Úvodního slova se ujal dr. Maďar (Ostrava) a vřele přivítal všechny účastníky a popřál všem bezpečnou cestu domů – vzhledem k dnešnímu fotbalovému zápasu Baník/Sparta. Blok přednášek zahájil dr. Štourač (Brno) s přednáškou na téma Přítomnost rodiče na operačním sále. Uvedl, že jde o kontroverzní a poslední dobou čím dál tím více skloňované téma. Vyzdvihl roli efektivní komunikace mezi rodičem a zdravotníkem a významný faktor strachu dítěte, rodiče i anesteziologa. Uvedl, že strach rodiče je velice silný a varoval před jeho přenesením na dítě a zároveň ztrátou racionality a snížením retence podaných informací. Zdůraznil, že rozptýlení dítěte a snížení jeho strachu by mělo být prioritou. Představil také postupy jeho kliniky, kde klade důraz na proaktivní identifikaci problémů a funkční komunikaci v týmu. V závěru pak shrnul doporučení, které pro posluchače v souvislosti s touto problematikou má a pozval účastníky na XVII. Konferenci AKUTNĚ.CZ.
Blok I. Periferní pracoviště
První přednášející byla dr. Klímková (Plzeň) se svým tématem Radiologická pracoviště. Zmínila specifika anestezie na detašovaném pracovišti, kde důležitá pro ni je znalost dostupnosti personálu, léků a pomůcek a také znalost prostoru pro manipulaci a možnosti monitorace vitálních funkcí. Popsala specifika pobytu pacienta v prostorech zobrazovacích metod. Věnovala se také tématu alergie na kontrastní látku, kde vyzdvihla rozdíl v managementu v závislosti na závažnosti alergické reakce. Na závěr své přednášky prezentovala různé typy výkonů, se kterými se může na radiologickém pracovišti anesteziolog setkat. Dr. Horáková (Olomouc) navázala se svou přednáškou – Endoskopie. Uvedla, že podíl anestezií poskytovaných mimo operační sály bude v následujících desetiletích více než 50% a s tím se budou pojit i mnohé komplikace. Zdůraznila komplikovanou dostupnost vybavení na zákrokových sálech a také přítomnost zastaralých přístrojů, se kterými může mít zejména mladší anesteziolog potíže. Popsala také praktické postupy při poskytování anestezie při bronchoskopiích a gastroenterologických endoskopiích a jejich možné komplikace. Popáleniny – akutní i plánované výkony bylo téma dr. Klvačové (Ostrava). Obsahem její přednášky byla cesta popáleného pacienta od přednemocniční péče, přes popáleninové centrum až po dlouhodobou péči. Věnovala se také managementu inhalačního traumatu a indikacím hyperbarické komory. Dále nám byla představena přednáška na téma Urologie a gynekologie od dr. Sedláčka (Ústí nad Labem). Uvedl, že tyto „malé“ výkony jsou často prováděny u pacientů s velkým anesteziologickým rizikem, i když samotný chirurgický výkon se nepojí s velkým rizikem komplikací. Představil nejčastější typy pacientů přicházející na tyto zákroky a také základní operační polohy v gynekologii a urologii a jejich výhody a rizika. Na závěr se věnoval TUR syndromu, což je syndrom specifický pro urologické výkony, kde se využívají irigační hypotonické roztoky, které se mohou vstřebávat do oběhu. To může vést k objemovému přetížení či k hyponatrémii.
Blok II. Dítě není malý dospělý
Druhým velkým blokem dnešního dne byl blok věnující se dětské anestezii. Dr. Šoltysová (Brno) nám vysvětlila, jak připravit dítě k operaci. Ve své přednášce se na 3 krátkých kazuistikách věnovala tématu lačnění, premedikaci, psychologické přípravě a plánu anesteziologické a pooperační péče. Zmínila nová doporučení pro předoperační lačnění u dětí. Uvedla také důležitost individuálního přístupu při podávání premedikace, typy podávaných látek a také možnosti náhrady při paradoxní reakci na midazolam. Vyzdvihla také velkou anxietu dětí při venepunkci, kde můžeme s výhodou využít EMLA krém. Specifika anestezie u dětí nám představil dr. Paloušek (Olomouc). Ten se ve své přednášce věnoval zajištění i.v. vstupu, úvodu do anestezie a zajištění DC a také vedení a vyvádění z anestezie. Často využívaným místem PŽK je pak dorzum ruky nebo viditelné žíly na hlavičce.
