On-line reportáž z XIX. kongresu ČSARIM

12.9.2012 čtvrtek

Deštivé podzimní ráno nás přivítalo v krásném královském městě Hradec Králové, kde v Kongresovém centru Aldis začal XIX. kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Slavnostní zahájení uvedl již tradičně prezident společnosti prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA a začal představením čestných hostů a organizátorů celého kongresu, MUDr. Zdeňka Finka, primátora města Hradec Králové, Mgr. Danu Vaňkovou, náměstkyní FNHK, prof. MUDr., RNDr. Miroslava Červinku, CSc., děkana zdejší lékařské fakulty a prim. MUDr. Pavla Dostála, předsedu organizačního výboru. Taktéž přivítal zahraniční hosty a poděkoval hlavním partnerům kongresu. Již tradičně následovalo předávání cen za nejlepší publikace. Počtovu cenu za nejlepší publikaci v AIM získal tým Čundrle jr., Šrámek, Pavlík, Suk, Radousková, Zvoníček z FN U svaté Anny v Brně s prací The influence of temperature adjustment on thromboelastography results: prospective cohort study. Cenu ČSARIM za publikaci v zahraničním časopise s IF získal tým Adamus, Hrabálek, Waněk, Gabrhelík, Zapletalová z FN Olomouc za práci Intraoperative reversal of neuromuscular block with sugammadex or neostigmine during extreme lateral intrabody fusion, a novel technique for spine surgery v oblasti anesteziologie a MUDr. Jiří Valenta se spolupracovníky s publikací High-dose selenium substitution in sepsis: a prospective randomized clinical trial v oblasti intenzivní medicíny. Jako nejlepší knižní publikace byly oceněny Praktická anesteziologie Jiřího Málka a Akutní intoxikace a léková poškození v intenzivní medicíně Kamila Ševely a Pavla Ševčíka. Čestné uznání ČSARIM letos náleží MUDr. Magdaleně Fořtové, primářce ARO pardubické nemocnice, a čestné členství v ČSARIM bylo uděleno doc. MUDr. Jozefu Firmentovi z I. KAIM UPJŠ LF a FNLP Košice. Letos byly uděleny celkem 3 medaile Celestýna Opitze za celoživotní zásluhy a významný přínos k rozvoji oboru: MUDr. Milanu Juchelkovi, emeritnímu primáři ARO v Havířově, MUDr. Vladimíru Kynclovi, významnému představiteli lůžkové dětské resuscitační péče, a právě prof. Karlu Cvachovcovi. Na závěr promluvil host ze Spojených států amerických a slovenský rodák Dr. George Silvay z New Yorku a pozval nás na sympozium, které pořádá v lednu příštího roku na ostrově Curacao. Poté už jen několik organizačních poznámek a mohli jsme se jít věnovat odbornému programu.

Blok Regionální  anestezie 1 aneb Jak volím techniku anestezie a pooperační analgezie zahájil dr. Michálek s tématem, jakou volí techniku při karotické endarterektomii. Uvedl dvě kazuistiky, na kterých vysvětlil, jakou techniku užívá a proč. Pokračoval dr. Doležal, který se věnoval oblasti ramenního kloubu. Vyzdvihl multimodální přístup. Ačkoliv interskalenická blokáda je metodou volby u většiny situací, čas věnoval i blokádě supraskapulárního nervu. Slovo převzal dr. Bejšovec, který nám popsal možnosti anestezie při operacích v oblasti proximálního femuru. Přehledně shrnul všechny možnosti anestezie. Při využití regionální anestezie je třeba blokáda lumbálního i sakrálního plexu. Dr. Bejšovec se nám také svěřil, že při této regionální blokádě s výhodou využívá stimulační jehlu. Oblast kolene nám přiblížil dr. Křikava. Zmínil femorální blokádu s katetrem a intrathekální aplikaci opioidu. Na závěr nám sdělil, jaké metody volí při artroskopii a TEP. Tento blok ukončil doktor Neumann a ten se věnoval operaci na bérci. Uvedl všechna hlediska, z kterých posuzuje výběr anestezie. A ačkoliv nelze doporučit jedinou metodu, uvedl techniku periferní nervové blokády s využitím ultrazvuku v kombinaci s analgosedací.

