V úvodu se ujal slova Petr Štourač, organizační garant výukového a publikačního portálu AKUTNĚ.CZ, který je proděkanem LF MU a přednostou Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace. Jménem portálu AKUTNĚ.CZ a děkana LF MU prof. Martina Repka a všech hostů přivítal účastníky konference a dále předal slovo R. Gálovi, který pokračoval představením kliniky KARIM ve FN Brno a dotkl se tématu postupujícího nedostatku sester. Náměstkyně pro NLZP Renáta Grossová - Klementová popřála konferenci a sestrám hodně úspěchů a vyjádřila se k tématu vzdělávání NLZP v současné době. Dana Soldánová, jakožto zástupkyně přednosty Ústavu zdravotnických věd LF MU, jménem prof. Pokorné poděkovala za zájem o konferenci. Jitka Zemanová pronesla slova související s péčí o pacienty a zejména o nutnosti kvalitní komunikace. Na závěr ještě Jana Flajšingrová zmínila in memoriam jméno doc. Drábkové, která byla významnou osobností intenzivní péče, které si sestry vážily a měly ji v úctě. Podporovala emancipaci sester, byla vnímána jako učitelka, mentorka a advokátka profesních zájmů sester a záchranářů.
Blok I K zamyšlení
V prvním bloku s názvem „K zamyšlení“ byly představeny tyto příspěvky:
Když čas hraje první roli
První přednášející Romana Pochylá, náměstkyně pro NLZP a vedoucí inspektorů provozu ZZS JmK (Brno), která představila své téma týkající se posouvání hranic akutní přednemocniční medicíny a zvyšování šancí pacienta na jeho přežití. V přednášce se zabývala tématem aktivace týmu pro program eCPR (extrakorporální kardiopulmonální resuscitace) zajištění mimotělního oběhu. Vysvětlila situace, kdy je pacient v bezvědomí a jaké situace jsou vždy zjišťovány. Uvedla časové podmínky, kdy je klíčovým intervalem 90 min. Popsala kritéria, kdy je u pacienta ECPR protokol aktivován. Součástí přenášky byl i autentický hovor volající na RZP. Zmínila spolupráci s FN USA a následnou péči po předání pacienta do zdravotnického zařízení. V rámci krátké statistiky uvedla aktivace eCPR a poukázala na její důležitost a možnost přežití, v číslech potvrzení eCPR – 37 pacientů, kteří díky včasnému zahájení protokolu přežili.
„Nikdy není pozdě… aneb comeback ke studiu před padesátkou“
Druhá přednášejí Zuzana Foralová (Klinika dětské anestezie a resuscitace, FN Brno), hovořila zejména o vzdělávání sester, a to pohledem očima sestry studující v kombinované formě při zaměstnání. Zabývala se zejména rolí sestry, historickým vývojem a jejím postavením v týmu. Poukazovala na zavádění nových postupu EBP a výzkumu v ošetřovatelství. Dále se zabývala vzděláváním sester u nás, a to zejména po vstupu ČR do EU a změnou legislativy. Uvedla přehled možností, kdy sestra mohla studovat a navštěvovat studijní programy na vysokých školách a univerzitách a zaměřila se na studijní program intenzivní péče. Zmínila se o motivaci a důvodech, proč sestry láká tento obor, o náročnosti a zájmu o obor v rámci vysokoškolského vzdělávání. Dále zmínila limity, které s tímto studiem souvisí, jako je psychická náročnost vzhledem i k věku, rodině a zmínila i finanční náklady. V závěru uvedla stručnou kazuistiku sestry v produktivním věku se zájmem o studium. Zmínila také generační týmové obsazení v klinické praxi.
Kam jsme se posunuli?
V příspěvku Vladimíra Jaruška (viceprezident komory zdravotnických záchranářů, UPOL, ZZS JmK) bylo sděleno, jak prochází historickým vývojem obor zdravotnického záchranářství. Podrobně probral současné možnosti vzdělávání v oboru zdravotnického záchranářství, kde zmínil, že nyní je v ČR 11 vzdělavatelů oboru. Hovořil o legislativní úpravě související se záchranářství. Uvedl také přehled celostátní studie, kde výzkumníci sledovali množství škol a absolventů s propadem o 280 absolventů ročně. Výrazný je i setrvalý pokles, ale naopak dochází k vyšším nárokům na péči Záchranné služby. Zmínil vládní program: „Strategický význam podpory NLZP“, který má rozšířit možnosti budoucím absolventům a vzdělavatelům v oboru zdravotnických záchranářů. Zabýval se problematikou nedostatku zdravotnických záchranářů. Uvedl také, že se povedlo reakreditovat studijní program specializačního vzdělávání v oboru urgentní medicíny, s čím souvisí i rozšíření kompetencí a zvýšení platového ohodnocení. Zdůraznil, že v současné době stále chybí navazující magisterské a následně i doktorandské studium.