Jako nevýhodu inhalačního úvodu zmínil například trauma z masky. Hovořil také o možných přístupech zajištění dýchacích cest u dětí, jejich výhody a nevýhody. Velikost intubační kanyly volíme dle výpočtu či přiměřením k malíku pacienta. Dr. Vodička (Ostrava) nám osvětlil téma ŽOK u dětí. Uvedl, že nejčastější příčinou krvácení je trauma a trauma je i nejčastější příčinou smrti v dětském věku. Definoval také ŽOK u dětí a také zmínil faktory určující významnost krevní ztráty. Nastínil poté diagnostiku a strategii terapie ŽOK v dikci anesteziologa jako podporu koagulace a dohrazení cirkulujícího volumu. Ošetření zdroje krvácení je poté v režii chirurgů. Poslední přednáškou před obědovou pauzou byla přednáška dr. Otipkové (Ostrava) na téma Pooperační péče u dětí. Zabývala se specifikami pobytu dítěte na dospávacím pokoji a také kritérii propuštění na standardní oddělní. Následně se věnovala fenoménu emergence delirium, což je stav psychomotorického neklidu typicky 45 minut po podání anestezie. Tento stav zvyšuje riziko pooperačních maladaptivních změn jako třeba poruch spánku, pomočování, záchvatů vzteku a dalších potíží, které mohou přetrvávat i několik týdnů po výkonu. Dále také zmínila nutnost rozlišení tohoto stavu od pooperační bolesti. Nakonec se věnovala problematice PONV což je nauzea a zvracení vyskytující se do 24 hodin po anestezii.
Blok III. Kazuistiky
Po obědové přestávce následoval blok věnovaný kazuistikám. Zástava na operačním sále byla první kazuistikou dr. Jankovové (Ostrava). Popisovala v ní případ 23leté pacientky která přichází k extrakci kovu po OS hlezna vlevo. Přechozí operace byla odložena pro desaturaci při úvodu a při tomto výkonu tedy zvolili SAB. V posledních sekundách aplikace LA dochází k bradykardii pod 40/min, následně k srdeční zástavě, po krátké KPR však dochází k ROSC a pokračování ve výkonu. V diferenciální diagnostice uvažovali anafylaxi, toxickou reakci na bupivakain, bradyarytmii v předchorobí a skrytý abusus, avšak příčina zástavy je stále nejasná. Pokračovalo se s kazuistikou Proměna perspektivy rodičů těžce nemocného dítěte po KPR od dr. Vodičkové (Praha). Případ se týkal 15 letého chlapce s geneticky podmíněnou encefalopatií, těžce korigovanou epilepsií a těžkou PMR. Rodiče si v rámci paliativního plánu péče nepřáli provádění KPR a přáli si návrat chlapce domů v nejlepším možném stavu, ale ne za každou cenu. S pacientem si poté setkáváme o měsíc později po úspěšné KPR po aspiraci. Po rekonvalescenci byl pacientův stav stejný jako předtím a kvůli této příhodě rodiče přehodnotili jak na péči o syna nahlížejí. Paní doktorka nakonec doporučuje opětovné zhodnocení plánu péče alespoň jednou za rok, a kdykoliv při změně stavu pacienta. Následoval dr. Holeček (Ústí nad Labem) se svou kazuistikou Na ostro s Giaprezou: Naše poprvé. Dr. Holeček popisoval případ 60 leté ženy po suicidálním pokusu po spolykání 100 tablet Prestance. Docházelo k postupné deterioraci oběhu a zahájení podpory noradrenalinem. Po konzultaci s TIS došlo k zahájení symptomatické terapie a zahájení léčby intoxikace pomocí calcium chloratum, glukagonem, lipidovou emulzí a inzulinoterapií. Po prvním dni byla nutná CVVHD, intubace a zahájení UPV. Zároveň se pokračovalo v farmakoterapii, došlo k přidání methylenové modři. Nakonec se kvůli refrakterní hypotenzi rozhodli pro podání giaprezy, kterou bylo nutné podávat cca 54 hodin. Poslední kazuistikou dnešního dne byla kazuistika s názvem Kouzelný oříšek od dr. Parmy (Ostrava). Pacientem byl 17 letý muž s poruchou vědomí a krvácením HKK. V anamnéze se dozvěděl že pacient požil pivo, trochu vodky a 30g muškátového oříšku, ten nad 5g působí jako delirogenní narkotikum, 25-30g může vést k poruše vědomí, křečím, komatu a smrti. Zmínil že diferenciální diagnostika je složitá, jako terapii lze využít aktivní uhlí a podpůrnou léčbu.
Organizátoři na závěr poděkovali všem přednášejícím i účastníkům a pozvali všechny na další ročník Setkání mladých anesteziologů.
