Je to možnost nacvičit si situace, jež vám ve skutečném životě mohou přinést nejednu pernou chvilku, na modelu, kterého na životě přeci nemůžete ohrozit. Dr. med. Marcus Rall, anesteziolog z Tübingenu, se tomuto tématu již nějakou chvíli věnuje, je též autorem kapitol "Human Performance and Patient Safety" a "Patient Simulation" v Millerově knize Anesthesia. Spolu s prim. MUDr. Michaelem Sternem z Kliniky anesteziologie a resuscitace FN Královské Vinohrady a 3. LF UK, firmou Baxter a svým týmem z institutu InPASS nám připravili zajímavý celodenní program. Dopolední část jsme strávili spíše ve výukové místnosti, seznámili se s využitím desfluranu a jeho výhodami i nevýhodami. Marcus Rall představil svůj koncept 10-for-10 – čili na 10 sekund se zastavte a stanovte si problém, možnosti týmu, rozdělte úlohy a po 10 minutách zopakujte. Je to velmi efektivní způsob plánování a komunikace při krizové situaci. Poté jsme se mohli seznámit s „pacientem“, kterým byl model umožňující nasimulovat jak základní životní funkce, tak třeba i obtížnou intubaci. Použití a distribuci desfluranu v jednotlivých tkáních v závislosti na inhalované směsi jsme měli možnost vidět na modelu GasMan. Odpoledne jsme byli rozděleni do skupin, vždy jedna byla „v akci“. Jak si naši kolegové počínají ostatní, jsme sledovali živě, zpovzdálí a v klidu ve výukové místnosti. Pokud si vzpomenete třeba na sledování hokeje nebo fotbalu, vedlo to samozřejmě k hlasité debatě o tom, co by se dalo ještě zlepšit a co naopak vypustit. Celý scénář trval vždy nejvíce 15 minut, poté následovat debriefing s účastníky a diskuze o tématu. Po počátečních rozpacích, hlavně z angličtiny, se všichni zapojovali s nadšením a byla to škola i zábava zároveň. Vyzkoušeli jsme si tak management VT ještě před úvodem do anestezie, obtížnou intubaci, když vám selže všechna technika, management bronchospazmu při předávkování desfluranem a alergickou reakci po úvodu do anestezie. Take home message pro mě je zejména to, že v kritické situaci se musím zastavit, stanovit plán a rozdělit si úlohy v týmu, komunikovat s ostatními členy týmu i s chirurgy. Trénink krizových situací bych v budoucnu ráda viděla jako povinnou součást postgraduálního vzdělávání lékařů, protože jsou věci, na které vás žádná kniha nepřipraví, dokud si je sami neprožijete.