Firemní sympozia tohoto kongresu odstartovala na pravé poledne v Malém sále společnost B. Braun Medical s.r.o. Minimální zůstatek volných míst napovídal, že téma Remifentanil a jeho místo v současné anesteziologii je pro účastníky velmi zajímavé. Z úst přednášejících zazněla problematika farmakologie tohoto přípravku a jeho významná role jako součást TIVA. V prezentaci Remifentanil u dětských pacientů jsme mohli pochopit závislosti dávky na tlaku krve a útlumu dýchaní a na základě grafického znázornění určit nejvhodnější dávky léku pro děti. V druhé půlce sympozia byl výklad o použití remifentanilu ve speciálních indikacích a též v intenzivní péči.

V bloku volných sdělení byla první přenáška dr. Mixy přesunuta pro souběh na konec bloku, takže blok byl zahájen prezentací dr. Kirchnerové o přínosu aktivního ohřívání pacientek během císařského řezu. V druhé přednášce posluchače seznámil doc. Málek s netradiční cestou podání buprenorfinu v experimentu. Podání do spojivkového vaku tak může být přínosem v budoucnosti i v humánní medicíně, protože se jedná o neinvazivní a vysoce efektivní způsob podání léčiva. Přednáška byla doplněna videem přímo z experimentu. Následující sdělení dr. Jandy pojednávalo o srovnání příznaků posttraumatické stresové poruchy, úzkosti a deprese u sester pracujících v intenzivní péči a na standardních odděleních. Překvapivě byla horší situace na standardech než na ICU, příznivěji vyzníval nález výrazně nižší prevalence těchto příznaků ve srovnání s podobnými studiemi ze Spojených států. O mechanismu vzniku hypotenze po podání i. v. paracetamolu informovala MUC. Krajčová ve svém sdělení, které bylo předmětem její studentské odborné činnosti. Výsledek, že se jedná o kombinaci poklesu periferní systémové rezistence a poklesu srdečního výdeje (zřejmě poklesem kontraktility) není nijak převratný. Nicméně dobře vytvořená metodika práce, publikační výstup v podobě dvou článků, z nich jeden je v časopise s IF, a dobře obhájená diskuze, která se podobala křížové palbě, a to vše navíc u studentky medicíny, zaslouží slova obdivu. O novinkách u diagnostiky a léčby syndromu maligní hypertermie hovořila Dr. Štěpánková z FDN v Brně. V závěru prezentace byla zmíněna zajímavá kazuistika případu MH s opožděným nástupem příznaků v průběhu delšího operačního výkonu u dítěte. Diskutována byla hlavně dostupnost dantrolenu. Jeho podání spolu s dalšími opatřeními (přerušení podávání spouštěče, fyzikální chlazení) je stále považováno za esenciální součást léčby MH i přes všechny obtíže s tím spojené. V dalším sdělení informovala dr. Kurzová o úskalích, která číhají na anesteziologa při použití nové technologie NanoKnife™. Důraz je kladen především na hluboký stupeň relaxace, který ovšem nemůže zabránit přímé svalové stimulaci, jak trefně poznamenal v diskuzi doc. Adamus. Blok uzavřel doc. Mixa s prezentací použití sugammadexu v anestézii u dětí. Podtrženo, sečteno: jde to (stejně jako u dospělých). Ani omluvy doc. Mixy, že se jednalo o malý soubor, nevzbudily pochybnosti, že by sugammadex u dětí neměl fungovat.

