Hlavními tématy konferenci byly informační a komunikační technologie a jejich aplikace ve výuce lékařských oborů: telemedicína, webové obrazové archivy, výukové portály, multimediální učební pomůcky, elektronická podpora výuky v bakalářských a magisterských studijních programech na lékařských fakultách a nemohlo chybět využití informačních a komunikačních technologií v celoživotním vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků. Konference umožnila studentům i pedagogům prezentovat své zkušenosti s využitím informačních technologií ve výuce lékařských oborů, zabývali jsme se metodikou pro efektivní tvorbu elektronických učebních pomůcek, legislativní problematikou nebo autorskými právy. Pro sedmý ročník bylo zvoleno téma: E-learning v biofyzice a lékařské informatice, proto jsme se v jednom bloku blíže seznámili s výukou těchto předmětů na lékařských fakultách v ČR a SR. Speciální sekce byla zaměřena na oblast Elektronického ověřování znalostí ve výuce medicíny, kde se posluchači setkali například s položkovými bankami, psychometrickými vlastnostmi testů, blueprintingem a mnoha dalšími tématy.
Samotnou konferenci otevřel ing. Schwarz, který přítomné přivítal jménem předsedy Koordinační rady sítě MEFANET doc. L. Duška. Svou přednáškou MEFANET- State Of The Union After Seven Years Of Networking představil historii portálu, klíčové momenty jeho vývoje i proces získávání příznivců a přispěvatelů. Zahraniční hosté vystoupili hned vzápětí, jelikož celé dopoledne probíhalo v jednacím jazyku anglickém. The Role Of Big Data And Learning Analytics In Medical Education představil dr. Bamidis z Řecka. Medicínu označil za nejlepší testovací prostředí pro alternativní vyučovací metody, přesto ale klinická zkušenost zůstává fundamentální pro správnou výuku lékařských profesionálů. Stále častější trend používání smartphonů a padů nelze ignorovat- název Just-In-Case Learning je toho důkazem. Pro hodnocení kvality výuky ale není nejpodstatnější atraktivita metody, úroveň vyučovacího procesu lze posoudit nejlépe dle jeho dopadu na studenta. A jak toto měřit? Odpověď jsme hledali v ve společnosti dr. Wilkinsona z University of Nottingham v dalším sdělení Making E-Assessment Work: A Lean Management Approach. Ve svém sdělení se nezabýval pouze teoretickou fází přípravy e-testů nebo softwarovým prostředím Rogo. Velmi upřímně představil klopýtnutí, kterým musel čelit jeho tým při zavádění toho způsobu testování studentů do praxe: jak vybírat učebnu, jak vybírat termín testu, jak řešit zapomenuté heslu k přihlášení studenta do systému a co studenti slabozrací nebo jinak handikepovaní? Velmi přínosné bylo osvětlení tzv. Post-Exam Processingu, kterého cílem je vyřadit špatně formulované otázky (za automatické úpravy skóre studentů) anebo opravit nesprávné odpovědi. Jedním z nejzajímavějších vlastností toho systému testování je nepochybně formulář zpětné vazby, který získá každý student spolu se známkou. Každá otázku v testu má specifikované, kterou konkrétní oblast učiva testuje. Student získá poté přehled jednotlivých oblastí spolu s označením, jak dobře obstál procentuálně v jednotlivé oblasti i percentilově ve skupině jeho spolužáků.
Workshop dr. Raudaschla z Velké Británie byl věnován pro naše krajiny zatím neznámému fenoménu: tvorbě medicínských aplikací pro smartphony a tablety. Jednalo se o odborníka na slovo vzatého, jelikož nejen že pracuje jako lékař, ale také řídí dvě IT společnosti věnující se vývoji aplikací. Ty jsou zaměřeny na zlepšení compliance malých dětí s diabetes mellitus 1. stupně hravou komiksovou formou anebo na zlepšení vědomostí a klinického myšlení studentů medicíny.
Portál AKUTNĚ.CZ je s portálem MEFANET spjatý už od svého vzniku, a proto není překvapením, že autorský kolektiv pod vedením dr. Štourače zde měl opět příležitost představit své aktivity. Interaktivní algoritmy AKUTNĚ.CZ nejsou pro komunitu zájemců o e-learnig žádnou novinkou. Jejich přímé využití ve výuce studentů medicíny pod vedením lektora formou Problem Based Learnig Discussion je ale nedávným úspěchem, který se setkává s velmi pozitivní odezvou studentů. Implementace takto vytvořeného virtuálního pacienta do výuky je efektivní, atraktivní a dostupná pro všechny přednášející s přístupem k internetu. Samotná lekce probíhá ve dvou částech: nejprve je probraná teoretická část problematiky a následně studenti v 4-členných skupinách spolu hledají správná řešení prezentovaných rozhodovacích uzlů. Důraz je kladen na diskuzi v týmu, argumentaci při hledání řešení a prezentování závěrů. Student se takto zlepšuje ve svých retorických dovednostech a učí se pracovat v týmu odborníků s rozdílnými názory. Toto vše představuje zdatnosti nezbytné pro praxi lékaře. Dr. Štourač představil také jiné možnosti "atraktivizace" výuky, které zlepšují šanci na zapamatování si nozologických jednotek, diagnostických i terapeutických postupů, probíhajících zejména pod tlakem kritické situace. Nejreálnější, ale na přípravu nejsložitější, je zapojení řádně poučených a realisticky namaskovaných dobrovolníků - figurantů. Své nepochybné výhody má i výuka invazivních technik zajištění cévních přístupů či dýchacích cest na modelech. Jaksi na pomezí obého se nachází důmyslné simulátory s podobou skutečného pacienta, s inkorporovaným patofyziologickým softwarovým modelem, který realisticky reaguje na všechny podněty i diagnosticko-terapeutické pokusy studentů. Jejich největší nevýhodou, kterou lze jen těžko obejít, je vysoká pořizovací cena. Poměr cena/výkon je tak velmi příznivě nastaven právě ve prospěch virtuálních pacientů z interaktivních algoritmů AKUTNĚ.CZ či klinických scénářů SEPSIS-Q, lehce dostupných pro každého na našich webových stránkách.
