Dále v úvodu pokračoval dr. Petr Štourač, předseda organizačního výboru a člen vědeckého výboru AKUTNĚ.CZ. Jménem Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny pozdravili účastníky dr. Igor Sas a mgr. Branislav Moravčík. Mezi další významné hosty patřila mgr. Erna Mičudová, náměstkyně NLZP FN Brno, dr. Jitka Zemanová, odborný asistent LF MU a mgr. Petra Juřeníková, zástupkyně katedry Ošetřovatelství LF MU.
Blok I: 9.10 - 10.25 Neonatologie, pediatrie
Přátelská JIRPN aneb nejen intenzivní péče. Andrea Stejskalová
Přednášející Andrea Stejskalová definovala pojem novorozenec. Zmínila historii neonatologie z pohledu celosvětového a z pohledu vývoje v České republice. Mluvila o 8 perinatologických centrech s důrazem na centrum v Brně, kde autorka sama pracuje. Dále zmínila fakt, že se v ČR rodí 8 % nezralých dětí, a že se řadíme mezi 10 zemí světa s nejlepšími výsledky v péči o tyto děti. Přednášející představila mateřské neonatologické oddělení a uvedla, že je zde ročně ošetřeno cca 6000 novorozenců. Dále hovořila o stresech novorozence na JIPRN a jakým způsobem jim lze předejít. Vyzdvihla skutečnost, že je nezbytná spolupráce zdravotníků s rodinou dítěte. V další části přednášky seznámila přítomné s nejčastějšími ošetřovatelskými intervencemi s důrazem na polohování a tzv. klokánkování. Autorka uzavřela přednášku slovy, že cílem práce zdravotníků pracujících na Jednotce intenzivní resuscitační péče o novorozence je přátelství s novorozencem a s celou jeho rodinou.
Spolu na cestě domů aneb trochu jiný začátek. Eva Haničáková
Hlavním tématem přednášky je shrnutí problematiky týkající se nedonošených děti. Úvodem jsou zmíněna specifika neonatologie z lékařského a sesterského pohledu a je poukázáno na důležitost přítomnosti rodičů u dítěte. Dále je připomenuto, že porod je brán jako vstup do nového světa. Velmi obtížné je vytvoření vztahu mezi rodičem a nedonošeným dítětem a rodiče nelze na tuto situaci předem připravit. V přednášce je zdůrazněno, jak je důležité zapojit rodiče do ošetřovatelské péče, a to jako platného člena týmu, a ne jako pouhou návštěvu. Nedílnou součástí ošetřovatelské péče o nedonošené dítě je bazální stimulace prováděná jak matkou či rodinou, tak ošetřujícím personálem. Je zmíněno tzv. klokánkování, do kterého jsou zapojováni i tatínkové. Důležité je také vytvořit zázemí pro matky, které jsou ubytovávány nejčastěji v denním stacionáři. Přednáška je zakončena pěkným citátem o důležitosti mámy v životě miminka.
Anesteziologická péče u dětí – je proč se bát? Gabriela Kovalčíková
Přednášející nás informovala o spektru dětských pacientů podstupujících anestezii. Rozdělila zvláštnosti dětského věku na fyziologické a patofyziologické. Z těchto zvláštností následně hlouběji rozebrala především problematiku týkající se samotných anesteziologických výkonů – zajištění dýchacích cest s přihlédnutím k anatomickým poměrům, nezralost kardiovaskulárního systému, tepelnou homeostázu, acidobazickou a elektrolytovou rovnováhu. Autorka uvedla, že v průběhu anestezie se nejvíce obává komplikací, jako jsou: nemožnost zajištění dýchacích cest, nemožnost zajištění žilního vstupu, hypoxie, acidóza a bradykardie. V rámci kazuistiky nás dále seznámila s variantami zajištění DC u dětí s rozštěpem obou pater, konkrétně s bronchoskopickým zajištěním DC. Takovéto zajištění může být značně zdlouhavé. Závěrem přednášky kladla důraz na preventivní opatření v rámci dětské anestezie.
Pectus excavatum. Alice Cejnková
Úvodem přednášky je charakterizován pojem pectus excavatum, což znamená vpáčený hrudník. Jedná se o nejčastější vrozenou deformitu hrudní stěny a častěji jsou postiženi chlapci. Lehké formy lze zvládnout konzervativně, těžší formy se řeší operačně. V příspěvku je poukázáno na přípravu pacienta, operační techniku a operační pomůcky. Před operací je nutno pacienta selektivně zaintubovat. Dále se autorka věnuje popisu techniky operace, což je doplněno velmi zajímavým videem zaznamenávajícím samotnou techniku operace.