Prvním odpoledním blokem v Malém sále byla Intenzivní medicína 2. Prvním přednášejícím byl dr. Roman Kula z FN Ostrava s prezentací Tekutinová resuscitace v intenzivní péči – up to date 2012 a opět otevřel velmi žhavé a poté i taktéž velmi diskutované téma koloidy vs. krystaloidy. Druhým řečníkem byl dr. Maláska z FN Brno s pojednáním Albumin - up to date 2012. Podání 4% albuminu podle výsledků mnohých studií může snížit riziko úmrtí u pacientů s těžkou sepsí nezávisle na hypoalbuminémii na rozdíl od kraniotraumat, kde mortalitu výrazně zvyšuje. Prof. Ševčík v prezentaci Sedace a analgezie v intenzivní péči – mění se úhel pohledu? nejprve přehledně představil používaná analgetika i sedativa, pohovořil o metodách monitorace a zdůraznil důležitost denního přerušování sedace, pokud nejsou jeho kontraindikace. Závěrečnou část věnoval dexmedetomidinu, alfa-2-agonistovi, který podle mnohých studií při srovnání přináší více dní bez deliria a akutní mozková dysfunkce tedy může být způsobena výběrem sedativa. Posledním přednášející dr. Průcha uzavřel tento blok prezentací novinek o intravenózních imunoglobulinech a jejich použití v intenzivní péči, kontroverzní je jejich podání u septického šoku nereagujícího na léčbu. 

Regionální anestezie 2 zahájil prim. Nalos a přinesl zprávy o novinkách z posledního kongresu ESRA. Zmínil především nástup ultrazvukem navigovaných metod v regionální anestezii, které zřejmě postupně nahradí stimulační metody. Jako zajímavost byla zmíněna možnost ověření lačnosti před operačním výkonem u dětí s pomocí ultrazvuku. Velkou diskuzi vyvolala přednáška dr. Jelínka o poškození nervů v průběhu provádění regionálních blokád. Podle prezentovaných prací totiž dochází k intraneurálnímu podání lokálního anestetika mnohem častěji než bychom předpokládali. Kontroverzní otázkou tak zůstává, jestli není výhodnější aplikovat malé množství lokálního anestetika pod epineurium (tedy intraneurálně, nikoliv však intrafascikulárně) než velké množství LA k povrchu nervu. Dr. Mach zmínil použití UZ při provádění neuroaxiálních blokád. V praktických ukázkách předvedl navigaci ultrazvukem před vlastní punkcí jako metodu vhodnou i k rutinnímu použití. Dr. Beňo přehledně popsal ultrazvukem navigované blokády u periferních nervů horní a dolní končetiny. Sekci uzavřel Dr. Michálek popisem UZ naváděných kaudálních blokád u dětí. Kaudální blokády prováděné pod ultrazvukem se tak stávají bezpečnější, především se můžeme vyhnout intravaskulární punkci nebo zavedení katétru.

Odpolední blok Anestezie 2 byl věnován anesteziologické problematice v gynekologii a porodnictví. Dr. Nosková nám ukázala, že porodnická analgezie není jen „epidurál“. Představen byl Entonox, dále jaké máme možnosti neopiodních analgetik a jaké volit opioidy. Pokračovala dr. Klozová s přednáškou Zázračné směsi pro epidurální a spinální anestezii/analgezii. Prozradila nám, jaká lokalní anestetika a jaké adjuvantní látky vybrat při spinální, epidurální i kombinované spinální a epiduralní anestezii. Pár vět také věnovala analgezii k potratu a pooperační analgezii. Dr. Bláha se zabýval tromboprofylaxí u císařského řezu. Seznámil nás s výsledky několika studiií a snažil se zodpovědět, zda a jak podávat nízkomolekulární heparin v tromboprofylaxi. Hlavním doporučením u SC je včasná mobilizace a dostatečná hydratace. Slovo si vzala dr. Seidlová a prozradila nám svoje tipy a triky porodnického anesteziologa. Podělila se o svoje zkušenosti z porodní analgezie i anestezie k císařskému řezu včetně akutního SC a komplikované pacientky. Na závěr tohoto bloku nám dr. Štourač představil projekt OBAAMA-CZ, Obstetric Anaesthesia and Analgesia Month Attributes in Czech- klinický registr zaměřený na anesteziologickou praxi v porodnictví. Dozvěděli jsme se, jaké procento porodů je v ČR indukovaných, jak často je v porodnické analgezii využívána epidurální analgezie, jaká lokální anestetika se využívají u SC a spoustu další zajímavých informací.

