VIII. kongres ČSIM 2014

Tým AKUTNĚ.CZ se vrací po půlroce do Ostravy na půdu hotelu Clarion při příležitosti dalšího velkého českého intenzivistického setkání - již VIII. kongresu České společnosti intenzivní medicíny. Přinášíme Vám osvěžení v horkých dnech v podobě online doplňované reportáže z celého kongresového dění a čtvrtečních online přenosů

 Při poslední návštěvě rázovité metropole Slezska nás překvapila třeskutá zima a závěje sněhu. Kdo by tušil, že jen 5 měsíců poté se sejdeme v zrekonstruovaných prostorách hotelu Clarion za diametrálně odlišných meteorologických podmínek. V době, kdy se lámou teplotní rekordy a Česko drtí tropické teploty, nabízí klimatizované přednáškové sály vítaný chládek spojený s vydatnou dávkou informací a "hot topics". Vzhůru do kongresového dění a nezapomeňte sledovat i online přenosy, které Vám přineseme ve čtvrtek 12.6. ze sálu Diamant.

Středa 11.6. 2014

Sál Diamant

11:00

Prvnímu bloku přednášek s názvem Resuscitace a poresuscitační péče předsedá dr.Černý a dr. Truhlář.

Prvnímu sdělení - Na cestě k novým Guidelines 2015 se věnoval dr. Truhlář. Na nové GL si budeme muset počkat až do 16. října 2015, ale už nyní můžeme spekulovat o možných změnách těch současných. To, co nejspíše zůstane nezměněno je srdeční masáž a včasná defibrilace. Pro správně prováděnou srdeční masáž je důležitá dostatečná komprese hrudníku do hloubky 5 cm a frekvence stlačování 120-123/min. Velmi diskutovaným tématem jsou léky, obzvláště adrenalin. Význam adrenalinu při ALS se v průběhu let mění pro jeho kontroverzní účinek. Dr. Truhlář srovnával 3 studie, které se věnovaly efektu adrenalinu během ALS. Definivní rozhodnutí by mohlo padnout v rámci Londýnské studie PARAMEDIC 2. I přesto lze očekávat, že adrenalin v rámci ALS zůstane. Zajímavé bylo srovnání lékařů a nelékařů při výjezdech k pacientům, přičemž u lékařských posádek bylo prokázáno 2-3x vyšší přežití pacientů (dle Japonské studie). Závěr přednášky byl věnován dětem. Nejočekávanější novinkou GL 2015 bude s největší pravděpodobností zavedení intraoseálního vstupu jako metody první volby u dětských pacientů.

V poslední době velmi žhavým tématem je role terapeutické hypotermie. Tomuto tématu se věnovali dr. Škulec - PRO: Terapeutická hypotermie musí být zahájena co nejdříve po zástavě oběhu, dr. Janota - CON: Terapeutická hypotermie nemusí být zahájena co nejdříve po zástavě oběhu. Existuje velké množství studií zabývajících se tímto tématem. Jsou to z velké části retrospektivní studie (dle dat z registru). Jelikož nemáme u těchto studií k dispozici informace o dalších okolnostech souvisejících s jednotlivými případy, neměly by být brány jako kauzální. Dalším velkým problémem je nízký počet dat ve zmiňovaných studiích. Randomizovaná Kimova studie z roku 2013 přináší výsledky, které neukazují zlepšení či zhoršení prognózy při užití terapeutické hypotermie. Avšak negativní výsledky nebyly prokázány a tak dle dr. Škulce není důvod časné a rychlé ochlazování nezahájit, musíme se ovšem vyvarovat přetížení krevního oběhu velkým množstvím roztoků (více než 2000 ml). Obávám se, že téma hypotermie jsme opět nerozsekli a dr. Černý trefně konstatoval, že u tohoto tématu velmi záleží na schopnosti manipulace posluchači přednášejícím.

Dr. Ošťádal a Podpora myokardu po KPR. Co tedy můžeme udělat pro myokard po srdeční zástavě? Důležitá je rychlá diagnostika pomocí echokardiografie zejména u plicní embolie, IM nebo srdeční tamponády. Dále je to specifická léčba - perikardiocentéza, trombolýza a časná invazivní strategie - koronarografie, koronární intervence. Příznivý vliv může také mít, dnes již zmíněná, hypotermie. A jak můžeme podpořit funkci srdeční pumpy? Pomocí ionotropik, intraaortální balonkové kontrapulzace, aktivní mechanické srdeční podpory, extrakorporální membránové oxygenace - ECMO a srdeční masáže.

