Reportáž ze sesterské sekce VIII. konference AKUTNĚ.CZ

Dalšími, kteří stručně promluvili a přivítali posluchače, byli prof. MUDr. Roman Gál, přednosta KARIM FN Brno, Mgr. Erna Mičudová, náměstkyně pro NLZP  FN Brno, jež přítomným poděkovala za hojnou účast, dále Mgr. Branislav Moravčík, vedoucí pracovník NLZP KARIM FN Brno, MUDr. Jitka Zemanová, odborný asistent LF MU Brno a Mgr. Zdeňka Knechtová z katedry Ošetřovatelství LF MU Brno.

 Opět jsme pro Vás připravili postkonferenční sborník přednášek, který naleznete zde. 

Blok I. Varia I

Šebelová  Hana – Porty

Hana Šebelová přednesla doporučení pro volbu, zavedení a ošetřování žilních vstupů – jak pečovat o vstupy. Rozdělila žilní vstupy na krátkodobé (flexily, centrální žilní vstupy) a dlouhodobé (porty). Upozornila na komplikace spojené s nevhodně zvolenými žilními vstupy, které mohou vést k nekróze, nebo až k amputaci končetiny. Uvedla, že porty jsou jednokomorové nebo dvoukomorové a zajišťují dlouhodobý přístup do žilního systému. Používají se speciální jehly se zkoseným hrotem – Huberova (vysokotlaká) jehla. Porty jsou obvykle zavedeny v oblasti hrudníku, nejčastější se jedná o porty venózní (vena subclavia l. dx.). Byla zmíněna taky možnost peritoneálního přístupu (chemoterapie) nebo spinálního (léčba chronické nádorové bolesti). Jako indikace k zavedení byla uvedena chemoterapie u onkologických pacientů. Kontraindikací jsou například infekce a trombocytopenie. Byl prezentován způsob zavedení portu, možné komplikace, indikace k explantaci. Výhodou portů je větší komfort pro pacienta, který se nemusí opakovaně napichovat, je menší riziko vzniku infekce a snadná péče.

Přednášející uvedla, že nevýhodou může být nutnost pravidelné návštěvy zdravotnického zařízení (1x/6 týdnů) z důvodu proplachu portu. Výměna jehly se provádí 1x/4 dny.

Adamcová Martina, Langová Marta – Výroba a expedice transfuzních přípravků

Přednášející Langová Marta, která pracuje na transfuzním oddělení FNB, nás seznámila se spektrem činností jejich oddělení. Zaměřila se na výrobu transfuzních přípravků. Uvedla definici transfuzního přípravku, způsoby získávání materiálu k jejich výrobě a metody, jakými se odebraná krev zpracovává. Přínosné byly informace o tom, jak je zajištěna bezpečnost TP pro příjemce, druhy vyšetření, délka karantény pro jednotlivé TP. V druhé části nás seznámila se skladovacími prostory, druhy a množstvím transfuzních přípravků a krevních derivátů, které musí být stále k dispozici pro celou FNB. Dostatečná zásoba je nutná nejen pro  traumacentrum, ale i pro jiná zdravotnická zařízení. Dále se zaměřila na průběh předtransfuzních vyšetření s důrazem na výdej TP a KD z vitální indikace. Novinkou pro mnohé byly tzv. hemovigilanční štítky, které usnadňují práci s TP především u masivních krevních převodů.

Kopečková Kamila, Richterová Pavla – Allogenní a autologní odběry krve

Přednášející Kamila Kopečková definovala pojem autotransfuze. Uvedla indikace k provedení autotransfuzí, a to u předpokládaných velkých krevních ztrát (např. ortopedické operace, kardiochirurgické operace, u pacientů s výskytem anti-IgA protilátek, u pacientů odmítajících krevní transfuzi). Byla zmíněna kritéria umožňující autotransfuze, kontraindikací autotransfuze jsou epilepsie, pozitivita HIV, špatný žilní systém. Dále přednášející zmínila, že se u dárců a příjemců krve dodržuje anonymita. Existují registry dárců krve, kde se evidují i vyřazení dárci. Bylo uvedeno, že je registrovaných 21 777 dárců z toho 4 626 dočasně vyřazených dárců.  Přednášející hovořila o dárcovství krve obecně, o podmínkách, za kterých se člověk může stát dárcem krve. Interval mezi jednotlivými odběry je 8 týdnů. Interval mezi jednotlivým odběrem trombocytů je 4 týdny. Před odběrem je nutná abstinence alkoholu, dostatečný odpočinek, dietní strava a dostatečný příjem tekutin. Po odběru dodržovat klidový režim, nesportovat, dostatečně pít.

