"Zdravotnická pevnost Boyard" - aneb týmy AKUTNĚ.CZ v akci

Záštitu nad touto akcí převzala doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc., a za armádní autority šéf vojenského zdravotnictví brig. gen. MUDr. Božetěch Jurenka.

Středa 30.10.2013, 6:00

Ani brzký ranní start a hromadný odjezd od Univerzitního kampusu v Brně autobusem směrem do malebného prostředí Orlických hor, neodradil 24 odvážných studentů, kteří se rozhodli strávit svůj volný čas v Centru biologické ochrany Armády České republiky Těchonín, v nemocnici s plně vybavenými prostory v režimu superspecializovaných JIP, toho času ve stavu „stand-by“ režimu – plně vybavená, specializovaná a čekající na ošetření pacientů zasažených vysoce rizikovou nákazou, kterou může být např. variola, anthrax, mor, SARS nebo Ebola. Za celou dobu existence ošetřila v podstatě jen jednoho pacienta, který zde byl stejně jen observován.

9:00

Po vřelém přivítání vedením objektu prostřednictvím pplk. MUDr. Michala Kroči se vydáváme na prohlídku objektu. Začínáme na heliportu, kde je vše připraveno pro příjem vysoce rizikového pacienta. Je třeba zdůraznit, že při příjmu takového nemocného je na prvním místě ochrana obyvatelstva před vysoce nebezpečnou nákazou, dále ochrana personálu a až na třetím místě záchrana života postiženého.Ten je převážen ve vzduchotěsném bioboxu, do kterého se personál dostane jen pomocí vestavěných rukavic, veškerý materiál, co by mohl potřebovat, musí být již vevnitř. Dále postupujeme přes dekontaminační kabiny se sprchami na oddělení JIP s Biohazard Safety Level 4, kde je snížený tlak vzduchu tak, aby se vše nasávalo dovnitř a malí nebezpeční hosté se nedostali ven. Zde se smí personál pohybovat pouze ve speciálních skafandrech s přívodem vzduchu. Pracovat v něm je fyzicky náročné, je poměrně těžký, neustále vám hučí v uších proudící vzduch, musíte pracovat s vysílačkou, abyste kolegy slyšeli, vydržíte to tak 2 hodiny, poté se směny střídají, abyste se mohli občerstvit. Vzduchová hadice je dlouhá 7 metrů, při pohybu na větší vzdálenost se tedy musíte přepojit, jinak vám vzduch ve skafandru vydrží jen 8 minut. Každý pohyb si musíte tedy opravdu rozmyslet. Součástí patra je i pitevní místnost. Následujeme našeho průvodce dr. Aleše Rybku do dalšího patra – s Biohazard Safety Level 3, kde je již trochu „volnější“ režim a vícelůžkové pokoje. V každém patře jsme viděli též laboratoře pracující s různými mikroorganismy – mimo již výše zmíněné s Mykobakteriemi nebo Bordetellou pertusis. Na závěr prohlídky se dostáváme do samotného „pekla“ nemocnice, jak tomu zde říkají – do čističky odpadních vod a spalovny pevného infekčního materiálu. 