Blok II: Varia 10.45-11.55
Dává cesta protokolů v IP možnost zvýšení kompetencí sester? Ivana Kupečková
Ve svém příspěvku autorka vysvětlila pojem „Protokol v intenzivní péči“. Uvedla, že protokoly zvyšují míru odpovědnosti sester a podporují multidisciplinární spolupráci. Dále hovořila o účelu, náplni, problematice tvorby, problematice schvalování., problematice implementace. Při všech těchto činnostech je mimo jiné nutná spolupráce a součinnost se sesterskými odbornými společnostmi a lékaři. V českém prostředí lze dle autorky konkrétně uvažovat o protokolech dávkování inzulínu, dávkování sedace, řízení tělesné teploty po KPR, protokolu mobility, výživy, a protokolu akute pain servise. Dále autorka zmínila možnost rozšiřování kompetencí nelékařů a na závěr položila otázku: „Dává cesta protokolů v IP možnost zvýšení kompetencí sester?“ Dle přednášející je potřeba podívat se do praxe - co již děláme, jak bezpečně se cítíme, jakou máme oporu v současných kompetencích.
Protokoly intenzivní péče v praxi. Petr Bauer
Přednášející navazuje na předchozí sdělení a zabývá se možnostmi zvyšování kompetencí sester, s čímž jde ruku v ruce zvyšování odpovědnosti. Přirovnává kompetence NLZP v ČR k „tenkému ledu“. Dle přednášejícího protokoly znamenají bezpečnou a kvalitní péči o pacienta, omezují míru stresu sester ze situací, které mohou být vyloženy různým způsobem. Zdůrazňuje, že protokoly v žádném případě nenahrazují lékaře. Dále nás řečník seznamuje s implementací konkrétních protokolů intenzivní péče na Anesteziologicko-resuscitační klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Protokoly na ARK FN USA vytváří lékař ve spolupráci se sestrou, po diskuzi v týmu se zavádí do praxe, a po roce probíhá revize protokolu. Následně konkrétně představil čtyři protokoly – protokol sedace, enterální výživy, mobility a podávání inzulínu.
Řešení pooperační bolesti v gynekologii. Věra Hubáčková
Na úvod jsou posluchači podrobně seznámeni se stanovenými cíli vhodného pooperačního tlumení bolesti v oboru gynekologie. Následuje popis příčin, které přispívají k nedostatečné analgezii. Dále jsou rozebírána kritéria pro správnou organizaci pooperační analgezie. Je zmíněna možnost farmakologického a nefarmakologického řešení bolesti, schémata tlumení pooperační bolesti při konkrétní medikaci. Farmakologické tlumení bolesti je rozdílné v případě laparoskopické a v případě laparotomické operace. Závěrem je poukázáno na analgetikum nalbuphin, u kterého dle výzkumu převažují pozitiva nad negativy.
Následná péče o pacienty po cerebrálním poranění v domácích podmínkách. Jitka Dresslerová
Přednášející nás uvedla do problematiky, která mění kvalitu života nejen postižené osoby, ale celé rodiny. Připomněla mechanismy úrazy vedoucí k poranění a poškození krania a zmínila posloupnost péče o takto postižené pacienty. Akutní péče následuje těsně po úraze. Následně přechází do péče dlouhodobé, která mimo zařízení dlouhodobé péče může být poskytována také rodinou. Rodině dopomáhá při péči o pacienta, který je trvale závislý na druhé osobě, agentura domácí péče, případně pečovatelská služba, fyzioterapeutové, psycholog. Začlenění všech těchto složek do péče je však velmi náročné. Dle slov přednášející se jedná o rozsáhlý problém. Zajištění péče o pacienta není snadné, jak po stránce teoretické, praktické - fyzické, psychické (vyčerpání a sociální izolace) a v neposlední řadě finanční. Mgr. Dresslerová dále nastínila všechny problémy, které poškozený má a které prožívá jeho rodina. Dále popisuje své mnohaleté zkušenosti s těmito pacienty a jejich rodinami. Podrobně ve svém příspěvku popisuje reedukaci a resocializaci pacientů. Otázkou na závěr je, proč poskytujeme tak nákladnou péči akutní, když péče následná je tak problematická.
Blok III: Transplantace, orgánová podpora 13.05-14.15
Přechod z intenzivní péče na paliativní (Rozhodování o konci života v intenzivní péči). Pavel Ševčík
Ve své rozsáhlé a pro IP přínosné přednášce nás řečník seznamuje s historickými okolnostmi vnímání smrti. Dále hovoří o soudobých problémech jako je prodlužování délky života, dlouhé stonání, pomalé umírání a v neposlední řadě pak debaty o euthanazii. Autor přechází k aspektům IP, kde přijímáme velké množství geriatrických pacientů, nemůžeme přijímat málo nemocné, ale současně ani příliš nemocné. Následně profesor Ševčík vysvětluje pojmy: prognóza nemocných na JIP, marná léčba, postup lege artis a kategorizace léčby. Zmiňuje základní etické principy, problematiku dříve vyslovených přání, definuje pojem euthanázie. V přednášce jasně zaznívá, že je nutná účast celého týmu při změně léčby pacienta a současně nesmí být do rozhodování aktivně zapojena rodina nemocného. Následně nás autor podrobně seznamuje s konsenzuálním stanoviskem při poskytování paliativní péče u nemocných s orgánovým selháním, přijatým v roce 2010 českými představiteli oboru Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče. Závěr shrnuje řečník konstatováním, že lidský život je konečný a intencí lékaře není nikdy usmrcení pacienta.