Šebelová Hana – PICC katetry

Přednášející seznámila přítomné posluchače s moderní metodou dlouhodobého zajištění cévního přístupu do centrální žíly pomocí tzv. PICC katetru. Ten je zaváděn z periferního přístupu voleného nejčastěji na paži pacienta. Slouží pacientům, u kterých je předpoklad střednědobého až dlouhodobého podávání intravenozních léčiv, zejména pacientům onkologickým. Doba jeho použitelnosti je při správném ošetřování a manipulaci až 1 rok. Dozvěděli jsme se o práci PICC teamu na klinice onkohematologie, přednášející nás seznámila také se správnými postupy při péči o PICC katetry.

Blok II. Urgentní stavy

Bauerová Simona – Masivní krevní náhrady

Přednášející Simona Bauerová definovala pojem masivní krevní náhrady. Zmínila indikace vedoucí k aplikaci masivních krevních náhrad, jako například traumata, gynekologicko-porodnické diagnózy, krvácení z GIT, ruptura aneuryzmatu, iatrogenní poškození. Uvedla postup, ve kterém hraje důležitou roli celkový klinický stav pacienta (bledost, vzedmuté břicho, tachykardie) a laboratorní parametry (GEM, ROTEM). Přednášející zmínila, že je nutné pacienta identifikovat, odebrat vzorek na vyšetření krevní skupiny, zajistit kvalitní cévní vstup (PŽK, CŽK, intraoseální vstup) a poté aplikovat krevní náhrady a deriváty. Bylo uvedeno, že pacienti bývají většinou napojeni na UPV, kontroluje se tělesná teplota, sledují se biochemické parametry (K, Ca), komplikací je prohlubující se koagulopatie. Na závěr přednesla dvě kazuistiky z urgentního příjmu FN Brno.

Kameníková Miroslava – Urgentní stavy na porodním sále

Kolegyně Kameníková nás uvedla do problematiky akutních stavů na porodním sále. Zdůraznila, že přibývá tzv. rizikových matek a porodů, což úzce souvisí se zvyšujícím se věkem rodiček a zároveň s jejich horším zdravotním stavem, kdy se díky pokroku v medicíně matkami stávají ženy s chronickým onemocněním. Rovněž se zvyšuje počet porodů císařským řezem. Mezi nejzávažnější komplikace porodu patří například HELLP syndrom či prudké poporodní krvácení v důsledku atonie dělohy. Na konci své přednášky přednesla kazuistiku 35 leté pacientky s dg. placenta praevia centralis. Zdůraznila také důležitost přesného vedení zdravotnické dokumentace.

Jataganzidis Dimitris, Grim Tomáš – Transport pacienta na ECMO

Přednášející Tomáš Grim přednášku zahájil výčtem pacientů s virem H1N1 hospitalizovaných na jeho pracovišti, kteří potřebovali terapii pomocí ECMO. Zdůrazněna byla nutnost ochrany zdravotníků (očkování, respirátory, ochranné brýle, jednorázové ochranné pláště, jednorázové vyš rukavice, alkoholový dezinfekční prostředek). Byla přednesena kazuistika ženy nakažené virem H1N1, která byla hospitalizovaná na oddělení pro léčbu tuberkulózy a respiračních nemocí mimo Fakultní nemocnici Ostrava. Bylo proto nutné, aby celý ECMO team včetně přístrojového vybavení byl přepraven do příslušného zdravotnického zařízení. Teprve po zajištění pacientky, jejím napojení ne veno- venozní ECMO, byl možný její transport na KARIM FN Ostrava.  Zde byla hospitalizovaná 27 dní a poté byla přeložena na spádové pracoviště.

Pochylá Romana – Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace a první pomoc /TANR, TAPP/

Hlavní sestra ZZS JMK prezentovala podporu dispečerek ZS, kterou poskytují laickým zachráncům v terénu do příjezdu výjezdové skupiny ZZS. Zdůraznila, že rozhovor s volajícím musí být přesný, bez odborného názvosloví, jak je důležité pokládat otázky srozumitelně, často i opakovaně. Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace prokazatelně motivuje laiky k poskytnutí pomoci a zvyšuje šanci pacienta a úspěšnost resuscitace až o 50 %. Velkou pomocí je i stále se rozšiřující síť AED a také chytré telefony, které laickému zachránci umožní resuscitovat a současně být v neustálém kontaktu s dispečerkou ZZS. Závěrem bylo prezentováno několik nahrávek komunikace mezi dispečinkem ZZS, laikem v terénu a posádkou vozidla ZZS.

