Ivo Křikava
Jelikož jsem měl to štěstí zúčastnit se druhého evropského sympozia NYSORA v Londýně, chtěl bych se nyní s vámi podělit o některé zážitky a načerpané vědomosti. Sympozium proběhlo 7.-9. listopadu a bylo sice inzerováno jako třídenní, ale ve skutečnosti v jednom dni byly teoretické přednášky a další dva dny byly zcela totožné workshopy a to jen z důvodu obrovského zájmu účastníků. Jelikož se na mě při registraci nedostalo místo na první z workshopů, měl jsem celý volný den na prohlídku Londýna. To se ukázalo jako dílo prozřetelnosti, protože celý pátek svítilo sluníčko, což se o dalších dnech říci nedalo.
Již při příletu na letiště Heathrow jsem se na pánských toaletách opět přesvědčil o důležitosti léčby bolesti, tentokrát v poněkud obecnějším měřítku. Automat nabízející vedle prezervativů, žvýkaček, afrodiziak pochybného původu i analgetika jsem opravdu viděl poprvé.
No nic, překvapení bude ještě hodně, tak rychle na metro, ať něco nezmeškám. Plánek metra ve mě vyvolal veselou vzpomínku na stránky rozvoje Pražského metra s výhledem do roku 2100 (www.metroweb.cz/metro/metro-rozvoj3.gif) a tak si s úsměvem na rtu kupuji celodenní jízdenku a vyrážím k mému prvnímu výletnímu cíli – Hvězdárně v Greenwich.
Po úchvatné jízdě vláčkem přes nově rozvíjející se čtvrť Canary wharf, která se nachází v místě bývalých doků, dorážím do Greenwiche. Fakt, že hvězdárna musí být na kopci nezklamal a po chvilce bloudění v uličkách nalézám nakonec i rozlehlý park a Královskou observatoř. Pokud jste byli na Petřínské rozhledně, budou vám starobylé domečky trochu připomínat domov, ale jen do té chvíle než vejdete dovnitř (prohlídka hvězdárny je zdarma) a navštívíte nové digitální Harrisonovo planetárium.
Tento typ planetária funguje naprosto odlišně od standardních planetárií a efekty, kterými dokáže uvést návštěvníky v úžas, stojí opravdu za to (návštěva planetária už bezplatná není). Bohužel cena tohoto přístroje je tak vysoká, že je pouze v několika městech v Evropě, a to byl také jeden z důvodů, proč jsem si nemohl tento zážitek nechat ujít. Další zážitek je nultý poledník a celá historie hvězdárny s tímto fenoménem spojená. Desítky turistů klečící u stříbrné rysky na zemi s fotoaparáty jen dokreslují atmosféru. Pravověrný astronom ohrne nos a suše vám odvětí, že je to dnes už jen tak trochu humbuk, protože tzv. mezinárodní referenční poledník, se kterým např. pracují umělé družice, se nachází asi o sto metrů východně v parku. No, stejně jsem neodolal, rozkročil se a ... s pocitem každé nohy na jiné polokouli se nechal vyfotit nějakým dobrodincem (mezitím ovšem vás o stejnou službu požádají nejméně dva jiní turisté).
Cestou z Greenwiche jsem se nechal zlákat procházkou mezi mrakodrapy v již zmiňovaných docích. Tak to taky v Brně nemáme :-). Dále pak už jen „klasika“ – Tower bridge, St. Paul´s cathedral a Millenium eye. Pohled z obřího ruského kola byl pěkný, představa kolik hodin vydělává průměrný český lékař na jednu otáčku kola, která trvá asi 45 min, už tak pěkná nebyla.
Přednášky – sobota 8.11.2008
Program byl opravdu časově náročný a začátek přednášek tedy v 7.30 místního času. První přednáška byla o využití nervových blokád ve válečné medicíně. V americké armádě používají ropivakain, katetry zavádí k lumbálnímu plexu a k sedacímu nervu zatímco na horní končetinu používají častěji single shot infraklavikulární blokády. S traumatology se domluví asi lépe než my :-). Druhá přednáška byla o často přehlížených syndromech v léčbě bolesti – syndrom zmrzlého ramene a syndrom m. piriformis. Blok uzavřela přednáška o toxicitě lokálních anestetik. V panelové diskuzi se strhla vášnivá debata o provádění blokád u bdělého nebo anestezovaného pacienta. Ostatně toto téma se táhlo jako červená nit celým sympoziem. Stanovisko američanů bylo poměrně jasné – blokáda u bdělého pacienta s minimalizací možného poškození a následných právních konsekvencí. Druhý blok otevřela velmi pěkná a instuktivní přednáška Jeffa Gadsena o monitoringu pacienta v průběhu provádění technik regionální anestezie.
Stručně a jasně zmínil triádu při aplikaci RA – stimulace, UZ, tlak při aplikaci. To vše doplňuje kontrola bdělého pacienta, která je důležitá jak k odhalení případné intraneurální injekce (bolest) tak pro časnou detekci případné intravaskulární aplikace (neurotoxické příznaky). Dohromady shrnuto na jednom obrázku.