VAD nová šance pro život. Zdeňka Doležalová
Úvodem přednášky je poukázáno, jaké spektrum přístrojové techniky může být implantováno do lidského těla. Dále je rozebírána obecná problematika transplantace srdce a uvedena statistická data vztahující se k čekatelům na transplantaci srdce. Autorka zmiňuje prodlužování čekací doby na transplantaci srdce z 60 dnů na 90 dnů. Z tohoto důvodu je zmíněn rozvoj vývoje VAD – VentricularAssistDevice. V ČR jsou zřízena dvě centra pro VAD. Cena jedné mechanické podpory je 2,5 mil korun. VAD je rozděleno na urgentní nasazení a plánované nasazení. Trvalá srdeční podpora není zatím proplácena pojišťovnou, proto se nezajišťuje. Indikační kritéria k zavedení jsou přesně stanovena a podrobně rozebírána. Jsou zmíněny komplikace, mezi které se nejčastěji řadí krvácení, tamponáda, CMP, arytmie, apod. Dále je hovořeno o komplikacích souvisejících s implantovanou mechanickou srdeční podporou. VAD umožňuje většině lidí s pokročilým selháním srdce návrat do aktivního života. Přednáška je zakončena pěkným citátem spisovatele Čapka.
HeartWare – Práce VAD koordinátora. Lenka Telecká
Autorka nás v úvodu seznámila s dostupnými daty vztahujícími se k aplikaci VAD systému. Dále se zabývala funkcí systému VAD. Prostřednictvím ilustračního videa mohli posluchači zhlédnout systém VAD, ilustrativně byl znázorněn princip centrifugální pumpy a implantace vlastního systému na srdce pacienta, které probíhá miniinvazivně. V další části příspěvku autorka podrobně popisovala součásti pacientské sady. Zmínila nutné ošetřovatelské intervence u pacienta se zavedeným VAD, stěžejní problém vidí v péči o kůži v místě vyvedení kabelu a v prevenci infekce. V další části přednášky jsou rozebrány praktické aspekty vztahující se k VAD. Hovoří se o životnosti baterií a o různých stupních alarmů, které upozorňují na rozmanité problémy při funkci VAD. Např. pacientům s VAD může být prováděna KPR, nesmí na MNR. V ávěru přednášky autorka hovořila o práci VAD koordinátora, která zahrnuje přípravu VAD, každodenní kontrolu pacientů, dobrou koordinaci při multioborové spolupráci a kontakt s obvodním lékařem.
Dárce s nebijícím srdcem. Tomáš Glac
Úvodem přednášky je rozebírána problematika transplantace orgánů z pohledu legislativy. Dále je zmíněn legislativní výklad definice stanovení smrti, která uvádí, že se jedná o nezvratnou ztrátu funkce celého mozku, včetně mozkového kmene. Přednášející prezentuje čekací listinu na transplantaci orgánů, která je aktuální k dnešnímu datu. Dále je představeno sedm transplantačních center v České republice. Koordinační středisko transplantací je nezávislá instituce, která byla zřízena Ministerstvem zdravotnictví v roce 2003. Program DCD se vztahuje k dárcům se smrtí srdce, tedy pacientů, kteří jsou prohlášeni za mrtvé na základě srdeční zástavy. Pro vhodnost dárce byla stanovena tzv.“ Maastrichtská kritéria“, která jsou rozdělena do několika bodů. Technika DCD dárcovství je asystolie, ukončení KPR, non touch interval, verifikace nevratné zástavy oběhu. Po splnění kritérií se zahajuje komplexní příprava k transplantaci. Na závěr přednášky jsou rozebírány tři kazuistiky.
Blok IV: Přednemocniční péče, Urgentní příjem 14.35-15.45
Obtížné urgentní zajištění dýchacích cest. Simona Bauerová
Na začátku svého sdělení autorka definuje pojem obtížná intubace a situace, při kterých lze tuto komplikaci očekávat. Seznamuje nás se základními pomůckami, které jsou k tomuto výkonu nezbytné a přispívají k úspěšnosti celého postupu. Dále se speciálními pomůckami, jako jsou videolaryngoskop, zavaděč s optikou, flexibilní bronchoskop. Následně hovoří o možnostech alternativního zajištění DC. Mezi nejčastější příčiny obtížného zajištění DC, se kterými se tým Oddělení urgentního příjmu ve FN Brno setkává, patří otok, stenóza, traumata, křeče. Samozřejmostí je provedení crash úvodu. Přednášející krátce seznamuje posluchače se čtyřmi kazuistikami, kdy bylo obtížné zajistit dýchací cesty. Takto náročné situace prověří flexibilitu celého týmu.
