Slavnostní zahájení
Slavnostního úvodu se ujala předsedkyně vědeckého výboru konference sesterské sekce Mgr. Jana Flajšingrová, která představila předsedu vědeckého výboru konference AKUTNE.CZ profesora Pavla Ševčíka, CSc., dále organizačního garanta konference MUDr. Petra Štourače. Konference sesterské sekce byla pořádána pod záštitou náměstkyně pro NLZP ve Fakultní nemocnici Brno Mgr. Erny Mičudové, odborné asistentky katedry ošetřovatelství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Mgr. Petry Juřeníkové, PhD. a odborné asistentky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity MUDr. Jitky Zemanové.
I. Blok – Přednemocniční péče a urgentní příjem (9:15 – 10:25)
Prvním řečníkem byl MUDr. Robin Šín se svým sdělením „Historie oživovacích pokusů a kardiopulmonální resuscitace“, kde jsme se dozvěděli, jaké praktiky používali naši předkové v pravěku a přes všechny důležité mezníky jsme se dostali až k profesoru Safarovi a jím formulovaným schématům pro KPR, která byla celosvětově přijata.
Následovalo sdělení Lenky Ptáčkové k tématu „TANR (Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace) u dítěte“, zde jsme byli stručně seznámeni s postupem KPR u dětí a u dospělých dle platných guidelines a prací operátorky na operačním středisku. Na závěr jsme vyslechli velice zajímavé záznamy volajících a telefonickou asistenci operátorky.
Předposledním příspěvkem byl „Intraoseální vstup v přednemocniční neodkladné péči“ přednášené MUDr. Janou Vidunovou, která popsala místa zajištění intraoseálního vstupu, indikace a kontraindikace a možné komplikace. Vše bylo doplněno obrazovou přílohou.
Posledním příspěvkem I. bloku přednášek byl „Management příjmu pacienta“ od autorů Františka Slimáčka a Jana Dvořáčka. Velice detailně byl popsán příjem pacienta na Oddělení urgentního příjmu ve FN Brno krok po kroku a vše doplněno o bohatou fotografickou dokumentaci. Po I. bloku proběhla přestávka s bohatým občerstvením a „životabudičem“ kávou a čajem.
II. Blok – Ošetřovatelská péče na pracovišti intenzivní péče I. (10:45 – 11:55)
Blok druhý zahájil Zdeněk Novotný příspěvkem na téma „Invazivní monitorace na ICU“. Seznámil nás se základními druhy monitoringu u kriticky nemocných pacientů. Neopomněl zmínit zajištění arteriálních a venózních vstupů, které jsou pro invazivní monitoraci nezbytné. Jeho přednáška byla doplněna obrázky. Závěrem zazněl dotaz magistry Dobešové: „Jak dlouho trvá adaptační proces na Vašem pracovišti?“ Odpověď zněla: „ Je to individuální, záleží na vzdělání, ale ve směs se dá říci, že 3 - 9 měsíců.“ Dále paní magistra pokračovala otázkou: „Uvítal by jste navýšení kompetencí sester?“ Odpověď Zdeňka Novotného zněla: „Kompetencí je už dost, navýšení by nebylo vhodné.“
Následoval příspěvek „Prevence nozokomiálních nákaz“ Michaely Veselé, kterou doplnila její kolegyně Veronika Smékalová. Přednáška začala odborným úvodem do problematiky nozokomiálních nákaz a nutnosti dodržování bariérové péče. Dále Michaela Veselá popsala systém péče v místě jejího pracoviště, KARIM FN Bohunice. Obě části prezentace byly doplněny obrázky. Připomněli jsme si nutnost dodržování aseptických postupů a využívání jednorázových pomůcek. Na závěr vznesla dotaz magistra Dobešová, kterou zajímalo, jak často jsou na klinice prováděny sanitární dny. Odpovědí jí bylo: „V souladu s doporučením hygieny dvakrát ročně“. Další dotazující byla posluchačka, která neměla dobré zkušenosti s využitím Flexi Sealu, proto se dotazovala na jeho funkčnost a na zkušenosti sester z KARIM Přednášející Michaela Veselá odkázala na kolegyni v publiku, koordinátorku péče o pacienty s FlexiSealem, která uvedla, že při naplnění obturační manžety 50ml, je funkčnost 80%. Dále uvedla, že je možné manžetu naplnit až 150ml. Na toto téma se dále rozvíjela zapálená diskuze, kterou bohužel musela koordinátorka konference zastavit a přesunout na přestávku vzhledem k nedostatku času.
Třetí příspěvek uvedla Kateřina Ševčíková na téma „Možnosti prevence TEN“. Po seznámení se s obecnou problematikou nás upozornila na neobvykle vysokou úmrtnost TEN, která ročně převyšuje mortalitu karcinomu prostaty a AIDS. Jako zajímavost uvedla, že 2/3 případů TEN postihuje LDK. Dále nás seznámila s novinkami v prevenci, jako je pneumatická komprese. Magistra Dobešová vznesla dotaz, zda jsou používány v praxi kompresivní punčochy či klasické bandážování pomocí kompresivních obinadel. Na to zněla odpověď: „Kompresivní punčochy. Obinadla používáme, pokud pacienta překládáme na jiné pracoviště.“
Druhý blok přednášek ukončil Branislav Moravčík příspěvkem na téma „Rehabilitační ošetřovatelství na ICU“. Branislav Moravčík svou prezentaci začal obecnou definicí, seznámil nás s hlavními cíli rehabilitačního ošetřovatelství a s jeho druhy. Dále se věnoval polohování kriticky nemocných, jakož to nedílné součásti sesterské práce. Jeho prezentace byla doplněna doprovodnými obrázky poloh a potřebných pomůcek. Branislav Moravčík neopomněl zmínit dechovou rehabilitaci a její techniky. Na konci prezentace se magistra Dobešová dotazovala na míru spolupráce sester a fyzioterapeutů.