Poslední přednášky o Stanovení prognózy nemocných po srdeční zástavě se ujala dr. Černá Pařízková. Sdělení bylo převážně zaměřeno na kvalitu života přeživších pacientů. Hodnocení pacienta by mělo být prováděno nejdříve po 72 hodinách od dosažení normotermie. Sledujeme křeče/myoklonie, reflexy hlavových nervů, GCS, evokované potenciály a EEG. Paní doktorka upozornila posluchače, že myoklonie či křeče nemusí být vždy známkou nepříznivé prognózy. Může se jednat o terapeuticky ovlivnitelný původ křečí/myoklonií, například epileptogenní.

14:30

Příjemnou teplotu v sále slibuje zvýšit následující blok přednášek s názvem Hot Topics 2014, kterému předsedají dr. Černý a dr. Novák.

Přehledný souhrn toho nejdůležitějšího, co přinesl rok 2014 na poli intenzivní medicíny přednesl dr. Novák z Plzně. Hlavní poselství sdělení by se dala shrnout do pěti “nedoporučení” anebo “DON´Ts”: 1. nepodávat parenterální výživu adekvátně živeným pacientů v průběhu prvních 7 dní na ICU; 2. zabránit příliš hluboké a nepřerušované sedaci ventilovaných pacientů; 3. neordinovat diagnostické testy na každodenní bazi, spíše jako reakci na aktuální klinickou situaci; 4. nepodávat erymasu hemodynamicky stabilním, nekrvácejícícm pacientům s hladinou hemoglobinu větší než 70 g/l; 5. neudržovat pacienty v těžkém stavu na podpoře životních funkcí bez důrazu na komfort jejich i jejich rodiny.

Letošní horce diskutované téma představuje teplotní management pacientů po resuscitaci. Pod pokličku studie Nielsen et al.- Targeted Temperature Management nám umožnil nahlédnout dr.Škulec. Zdůraznil roli času od zástavy oběhu do začátku KPR, který byl v této studii velmi nízký - pod 3minuty. Ve výsledku tedy lze říct, že z teploty 34-36°C profitují pacienti, u kterých byla KPR zahájena ihned po zástavě. Profit z hypotermie 32-34°C pro pacienty po KPR, zahájené s odstupem větším než 8 minut, zůstává nezpochybněn.

Spánek jako jeden z klíčových faktorů pro dobrý klinický outcome kritických pacientů stále zůstává mimo hlavní záběr naší intenzivní péče. Za přehodnocení tohoto přístupu zabojoval svým sdělením dr.Černý a neváhal přirovnat poruchy spánku na ICU k ledovci, kterého ponořená část představuje následné poruchy kognitivních funkcí, vznik demence anebo m. Alzheimer. Zajištění dobré kvality spánku kritických pacientů spočívá zejména ve změně chování personálu a režimových opatřeních. Vhodné hypnotikum zatím neexistuje, známá hypnotika totiž vážně narušují architekturu spánku.

Odpověď na záludnou otázku “Do we need heart for circulation?” nám pomáhal najít dr. Furst, host ze Spojených států amerických, v posledním sdělení bloku. Nabídl netradiční pohled na krevní oběh, se zdůrazněním role krve jako “tekutého” orgánu a cirkulace jako “otevřeného” systému. Věnoval prostor nejen fyziologii oběhu, ale i histologii a anatomické struktuře srdečního svalu. Jeho zítřejší přednáška “What drives the circulation?” bude jistě volným pokračováním zajímavého tématu.

 

16:30

 

Sic se vzděláme již od dopoledních hodin, slavnostní zahájení VIII. Kongresu České společnosti intenzivní medicíny 2014 ještě neproběhlo. A to nás čeká právě teď. Úvodního slova se ujímá dr. Černý a předseda organizačního výboru dr. Ševčík. Postupně nás přivítali dr. Močkoř, dr. Horáček, dr. Srovnal, dr. Skácel.

Součástí zahajovacího ceremoniálu bylo také předání cen ČSIM - cenu za nejlepší publikaci v časopisu s IF získal dr. Škulec a kolektiv.