13:00

Před samotným praktickým výcvikem, který bude zítra, se účastníci musí posílit a připravit teoreticky. Proto byl pro ně připraven odpolední přednáškový maraton, který bez zavření oka zvládli jen ti nejotrlejší. Hned na začátku jsme díky dr. Pavlišovi nahlídli do historie Centra biologické ochrany aneb od kasáren pevnostního praporu k výzkumnému ústavu. Vskutku prvními stavbami, které se objevili na těchonínských lukách, byla kasárna sloužící pro posádky pohraničních pevností. Pořizovací cena celého komplexu byla v roce 1937 „pouhých“ 7 mil. českých korun. Téměř vzápětí po dokončení ale kasárna padla do rukou německé armády, která je využila jako lazaret. Možná už to předznamenalo jejich další osud. Koncem druhé světové války se zde vystřídaly stovky vojenských zajatců z Ruska, Británie, Nového Zélandu nebo Kanady, dokud je neosvobodily partyzánské divize. Neveselé období deportace německého obyvatelstva ze Sudet posléze vytvořilo životní prostor pro umístnění uprchlíků z Řecka v padesátých letech. To už rozvoj vojenských prostor v Těchoníne nastoupil na tehdy velmi aktuální směr výzkumu biologických zbraní. Místní odborníci se věnovali tularémii, brucelóze, rickettsióze nebo moru dokud nebyla většina vzorků na základě mezinárodních úmluv zničena. V dnešních dobách místní vědečtí pracovníci zkoumají možnosti rychlé diagnostiky virových gastroenteritid nebo krvácivých horeček a také infekce kmeny Leptospira, Bordetella anebo Bacillus anthracis. Stále více se do středu zájmu dostává také Mycobacterium tuberculosis a toxiny ricin a botulotoxin.Opravdu zajímavý a na překvapení bohatý úvod do historie biologických zbraní přednesl dr. Holý  z Olomouce. Například je nutné nezapomínat, že biologické zbraně (aneb „jaderné zbraně chudých“) mohou být namířeny nejen proti lidem, ale i zvířatům a rostlinám. Jejich první použití je nejspíš zdokumentováno ve Starém zákoně - šestá boží rána totiž nápadně připomíná epidemii antraxu. Vynalézaví Tataři při obléhání krymského města Kaffa šikovně využili epidemii černé smrti ve svých řadách, mrtvá těla lidí i zvířat poslali přes hradby a v krátké době vyrovnali počty na obou jejich stranách. Hrstka přeživších uprchlíků se na lodích zachránila a útočiště našli v mnohých přístavech na březích Středozemního moře. Bohužel právě jejich spása znamenala začátek šíření morové epidemie, která zavinila smrt třetiny evropské populace. Zato původní americká populace zase čelila conquistádorům, kteří rychle pochopili, že rozdáním přikrývek infikovaných pravými neštovicemi, si zajistí převahu nad aztéckým zlatem rychleji než mušketami. První světová válka jenom potvrdila, že cíleným hubením koní nebo sobů, jako transportních zvířat, lze naklonit misky vah ve svůj prospěch. Všemu mělo učinit přítrž podepsání Ženevského protokolu, který zakazoval použití biologických zbraní, nicméně neřešil penalizaci hříšníků. Zlatá doba biologických zbraní byla totiž právě za dveřmi- druhá světová válka. Nejintenzivněji rozvinutým programem vývoje, výroby a testování biologických zbraní se smutně proslavilo Japonsko. Během okupace čínského území prováděli jednotky, pod krycím označením "hygienické", rozsáhlé a důkladně dokumentované pokusy na zajatcích, včetně žen a dětí. Odhadovaný neoficiální počet obětí se vyšplhal přes 50 000, ale ani to nedokázalo dohnat zajaté japonské velitele před soud. O bizardní výsledky děsivých účinků moru, cholery nebo antraxu projevily zájem Spojené státy, výměnou za nemožnost použití inkriminovaných materiálů v soudním sporu a imunitu. Velké množství podobných pokusů pronikne na veřejnost až s odstupem let, takže vládou řízený tajný experiment v newyorském metru z roku 1966 zaměřený na sledování šírení (naštěstí nepatogenních) bakterií nám vyrazil dech. Pozadu nezůstala ani východní strana železné opony: havárie v tajné výrobně antraxu v městě Sverdlovsk roku 1979 vedla k masivnímu úniku spor a široké infikaci obyvatelstva i dobytku. Skutečná verze události byla vynesena na světlo až s odstupem 15let, nicméně všechny oficiální záznamy o počtu obětí byly zničeny.

Dále proběhl teoretický background k zítřejšímu praktickému programu z oblasti neurointenzivní péče, nutrice v intenzivní medicíně, hrudní problematiky a popáleninové medicíny. Třešničkou na dortu bylo představení vojenské letecké záchranné služby a jejího využití nejen v transportu pacientů vrtulníkem skrz republiku, ale i pro mnohahodinové lety armádním speciálem ze zahraničí, jako tomu bylo například loni po havárii českého autobusu v Chorvatsku. 