Blok III. Vzdělávání

Stern Michael – Význam simulací v intenzivní péči

Přednášejícím byl doktor Stern z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, který mluvil o významu simulací v intenzivní péči. Upozornil na fakt, že u 30 % pacientů na ICU vzniknou chyby, jež až ze 75% způsobí lidský faktor.  Uvedl, že simulace nám umožňuje nácvik některých praktických dovedností (intubace, KPR) na modelech umožňujících opakované bezpečné pokusy. Při simulacích je potřeba i nácvik komunikace. Simulace by neměla být o soutěživosti o nejlepší sestru/lékaře, nemělo by to být nebezpečné místo, ale měli bychom se tam těšit. Uvedl příklady chyb v komunikaci: nedorozumění, interpersonální vztahy, špatná komunikace, nebezpečné chování (antipatie mezi členy v týmu). V závěru prezentace uvedl, že simulace probíhají od července 2015 jde o 3 - 4 kurzy měsíčně v maximálním počtu 10 lidí a prozatím simulace absolvovalo 582 účastníků. Bylo prezentováno video simulace KPR.

Svobodová Veronika – Simulace ošetřovatelské péče u akutní CMP

Přednášející z Mezinárodního centra klinického výzkumu FN USA nás seznámila s prací simulačního centra, které funguje od roku 2013. Zde v současné době probíhají simulační nácviky péče o pacienta s CMP, kterého se zúčastňují vždy celé skupiny zaměstnanců jednoho pracoviště, lékaři i sestry. Nácvik v simulačním centrum jim pomáhá vyhodnotit jejich zaběhlý systém práce, odhalit případné chyby a zapracovat na jejich odstranění. Tím se významně zkracuje čas od přijetí pacienta do zahájení terapie a současně se i zvyšují jeho šance na úspěšnou léčbu. Inspirací pro simulační výuku v medicíně je simulační výcvik leteckých pilotů. Stejně jako oni mají zdravotníci v rukou lidské životy a nácvik postupů na simulátoru jim pomáhá zefektivnit postupy u skutečných pacientů.  Závěrem přednášející uvedla, že v rámci zpětné vazby od účastníků kurzů mají mnoho pozitivních ohlasů.

Nekudová Jana – Chce vysokoškolsky vzdělaná sestra skutečně jen šéfovat?

Přednášející byla doktorka Nekudová a ve své prezentaci uvedla, že informace o tom, že vysokoškolsky vzdělaná sestra chce pouze „šéfovat“ je nepodložená. Zmínila se o tom, že vzdělání sestry využívají v praxi k tomu, aby mohly poskytnout odbornou péči na velmi dobré úrovni.  Byla prezentována data výzkumné práce, ve které bylo realizováno dotazníkové šetření a bylo osloveno 272 respondentů z celé ČR. Šetření proběhlo ve vzdělávacích centrech u sester studujících specializační vzdělávání v intenzivní péči. Vztah mezi vzděláváním všeobecných sester v ČR a využíváním produktivního přístupu k pacientům nebyl prokázán.

Pytel Mario – V jednotě je síla

Tato, dalo by se říci agitační přednáška, si kladla za cíl vyburcovat sestry v době, kdy se projevuje nedostatek NLZP ve zdravotnictví, a současně jsou přijímána legislativní opatření vedoucí ke změnám ve vzdělávání zdravotníků. Tyto změny však podle většiny sester nepovedou ke zvýšení kvality vzdělávání. Naopak následně negativně ovlivní kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Přednášející upozornil, že nejednotnost a pasivita NLZP a jejich malá angažovanost v profesních a odborových organizacích sestry poškozuje. Závěrem vyzval přítomné ke vstupu do České asociace sester, aby došlo k navýšení její členské základny, a tím se i zlepšila její vyjednávací pozice.

Blok IV. Varia II

Šilgeraiová Ilona, Filipů Eliška – Anestezie u vrozených vývojových vad

Přednášející Ilona Šilgeraiová mluvila o vrozených vývojových vadách dětí, které je nutno operačně řešit (gastroschýza). Uvedla, že mezi vrozené vývojové vady nervové soustavy patří meningomyelokéla, hydrocefalus. Bylo zmíněno, že rozštěpové vady obličeje jsou jedny z nejčastějších vrozených vývojových vad a operace se provádí v prvních dnech po narození. K operaci je nezbytný zkušený anesteziologický tým, je nutné monitorovat vitální funkce včetně kapnometrie, je třeba mít anesteziologický přístroj s odpovídající velikostí dýchacího okruhu a antibakteriálních filtrů, flexibilní pediatrický bronchoskop. Pooperační péče probíhá na neonatologické JIP. Přednášející uvedla, že od roku 2005 do roku 2015 bylo na jejich oddělení operováno 364 malých pacientů s vrozenými vývojovými vadami.

