Za výukový portál AKUTNĚ. CZ promluvil doc. MUDr. Petr Štourač Ph.D, přednosta KDAR FN Brno, který rovněž přivítal všechny přítomné, vyjádřil potěšení nad zcela vyčerpanou kapacitou paralelní nelékařské sekce a jménem děkana LF MU profesora MUDr. Jiřího Majera a jménem ředitele FN Brno MUDr. Romana Krause, kteří se nemohli zúčastnit, popřál mnoho zdaru všem přednášejícím i posluchačům. Za KARIM FN Brno krátce promluvil primář MUDr. Igor Sas, dále pak náměstkyně FN Brno Mgr. Erna Mičudová, za katedru ošetřovatelství LF MU PhDr. Petra Juřeníková a odborná asistentka LF MU MUDr. Jitka Zemanová.
Poděkování partnerům IX. konference AKUTNĚ.CZ
Blok I …kam směřujeme?
Dana Křivská: Změny v ošetřovatelství 2017
Autorka přednášky si kladla za cíl seznámit přítomné se změnami ve vzdělávání nelékařů, které vstoupily v platnost od 1. 9. 2017. Ačkoliv novelizace zákona byla odbornou veřejností opakovaně připomínkována a kritizována, legislativní změny byly přijaty v podobě navržené zákonodárci. Cílem změn ve vzdělávání má být zvýšení počtu sester v systému. Mezi nejvýznamnější změny patří vzdělávání dětských sester opět v kvalifikačním studiu, zkrácené studium na VOŠ, tzv. model 4+1 pro praktické sestry (dříve zdravotnický asistent), zrušení odborného dohled u základní ošetřovatelské péče. Dále pak zrušení registru zdravotnických pracovníků a povinného kreditního systému. Nadále zůstává povinnost celoživotního vzdělávání.
Vladimír Jarušek: Je to správná cesta?
Přednášející Vladimír Jarušek ze ZZS JMK se ve svém sdělení také věnoval 10. novele Zákona 96/2004 Sb., zaměřil se především na dopad změn na obor zdravotnický záchranář, který bude možné studovat pouze na vysokých školách. Pro absolventy vyplývá z novely zákona povinnost pracovat minimálně 1 rok na lůžkové části zdravotnického zařízení, než budou moci nastoupit k ZZS. Poukázal zejména na negativní socioekonomický dopad, způsobený prodlužováním doby studia a opakováním adaptačního procesu při změně zaměstnavatele.
Erna Mičudová: Chceš být sestrou?
Mgr. Mičudová se ve své přednášce pokusila najít odpověď na otázku, proč je nedostatek zdravotních sester. V první části se zaměřila na rozbor demografických údajů, porovnávala počty studentů, absolventů zdravotnických škol, kolik z nich nakonec začne pracovat v oboru. Velmi zajímavá byla srovnání počtů absolventů a sester, vztaženo k počtu obyvatel, s ostatními zeměmi EU. V druhé části zmínila vliv sdělovacích prostředků na obraz povolání sestry u laické veřejnosti. I přes více či méně negativní a zjednodušující prezentaci práce sestry v médiích je pozitivní fakt, že z dotazníkového šetření mezi veřejností vyplynulo, že prestiž povolání zdravotní sestry je na třetím místě mezi ostatními profesemi.
Markéta Říhová: Jak se stát sestrou na dětském ARO
I poslední přednášející tohoto bloku se zaměřila na změny v legislativě a systému vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, a to na vzdělávání dětských sester. Systém vzdělávání dětských sester se v posledních letech několikrát změnil, po posledních změnách od září 2017 se přesouvá do kvalifikačního vzdělávání. Cesta k tomu, aby se člověk stal dětskou sestrou se všemi kompetencemi je velmi dlouhá, u sester pracujících na specializovaných pracovištích jako je ARO to může být 9 až 11 let.
Blok II Co nového I
Dana Nešpůrková, Gabriela Čadílková: Miniinvazivní stabilizace hrudní až bederní páteře
Přednášející Dana Nešpůrková nejdříve stručně seznámila posluchače se statistikami operativy poranění páteře na Klinice úrazové chirurgie FN Brno, s diagnostikou a terapií dle klasifikace poranění, s různými typy operačních výkonů prováděných u zlomenin obratlů, s operačními polohami a možnými komplikacemi. V druhé části přednášky seznámila posluchače s miniinvazivní stabilizací páteře. Tento výkon je prováděn pomocí videoasistované torakoskopie, nejprve v poloze na zádech a poté v poloze na boku. Podmínkou pro použití tohoto typu výkonu je úrazová zlomenina hrudní a bederní páteře bez neurologického postižení. Výhodou miniinvazivního přístupu pro pacienta je menší pooperační bolest, snížení rizika vzniku infekce, kratší doba hospitalizace a rekonvalescence.