„Kolik podložek je hodně podložek“
Čtvrtý příspěvek přednesla Hedvika Literová (FN Královské Vinohrady, Praha), kde se zabývala potřebou rozumného hospodaření s jednorázovým materiálem, zejm. podložkami pod pacienta. Cílem sdělení bylo, jak udělat intenzivní péči udržitelnější se snahou minimalizovat dopad na životní prostředí. Zabývala se ekologickou zátěží zdravotnictví, které tvoří celosvětově emisní stopu 4,4 %. Pro srovnání, celosvětová emisní stopa letecké dopravy se pohybuje kolem 2 %. Ve svém příspěvku se snažila upozornit na dopad na životního prostředí a uvědomit si, jak lze třídit odpad a nevyužívat zbytečně jednorázové pomůcky. Uvedla zkušenosti ze zahraničí, kde vznikají zelené týmy v nemocnicích.
Blok II Neurointenzivní péče
„Neuromonitoring v intenzivní péči“
Markéta Hartmanová (FN Brno, KARIM, LF MU) představila metody neuromonitorigu. Podrobně popsala složky neuromonitorace a další sofistikované možnosti v této oblasti, kdy se sleduje několik parametrů navzájem a vždy se tyto výsledky vyhodnocují společně. Zmínila neurologické vyšetřovací postupy a rozdíly z pohledu sestry a pohledu lékaře. Mezi tyto metody patří: pupilometrie, možnosti měření ICP a další. Speciální pozornost věnovala sledování postavení končetin a trupu pacienta. Závěrem poukazuje na důležitost multimodální monitorace.
„Anestezie s bdělou fází“
Druhý příspěvek přednesený Bronislavou Babáčkovou (COS – anestezie, FN Brno) se zabýval tématem „Anestezie s bdělou fází“, která se nejvíce používá v neurochirurgii při awake kraniektomii. Jde o multioborovou spolupráci, na které se podílí více odborníků (anesteziologický tým, neurochirurgický tým, klinický logoped, klinický psycholog). Následně autorka pohovořila zejména o péči anesteziologické sestry o pacienta podstupujícího tento typ operace. Detailně byly rozebrány všechny fáze operace (0-3). V 0. a 1. fázi dochází k zajištění pacienta, polohování a uvedení do anestezie. Ve 2. fázi dojde k probuzení pacienta, kdy je již proveden neurochirurgický přístup. Pacientovi by měl být zajištěn v co nejvyšší míře fyzický a psychický komfort. Ve 3. fázi je opět pacient uveden do anestezie a je ukončena operace, pacient je probuzen z anestezie. Všechna slovní sdělení autorky byla doprovázena videozáznamem o průběhu operace. Statisticky je 16+2 provedených operací ročně. Tento typ operace významně zvyšuje kvalitu života pacienta.
„Následná intenzivní neurorehabilitace v praxi“
Kateřina Rambousková představila Oddělení následné intenzivní neurorehabilitační péče (NIMR) ve FN Královské Vinohrady. Toto oddělení vzniklo v lednu 2024, jako nové oddělení, které je součástí anesteziologické kliniky a má pouze 3 lůžka RES II. Pečují zde o pacienty s kraniotraumaty v období od 5. -10. dne, kdy délka hospitalizace je 3 měsíce a po 6 týdnech lze poprvé zhodnotit, zda došlo k posunu a zvýšení možností navrácení pacienta se do života. Jde o multitýmovou spolupráci a činnosti všech členů se vzájemně doplňují a prolínají, a to včetně zapojení členů rodiny a blízkých osob. Intenzivní aktivní rehabilitační péče by měla být minimálně 3 hodiny, ale jinak je to péče dvacetičtyřhodinová. Od začátku přijetí pacienta je využíván koncept bazální stimulace. Cílem je zlepšení možností pacienta v oblasti sebepéče a včasná vertikalizace. Závěrem byly uvedeny výsledky u 12 pacientů, s délkou hospitalizace v rozmezí 2 až 10 týdnů. Včasná rehabilitace poskytuje možnosti snížení komplikací související s následky poranění hlavy a mozku.