 

Poslední přednáška dnešního dne je vskutku záhadná, nikdo neví téma ani jméno přednášejícího. Jedná se o první slavnostní přednášku tohoto typu. Po chvíli napětí se slova ujímá předseda České společnosti intenzivní medicíny dr.Černý. Pan doktor se ve svém sdělení zabýval problémy souvisejícími s intenzivní medicínou v širším slova smyslu. Mění se náš pohled na "úspěch" v intenzivní péči? Ano, mění. Uvědomme si, že náš cíl není jen v obnově životních funkcí, ale musíme vnímat dlouhodobé konsekvence související s intenzivní péčí, jedná se především o kvalitu života pacientů a jejich sociální zařazení do společnosti. A trošku si “zastřílejme” i do vlastních řad - jaká je cesta k naší "dokonalosti"? Právě naše znalosti a zkušenosti jsou důležitými faktory, které ovlivňují klinické výsledky. Dr. Černý mluvil o tzv. magických kulkách - jde o maximální znalost současného stavu poznání v dané problematice a schopnost adoptovat uvedené znalosti do naší rutinní denní praxe "bed side". Poslední věc, kterou bychom měli mít vždy na paměti je, že život konečný a dle toho se také k našim pacientům chovat.

Čtvrtek 12.6.

Sál Diamant

8:30

 

Dobré ráno, zdravíme z druhého kongresového dne ČSIM 2014. Sál Diamant se pomalu plní a nás čeká první blok přednášek s názvem Sepse a multiorgánová dysfunkce. Dnes, exkluzivně ze sálu Diamant, probíhá on-line přenos, takže se s námi přeneste do Ostravy a studujte v klidu svého domova.

 

Jako první se slova ujímá a celodenní maraton přednášek otevírá dr. Maláska s tématem Současná patofyziologie sepse a MODS - 10 novinek, o kterých bych měl vědět. Jistě se všichni shodneme, že je to téma komplexní a velmi složité, navíc musíme zmínit, že v současné době neprobíhá žádná velká studie, která by nám objasnila jednotlivé úhly pohledu sepse a MODS, ale význam patofyziologie septického stavu pro klinickou praxi je obrovský. Důležité je určení si jasných cílů u pacienta v sepsi. Není to vždy jednoduché vzhledem ke složitosti problému, ale Dr. Maláska poukázal na některé možnosti terapeutických cílů, zvláště na podporu funkce mitochondrií při dysfunkci mitochondrií, která doprovází sepsi ruku v ruce.

 

10 věcí, kterých bych se měl u pacienta v těžké sepsi vyvarovat a dr. Beneš, další náročné a do určité míry kontroverzní téma. Tak čemu bychom se měli vyvarovat? Nevzdávat se. Lze říci, že v současnosti se naše léčba zlepšuje a úmrtnost pacientů v těžké sepsi výrazně snižuje. Neztrácet čas a snažit se o co nejlepší timing léčby (důležité je včasné podání antibiotik a to do dvou hodin od výskytu prvních příznaků) a zahájit agresivní počáteční léčbu, která však má vysoké nároky jak finanční, tak personální. Dále se vyvarujme kosmetickému léčení pacienta a jděme do hloubky. Sledujme pacienta jako celek.

Další přednášky se ujal dr. Šrámek - Když nemohu dosáhnout cíle pro úvodní resuscitaci. Své know how pan doktor shrnul do nejdůležitějších 4 bodů - správný timing, být u lůžka pacienta, umět se poradit a zvážit cost/benefit léčebných intervencí. Bouřlivá diskuse se rozpoutala na téma laktát. Laktát nad 4 mmol/L má výrazně špatný prognostický význam, ale toto absolutní číslo by nemělo být jediným kritériem. Měli bychom sledovat celkový vývojový trend laktátu u pacienta a zpozornět již u náhlé změny hladiny laktátu v krátkém čase, byť je ještě ve fyziologických mezích.

 

Jako poslední v tomto bloku před posluchače vystoupil dr. Matějovič s problematikou Extrakorporální léčba pacientů v septickém šoku - update 2014. Sepse = a perfect genomic storm, krásný první slide pana doktora. V současné době máme 4 metody extrakorporální léčby na trhu - hemofiltrace, hemoadsorpce, high cut-off hemodialysis a PMX hemoperfusion. Kudy tedy povede cesta? Nejspíše se vydáme směrem k PMX hemoperfusion, ale jak řekl dr. Matějovič - keep calm and wait.