Marian Kotek: Vaskulární intervence – trombolýzy
Marian Kotek z Kliniky radiologie a nukleární medicíny FN Brno v úvodu své přednášky seznámil posluchače s problematikou radiologického vyšetření cévního systému, a to neinvazivními i invazivními metodami, dále pak s prací radiologického asistenta a všeobecné sestry na radiologii a angiologii. Výkony prováděné na angiologickém sále radiologické kliniky rozdělil na rekanalizační, embolizační a speciální. Pokud se jedná o trombolýzu, nejčastěji prováděnou intervencí je trombolýza intrakraniální u ischemických mozkových příhod vzniklých v důsledku uzávěru mozkové tepny, a to trombolýza medikamentózní nebo mechanická. Druhá nejčastější skupina pacientů ošetřených na angiolince jsou pacienti s hlubokou žilní trombózou, u kterých je indikována lokální trombolýza, farmakologická nebo mechanická. Specifickým výkonem je zavedení tzv. kaválního filtru do dolní duté žíly jako prevence vzniku embolie.
Jan Chaloupka: Vaskulární intervence- embolizace
Přednášku autora Jana Chaloupky, který se nemohl zúčastnit, prezentoval Marian Kotek. Definoval embolizaci jako léčebný uzávěr cév, pomocí chemické nebo mechanické okluze. Seznámil posluchače s indikacemi, typy výkonů, instrumentáriem, embolizačním materiálem, který může být resorbovatelný nebo neresorbovatelný, pevný nebo tekutý. Co se týče statistiky embolizací provedených na KRNM nejčastější jsou embolizace intrakraniální, dále embolizace při krvácení z ledviny nebo při poporodním krvácení. Závěrem přednášky posluchače krátce seznámil s několika kazuistikami.
Yvona Vyplelová, Lenka Boháčová: Rozšířený monitoring během operačního výkonu
Autorky se ve svém sdělení zaměřily na nejnovější trendy v neinvazivním monitoringu v průběhu operačního výkonu. Nejprve se krátce vrátily k historii monitorace vitálních funkcí pacientů na operačním sále, následovalo seznámení se současnou situací, které fyziologické funkce a ventilační parametry jsou monitorovány v průběhu anestezie v závislosti na prováděném operačním výkonu a typu anestezie. V poslední části přednášky seznámily posluchače s nejnovějšími možnostmi neinvazivní monitorace, jako jsou měření hloubky anestezie pomocí stanovení BIS, měření účinnosti nervosvalové blokády- TOF a sledování hloubky analgezie pomocí metody ANI a PPI. Autorky konstatovaly, že podrobnější monitorace těchto parametrů umožňuje anesteziologovi lépe dávkovat anestetika a analgetika, optimalizovat hloubku anestezie a v neposlední řadě i šetřit finance.
Blok III Přednemocniční péče, urgentní příjem
Richard Berger, Jana Flajšingrová, Kateřina Juráková: Stopy
Přednášející Richard Berger z OUP FN Brno seznámil přítomné posluchače s postupy při zajišťování stop pro PČR v souvislosti s kriminálními činy. Nejdříve se zaměřil na spolupráci s PČR při zajištění materiálu a odběrů biologického materiálu, jaké postupy je třeba dodržet, označení a skladování vzorků, jejich vydání na základě písemné žádosti. Upozornil přítomné, že v případě podezření na spáchání trestného činu existuje aktivní oznamovací povinnost. Kladl důraz na komunikaci, způsoby, jak zajistit stopy bez jejich znehodnocení, fotodokumentaci, vedení zdravotnické dokumentace. V druhé části měli posluchači možnost vyslechnout několik zajímavých kazuistik - jednalo se o pacienty s bodným, sečným či střelným poraněním.