„Zvířatům vstup povolen“
Hana Jahodová (JNIP FN Olomouc) se zabývala tématem canisterapie a zooterapie. Zaměřila se na přínos kontaktu zvířete s pacientem v následné péči. Uvedla i legislativní možnosti, které nejsou zatím přesně definovány, termín i obor byly uvedeny v roce 1993 dr. Lacinovou, nicméně přínos vlivu je již vědecky dokázán. Hlavním cílem této terapeutické metody je odpoutání pozornosti, motivace pacienta a snaha o změnu negativního myšlení. V případně následné péče jsou využívány zejména psychické a sociální účinky přítomnosti zvířete. Tato terapie má však své zásady a přísná doporučení, kdy je možné zvíře využít u pacientů v péči. V Olomouci se canisterapie využívá od roku 2018 a pozitivní vliv nejen na pacienty, ale i na
zdravotnický personál.
BLOK III – Na stupních záleží
„Popáleninové trauma“
Eva Horálková (Klinika popálenin a plastická chirurgie FN Brno) seznámila publikum se základní problematikou popálenin. Dále uvedla význam první pomoci v přednemocniční neodkladné péči a ošetření těžkých popálenin na operačních sálech. Následně nás seznámila s časovou posloupností péče u popáleninových traumat, kdy v první fázi dochází k rozvoji popáleninového šoku a je indikována tekutinová resuscitace, podpora oběhu, ventilace,
analgosedace atd. Následuje fáze akutní nemoci z popálení trvající řádově dny až měsíce, jejíž terapie zahrnuje např. chirurgické výkony, adekvátní výživu. Po akutní fázi nastává fáze rekonstrukční a rehabilitační, kdy je možné provádět např. nekrektomie a autotransplantace kožních štěpů, které mají přispět ke zvýšení kvality života pacienta.
„Tepelný komfort u pacientů v perioperačním období“
Miriam Marková (Operační sály FN Ostrava) definuje perioperační péči, její historii a zdůrazňuje důležitost měření tělesné teploty s ohledem na perioperační tepelné ztráty. Dále se věnuje hypotermii, jejím rizikovým faktorům a nežádoucím účinkům na pacientův stav. V průběhu operace lze zajistit operovanému tepelný komfort např. izotermickou folií, samovyhřívacími přikrývkami, ohřevem roztoků nebo změnou tepelných podmínek na operačním sále. Následně představuje výsledky kvantitativní studie zaměřené na výskyt hypotermie – bylo zjištěno vyšší riziko vzniku hypotermie u pacientů ženského pohlaví, s nižším BMI, u pacientů pokročilého věku a také u delších operačních výkonů. Pro prevenci hypotermie užíval výzkumný tým např. přikrývky a aktivní ohřívání vzduchu. V rámci doporučení pro praxi autorka představila desatero pro zabezpečení dostatečného
„prewarmingu“ pro snížení rizik pro pacienta.
„Hypotermie jako diagnóza“
Zdeněk Novotný (Oddělení urgentního příjmu FN Brno) představil problematiku hypotermie. Úvodem definoval hypotermii, její rozdělení, příčiny, příznaky, s důrazem na kritickou hranici tělesné teploty 30 °C. Ukázal EKG záznamy pacientů, u kterých podchlazení znemožňuje pořídit záznam křivky. Diskutoval reakce organismu na hypotermii a diagnostické metody. Terapie zahrnuje monitorace životních funkcí, laboratorních hodnot, oxygenoterapii, teplotní management a farmakoterapii, kde účinnost farmak u pacienta s tělesnou teplotou pod 28 °C výrazně klesá. Zdůraznil zásady péče o hypotermického pacienta – šetrná až téměř žádná manipulace s pacientem, minimální invazivita, zahřívání tělesného jádra, zásady ohřevu, zásady terapie, vše vycházející s platných guidelines. Při zahřívání rozlišil pasivní a aktivní zevní zahřívání, vnitřní zahřívání (např. ohřáté infuze), a mimotělní postupy. Prezentace byla zakončena souborem kazuistik hypotermických pacientů ošetřených na oddělení urgentního příjmu ve FN Brno.
„Maligní hypertermie – jsme připraveni?“
Veronika Pucharová (Klinika anesteziologie a resuscitace Dětské nemocnice FN Brno) představila téma maligní hypertermie, jedné z nejzávažnějších komplikací celkové anestezie. Upozornila, že spouštěčem jsou inhalační anestetika, depolarizující myorelaxancia, stres, fyzická zátěž a další. Zásadní roli hraje anesteziologická ambulance, která zjišťuje komplikace v rodinné anamnéze. U rizikových pacientů se volí beztriggerová anestezie. Největší hrozbou je akutní rozvoj maligní hypertermie, pro kterou jsou připraveny pohotovostní boxy obsahující pomůcky pro rychlý zásah. Prezentován byl i management ředění léku, zejména Dantrolenu. Nová forma Dantrolenu, Agilus, nabízí rychlejší přípravu a vyšší obsah účinné látky. Pucharová také představila Akademické centrum maligní hypertermie, které v Brně působí již přes 20 let. Na závěr zdůraznila význam připravenosti, včasného volání o pomoc, dostupnosti farmak a kontinuálního vzdělávání zdravotnického personálu.
