Možná plánuje koncern kromě výroby samopalů AK-47 i výrobu papírových kapesníčku pro pozůstalé po celém světě. Ovšem Kalašnikov má i nový slogan a ten mě fakt rozstřelil. Zní totiž Chráníme mír. Opravdu dost vostrý slogan. To je asi jako kdyby vaše tchýně používala slogan Vytvářím rodinnou pohodu. Nebo Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Jen připomínám, že každý rok je takhle kalašnikovem na celém světě ochráněno asi čtvrt milionu lidí. Zejména od starostí, co budou dělat zítra nebo koho pozvou na svoje příští narozeniny.
Říkal jsem si, že by tu novou marketingovou strategii mohla podpořit nějaká pěkná televizní reklama. A hned mě napadla jedna taková hodně známá. Je to ten typ reklamy, kterou když vidíte poprvé, tak máte chuť mít kalašnikov v ruce. A když ji vidíte podruhé, tak už ho v té ruce máte. Pokud jste nežili posledních pět let v emigraci, tak jistě znáte reklamu na prodejnu nábytku XXXLutz, kde sedí blondýna na velké červené židli a zpívá nezapomenutelnou písničku, že spěchá v tempu tata tata k sortimentu tata tata, XXXLutz tata tata… Ten refrén si přímo říká o využití v reklamě na samopal. Střílím v tempu, tata tata, bez sentimentu, tata tata, Kalašnikov tata tata, když země potřebuje změnu, pár sapíku hned seženu, Kalashnikov tata tata, rozstřílí tě nato tata, ceny nízké tata tata. Kalašnikov tata tata…
Střílet si z nové marketingové strategie ruského samopalu je aspoň trochu legrace, ale kde třeba u mě v reklamě už všechna sranda končí, tak to je ta malá uřvaná zelená zrůda od Alzy. Člověk, který vymyslel tuhle postavičku (podle mě původně pro vyslýchání příslušníků Al-Kajdy) se bude smažit v pekle na druhém nejhorším místě. Hůř na tom už bude jen jeden člověk. Ten, který tu zelenou kreaturu namluvil. Kdo z nás se občas nenachytal třeba ve sprše při tom, jak si tiše prozpěvuje Sto tabletů týýdně, sto tabletů týýdně? No i když ve sprše! Mám dokonce kamaráda, který se přistihl, že si tohle v duchu prozpěvuje při intimních chvílích s partnerkou. Bylo to poprvé, co musel předstírat orgasmus.
Musím se přiznat, že taky dělám v reklamě. Je to úžasný obor, kde můžete uplatnit svou kreativitu a kde něco vymyslíte a někdo jiný vám pak řekne: „To je dobrý, skvělý, fakt super! Ale budeš muset vymyslet něco jinýho.“ Takže vymýšlíte stále větší a větší kraviny, a ta největší se pak udělá. Při tomto procesu jsem už vymyslel několik revolučních televizních reklam. Poznáte je bezpečně podle toho, že je v televizi nikdy neuvidíte.
Mám například vymyšlenou hezkou reklamu na potravní řetězec Billa. Zápletka je jednoduchá, žena přijde domů z nákupů s plnými igelitkami a ve dveřích se srazí s manželem. On je odpočatý a ona ještě rozpálená z těch nákupů, protože všechno sehnala. A tak najednou mezi nimi přeskočí erotická jiskra a ti dva se na sebe lačně vrhnou. Střih. Post coitum. Dvojice leží spokojeně na zemi, intimní partie samozřejmě zakryté igelitkami. Kolem vírem vášně rozházený nákup. Muž se najednou otočí ke své ženě a trochu nejistě se jí zeptá: „Tak co? Bylas?“ No a odpoví mu už závěrečný slogan s tou dementní italskou dikcí: Billa! Přesně podle mého gusta!
Taky mám veselou reklamu na Nokii. Firma Nokia na tom teď není moc dobře, poslední úspěšný model telefonu měl ještě anténu. Myslím, že moje reklama by mohla způsobit, že by se o Nokii zase trochu mluvilo. Je to velice veselá a optimistická reklama. Začíná to na rozkvetlé louce, kde rozverně tančí siamská dvojčata. Postupně se přidávají další a další siamská dvojčata, chytají se za ruce a tančí na veselou hudbu. Je to velice radostné a plné života. Na konci se jen objeví ten slavný slogan: Nokia. Connecting people.