Vladimír Husárek, Vlasta Vařeková: Řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví v Jihomoravském kraji
Vladimír Husárek definoval událost s hromadným postižením zdraví jako událost, kde na místě je 15 a více zraněných a zasahuje 5 a více posádek ZZS. Dochází k aktivaci IZS telefonickou výzvou, je jí udělena nejvyšší priorita. Seznámil přítomné s postupy na místě, s organizací velení, s činnostmi jednotlivých složek IZS, komunikací jednotlivých dispečinků, s rozdělením kompetencí, systémem METHANE, což je systém pro vyhodnocení situace na místě události. Zdůraznil důležitost pravidelných cvičení mimořádných situací
Simona Bauerová, Jana Flajšingrová: Urgentní příjem a mimořádné události
V této přednášce seznámily autorky posluchače s postupy při mimořádné události z pohledu zdravotnického zařízení, konkrétně urgentního příjmu a jeho rolí v aktivaci traumaplánu, příjmu, třídění a ošetřování velkého množství postižených osob. Přítomní se dozvěděli, jaké činnosti jsou při aktivaci traumaplánu a v jakém pořadí prováděny, jaké je složení traumatýmů, jak probíhá třídění a odsun zraněných, jejich identifikace. Autorky informovaly o materiálovém a technickém vybavení, které musí být pro případ mimořádné události k dispozici, o jeho pravidelných kontrolách a jeho udržování ve funkčním stavu. Ani ony nezapomněly zdůraznit důležitost pravidelných cvičení a ověřování znalostí a připravenosti personálu.
Sylva Nováková: Vlak 2017
Přednášku své kolegyně ze ZZS JMK přednesl Vladimír Husárek. Přednáška doplněná mnoha zajímavými fotografiemi seznámila posluchače s průběhem cvičení zásahu u mimořádné události s hromadným postižením zdraví, konkrétně se jednalo o simulaci havárie vlaku v nepřístupném terénu s více jak 100 zraněnými osobami. Od prvního nápadu k realizaci cvičení uplynuly téměř 2 roky, proběhlo v létě 2017, v náročných klimatických podmínkách. Cvičení prověřilo součinnost všech složek IZS, zúčastnilo se jej téměř 400 zasahujících osob a 108 figurantů.
Blok IV Co nového II
Andrea Pokorná: Využití škál pro identifikaci poruch integrity kůže u pacientů v intenzivní péči, vlhké léze – IAD
Autorka Andrea Pokorná se ve své přednášce zaměřila na využívání testů, měřících technik a screeningových nástrojů v současné ošetřovatelské péči, sloužících k identifikaci potřeb pacientů, plánování intervencí a poskytování ošetřovatelské péče. Zamýšlela se nad rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče na jednotlivých pracovištích, a jaké jsou příčiny těchto rozdílů. Konstatovala, že mezi příčiny patří mimo jiné proces vzdělávání sester, rozdílná schopnost týmové práce, bagatelizace potíží pacientů. Současně navrhla řešení, které spočívá ve sjednocení postupů a vytvoření celostátně platných nástrojů založených na EBN. Závěrem své přednášky seznámila posluchače s nástrojem Globiad, který slouží k differenciální diagnostice dekubitů a inkontinenčních dermatitid.
Tomáš Grim, Zuzana Kučerová: Jeden za všechny, všichni za jednoho
Přednášející z KARIM FN Ostrava prezentoval kazuistiku pacienta po havárii na motocyklu. Mladý muž utrpěl polytrauma, které mimo jiné zahrnovalo mnohočetné fraktury, pneumotorax, masivní krvácení a rozsáhlé poškození kožního krytu s nutností opakovaných operačních revizí, léčby v hyperbarické komoře a lalokové plastiky. V nemocnici strávil celkem 121 dní. Na jeho případu chtěl autor zdůraznit nutnost mezioborové spolupráce, a to nejen v rámci jedné nemocnice, ale celého systému zdravotní péče.
Hana Bieberlová: AIRVO
Autorka z KARIM FN Brno přednesla sdělení o nové metodě aplikace O2 , tzv. NHF (nasal high flow) metodě. Jedná se o aplikaci zvlhčené směsi O2 vysokým průtokem, speciální nosní kanylou za pomocí přístroje AIRVO. Ten umožňuje podání O2 vysokým průtokem, zajišťuje až 100% vlhkost vdechované směsi a její ohřátí. Aplikace kyslíku za pomocí AIRVO v indikovaných případech může nahradit použití NIV, přispívá ke zvýšení expektorace pacienta, zmenšení mrtvého prostoru, je využíván na operačním sále i u pacientů hospitalizovaných na lůžkové části. Výhodou metody je snadná obsluha a údržba přístroje, pacienty je velmi dobře tolerována, snižuje riziko reintubace. Nevýhodou pak je vysoká cena jednorázového materiálu.