Zúčastnili jsme se též podvečerní algeziologické sekce. Dr. Gabrhelík zde popisoval koncept "pain free" nemocnice jako problém spíše organizační než medicínský. Důležitou roli zde hraje rozdělení kompetencí, vyčlenění zdrojů a určitě také i pregraduální výuka léčby bolesti. Dr. Hakl přednesl přehled novinek na poli farmakoterapie chronické bolesti (tapentadol, kombinace oxycodon + naloxon, lokální léčba náplastmi s lidokainem nebo s kapsaicinem). Dr. Hřib navázal s přehledem možností intratekálního podání léků. Sekci uzavřel dr. Lejčko s přehledným sdělením o léčebných účincích konopí včetně historie, farmakodynamiky, indikací a managementu léčby.

Čtvrteční den v Malém sále byl ukončený třetí části anesteziologických přednášek s tématem Perioperační optimalizace rizikových pacientu. Předsedajíci komisi tvořili dr. Kotulák a dr. Suchý. Odpolední blok odstartovala domácí dr. Pařízková z Hradce Králové, která se zabývala vznikem perioperační CMP, rizikovými faktory a jaké opatření je třeba zabezpečit, abychom tomu předešli. Zmínila se také o gatranech a xabanech, což jsou nová antikoagulancia, které se postupně dostávají i na český trh. Jako druhý se nám představil dr. Kunstýř z Prahy, který se vyjádřil k mechanismu vzniku perioperační ischémie myokardu. Seznámil nás i s termínem preconditioning, který se dá vysvětlit jako experimentální krátce trvající ischémie, která částečně ochrání srdce před déle trvající ischémií. V druhé pulce bloku nás dr. Kotulák z Prahy uvedl do problematiky DM, který muže kromě autoimunitní reakce proti beta buňkám pankreatu vznikat předoperačně jako stresová reakce, kdy chybí supresivní účinek inzulínu. Načrtnul možnost inzulinoterapie a také vztah mezi předoperační hodnotou glykovaného hemoglobinu a mírou inzulinové rezistenci v postoperačním stavu.  Poslední si vzal slovo Dr. Gabrhelík z Olomouce, který se věnoval pacientovi s hypertenzí. Vyjádřil se k maximálním hodnotám tlaku krve, kdy pacient ještě muže podstoupit anestezii a být operován. Pár poznámek věnoval i feochromocytomu, preeklampsii a jako zajímavost uvedl závislost tlaku krve na potravinových doplňcích. Čas pro diskuzi byl vyhrazen mezi jednotlivými přednáškami, kde jednotliví přednášející s radostí odpovídali na zvědavé otázky posluchačů. 

Po náročném dni byl čas na odpočinek. Organizátoři pro nás připravili také kulturní zážitky a úderem osmé hodiny začal společenský večer. Sály kongresového centra Aldis se změnily na taneční parkety plné lékařských tanečníku a barevných světel. Z Velkého sálu se ozývalo nejdříve blues, následovaly písničky nejznámější britské kapely The Beatles v podání čtyř mladých mužů, kteří skupinu dokonale napodobili. Malý sál se nesl v rytmu hitů dvacátého i jedenadvacátého století, kde jsme se mohli vyřádit při na rockové nebo latinskoamerické hudbě, zazněly také největší české a slovenské hity. Ti odvážnější z nás měli možnost vyzkoušet si karaoke. To vše spolu s vynikajícím jídlem a pitím, které bylo k dispozici po celou dobu.

 

