Monitoring článků - září 2011

Akutní management pacientů s mnohočetnými zlomeninami žeber: zaměřeno na regionální techniky

Ho, Anthony M.-H.; Karmakar, Manoj K.; Critchley, Lester A.H.

V souhrnu je analgezie základní kámen léčby mnohočetných zlomenin žeber. Nejúčinnější metody jsou regionální bloky doplněné, podle potřeby, o malou dávku systémových analgetik. Techniky využívající pouze topografii jsou obvykle úspěšné, ale ultrazvuk může být nápomocen při řešení obtížných případů. Důvěrné seznámení se s několika technikami periferních bloků umožňuje lékaři poskytovat nejlepší možnou péči o pacienty s MFR. Hrudní epidurální, hrudní paravertebrální a interkostální bloky jsou podobně účinné a každý má své vlastní silné a slabé stránky. Je obtížné stanovit doporučení upřednostňující jedno před druhým, ale v naší praxi preferujeme TPVB (thoracic paravertebral bolck) u většiny našich pacientů s MFR.

Current Opinion in Critical Care Issue: Volume 17(4), August 2011, p 323–327

Rating: 17

Náhlá srdeční smrt u mladých atletů a nesportovců

Cross, Brian J.; Estes, N.A. Mark III; Link, Mark S.

Náhlá srdeční úmrtí (SCDs) u mladých, dříve zdravých osob jsou vzácné události v téměř veškerých regionech a demografických oblastech, bez ohledu na rozdíly v jejich incidenci a příčiny vzniku. Nicméně, malý počet mladých lidí umírajících na SCDs, nemůže zmírnit závažnost jednotlivých případů. Ve Spojených státech i na mezinárodní úrovni, je nejčastější příčinou SCD u běžné mladé populace ateroskleróza (CAD) a ischemická choroba srdeční. V populaci sportovců ve Spojených státech jsou nejčastější příčinou hypertrophic cardiomyopathy (HCM), anomálie koronárních tepen a commotio cordis. V Itálii, arrhythmogenic right ventricular cardiomyopathy (ARVC) předčila v posledních letech HCM jako nejčastější příčinu SCD u mladých sportovců.

Current Opinion in Critical Care Issue: Volume 17(4), August 2011, p 328–334

Rating: 15

Management těžkého akutního astmatu na urgentním příjmu

Rowe, Brian H.; Sevcik, William; Villa-Roel, Cristinaa

Astma je běžné, chronické a často invalidizující onemocnění.  Jeho zhoršení je častým důvodem příjmu na urgentních odděleních většiny zemí. V závažných akutních případech je v terapii bronchokonstrikce a kontroly zánětu dýchacích cest zapotřebí včasného, agresivního a multimodálního intervenčního léčebného přístupu.  Článek souhrnně poskytuje informace a návod při předcházení hospitalizace a intubace, stejně tak dosažení návratu k běžné aktivitě, snížení sympromů a zlepšení kvality života v post-urgentním období. Kombinace SABA (short-acting β-agonists) bronchodilatancií a kortikoidů jsou dostatečné pro většinu pacientů. Avšak doplňující léčiva, jako jsou SAAC (shor-acting anticholinergics), i.v. MgSO4, ICS (inhalated corticosteroids), a NIV (noninvasive ventilation), poskytují pacientům nejlepší možnost, jak zabránit hospitalizaci a udržet v budoucnu výborný zdravotní stav. I přes pokrok v evidence - based astma je k zlepšení péče o tyto pacienty nutný další výzkum. Budoucí výzkum by měl prozkoumat způsoby šíření a implementaci terapie založené na důkazech na urgentních příjmech, úlohu možností poskytování inovativních zdravotnických služeb (např. pozorovacích jednotek, short-stay jednotky), identifikaci markerů infekce dýchacích cest / zánětu, s cílem personalizovat léčbu a identifikovat další strategie řízení. Konečně je zde zapotřebí pragmatických, multicentrických studií k řešení těchto problémů.

Current Opinion in Critical Care Issue: Volume 17(4), August 2011, p 335–341

Rating: 16

Indikace jednorázového podání aktivního černého uhlí při akutním předávkování

Isbister, Geoffrey K.; Kumar, Venkata V. Pavan

I když je nepravděpodobné, že by bylo prospěšné široké použití SDAC u předávkovaných pacientů, u některých podskupin se závažnou otravou budou přínosy převažovat nad nízkým rizikem použití. Použití SDAC by mělo být založeno na rovnováze mezi potenciální toxicitou požitého léku a možným přínosem SDAC, ochotě pacienta podstoupit léčbu a nízkému riziku podání. Doufejme, že budoucí studie se zaměří na zkoumání výhody SDAC u podskupin pacientů s  těžkou otravou z konkrétních léků a metod kvantitativní analýzy, farmakokinetiky a farmakodynamiky. SDAC zůstává důležitým faktorem při léčbě těžké otravy, ale zjevně není vyžadován u většiny předávkovaných pacientů.