 

 

10:30

 

Po dobré kávě se vracíme zpět a pokračujeme sekcí s názvem Hemodynamika.
 

Blok otevřel dr. Balík s Diferenciální diagnostikou šokového stavu na emergency. V jeho schématu nejdříve vylučujeme obstrukční šok, dále kardiogenní, který se často spojuje s reperfuzním poškozením a sepsí, ta poškozuje pacienta sekundárně. Pro každého intenzivistu je nutností znát 12 svodové EKG a ECHO. Nedílnou součástí rozpoznání ischemie myokardu je určení tepového objemu a optimalizace preloadu. Při vyloučení této diagnozy uvažujeme o hypovolemickém šoku. Zásadním tématem je otázka rychlosti přísunu tekutin a funkce PK. Dalším krokem je vyloučení distribučního šoku, který je charakteristický vazodilatací a nízkým endsystolickým tlakem, autonomní a chronotropní dysfunkcí. Je velmi komplexní záležitostí. Jinou příčinou mohou být endokrinní šok či intoxikace.

 

Poté nás dr. Hruda obeznámil s Méně invazivní monitorací oběhu na ICU. V minulosti nejčastěji používaný Swan-Ganzův katetr nyní ustupuje do pozadí. Naopak stoupá použití transpulmonální termodiluce (PiCCO) a lithiové diluce (LiDCO). Popisoval principy jednotlivých metod, jejich výhody i nevýhody. Dr. Hruda zmínil i neinvazivní metody analýzy pulzové křivky. Dále zdůraznil rozdíl mezi perioperační monitorací a monitorací na ICU.

 

Dalším přednášejícím byl dr. Pavlík z CKTCH s tématem Akutní srdeční selhání v době mechanických podpor. Srdeční selhání postihuje 1-2 % populace, s věkem incidence zvedá. Kromě klasifikace NYHA a Killip přibývají další klasifikace hodnocení rizika v důsledku potřeb stratifikace pacientů. Pan doktor zmínil možnosti terapie CHSS - medikamentózní, nechirurgickou a chirurgickou. Blíže se věnoval mechanickým podporám, především ECMO - což je oboustranná podpora oběhu s oxygenátorem, jeho výhodou je jednoduchá a rychlá implantace. Největším problémem je výběr pacienta, který bude profitovat z podpůrné metody. Výsledky dlouhodobých podpor jsou uspokojivé - výrazně zlepšily přežívání pacientů, nevýhodou je jejich vazba na specializovaná centra.

 

Dr. Matějovič vystoupil s příspěvkem Do not take this patient to the ICU - EGDT kills him. Uvedl kazuistiku - pacient 82 let, uroinfekt, s tachyarytmií, nízkým MAP, nízkou sat. O2 reagující na oxygenoterapií a s vysokou teplotou. Terapii jsme zahájili bolusy tekutin po níž následovalo zhoršení stavu. Je otázkou zda agresivní tekutinová terapie spíše neškodí než pomáhá. Poukázal na FEAST studii, kde se africkým dětem s těžkými infekcemi podávali tekutiny buď agresivně bolusově nebo kontinuálně v nižších objemech. Chyběním UPV a dalších metod byli hodnoty bez zkreslení. Mechanismem vysoké úmrtnosti ve skupině agresivně léčených dětí byl kardiovaskulární kolaps po bolusu tekutin, navzdory zlepšení tkáňové hypoperfúze v prvních 60 minutách. Sepse totiž nezačíná dnem přijetí na ICU, ale organismus s ní několik dní předtím bojuje a vytváří kompenzatorní mechanizmy, které tím zboříme. Správné řešení kazuistiky by bylo podat tekutiny kont. 2-4 ml/kg/hod. ATB ASAP,O2 a zkorigovat teplotu.