13.9. 2012 pátek

Při pohledu z okna do pátečního rána nás pořádně zamrazilo. Mlha hustá tak, že by se dala krájet, teplota kolem 5°C. Spěchali jsme tedy ohřát se do vlídného prostředí kongresového centra. Po včerejším společenském večeru, který se mnohým protáhl do brzkých ranních hodin, mělo ale podobnou myšlenku víc lidí, alespoň tomu nasvědčovala účast v Labském sále. Nebylo se ovšem čemu divit, neboť začínala sekce Setkání s experty 1 – Jak já dělám..., kde nám čelní představitelé české anesteziologie pověděli, jak provádí jednotlivé úkony, se kterými se anesteziolog setkává v každodenní praxi. Dr. Vymazal začal s intubací. Zmínil jednotlivé pomocné škály a antropometrické body, které nám pomáhají odhadnout míru obtížnosti intubace, která je opravdu obtížná až v 18%. Při podezření na obtížnou intubaci by měl anesteziolog užít topické anestezie se sedací malou dávkou propofolu a ověřit možnosti intubace přímou laryngoskopií, což také posléze potvrdil prof. Černý, Ačkoli se scénář cannot intubate/cannot ventilate vyskytuje u 1:5000 pacientů, anesteziolog musí být vždy připraven. Následoval dr. Horáček s jeho způsobem zavádění centrálního žilního katetru. Nejprve krátce zmínil také způsoby zajištění periferní žíly a apeloval na použití lokální anestezie při zavádění katetrů větších jak 18G k většímu komfortu pacienta. Poté se již věnoval centrálnímu přístupu do cévního řečiště, diskutoval různé druhy katetrů, komplikace při punkci, komplikace při samotném zavádění Seldingerovou metodou a jak je řešit. Též připomněl použití ultrazvuku, který má nezbytné místo při punkci v. jugularis int. a dokonce již zakotven v zahraničních doporučeních. Dr. Zvoníček pokračoval s punkcí arteriálního katetru, krátce se zastavil u Allenova testu, který je doporučován, ale vyžaduje spolupráci pacienta, což v intenzivní péči vždy nelze docílit, diskutuje se, zda jej tedy používat či nikoli. V závěrečné diskuzi dr. Horáček znovu připomněl lokální anestezii při punkci, předejde se možným vazospasmům. Předanestetické vizitě u pacienta se věnoval prof. Černý, představil obsáhlý formulář, díky kterému kolegové z KARIM FNHK předcházejí mnohým komplikacím vzniklým kvůli nedostatečným informacím o pacientovi. V diskuzi jsme se dozvěděli, že mnohdy je osobní rozhovor s pacientem lepší, než kterákoli farmakologická premedikace. Posledním řečníkem byl dr. Doležal se subarachnoideální anestezií. Zajímavým bodem byla zmínka o možnosti SA anestezie mladých lidí jehlou Quincke G25 punkcí laterálním přístupem, kdy je menší procento rizika vzniku postpunkční bolesti. 

Ranní blok přednášek ve Velkém sále s názvem Společnost pro bezkrevní medicínu zahájil dr. Stibor s tématem Transfuzní práh - up to date 2012. Sdělil nám, co nového se na tomto poli událo od konce roku 2011 a v první půlce roku 2012. Věnoval se definici transfuzního triggeru a přechodu od hemoglobinu jako transfuzního triggeru k fyziologickému transfuznímu triggeru odvíjejícímu se od aktuálního klinického stavu pacienta a příčiny anemie. Závěrem doporučil restriktivní transfuzní terapii jako vhodný přístup pro většinu pacientů s několika výjimkami – těžká COPD, nestabilní ICHS, kraniotrauma. S tématem bezkrevného operačního pole nás seznámila dr. Ondrášková z Brna. Vyzdvihla nutnost mezioborové spolupráce a nabídla přehled metod bezkrevní medicíny jak anesteziologických, tak chirurgických. Podrobněji se věnovala například metodám turniketu nebo řízené hypotenze. Plán péče o pacienta odmítající transfuzi nám představila dr. Seidlová. Ačkoli důvody pro odmítnutí krevní transfuze nejsou jen náboženské, vysvětlila nám, proč Svědkové Jehovovi odmítají krevní transfúze, co je pro ně nepřípustné, co je přípustné a o čem lze diskutovat. Dále jaké máme možnosti při rozhodování a co nám říká zákon. Co lze dělat s pacientem při plánovaném výkonu, s pacientem s náhlým ohrožením života, který může komunikovat nebo s krvácejícím pacientem v bezvědomí, který s sebou má dříve vyslovené přání. Na závěr tohoto bloku nám doc. Čundrle nabídl velmi přehlednou přednášku z oblasti historie bezkrevní medicíny. Představil nám osobnosti od objevu krevního oběhu až do dnešních dob a také některé dějinné události, které měli na rozvoj oboru vliv.

