Přibíhám k chatce. Dvě cizí a trochu podnapilé slečny mi říkají, že jejich kamarád je nějaký divný. "Vždycky je s ním sranda, ale dneska nějak není ve své kůži." "Trošku vypil, teď leží a moc se nehýbe." Vcházím dovnitř, na posteli leží mladý muž v potrhaném triku. Vydává chrčivé zvuky, z pusy mu tečou zvratky. Volám na něho, zkouším bolestivý podnět, ale vůbec nereaguje. Co teď? Matně si vybavuji algoritmus ABCDE. Začnu s A–airway. Snažím se ho otočit na bok a odstranit zvratky. Zkouším, jestli dýchá, a nedýchá. Děvčata vyšilují a motají se kolem, moc mi nepomáhají. Začnu rozdávat pokyny a společně sundáváme jejich kamaráda na zem. Zahajuji KPR. Děvčatům rozděluji úkoly. Jedna musí vyběhnout na kopec, kde je mobilní signál a zavolat záchranku, druhá mi mezitím pomůže resuscitovat. Stlačuji hrudník, připadá mi to nekonečné, po chvíli mě všechno bolí, pořádně se potím...
Tohle byla první modelová situace, kterou si organizátoři čtyřdenního Studentského maratonu Biskupice 2016 připravili hned ve středu večer po našem příjezdu. Je zaměřen na výuku urgentní medicíny a medicíny katastrof. I když jsem si nebyla jistá, co mám očekávat, hned první večer mi je jasné, že to bude pravděpodobně hodně náročná, ale výborná akce.
Čtvrtek a pátek se nesou ve znamení tréninku. Zkoušíme si na modelech zajistit dýchací cesty, zajistit žílu nebo intraoseální vstup, resuscitaci, porod. Sami na sobě pak trénujeme vyšetření pacienta, stabilizaci krční páteře, vyprošťování pacienta z auta, učíme se používat vakuové dlahy a na cvičných modelovkách se v týmech snažíme vcítit do kůže posádky rychlé záchranné služby, správně ošetřit pacienta a určit, kam ho jako posádka RLP budeme dále směrovat.
V pátek po setmění začíná noční soutěžní etapa. Jsme rozděleni do čtyř- a tříčlenných týmů a musíme se vcítit do následující situace: jsme lékaři v zemi zmítané občanskou válkou, kde systém zdravotní služby naprosto selhal. Naším úkolem je podle mapy najít předem určená stanoviště, kde se nacházejí ranění. Jednoduché to ale nebude.Území, po kterém se máme pohybovat, částečně ovládá disciplinovaná armáda a částečně rebelové, kteří nectí absolutně žádná pravidla. Můžeme být zastřeleni nebo šlápnout na minu. Musíme ale najít všechna stanoviště a poradit si se situací na místě, to vše v co nejkratším čase.
V sobotu vstáváme brzy, ačkoliv jsme unavení z noční etapy, čeká nás náročná etapa denní. V týmech obcházíme celkem 19 soutěžních stanovišť. Na některých pracujeme jako tým RLP, na jiných jsme zase v roli náhodných kolemjdoucích bez žádného vybavení. Ošetřujeme pacienty s infarktem, anafylaktickým šokem, hypoglykémií, hypotermií, crush syndromem, musíme se vypořádat i s autonehodou a s hromadným neštěstím.
Po maratonu se večer scházíme u piva a do brzkých ranních hodin navzájem sdílíme zážitky z předchozích dní. V neděli ráno všichni společně konzultujeme správné postupy na jednotlivých stanovištích a vyhlašují se výsledky soutěže. Někteří modelové situace vyřešili perfektně, jiní trochu hůře. Všichni jsme si ale užili perfektní prodloužený víkend, spoustu jsme se toho naučili a především si vše i prakticky vyzkoušeli.
Zvítězil čtyřčlenný tým ve složení Alžběta Šimsová, Hana Prokešová, Karolína Češková a Simona Valová.
Studenti podpoření NF AKUTNĚ.CZ se svými týmy obsadili výborné 3. místo (Tereza Ondráčková, Václav Vafek, Miroslav Keselica, Tereza Dočekalová), dále 7. místo (Michal Vondráček, Milan Fiala, Min Kim) a 9. místo (Eva Klabusayová, Adéla Kleinová, Marta Juřeníková, Radka Kadlčíková).
Srdečně gratuluji vítězným týmům, děkuji organizátorům a přeji Studentskému maratonu Biskupice ještě spoustu dalších úspěšných ročníků!