Čtvrtek 31.10.2013 8:30

Po probuzení podzimním sluncem, které svádí k procházce do okolních kopců, a vydatné snídani, se opět začínáme soustředit na práci. Dnešní den strávíme v nemocnici a cílem našich účastníků bude co nejlépe se připravit na zítřejší soutěž. Čeká je 11 praktických modulů: neurointenzivní péče, akutní stavy v porodnictví, akutní stavy v anesteziologii, moduly PNP – polytrauma a popáleniny, akutní kardiologie, sepse, nutrice, perakutní infekce, emergency modul a hrudník v intenzivní péči. Účastníci se rozdělili do družstev následovně:

Tučňáci – Jan Hudec, Michaela Knollová, Adéla Sotolářová, Karolina Steinerová
Gumídci – Ondřej Adámek, Martin Jakub Arbet, Marta Drábková, Silvie Trávníčková
Bosorky – Iveta Benčeková, Michaela Gemrotová, Katarína Glombová, Terézia Matyášová
Mentolky – Marek Čierny, Kateřina Jedličková, Zuzana Markuseková, Pavla Pochylá
Dengue – Tomáš Kabut, Jakub Kazda, Simona Palásková, Jana Polášková
Žůžobomba – Eva Filipová, Lucie Chalupská, Marek Kovář, Tereza Ondřichová

A jak se našim studentům líbili jednotlivé moduly?

Neurointenzivní péče
Terézia: „Modul neurointenzivní péče bol zaujímavý z toho pohľadu, že sme si zopakovali to, čo sme sa už naučili na neurológii (vybavování kmenových reflexů, pozn.red.). Podľa mňa sa to vždycky zíde, pretože tieto veci človek často zabudne.“

PNP – popáleniny
Posádka ZZS připravila modelovou situaci po výbuchu pervitinové varny, účastníci coby záchranný tým jedou k těžce popálené pacientce - figurantce. Celé se to odehrává ve spalovně pevným hmot, tedy trochu nepřístupném terénu.
Míša G.: „Modul popálenin byl super, že nám předvedli, jak se vlastně provádí přednemocniční péče s tím, že jsme si to mohli zkusit i sami a myslím si, že je to velmi náročné.“
Katka G.: „U modulu popálenin jsme nebyli moc synchronizovaní, figurantka byla výborná.“

Akutní stavy v anesteziologii
Zde probíhá nácvik zajištění dýchacích cest na operačním sále a koniopunkce.
Marek K.: „Zopakoval jsem si, jak se ambulantně vyšetří pacient před anestezií, co je třeba k předoperačnímu vyšetření, zopakoval jsem si, jak zaintubovat pacienta, co dělat v případě, že to nejde a musí dojít ke koniopunkci.“

Nutriční intenzivní péče
Lucka: "Pamatuju si, že do periferie se nemůžou kontinuálně podávat všechny roztoky, třeba 40% glukóza nebo parenterální výživa. Maximálně v akutním případě hypoglykemického komatu 40 ml 40% glukózy."

Perakutní infekce
Teoretický úvod vedený infektology.
Tereza: „Bylo to takové zopakování z infekčního lékařství, mluvili jsme o meningokokovém onemocnění, o rotavirech a epiglotitidě u dětí.“

Hrudník v intenzivní péči
Po včerejší vyčerpávající přednášce si účastníci mohou vyzkoušet hrudní drenáž a perikardiocentézu.
Míša K.: "Nácvik zavedení hrudního drénu byl dobrý, v knihách je to většinou uvedené pokaždé jinak, které místo máme zvolit. Hlavně jsme si to mohli i prakticky vyzkoušet."

Marek: "Po včerejší teoretické přednášce bylo super vyzkoušet si základní, ale zároveň neúplně snadné výkony, jako je perikardocentéza či hrudní drenáž, na modelu.

Akutní stavy v porodnictví
Na velmi autentický model fyziologického porodu si mohli všichni vyzkoušet, jak vést porod a jak vybavit dítě bez úhony. Posloužil též jako ukazatel pro případné komplikace, které mohou nastat.
Karolina: "My páťáci jsme ještě neměli gynekologii, takže jsme se dozvěděli spoustu nového. Zajímavé byly manévry během porodu, paní doktorka to úžasně vysvětlila."
 

Akutní stavy v kardiologii
Pavla: „Výuka arytmií proběhla v podobném duchu jako ve škole, ale ocenili jsme možnost vyzkoušení echokardiografie na živém figurantovi, pro co ve škole není dostatek prostoru ani technického vybavení.“

Sepse
Katka: „Mnohokrát jsem již viděla invazivní zajištění arteriálního vstupu, ale konečně jsem měla příležitost poprvé si vše sama vyzkoušet, a to bez strachu z poškození pacienta“.
Zuzka: „Líbilo se mi, že jsme kromě teoretického úvodu k sepsi měli možnost si prakticky vyzkoušet punkci v. subclavia k zavedení centrálního žilního katetru a zároveň si vyzkoušet zavedení permanentního močového katetru jak na ženském, tak mužském modelu."