Jeden z bloků, jež se těšil největšímu zájmu, se týkal kompetencí v anesteziologii. I proto byl společným blokem lékařů i sester a jediným blokem v uvedený čas. Již předsednictvo, v němž se sešli prof. Cvachovec, prof. Černý, doc. Drábková, autor práce, která celou diskuzi vyvolala Mário Pytel, dávalo tušit, že diskuze nebude jistě planá. V úvodních přednáškách prof. Silvay, dr. Stibor, dr. Rogozov a další sdělili své zkušenosti se zahraničními systémy vzdělávání v anesteziologii a s kompetencemi jednotlivých členů anesteziologického týmu. Mottem bloku byla „Non-physician anaesthesia“, proto její zastánce Mário Pytel představil výsledky dotazníkové studie mezi významnou částí anesteziologických sester, ze které plyne, že tyto sestry stojí o vyšší kompetence, uvědomují si vyšší odpovědnost a zároveň za ni požadují adekvátní ohodnocení. Jedna ze sporných interpretací závěrů práce je skutečnost, že prvky „Non-physician anaesthesia“ jsou v určité míře na českých operačních sálech přítomny. Nejdou však ruku v ruce s kompetencemi ani odpovědností. Kde se jednající jednoznačně shodli, byla nepřehlednost vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků a i ve vyhlášce nepřesně a nejasně stanovené náplně práce včetně kompetencí. Přítomný pracovník ministerstva zdravotnictví avizoval změnu, která by v případné další diskuzi mohla významně napomoci. Ačkoli by se mohlo zdát, že diskuze nevedla k zásadní změně pohledů jednotlivých aktérů, musím říct, že otevřená diskuze a argumentace jsou důležitými prvky v týmové spolupráci mezi lékařem a sestrou, proto říkám: „Jen houšť a větší kapky“.

Před druhou částí setkání s experty se v Labském sále konalo sympozium společnosti CSL Behring s.r.o., kde jsme si poslechli, jakou roli má fibrinogen v doporučených postupech pro ŽOK v podání hematologa prof. Penky z Brna. Potom už následovalo zmiňované Setkání s experty 2. Jako první se nám představil doc. Adamus z Olomouce, který nám předložil praktickou a přehlednou prezentaci zaměřenou na svalová relaxancia. V jeho prezentaci jsme také mohli na videu vidět nástup nervově-svalové blokády a graf EMG záznamu, kde jsme pozorovali zvýšenou svalovou aktivitu utlumeného svalu po aplikaci antagonisty neostigminu. Po doc. Adamusovi měla slovo dr. Jindrová, která nám vysvětlila, jak se provádí epidurální anestezie a odpověděla na nejčastější otázky, které se v této problematice mohou vyskytovat. Pokračovala dr. Pařízková s tématem fibroskopické intubace. Sdělila nám, jaké jsou indikace u plánovaných výkonů a kontraindikace. Prozradila, jak dělají fibroskopickou intubaci na KARIM FNHK od teoretické přípravy, nácviku na modelu až k výuce fibroskopické intubace. Dozvěděli jsme se, co potřebujeme, jaký je postup a jaké jsou možné komplikace. Poté se s námi podělila o užitečné tipy a triky při fibroskopické intubaci. Na závěr jsme se dozvěděli, jak dělá drenáž hrudníku dr. Balík z Prahy. V úvodu zodpověděl otázku, co jsou nejčastější indikace a proč musí anesteziolog ovládat techniku hrudní drenáže. Sdělil nám, jak polohovat pacienta, jaké jsou možnosti přístupu a jaké přístupy nevolit. Na videu a fotografiích nám objasnil techniku otevření interkostálního prostoru, směr a hloubku zavedení drénu a kontrolu polohy drénu a efektu drenáže jak pomocí rentgenu, tak i ultrazvuku.

