Na úvod tedy Ultrazvukové vyšetření v intenzivní medicíně v podání Michaely Draškové.
Pokud bych měla z celého kongresu jakožto účastník vybrat a vypíchnout něco, co mne skutečně oslovilo, nadchlo a umožnilo další profesní růst, zcela jistě by to byl právě kurz „Ultrazvukové vyšetření v intenzivní medicíně.“ Pořadatelé a garanti kurzu si na svá bedra naložili nelehký úkol. Troufám si ovšem říci, že se jej zhostili skutečně velmi profesionálně. Během necelých šesti hodin se jim podařilo s námi probrat základy ultrazvukového vyšetření srdce, břicha, plic, cév, včetně ukázek ultrazvukem asistované kanylace velkých žil a ultrazvukem naváděné punkční tracheostomie. V USA dokonce lékaři „ emergency“ provádějí ultrazvukem kontrolované intubace. Pomocí ultrazvuku ověřují správnou polohu orotracheální kanyly a dokonce mu dávají přednost před ověřením pomocí EtCO2. Také bych ráda vyzvedla orientaci na praktické ukázky práce s přístrojem a dostatek prostoru pro samotný nácvik jednotlivých vyšetření. Troufám si říci, že bezmála polovinu času jsme se věnovali ryze praktické výuce. Práce s ultrazvukovými vyšetřovacími přístroji zcela jistě nebude nadále jen doménou radiologů, ale bude bezpochyby pronikat do dalších oborů a specializací. Pro „intenzivistu“, zvláště potom lékaře urgentního příjmu, bude jistě do budoucna schopnost umět provést jednoduché, základní leč velmi přínosné ultrazvukové vyšetření velkou výhodou, ne-li nezbytností.
Nyní k samotnému kongresu, jehož přednášky najdete v plné verzi na webu ČSIM. Po slavnostním zahájení 30.5. v 16 hodin, následovaly přednášky na společné téma „Co nejvíce ovlivnilo moji praxi v poslední době.“ Prof. Černý vyzdvihl důležitost každodenních vizit na ICU a nutnost stanovení pravidel pro zlepšení kvality vizit. V přehledné přednášce opírající se o různá doporučení k vedení vizit uvedl např. jak je důležité držet se při vizitě checklistů, jakou roli by měl mít vedoucí vizity, zmínil účast rodiny na vizitě jako pozitivní přínos pro formulaci závěrů, diagnóz a cílů, včetně zlepšení komunikace a informovanosti příbuzných. Další diskuse se přesunula do foyer hotelu, kde byl připraven uvítací koktejl s malým občerstvením.
Čtvrteční program tvořily 3 paralelní programy. Pro účastníka kongresu nebylo jednoduché si zvolit, kterou sekci navštíví, všechna témata zněla velmi zajímavě. „Klinická praxe ve světle nových doporučení“ v hlavním sále byla plná výsledků studií, které ovšem nevyústily do jednoznačného závěru ke změně zavedených postupů.
„Blok ve spolupráci s ČCHS“ rozebíral metody výživy malnutričních pacientů v předoperační péči. Důraz byl kladen na včasnou realimentaci, racionální používaní antibiotické terapie, včetně profylaxe, a její včasné ukončení. Asi všichni známe situaci, kdy jsou profylaktická antibiotika podávána peroperačně a ne předoperačně. Tento postup zcela jistě nevede k účinné profylaxi.
„Etika a paliace v intenzivní péči – aktuální problémy“ rozebírající nové zdravotnické zákony a jejich dopad na praxi, podnítila dlouho diskuzi. Přítomní advokáti odpovídali na otázky na téma dříve vysloveného přání, zahájení detenčního řízení, podávání informací příbuzným, kdo je blízká osoba atd. V přednáškách zazněla i ožehavá témata co dělat, když rodina vyžaduje medicínsky neadekvátní péči nebo jak komunikovat s příbuznými na ARO/JIP.
Poobědová sekce „Komatózní pacient“ přilákala více posluchačů, než dovolovala kapacita sálu East. V sále bylo nedýchatelno a ke kolapsovému stavu nebylo daleko. Přesto nikdo neusnul ani neomdlel a všichni doufali, že se dozví odpověď na otázku „Kdo nabude kvalitního vědomí po KPR?“
Posterová sekce prezentovala několik zajímavých kazuistik, doufejme tedy, že pořadatelé kongresu zveřejní i jednotlivé postery.
Po život-zachraňující kávové přestávce mnohé přilákala sekce s názvem „Sepse 2012,“ ve které byly poprvé zveřejněna velmi zajímavá data z probíhajícího projektu EPOSS, jehož je portál akutně.cz hrdým partnerem (více na http://www.sepsis-q.cz/ ). Celý přednáškový maraton skončil v 17 hodin přáním dobré zábavy při společenském večeru.
Páteční program nás zaujal přednáškou Analgosedace, delirium.Tato sekce byla převážně věnována problematice deliria u pacientů na ICU v souvislosti s udržováním kontinuální sedace těchto pacientů. Několikrát bylo zdůrazějo, že nesmíme zapomínat na takzvané hypoaktivní delirium, které je charakterizováno spavostí, netečností, zpomalenou motorikou a často se zamění například s počínající depresí u pacientů na ICU. Diskuze, zda i tato forma deliria má být řešena podáváním stejných léků jako u deliria hyperaktivního nepřinesla jasnou odpověď.
Co říci na závěr? Příjemné prostředí Parkhotelu Plzeň, bohaté občerstvení a skvělá atmosféra po celou dobu kongresu. Jsme rádi, že jsme to mohli zažít! Tolik ve stručnosti:)