Jednotlivá stanoviště si pro studenty připravili:

1. Neurointenzivní péče - MUDr. Šoustal, MUDr. Vaňková
2. Akutní stavy v porodnictví - MUDr. Studničková, MUDr. Durdová
3. Akutní stavy v anestezii - MUDr. Vítková, MUDr. Reichelová
4. Přednemocniční péče 1 - MUDr. Lanzendorf, Bc. Märzová
5. Přednemocniční péče 2 - MUDr. Lejsek, Mgr. Kučerová
6. Akutní stavy v kardiologii - MUDr. Kociánová, MUDr. Přeček
7. Sepse - MUDr. Henlín, MUDr. Březina
8. Perakutní infekce - MUDr. Szanyi, RNDr. Holý
9. Metabolická intenzivní péče - MUDr. Šafránek
10. Emergency - MUDr. Kaňkovská, MUDr. Fiala
11. Hrudník z pohledu intenzivní medicíny - MUDr. Skorzupa, MUDr. Konečný

Celkové hodnocení dnešních modelových situací
Katka G.: „Je skvělé, že my šesťáci si můžeme zopakovat věci, které už víme, a ještě pár věcí dohnat, třeba léky a dávkování.“

Pátek 1.11.2013 8:00

Je brzké podzimní ráno, mlha se převaluje přes těchonínské kopečky a otec Fura se už těší na nadšené účastníky, kteří zabojují v 5hodinovém klání pevnosti Boyard. Stanoviště jsou de facto totožná s těmi včerejšími, nicméně úkol k plnění vyžaduje naprosto samostaný přístup a často je opepřen nějakým novým symptomem nebo jinou záludností. Nástrahy, úkoly a léčky je čekají nemalé, za každé úspěšně vyřešené stanoviště získají indicii. Také mají šanci si jednu indicii "vyběhat" - pokud neuhádnou medicínskou hádanku otce Fura. Jelikož za místních podmínek nemůže být indicie hozena do moře, poslouží pro tento účel vzdálená autobusová zastávka. Odměnou za správné složení hesla jim bude nikoliv proud zlaťáků v kašně, ale aktivace dekontaminační sprchy v přechodové komoře, kam se vítěz vypraví v ochranném skafandru.

Po skončení soutěžního dopoledne, přišla všemi očekáváná chvíle, vyhlášení výsledků třídenní Zdravotnické pevnosti Boyard, jenž se odehrávala v Nemocnici Centra biologické ochrany v Těchoníně. Soutěže se zúčastnilo 6 čtyřčlenných týmů z řad studentů 4. - 6. ročníků lékařské fakulty MU, kteří spolupracují s portálem AKUTNĚ.CZ. Výsledky byly těsné, leč jednoznačné. Kompletní sadu indicií za správně splněné úkoly získal pouze jediný tým, který tímto získal privilegium k složení správného hesla. Jsme rádi, že zde můžeme pogratulovat týmu MENTOLKY za složené heslo: Rajský plyn. Gratulujeme!

A jak výhru prožívali sami soutěžící? A co vlastně takové vítězství v Zdravotnické pevnosti Boyard obnáší? To nám sdělila členka vítězného týmu Zuzka:

"Zdravotnícka pevnosť Boyard nám priniesla okrem vedomostí, praktických skúseností aj výhru v podobe možnosti vyskúšať si ochranný odev zabraňujúci biologickej kontaminácii nami nazývaný skafander. Komunikácia ani chôdza v tomto odeve nebola jednoduchá. Aby sme sa nezadusili, museli sme sa napájať na kyslík a okrem toho sme sa navzájom ani okolie vôbec nepočuli, takže kým na nás (Zuzka, Pavla, Marek) nezačali padať kvapky úspechu zo sprchy, nevedeli sme, či bolo naše heslo, ktoré Katka povedala medzitým otcovi Furovi správne. Aj napriek podmienkam existencie v skafandri to bol silný zážitok, ktorý by som vám všetkým želala zažiť."

Hana Harazim, Martina Kosinová, Roman Štoudek