Zuzana Foralová, Věra Nečasová: Dětský pacient s farmakologicky rezistentní epilepsií
V úvodu své přednášky se autorka stručně věnovala diagnóze status epilepticus ,jeho příčinám, rozdělení dle závažnosti a dle reakce na zavedenou terapii, schématu postupné léčby dle platných doporučení. NORSE/FIRES syndrom typ epileptického stavu, který dlouhodobě a opakovaně nereaguje na antiepileptickou léčbu, pacienti musí být uvedeni do tzv. thiopentalového komatu. Charakteristické pro tento syndrom je, že vznikne náhle, bez zjevné příčiny, předchází mu příznaky lehké virózy. Hledání terapie trvá mnohdy i několik měsíců, a ne vždy je stoprocentně účinná. Na léčbu má pozitivní vliv dlouhodobé dodržování ketogenní diety. Závěrem sdělení autorka prezentovala 3 kazuistiky, u všech těchto pacientů byly v průběhu léčby využívány prvky konceptu bazální stimulace.
Workshopy
Workshop Adhezivní materiály
Pod vedením Dany Tomkové a Jany Toufarové se účastníci seznámili s různými typy krycího a fixačního materiálu a ochranných bariér kůže. Součástí byl i praktický nácvik správného postupu při použití.
Workshop UPV
Pod vedením Markéty Bodzašové a Branislava Moravčíka se účastníci měli možnost seznámit s aseptickým postupem nasetování dýchacího okruhu ventilátoru, s optimální fixací endotracheální kanyly, s možnostmi kontinuálního měření tlaku v obturační manžetě. Dále se seznámili s metodou neinvazivní umělé plicní ventilace, jejími výhodami a nevýhodami. Jednotlivé pomůcky- obličejová maska, celoobličejová maska, helma- měli možnost vyzkoušet sami na sobě. Také jim bylo umožněno vyzkoušet obsluhu přístroje AIRVO 2.
Workshop Eliminační metody
V první části workshopu pod vedením Lucie Koskové proběhlo představení nejnovějšího typu přístroje používaného k eliminační metodě, tzv. Omni. Zájemci si mohli přístroj nasetovat a byli seznámeni se všemi jeho funkcemi. Druhá část workshopu pod vedením Evy Perleczké byla zaměřena na metodu peritoneální dialýzy. Účastníci měli možnost na cvičném modelu shlédnout, jak probíhá edukace pacientů, kteří metodu provádějí v domácím prostředí.
Posterová část
Lenka Škaroupková: Ventilátorová pneumonie: preventivní strategie v oblasti zvláštní péče o dutinu ústní
Stanislava Černá: Monitorace pacienta na urgentním příjmu
Martina Bukovecká, Veronika Hryzáková: Kazuistika pacienta s chladovými protilátkami
Monika Svobodová: Hospitalismus u dětí
Tomáš Glac: Dárce s nebijícím srdcem
Michaela Veselá, Kateřina Koloušková: Swan-Ganzův katétr z pohledu sester intenzivní péče
Andrea Vylíčilová: Význam adekvátní výživy pro prevenci pooperačních komplikací
Irena Voháňková: Teplotní management pediatrických pacientů
1. Michaela Veselá, Kateřina Koloušková: Swan-Ganzův katétr z pohledu sester intenzivní péče
2. Tomáš Glac: Dárce s nebijícím srdcem
3. Stanislava Černá: Monitorace pacienta na urgentním příjmu
Organizační tým nelékařské sekce IX. konference AKUTNĚ.CZ: Ondřej Baranka, Tomáš Čejka, Anna Drápalová, Roman Dvorský, Jana Flajšingrová, Pavla Gráfová, Magdaléna Háková, Radek Hamala, Margita Huserová, Vít Ježek, Ondřej Klvač, Lucie Kosková, Jakub Kozel, Tomáš Marek, Lucie Měsíčková, Monika Metznerová, Branislav Moravčík, Barbora Pechová, Michalela Plhoňová, Tereza Protivínská, Kryštof Robotka, Markéta Říhová, Veronika Sedláčková, Miloš Smutný, Terezie Svobodová, Nicol Šobáňová, Vojtěch Švanda, Jana Toufarová, Denisa Trenzová, Romana Zeiselová, Tereza Zerzáňová, Veronika Zerzáňová, Klára Zaplatilová.
