Po registraci v Hotelu Dlouhé Stráně jsme absolvovali teoretické a praktické workshopy. Potom jsme se vrhli na plnění úkolů. Letošní ročník byl zaměřen na traumatologickou problematiku, proto jsme museli hned v několika úlohách zajistit pacienta fixačními prostředky proti nežádoucím pohybům. Používali jsme krční límec, pánevní pás, scoop rám a vakuovou matraci. Překvapující pro nás byl úkol Prskavka, kde jsme se museli postarat o paní s TBC a jejího oligofrenického syna. Dále jsme zasahovali v hořícím domě. V téhle nepřehledné situaci šlo hlavně o spolupráci s hasičským sborem a o velitelské schopnosti team leaderu. Psychicky náročným pro nás bylo stanoviště Kuchař, ve kterém jsme byli přivoláni k umírajícímu v terminálním stádiu rakoviny plic. Podstatný byl empatický přístup k pozůstalým a nezahájení resuscitace. Noční úkol, tradiční KPR, byl stižen stísněným prostorem a nedostatkem světla. Další den se začalo plnit parkoviště přijíždějícími záchrannými vozy. Ze zahraničních týmů opět dorazili Japonci, Holanďané, Slovinci, Poláci, Britové, Australané a mnoho dalších. V národní kategorii bojovali Češi i Slováci. V jejich profesionální soutěži jsme hráli figuranty. Protože jejich úkoly byly stejné jako medické, měli jsme možnost porovnávat jejich a náš přístup k pacientům. Vyvrcholením celé Rallye Rejvíz bylo sobotní vyhlášení výsledků následované typickou spanilou jízdou. V medické kategorii se na prvních třech místech umístnili družstva z Olomouce a Bratislavy, první z brněnských týmu se umístil na čtvrtém "bramborovém" místě. V oslavách se pokračovalo až do nedělního rána.
Jako každý rok byla Rallye Rejvíz vyčerpávající, ale plná nových zážitků a zkušeností.
Marek Kovář, Zuzana Markuseková, Jana Polášková, Marek Kubík