Následoval Eric Eisenberg s přednáškou o pokročilých technikách s UZ navigací. Na začátku definoval, co vlastně považujeme za pokročilé techniky a pokračoval podrobným popisem hlubokého krčního bloku, blokády lumbárního plexu ze zadního přístupu a hrudního paravertebrálního bloku. Přednáška o léčbě chronické bolesti přehledně shrnovala možné nežádoucí účinky daných technik a léčiv a samozřejmě opět v americké duchu byla zmíněna nezbytná nutnost o všem informovat pacienta s cílem vyhnout se případné žalobě.
Pořadatelé nevynechali evergreen všech kongresů a sympozií o RA a totiž antikoagulancia a blokády. Nic nového pod sluncem, snad za zmínku stojí v poslední době již poměrně známý benevolentní přístup k acetylsalicylové kyselině v souvislosti s časovým odstupem provádění centrálních blokád.
Po rychlém, spartánském obědě v rautovém stylu pokračoval blok přednášek s naprosto úžasným hereckým výstupem Williama Harropa Griffithse na téma komplikace UZ naváděných blokád. Přednášku zahájil se zcela vážným výrazem a tvrzením, že ultrazvukové vlny způsobují vznik dipólů v tkáních, tím i vznik radikálů a následně rakoviny. Pak prohlásil, že si dělá legraci, ale i tak, že si nové studie vynášející UZ naváděné blokády do nebes zaslouží kritický pohled. Na podrobném rozboru dvou velmi čerstvých studií ukázal, že ultrazvuk nám sice přináší něco navíc, ale není toho tolik, kolik se nám snaží někteří autoři studií podstrčit. Asi nejlepší přednáška celého sympozia. V další přednášce na podobné téma vystoupil už trošku zastíněný ale stále vynikající Admir Hadzic. Poslední blok začal velmi podivnou přednáškou na téma mesoterapie – z poněkud vyděšených výrazů anglicky mluvících posluchačů jsem pochopil, že rozumím dobře ale problém bude spíše v obsahu. Kvalitu zvedla na původní úroveň až další přednáška o pediatrické problematice v RA ve Španělsku. Stejně tak i další přednáška o možnostech výuky RA na počítačových modelech byla velmi kvalitní. Alain Delbos zde představil systém, který poněkud připomínal elektronický anatomický atlas. Vylepšení spočívá v dokonalé interaktivitě. Při přiložení virtuální ultrazvukové sondy na anatomický model vidíte simulovaný obraz z UZ přístroje. Aby to nebylo všechno, je možné zavést i stimulační jehlu a pokud se vám podaří najít nějaký nerv anatomický model na obrázku se rozhýbe přesně podle dané motorické inervace. Tento software je již prý komerčně dostupný a v dohledné budoucnosti se pracuje také na vylepšeném rozhraní (má to být 3D pero, se kterým se bude "jezdit" asi po gumové figuríně). Přednáškový den uzavřel Jeff Gadsen s praktickými informacemi o kontinuálních blokádách.
Workshopy - neděle 9.11.2008
Workshopy byly šikovně rozděleny do 8 stanovišť, praktické ukázky a nácviky základních technik pak navíc probíhaly na jednom stanovišti na 2 figurantech. I přes velký počet účastníků nebyl problém si něco prakticky vyzkoušet nebo prodiskutovat (skupinky byly asi po 6 lidech na praktické a po 12 lidech na teoretické prezentace). Stanoviště byla násleující:
1. Jednorázová a kontinuální interskalenická a supraklavikulární blokáda
2. Jednorázová a kontinuální infraklavikulární a axilární blokáda
3. Blokády v léčbě bolesti - diskuze u kulatého stolu
4. Pokročilé techniky s UZ navigací (epidurální blokáda, lumbální b., paravertebrální b.)
5. Jednorázové a kontinuální blokády na dolní končetině
6. Blokády v pediatrii
7. Aplikovaná anatomie
8. Nácvik blokád na modelu (vepřové maso se zavedeným n.ischiadicus)
Střídání na jednotlivých stanovištích probíhalo po 30 minutách.
Všechny semináře a přednášky probíhaly v Royal College of Physicians, což by měla být obdoba ČLK. Prostředí budovy, vybavené na jedné straně moderní audiovizuální technikou a přednáškovým sálem pro asi 250 posluchačů na druhé straně historickými obrazy, bylo velice reprezentativní.
Po skončení workshopů mi zbývalo ještě několik málo hodin na dokončení prohlídky Londýna. Takže rychle na metro. Metro samo o sobě si zasluhuje jako první v Evropě také zvláštní pozornost. Některé starší stanice působí velmi stísněně a vstup do nich připomíná spíše vstup na veřejné záchodky. Velmi úzké schody pro dva až tři stojící vedle sebe vás zavedou vykachličkovanými chodbami v lepším případě k eskalátoru v tom opačném přímo na nástupiště metra.
Do reality dnešní doby nás pak z nostalgie vrátí všudypřítomné plakáty, které nám zas a znovu připomínají, že nic už nebude jako dřív.
Bezpečnostní kontroly při vstupu do některých turistických atrakcí (Millenium eye) si v mnohém nezadají s kontrolami na letištích. Času bylo už málo, takže do National Gallery jsem jen nakouknul a rychle k Parlamentu. Tady mi už hodinky ukazují, že je na čase vydat se směrem k letišti.
Tak zas někdy na nějaké zajímavé akci.
Účast zpravodaje portálu AKUTNE.CZ na 2. evropském sympoziu NYSORA podpořila firma COVIDIEN