Odpoledne ve Velkém sále bylo ve znamení různých témat z oboru anestezie. Nejprve se dr. Horáček zamyslel nad principem autonomie ve svém oboru čili kardiochirurgii a kardioanestezii. Podle statistik totiž pouze méně než 50% pacientů chápe následky AIM a iktu, proto je pro lékaře nezbytná znalost dlouhodobých výsledků případně i nechirurgických způsobů léčby, aby mohli pacienta lépe informovat, přičemž definitivní rozhodnutí o své léčbě má mít vždy pacient. Následující doc. Málek ve své přednášce upozornil, že nejzákeřnějším rizikem anestezie je právě její bezpečnost a minimálně 30% (některé zdroje uvádí až 89%) udělá alespoň jednou v životě chybu. Dr. Herold představil novou metodu používanou v jejich nemocnici k terapii rakoviny prostaty – ireverzibilní elektroporační prostatektomii pomocí termické destrukce prostaty. Při tomto výkonu je zapotřebí hluboké relaxace a délka výkonu je velmi nejasná. Proto je na místě reverze nervosvalové blokády pomocí sugammadexu, i když se nám zdálo, že jej trochu poddávkovali. Celý blok uzavřel dr. Vymazal s přednáškou Nové (ne)znamená lepší s příklady z praxe. 

 

15.9. 2012 sobota 

Poslední blok v Malém sále s názvem Anestezie 12 zahájil ve Velké Británii pusobící dr. Rogozov a své vystoupení věnoval tématu vysazování léků před operačním výkonem v anestezii. Důraz kladl zejména na systém a informovanost pacientů, na jeho pracovišti to řeší telefonickými připomínkami několik dní předem. Podrobně se věnoval také rostlinným přípravkům, na které bychom neměli ve farmakologické anamnéze zapomínat, neboť řada z nich má závažné interakce s anestetiky. Pokračoval doc. Hess se svou přednáškou Imobilizace zvířat v ZOO – inspirace pro anesteziology?, kde představil anestetika a opioidy používané u zvířat k redukci agresivního chování, imobilizaci vestoje a také netradiční způsoby aplikace (např. transdermální aplikace v lázni s anestetikem u obojživelníků), které by mohly být v budoucnu případně nápomocny i v humánní medicíně, ať už k redukci agresivního chování davu či orální sedaci mentálně postižených pacientů. Perličkou na závěr byla zmínka o možné anestezii rostlin zatím neznámým mechanismem. Dr. Horáček po roce zopakoval a doplnil možnosti ovlivnění dlouhodobého výsledku pacientů anesteziologem. I když dnes považujeme anestezii za bezpečnou, smrt důsledkem anestezie nastává pouze v 1:250 000 případů, i sebemenší komplikace můžou závažně zvyšovat morbiditu (až v 1 z 5 případů). Například variabilita krevního tlaku během anestezie souvisí s 30 denní mortalitou a zvyšuje riziko smrti o 3%. Apeloval též na důsledné analgezii a udržení normotermie. Posledním sdělením této sekce i celého kongresu byla přednáška prof. Ševčíka o fyziologii i patofyziologii pobytu v extrémních výškách. Zmínil se o evoluční adaptaci obyvatel Tibetu a jihoamerických And, kde se nachází nejvýše položená lidská obydlí, aklimatizaci i fyziologické reakci organismu. Věnoval se hypoxické ventilační odpovědi, výškovému edému plic a neuropsychickým změnám, podělil se s námi i o své vlastní zkušenosti s extrémní nadmořskou výškou. V našich zeměpisných šířkách se s těmito pacienty tak často nesetkáme, ale zájem Čechů o velehory roste a vypravit se tam v současné době může téměř každý. Tímto vskutku zajímavým tématem tedy skončil odborný program XIX. kongresu ČSARIM. 

Zbývala už jen poslední tečka v podobě slavnostního zakončení. Prof. Cvachovec poděkoval všem účastníkům, přednášejícím i partnerům a vyhlásil nejlepší volná sdělení tohoto kongresu. Nejlepším volným sdělením lékařů v oboru anesteziologie byla přednáška M. Kirchnerové z Olomouce Přínos aktivního ohřívání pacientek během císařského řezu, v oboru intenzivní medicína cenu získal poster Chyby v přípravě parenterálních roztoků J. Rychlíčkové z Brna. V sekci pro nelékařské zdravotnické pracovníky získali ocenění Z. Vagnerová, D. Kusová a K. Svobodová z Prahy s tématem Ošetřovatelská technika u pacientů uštknutých jedovatým hadem. Poté nás prof. Cvachovec pozval na příští jubilejní XX. kongres ČSARIM, který se bude konat za rok v našem krásném Brně. Děkujeme a už teď se velmi těšíme!