Chytrý, chytřejší a úplně blbej

Jsem vlastníkem chytrého telefonu, který ze mě neustále dělá blbce. Vždycky ví, líp než já, co vlastně ve skutečnosti chci. Trochu mi tím připomíná mou manželku. Tak třeba můj chytrý telefon je tak chytrý, že když někomu zavolám, tak na rozdíl ode mě pozná, že s ním ve skutečnosti nechci mluvit. Takže se po té, co to dotyčný zvedne, okamžitě vypne. Vypíná se poměrně často.

Naopak mám jistotu, že se nevypne v případě, kdy v záplavě vyřizovaných hovorů omylem vytočím poslední volané číslo a řeknu: Čau, promiň, že volám až teď, ale já jsem teď půl hodiny telefonoval s jedním kreténem. 

Dotykový displej umožňuje rychlejší a důkladnější způsoby, jak se někoho dotknout. Podstatně snazší je například posílání esemesek typu Nesla bys nekdy na kafe? partnerce nebo manželce. Od té doby, co mi na tohle moje žena odpověděla No klidne a moc rada. To uz nam funguje ten kavovar, co nejses tri mesice schopnej opravit?, jsem udělal drobné opatření. Uložil jsem si manželku do telefonu jako HASICI, aby mi to vždycky včas zapálilo. (Taky díky tomu můžu udělat takový povedený vtípek, který ona nikdy nechápe, že vždycky když mi volá, tak to zvednu až napočtvrté a pak řeknu: „No tak snad nehoří, ne?“)
Problémy ale mohou být občas i s přijatými esemeskami. Chytré telefony totiž umožňují snadnější a přehlednější kontrolu telefonů vaším partnerem. Naštěstí můžete na svou blbost aplikovat chytré aplikace. Jedna opravdu vynalézavá je, že vám citlivé esemesky od milenky či milence chodí jako například nabídky slev z Tesca nebo třeba jako esemeska od pana Havránka, že ruší zítřejší pracovní schůzku. (Vy si pak po zadání kódu, můžete zjistit pravý obsah došlé zprávy.) I když i tohle má svoje mouchy, když vám o půlnoci přijdou tři esemesky, že mandarinky jsou v akci, nebo pan Havránek pošle pět esemesek, že zítra ruší schůzku, pochopí i ten nejdůvěřivější partner, že něco není úplně v pořádku. 
Ale hlavně nám chytré telefony díky propojení se sociálními sítěmi umožňují sdělit celému světu, co se nám právě honí hlavou. A to, i když se nám v ní občas honí už pět piv a několik panáků. Já mám takový koníček, že si občas přivstanu, abych mohl být na Facebooku třeba ve tři ráno, kdy se tam objevují ty nejlepší příspěvky mých přátel, které už tam pak ale třeba za chvíli zase nejsou. (Ale já si naštěstí samozřejmě dělám průběžně printscreeny, že.) Vím, že si vždy počtu mezi řádky.
Všem, kteří chtějí světu sdělit něco o sobě, je totiž k dispozici nejen ten řádek Co se vám honí hlavou?, ale také ten, když chcete najít něčí profil, a pak je tam ještě ten řádek v prohlížeči na zadávání webových stránek. Problém je, že člověk se občas dostane do stavu, kdy mezi těmito řádky už příliš nerozlišuje. Dochází pak k takzvanému psaní mezi řádky. Jednomu mému kamarádovi se tak podařilo postupně napostovat jména a příjmení žen, jejichž profil si v pokročilou hodinu zřejmě chtěl prohlédnout, a nakonec ještě přidal pár šťavnatých webových stránek, na které se pokoušel marně dostat. Tak jsem celou jeho prohlížecí historii olajkoval a najednou ty posty všechny zase rychle mizely. Ale samozřejmě pořád mám ty printscreeny.


22. 10. 2014
fejeton
Pavel Tomeš
chytré telefony
Zpět