 

Posledním tématem bylo Is there a circulation without a heart? od dr. Fursta. Přednášející navázal na včerejší sdělení o nutnosti změny pohledu na mechaniku krevního oběhu. Poukázal na oběh u nižších živočichů, kde není třeba srdce jako pumpy k proudění krve. Dále se zamyslel nad tím, proč je ejekční frakce u dospělce ryby zebřičky menší (50-60%) než u jejího embrya (100%). Uvedl příklad, že i bez fungujícího srdce je u člověka po smrti několik hodin funkční mikrocirkulace. Svými myšlenkami rozpoutal vášnivou diskuzi.

 

 

14:00

 

Nejen jídlem je člověk živ, ale bez něj by to nešlo a hypoglykémie je nebezpečná. Po obědě zase pokračujeme ve vzdělávání, sledujte s námi odpolední blok on-line na našich stránkách.

Zcela příhodně začínáme přednáškovým blokem Metabolismus a výživa.

 

Toto téma otvírá dr. Zadák debatou  pro - con: Lipidy v parenterální výživě kriticky nemocných. Na něj navazuje dr. Novotná sdělením Lipidová léčba intoxikací.

 

Přednáška na téma Role mitochondriální dysfunkce v patofyziologii svalové slabosti kriticky nemocných a dr. Jiroutková. Nově vzniklá svalová slabost kriticky nemocných (ICUAW) je častou komplikací intenzivní péče s dalekosáhlým dopadem, především na její dlouhodobý výsledek. ICUAW je asociována se syndromem systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) a lze na ni nahlížet jako na projev multiorgánové dysfunkce na úrovni periferního nervu a svalu. Dochází zde k mitochondriálnímu selhání, mitochondrie jsou funkčně defektní, jde o bioenergetické selhání. Prevence a terapie je individualizovaná a spočívá v minimalizaci vyvolávajících faktorů, adekvátní nutrici (prevence sarkopenie) a co nejčasnější mobilizaci kriticky nemocného.

 

Blok uzavírá problematika Protokolizace enterální výživy - přednáška s panelovou diskuzí. Přednáší dr. Mottl, dr. Těšínský, dr. F. Novák, dr. Fencl a dr. I. Novák. Jednotliví řečníci prezentovali postupy a zvyklosti svých domovských klinik při užití enterální výživy u kriticky nemocných. Jak jsme mohli vyslechnout, mezi jednotlivými protokoly jsou četné rozdíly, které vyvolaly vášnivou diskuzi v sále.

 

16:30

Poslední blok tohto dne otevřel dr. Balík s přednáškou UZ srdce a plic při optimalizaci nastavení ventilátoru. Pojednával o využití těchto metod v rozlišení ARDS a kardiogenního edému a rozhodování v následné terapii. Zdůraznil úzký souvis hemodynamiky s respiračním selháním a také, že nevhodné nastavení ventilátoru může vést až k akutnímu cor pulmonale. V přednášce následně uvedl možnosti zlepšení ventilace se současnou ochranou pravé srdeční komory a úzká indikační kritéria k provedení recruitment manévru.


Poté se slova chopil dr. Stibor a pokusil se najít odpověď na otázku Co bráni protektivní ventilaci v klinické praxi. Umělá plicní ventilace je sice standardní metoda léčby plicní insuficience, zároveň je to však zcela nefyziologický zásah poškozující plíce. Na studiích předvedl jaké jsou rozdíly mezi doporučenými postupy v nastavení UPV a realitou. Zamyslel se nad objektivními i subjektivními důvody, proč pacienti na jednotlivých ICU nejsou ventilování protektivně a také zdůraznil možnost využití neventilačních metod k léčbě ARDS, jako třeba pronační poloha či ECLS (extracorporeal lung support).

 

Vysoká inspirační frakce kyslíku a poškození respiračního systému – mýtus nebo skutečnost? Tuto otázku položil dr. Trenkler. Jestliže je kyslík léčivo, měli by jsme ho umět také dávkovat, protože přemíra kyslíku ohrožuje člověka oxidačním stresem. Poukazuje na studii, kde byla srovnána podobnost plicní patologie způsobené toxicitou kyslíku s poškozením plic při jiných onemocněních (napr. trauma, šok, sepse..). V souhrnu dodal, že při terapii s frakcí kyslíka do 0,6 je nízke riziko poškození a pro každého pacienta oxygenoterapii „šít na míru“.


