíce starého s dg. neuroblastom pravé ledviny, které bylo na Kliniku dětské anestezie a resuscitace přijaté po chirurgickém výkonu. Zde následovala léčba intenzivní, opakované chirurgické intervence a zároveň léčba onkologická. K definitivnímu uzavření dutiny břišní došlo po dvou měsících terapie, kdy byl malý pacient přeložen na onkologii.
Marcela Šamlotová, Růžena Bartasová: Naše zkušenosti s péčí o pediatrické pacienty na dospávacím pokoji
Autorky si připravily krátké seznámení s prací na dospávacím pokoji operačních sálů na KDAR FN Brno. Tým zabezpečující péči o malé pacienty se skládá z 1 lékaře, 2 sester, sanitárky a sanitářů COS. Cílem je zotavení pacienta po operačním výkonu před odjezdem na standardní pokoj. Předoperačně se plánuje umístění po výkonu, rizikoví pacienti nejsou umístěni na dospávání, ale JIP či ARO. Tam také přímo směřují pacienti se zvýšeným hygienickým režimem a pacienti s autismem. Na dospávacím pokoji probíhá monitorace vitálních funkcí, krevních ztrát, zajištění tepelného komfortu, dle potřeby aplikace O2, léčba bolesti. O propuštění pacienta rozhoduje lékař po vyhodnocení Aldreteho skore. Kazuistika na závěr přednášky nám na příkladu pacienta, původně extubovaného na operačním sále ihned po výkonu, u kterého na dospávání došlo k asystolii a krátkodobé KPR, ukazuje důležitost okamžité kvalifikované pomoci, která je na dospávacím pokoji k dispozici.
Slavnostní zakončení:
Slavnostního zakončení se ujala Jana Flajšingrová, která poděkovala všem účastníkům, přednášejícím i organizátorům a pozvala je na příští, již XI. ročník konference. Této příležitosti využil doc. Štourač k poděkování Janě Flajšingrové a Markétě Říhové za vynikající spolupráci.
WORKSHOPY
Náhlá srdeční zástava (Richard Berger, Klára Zaplatilová)
Workshop primárně určený pro zdravotnické pracovníky a studenty zdravotnických škol byl zaměřen na včasné rozpoznání náhlé srdeční zástavy s důrazem na efektivně prováděné komprese hrudníku. V úvodní části byli účastníci motivováni krátkým videem, následně probíhala krátká instruktážní scénka. Současně byli účastníci poučeni, že jediným přípustným zdržením je přivolání pomoci. Dále byl kladen důraz na správné dodržení postupu, kdy je zkontrolován stav vědomí, průchodnost dýchacích cest a správné použití ambuvaku. Nácviky byly prováděny ve dvou zachráncích, kdy první stojí za hlavou a drží ambuvak oběma rukama, druhý provádí nepřímou srdeční masáž a dýchání. Byla procvičována i správná koordinace při výměně zachránců. Na závěr workshopu byl prostor na dotazy a osobní zkušenosti s danou problematikou.
II. Bezpečná aplikace léčivých přípravků (Lucie Kosková)
V úvodu byli posluchači formou prezentace seznámeni s doporučenými postupy ČSARIM 2017 pro bezpečnou aplikaci léčivých přípravků, zásadami dodržování správné aplikace za použití barevného značení systému spojovacích hadiček a užití barevných štítků pro označení podávaného léku. Dále zde byly představeny bezpečnostní prvky, které jsou používány na KARIM při odběru krve, ředění léků, dezinfekční postupy a zásady při manipulaci s bezjehlovými vstupy.
III. Praktické řešení násilných situací (Jaroslav Pekara)
Worskop navázal na přednášku téhož autora. Na konkrétních příkladech, kdy byli do „hry“ zapojeni i samotní účastníci, byly prezentovány jednotlivé situace, které mohou nebo nemusí vyústit v konfliktní situaci.
IV. Prevence bolestí zad (Vojtěch Šenkýř)
Workshop se skládal z úvodní teoretické části o příčinách bolestí zad a hlubokém stabilizačním systému (core) a druhé praktické části. Během té si účastníci vyzkoušeli cviky vycházející z vývojové kineziologie, které jsou v dnešní rehabilitaci s velkým úspěchem využívané. Po závěrečné diskuzi obdrželi všichni zájemci letáček s 10 preventivními cviky na krční a bederní páteř, které vytvořilo rehabilitační oddělení FN Brno.