Tam, kde byla medicína krátká. Jana Vidunová
Přenášející, lékař ZZS, popisuje případovou kazuistiku. Pacientka, ke které ZZS vyjížděla, byla od počátku ošetření negativistická, odmítala ošetření. Jednalo se o obézní pacientku, v anamnéze dva dny zvracení krve, jaterní cirhóza, diabetička, polymorbidita. Z fyzikálního nálezu zjištěna oběhová alterace, bylo třeba aplikovat kyslík maskou, zajistit intraoseální vstup. Cesta do zdravotnického zařízení komplikována zvracením, chrlením krve, bylo nutno zajistit dýchací cesty a napojit pacientku na umělou plicní ventilaci. Následovala zástava oběhu na podkladě hemoragického šoku,započata KPR, ROSC 5 min. Předána do cílového ZZ s 70/40 TK, kde pokračováno v další resuscitační péči - zavedena trojcestná sonda, krátká resuscitace, ošetření jícnových varixů, opět srdeční zástava. Stav trvá od výzvy cca 3, 5 h a končí letálně. Autorka doplňuje kazuistiku zmínkou o patofyziologii jícnových varixů a jejich léčbě ve zdravotnickém zařízení. Autorka svou přednášku končí slovy, že v.rámci PNP si tuto diagnózu nikdo nepřeje.
Vysoce virulentní nákazy – jsme připraveni? Jana Kubalová
Úvodem přednášky je nastíněna problematika vysoce viruletních nákaz z pohledu historie a jsou zmíněny novodobé hrozby, jako je Ebola a MERS. Posluchači jsou seznámeni s požadavky, které klade na vybavení ZZS legislativa a krajská hygienická stanice. Autorka zmiňuje tzv.“ Biohazrd tým ZZS JMK“, který tvoří 3 lékaři a 9 záchranářů. Vybavení týmu je přesně stanoveno. Součástí vybavení je transportní izolační prostředek a pomůcky v připravených balíčcích. Biohazard tým je organizačně rozdělen do dvou skupin – tým 1 a tým 2. Dále jsou v příspěvku rozebírány podmínky a postupy zásahu Biohazard týmu. Závěrem autorka uvádí, že dosud nebylo třeba ostře zasahovat, ale je třeba v pravidelných intervalech provádět cvičení zaměřená na možný výskyt vysoce virulentní nákazy.
Sanitka 2015. Vladimír Jarušek
Autor představuje průběh společného mezinárodního cvičení „Sanitka 2015“. Cílem cvičení bylo prověřit spolupráci záchranářů ze sousedních oblastí. Místem cvičení byla určena nejzápadnější část Jihomoravského kraje v blízkosti dalších krajů, jako je Vysočina, kraj Jihočeský a Dolní Rakousko. Námětem cvičení byla dopravní nehoda s velkým počtem postižených. Stanovenými cíli k prověření byly: správné vyhodnocení tísňové výzvy, koordinace operačního střediska IZS, aktivace přeshraniční spolupráce. Dále byla řešena reálná situace z pohledu ZZS. Cvičení se zúčastnilo cca 100 záchranářů a 26 zraněných. Průběh samotné akce byl následně podrobně analyzován. Závěrem autor shrnuje pozitivní výsledek cvičení a zmiňuje navázání další přeshraniční spolupráce.
Posterová sekce:
- Multimodální neuromonitoring. B. Moravčík. KARIM FN Brno
- Prevence VAP. M. Bodzašová. KARIM FN Brno
- Možnosti prezervace odebraných ledvin určených k transplantaci. T.Glac, P.Švec, D.Streitová, M. Májek, KARIM,COS, FNO, FOaZOŠ SZU
- Aplikace postupů prevence VAP do klinické praxe. R.Zoubková, M.Kočí, K. Ruskovád, M. Májek, KARIM FNO, FOaZOŠ SZU
- Dětský dárce orgánů. Z.Foralová, L. Kozlíková. KDAR FN Brno
- Popáleniny u dětí do 3 let věku, indikace k přijetí na KDAR. V.Nečasová, A.Nečesánková
Jako nejlepší posterové sdělení byl vyhodnocen příspěvek V.Nečasové a A.Nečesánkové: Popáleniny u dětí do 3 let věku, indikace k přijetí na KDAR.
Jana Flajšingrová