Dále nám dr. Török představil Automatickú proporcionálnu minútovú ventiláciu a režimy UPV. Je to moderní počítačem asistovaný systém regulace UPV aplikovaný v libovolném ventilačním režimu. Není důležité, jestli ventilujeme za pacienta anebo podporujeme spontánní dechovou aktivitu, základním cílem je pro výměnu plynů zajistit adekvátní minutovú ventilaci. Ve studii zjistili, že minutová ventilace je u stabilních pacientů málo se měnící veličinou v porovnání s dechovými objemy, proto byla vzatá jako cílový parametr pro řízení UPV tlakovými režimy.


Přednáškový den uzavřel dr. Dostál s jeho sdělením Léková plicní toxicita. Už teď je známo 890 farmak poškozující plíce a jejich počet neustále stoupá. Mechanismy poškození plic jsou přímo cytotoxické, nebo nepřímo imunologické. Pojednal o klinických příznacích tohoto syndromu a jeho diagnostice; více se zmínil třeba o amiodaronu a propofolu, jakožto lécích s prokázanou plicní toxicitou. Na závěr: diagnóza je nejčastěji stanovena „per exclusionem“ a vysazení léku obvykle vede k ústupu symptomů.

 

Sál Gold

12:00

Ačkoli v čase oběda, sál Gold se zaplnil posluchači, kteří si přišli vyslechnout novinky na poli moderních farmak, konkrétně ultrakrátce působícího opioidu - remifentanilu. Slova se zhostili odborníci na slovo vzatí; lékaři, kteří mají s použitím remifentanilu četné zkušenosti a právě o ty se přišli podělit. O farmakokinetických a farmakodynamických vlastnostech remifentanilu promluvil dr.Křikava. Velkou část svého sdělení také věnoval lineárním dávkovačům v režimu TCI (Target Control Infusion) a PCA (Patient Control Analgesia), které přináší výborný způsob dávkování remifentanilu. Podrobněji využití remifentanilu v porodnictví, a zejména v porodnické analgesii, představil dr.Štourač. Svá slova, že remifentanil skýtá vhodnou alternativu k epidurální analgezii v případě její kontraindikace, opřel o data z velkého počtu studií. Neopomenul ale také uvést nutná opatření k zajištění  bezpečného průběhu porodnické analgezie- monitoraci rodičky porodní asistentkou, vhodné nastavení infuzní pumpy (bez bazální infuse, s lock-out intervalem 3 minuty) a striktní zákaz jiných opioidů. Remifentanil v porodnictví lze s výhodou použít i při úvodu do celkové anestezie pro císařský řez, kde jeho podání vede k snížení hypertenzní reakce pacientky. Jeho bezpečnost pro novorozence prezentovala dr.Nosková na datech ze studie provedené na jejich pracovišti. V neposlední řadě lze remifentanil s výhodou použít při konceptu "awake" operace, o kterém podrobně promluvil dr. Suk. Po samotném přednáškovém bloku byla samozřejmě možnost si individuálně vyzkoušet práci s pumpami TCI a PCA. Díky "hands-on experience" padly aspoň částečně bariery technického rázu, které mnohým anesteziologům brání v plném využití dostupného arzenálu přístrojů.

 

Sál Rubín

 

14:00

 

Volná sdělení otevřel dr. Pisár s tématem Sociální sítě a alternativní informační zdroje v akutní medicíně, kde představil několik projektů. Například FOAMed, který obsahuje přednášky, instruktážní videa, guidelines, pracovní postupy a odkazy na open acces zdroje. Dále představil projekty Emcrit Podcast - kombinace Podcastu a blogu, CriticalCareReviews. Vysvětlil nám jak vše funguje v praxi. A jaká je take home message? Neztratit se v množství informací.

 

Následoval dr. Michalka se sdělením Mediastinitidy. Nejprve uvedl anatomii a patofyziologii vzniku mediastinitid, dále uvedl zkušenosti s diagnostikou a terapií na jejich pracovišti.

 

Další přednáškou byl Propofolový syndrom dr. Karvundise. Představil 4 kazuistiky pacientů s UPV tlumených propofolem a následným rozvojem propofolového syndromu, vedoucím k poškození pacienta. Pacienty ve věku 18 - 35 let spojovalo prodloužení QT intervalu a změny na EKG.