Gaherová Ivana, Slovíková Karin – Awake operace

Kolegyně Gaherová z KARIM FN Ostrava prezentovala práci mezioborového teamu při awake kraniotomii. Jeho součástí je neurochirurg, neurolog, psycholog, anesteziolog a samozřejmě i NLZP příslušných oborů. V průběhu této neurochirurgické operace dochází k probuzení pacienta, komunikaci s ním. Tento postup pomáhá ochránit řečová centra operovaného, kdy operatér pracuje při odstraňování tumoru v jejich těsné blízkosti. Velmi důležitá je předoperační příprava pacienta, rozhovor s psychologem, příprava na kladení otázek a spolupráci na operačním sále, nácvik a zvykání pacienta na polohu, ve které bude probouzen. K zajištění dýchacích cest dochází v poloze na boku za pomoci laryngeální masky, awake interval je dlouhý cca 20-40 minut. Přednáška byla doplněna množstvím zajímavých fotografií a krátkou kazuistikou úspěšně odoperované pacientky.

Peřan David, Husárek Vladimír, Vařeková Vlasta – Netechnické dovednosti v KPR

Přednášející Vladimír Husárek mluvil o netechnických dovednostech zlepšujících návrat pacientů do života. Uvedl, že nezbytnou součástí netechnických dovedností je týmová spolupráce (koordinace, výměna informací, podpora členů týmu, asertivita, ověřování informací), rozdělení úkolů (plánování a příprava, určení priorit, dodržení standardů péče), situační povědomí (sběr informací, rozpoznání a porozumění, předvídání), rozhodovací proces (hledání možností, vyhodnocení rizik a výběr nejvhodnějších možností), komunikace. Přednesl kazuistiku, ve které byl popsán výjezd ZZS do domu s pečovatelskou službou k diagnóze slabost, na které prezentoval ukázku nesprávné komunikace. Na závěr přednášející uvedl, že podle guidelines vzniká až 80 % chyb v důsledku selhání lidského faktoru.

Nečasová Věra – Varicellová meningitida

Přednášející z Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace v Brně přednesla kazuistiku pacientky se streptokokovou sepsí při varicelové meningitidě. Pacientka byla přijata na KDAR pro oběhovou nestabilitu a celkové zhoršení stavu. Její stav byl komplikován zhoršením funkce plic, musela být intubována , napojena na UPV, později na vysokofrekvenční ventilaci. Stav byl velmi závažný s nejistou prognózou, hrozila amputace levé horní končetiny, došlo i ke zhoršení renálních funkcí a napojení pacientky na CVVHD, další komplikací byl tenzní pneumotorax a trombóza veny basiliky. Díky vysoce odborné péči všech lékařů i sester se podařilo malou pacientku zachránit, amputovány byly pouze koncové články prstů na levé ruce a všechny v sále potěšily její fotografie, na kterých je již doma a vrací se zpět do normálního života.   

Reportážní tým: Monika Metznerová, Simona Michalčíková

Posterová část:

Jan Dvořáček, Jana Flajšingrová: Nežádoucí události v praxi sester  v intenzivní péči
Larissa Kozlíková, Zuzana Foralová: Renální selhání u pacienta s DENYS – drush syndromem
Branislav Moravčík:LARRS -  Lung assistated renal replacement systém
Vítek Svoboda: Využití Guss testu při suspektní poruše polykání
Jana Toufarová: Bezpečná infúzní linka v intenzivní péči

Na sesterské sekci VIII. konference AKUTNĚ.CZ se sešlo celkem 364 účastníků.

Na organizačním zajištění se podíleli: Bendová Kristýna, Blatnerová Hana, Černá Marcela, Flajšingrová Jana, Huserová Margita, Ivancenco Janna, Krůtil Pavel, Letsivska Marina, Kosková Lucie, Linhartová Tereza, Maťáková Viola, Metznerová Monika, Michalčíková Simona, Neklapilová Kateřina, Nguyen Hong Ngoc, Nováková Kateřina, Pavelková Iveta, Pechová Barbora, Prachařová Adéla, Svačinová Vendula, Svobodová Terezie, Szczygelová Petra, Šmídková Veronika, Toufarová Jana, Zeislová Romana, Zelinková Marie, Zerzáňová Tereza, Zerzáňová Veronika.