III. Blok – Ošetřovatelská péče na pracovišti intenzivní péče II. (13:05 – 14:15)
Blok zahájila Jindřiška Kavalcová, která posluchačům představila příspěvek „Sepse a septický šok“. Velice detailně nás provedla terminologií, etiologií a patogenezí sepse, klinickým obrazem, diagnostikou, terapií a na závěr pro nás nejdůležitější, ošetřovatelskou péčí o pacienta v sepsi.
Další příspěvek přednesla Adéla Bezděková na poutavé téma „Ztrátová poranění“. Provedla nás blast a crush syndromem, péčí o amputovanou část těla a komplexní péčí při příjmu a hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení, jak lékařskou tak ošetřovatelskou částí.
Neurochirurgickou problematikou na JIP nám odtajnila Lenka Vondrušková. Definovala obor neurochirurgie, nastínila nejčastější diagnózy na neurochirurgickém oddělení a přiblížila specifickou ošetřovatelskou péči a závěrem uvedla co je alfou a omegou péče o pacienta na neurochirurgické JIP.
Závěrečný příspěvek tohoto bloku byl věnován tématu „Ošetřovatelské dokumentaci pro ICU“ Jitky Dresslerové. Vsoučasnosti neexistuje metoda ani šablona pro vypracování ošetřovatelské dokumentace. Paní magistra nám představila návrh dokumentace, který je sestaven na základě požadavku zachytit vývoj stavu pacienta na ICU s komplexním zhodnocením stavu na základě ošetřovatelských aktivit. Návrh vychází z filosofie Nanda II Int. v ICU modifikaci a je dostupný k volnému stažení na portálu www.akutne.cz s podmínkou uvádění autorských práv.
IV. Blok – Kultura pracoviště a organizační podpora (14:35 – 15:45)
Čtvrtý blok uvedl MUDr. Robin Šín příspěvkem „Zásady povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků“. Se zájmem vyprávěl o problematice povinné mlčenlivosti včetně odkazů na platnou legislativu. Dále posluchačům připomněl fakt, že pacient má právo na nahlížení do zdravotnické dokumentace a pořízení kopií, která mají svá pravidla. Poté zmínil existenci zákonných pravidel prolomení mlčenlivosti a výjimek z povinné mlčenlivosti ve zdravotnictví, načež se na tato témata strhla vášnivá diskuse.
Druhá přednáška byla věnována syndromu vyhoření, se kterým nás seznámila Kateřina Procházková. Úvodem zmínila původ burn out syndromu, který byl H.J. Freudenbergerem popisován u chronických narkomanů jako proces ztráty původního nadšení a motivace. Zmínila jednotlivé fáze syndromu a jeho projevy. Vzhledem k tomu, že se tento syndrom může vyskytovat již po 3 letech práce ve zdravotnictví, neopomněla i možnou prevenci.
Věra Lukášová a Lenka Vondrušková zahájily svou prezentaci „Kultura pracoviště“ obecným úvodem a definicí. Dále zmínily normy a legislativu. Zajímavá byla informace, že soutěž ICU Design Award 2010 o nejlepší design pracoviště intenzivní péče vyhrálo Univerzitní lékařské centrum Utrecht v Nizozemí.
Poslední části sesterské sekce se ujal Mario Pytel příspěvkem „Systém péče anesteziologického týmu“, během které se podělil o své zkušenosti s prací v zahraničí. Na samotném začátku uvedl, jaké je personální obsazení anesteziologických týmů v zahraničí. Velice zaníceně se věnoval tzv. francouzskému systému, se kterým má dostatečné osobní zkušenosti. Tento systém umožňuje práci anesteziologické sestry pouze pod dohledem lékaře, kdy má jeden anesteziolog na starost dva sály, rozhoduje o způsobu anestezie a sestry jej volají pouze v případě komplikací. V závěrečné diskuzi Mario Pytel uvedl, že tento systém jemu nejvíce vyhovoval, a že vzhledem k nedostatku anesteziologů a vzrůstajícímu vzdělání sester, by jej časem uvítal i v České republice.
Po vyčerpání odborného programu následovalo slavnostní ukončení konference sesterské sekce portálu AKUTNE.CZ. Předsedkyně vědeckého výboru sesterské sekce Mgr. Jana Flajšingrová na závěr poděkovala čestným hostům, přednášejícím, předsedajícím jednotlivých bloků a účastníkům konference; a dále paní předsedkyně poděkovala technické podpoře a všem, kteří se zodpovědně podíleli na organizačním zajištění zdárného průběhu konference.