 

Poté odprezentovala dr. Zýková téma Endobronchiální podání aktivovaného rekombinantního faktoru VII u difuzního alveolárního krvácení: kazuistika a přehled publikované literatury. Nejprve uvedla studie, které vyhledali z důvodu zjištění dávkování indikované při endobronchiálním podání, a dále prezentovala vlastní zkušenosti s podáním rekombinantního faktoru VII pacientce s difuzním alveolárním krvácením s dobrým efektem.

 

Duo Dr. Revinová a Dr. Bílková představili ve dvou kazuistikách Syndrom toxického šoku, který je vzácný, ale je třeba na něj v diferenciální diagnostice pomýšlet.

 

Blok uzavřel Dr.Žurek s příspěvkem Kinetika prokalcitoninu jako prediktor závažnosti stavu a multiorgánového selhání u dětí v septickém stavu. Kromě shrnutí patofyziologie prokalcitoninu uvedl výsledky studie prováděné na pediatrické populaci KDAR, kde prokázali korelaci kinetiky prokalcitoninu s rozvojem MODS, sepse a septického šoku. Také srovnal jejich výsledky s dalšími podobnými studiemi.

 

19.15
Slunečný podvečer a my před hotelem Clarion nasedáme do několika přistavených autobusů, aby nás zavezli směr Landek Park. Tam je totiž pro nás v prostorách hornického muzea připravený společenský večer. Průmyslové budovy z červených cihel, těžební věže, krásně zelené okolí a do toho rockové tóny kapely Lucie Revival všem vyrazily dech už po příjezdu. Člověk by nevěřil, že Kompresorovnu lze změnit v místo, jako stvořené na slavnostní banket. Není divu, že pro velký úspěch poslední tanečníci opouštěli parket o tři hodiny později, než byl avizovaný odjezd.

 

Pátek 13.6.


Dnešní den je nešťastný v několika ohledech: je pátek třináctého, je úplněk a navíc kongres ČSIM v Ostravě končí. Po včerejším povedeném společenském večeru byly sice řady posluchačů v přednáškových sálech trochu prořídlé, ale na kvalitě sdělení to nikterak neubralo. Pojďme se podívat, jaká zajímavá témata připravili organizátoři na poslední kongresové dopoledne.

Sál Diamant

8.30

Brzké ráno patřilo tradičně neurointenzivní péči, ke které se pozvaní řečníci stavěli z netradičních úhlů pohledu právě díky jejich rozmanitým specializacím. Ve sdělení “Volume transmission-humorální přenos informací v mozku” představila dr.Vargová fascinující základní výzkum na poli neurověd věnovaný extrasynaptickému přenosu, který lze přirovnat k “nonverbální komunikaci neuronů”. Pohled biochemika na akutní iontové dysbalance centrální etiologie přinesl dr.Jabor a s nelehkým tématem se vypořádat elegantně a přehledně. Hravě žongloval s termíny ODS, SIADH, CSWS a RSW, které mají jednoho společného jmenovatele- hyponatrémii. Zdůraznil roli správného posouzení stavu volémie v diferenciální diagnostice a výměru správné terapeutické strategie a také důležitost vyšetření moči, které je v klinické praxi často opomíjené. Velmi zajímavé výsledky studia hormonálních dysbalancí po úrazech a operacích mozku představil dr.Krahulík. Tyto ohrožují zejména děti, přičemž somatotropní a gonadotropní osa patří mezi nejcitlivější prvky, vzhledem k vulnerabilní poloze těchto buněk v hypofýze. Na neurohumorální poruchy u dětí po TBI je nutné myslet a pátrat po nich zejména proto, že bez správné léčby a hormonální substituce vznikají poruchy růstu a vývoje, které mohou významně ovlivnit budoucnost dítěte. Metabolizmus mozku nám blíže představila dvě poslední sdělení: role laktátu jako živiny v podání dr.Nalose a invazivní monitorace mozkového metabolizmu od dr.Hejčla.

 

Všechny přednášky v needitovatelné podobě najdete volně ke stažení do 31.7.2014 zde. Záznamy přenosů ze sálu Diamant dne 12.6.2014 najdete na stránkách AKUTNĚ.CZ zde.

Jana Polášková, Hana Harazim, Ľubomíra Longauerová


11. 6. 2014 ... sejdeme se na ČSIM v Ostravě...
intenzivní medicína
guidelines
přenosy
Zpět