Current Opinion in Critical Care Issue: Volume 17(4), August 2011, p 351–357

Rating: 15

Riziko a odolnost pacientů s onemocněním věnčitých tepen v průběhu operace

Tuttnauer, Aviv; Meroz, Yuval; Landesberg, Giora

Tato témata ukazují, jak obtížné je prokázat významné změny ve výsledcích vysoce rizikových pacientů s koronární arteriální nemocí (CAD) předoperačních preventivních opatření, a že není alternativa ke klinickému úsudku a individuální péči o pacienta. Preventivní peroperační  podání beta-blokátorů  (PPBB) je neustále diskutováno. Snížení tepové frekvence je nepochybně spojeno s lepším výsledkem. Nicméně zda PPBB konzistentně snižuje HR a zlepšuje výsledek, zůstává sporné. Statiny jsou široce používány k prevenci dlouhodobých kardiovaskulárních komplikací. Nicméně zda mají měřitelný efekt na bezprostřední pooperační komplikace, je třeba ještě prokázát. Předoperační koronární revaskularizace (PCR) je ke zvážení pouze v cévní chirurgii u pacientů s nejvyšším rizikem a prokázanou významnou ischémií na neinvazivním vyšetření. V čele zkoumání a léčby pacientů s CAD podstupujících nekardiální chirurgické výkony jsou tři témata: profylaktické předoperační podání beta-blokátorů (PPBB), profylaktické podání statinů a předoperační profylaktická koronární revaskularizace (PCR). Účelem review je shrnout výzkumné úsilí v každé z těchto oblastí a poskytnout subjektivní hodnocení pokud jde o jejich vliv na perioperační péči o pacienty.

Current Opinion in Critical Care Issue: Volume 17(4), August 2011, p 358–361

Rating: 16

Perioperative pulmonary complications.

Perioperační plicní komplikace.

Johnson, D.C.; Kaplan, L.J.

Perioperační plicní komplikace (POPCs) jsou běžné a významně vedou ke značné spotřebě zdrojů. Optimalizace snížení rizika POPC musí zahrnovat všechny fáze chirurgické péče. Předoperační zhodnocení může identifikovat rizikové pacienty a účinně snížit riziko tím, že určí cílené zásahy. Intraoperační postupy mají vliv na pooperační výsledek. POPCs jsou v zájmu několik dní po operaci. Článek přináší přehled současné literatury na toto široké téma se zaměřením na intervence proveditelné lékařem. POPCs jsou běžné a mohou být předmětem různých zásahů předoperačních, peroperačních a pooperačních. Lékaři si musí být vědomi zjištěných rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost POPC. Neexistuje jeden použitelný nástroj nebo doporučení týkající se předoperačního rozhodování s ohledem na POPC. Nicméně, POPC je metrika, která bude v budoucnu sloužit k vytvoření karty obsahující zprávu s osobními lékařskými výsledky. Proto implementace strategií snižujících počet POPC, je stále nezbytná pro snížení rizika a zlepšení klinických výsledků.

Current Opinion in Critical Care Issue: Volume 17(4), August 2011, p 362–369

Rating: 18

Sedace a anestézie u pediatrických pacientů podstupujících radiační terapii

McFadyen, J. Granta; Pelly, Nicolea; Orr, Rosemary J.

V drtivé většině případů totální nitrožilní anestezie nebo sedace s použitím propofolu zajišťuje, že dítě zůstane nehybné při zachovalém spontánním dýchání, volných dýchacích cest, a kardiovaskulární stability. Poskytování anestézie u dětí léčených radiační terapií je zároveň náročné a obohacující. Základní pochopení principů radiační léčby pomáhá dětskému anesteziologovi cítit se méně úzkostlivě v tomto cizím prostředí. Práce v týmu je klíčem k zajištění bezpečné anestézie v unikátním prostředí radioterapeutického oddělení. Mladí pacienti a jejich rodiče oceňují odborné znalosti anesteziologického týmu, což přispívá v nemalé míře k tomu, že tento obtížný čas ve svém životě přežívají méně nepříjemné.

Current Opinion in Anaesthesiology Issue: Volume 24(4) pgs. viii-viii,363-471 August 2011

Rating: 17

Peroperační tekutinová terapie u dětí

Robert Sumpelmann et al.

Nová doporučení pro složení roztoků k infusní terapii v anestezii u dětí. K prevenci hyponatremie, hypoglykemie a související lipolýzy jsou nyní doporučeny isotonické roztoky s 1-2,5% glukozou, taktéž obsahující metabolické anionty (laktát, bikarbonát, malát) k prevenci hyperchloremické acidozy.

European Journal of Anaesthesiology 2011, Vol 28 No 9

Rating: 16

Guidlines Evropské anesteziologické společnosti pro preanestetické vyšetření u mimosrdečních výkonů 

Stefan De Hert et al.

Současná doporučení ke všem potřebným úkonům v rámci premedikace před mimosrdečnímy výkony u dospělých.

Rating: 17