Blok IV – „Transplantace a co dál“
„Zápas jednoho dne“
V následujícím bloku představila Lenka Telecká (CKTCH Brno) transplantační program se zaměřením na úlohu transplantačních koordinátorů. Mezi úkoly spadá vytvoření tzv. předběžné časové osy pro odebrání orgánu od dárce, jeho transport a následná transplantace příjemci. Koordinátor se společně s transplantačním týmem a dalšími zúčastněnými stranami stará o výběr vhodných dárců a příjemců, zajišťuje dokumentaci procesu. L. Telecká představila kritéria pro výběr dárce, potvrzení smrti mozku, komunikaci s rodinou dárce a průběh informování dárce. Byly zmíněny metody uchování transplantátu při transportu – např. studená ischemie, mimotělní perfuzní metody a stoická perfuze. Nakonec byly uvedeny komplikace a ztížené podmínky v průběhu koordinace.
„Virtuální realita v praxi“
David Sibřina (IKEM, Praha) představil využití 3D tisku a virtuální reality (VR) v chirurgii a transplantační medicíně. 3D tisk, používaný v IKEM přes 8 let, slouží k plánování resekcí maligních útvarů díky přesnému zobrazení resekčních linií, ale je časově a finančně náročný, což je limituje při akutních výkonech. Pro urgentní případy je využívaná virtuální realita, která umožňuje rychlou vizualizaci. Projekt VRLab zajišťuje registraci dat z CT a MRI s vysokou přesností (odchylka max. 0,25 mm) a byl dosud aplikován u více než 660 pacientů. V rámci projektu VRLab byla ukázána videoukázka praktického využití virtuální reality v chirurgii, která poskytla lepší představu o přínosech této technologie.
„CytoSorb a jeho využití v praxi“
Pavol Rzavský na úvod představil využití metody CytoSorb, která je součástí eliminačních postupů při mimotělním očištění krve. CytoSorb je absorpční kapsle schopná snižovat hladinu zánětlivých mediátorů, stabilizovat hemodynamiku a podporovat léčbu orgánových dysfunkcí. Metodu lze použít v kombinaci s ECMO nebo ECC, zejména v perioperační péči. Na CKTCH se CytoSorb používá od roku 2016, přičemž je ročně využito 10-20 kapslí.
Prezentované kazuistiky ukázaly úspěšné aplikace u různých pacientů. Závěrem byly zmíněny možnosti a omezení metody v intenzivní péči.
„Kardiovaskulární telerehabilitace“
Kateřina Chamradová (Rehabilitační oddělení FN Brno) na úvod představila téma kardiovaskulární rehabilitace, jako metody podílející se na snížení mortality a návratů infarktu myokardu. Zdůraznila důležitost zařazení pohybové aktivity do běžného života. Následně byly uvedeny rozdíly ambulantní rehabilitace a telerehabilitace. Kateřina Chamrdová uvedla výhody využívání telerehabilitace – např. snížení finančních nákladů, lepší compliance pacientů. Detailně popsala možnosti záznamu tréninku a aktivit, užití chytrých hodinek a aplikace pro monitoring tělesné aktivity. Dalším tématem byla kardio-onkologická rehabilitace, která byla doplněna o data z pilotní studie u onkologických pacientů, kteří prováděli tělesnou aktivitu 3krát týdně po dobu alespoň 30 minut. Výsledkem bylo zlepšení fyzické kondice o 13 %, přičemž pacienti telerehabilitaci hodnotili kladněji než pacienti rehabilitující ambulatně.
V závěru konference Jana Flajšingrová vyhlásila vítěze posterové sekce, kterým se letos stala práce „Ventilátorová pneumonie v ČR – průřezová studie“ autorky Veroniky Hložánkové. Dále poděkovala všem účastníkům, spoluorganizátorům a přednášejícím a všechny pozvala na další ročník a také na tradiční postkonferenční večírek.
WORKSHOPY
„Kontinuální eliminační metody v praxi aneb škola dialýzy nejen pro pokročilé“
Účastníkům WS lektor úvodem objasnil indikace a kontraindikace eliminační metody. Dále seznámil s typy a triky pro bezproblémové a bezpečné vedení dialyzačního ošetření. V rámci diskuse došlo i na boření mýtů kolem RTT.
„Novinky v ošetřování cévních vstupů“
Workshop nabídl účastníkům tři stanoviště. Na prvním stanovišti probíhal nácvik zavádění periferních žilních kanyl s integrovanou hadičkou, na druhém převazy a proplachy PICC katétrů a na třetím účastníci zhlédli zavedení PICC katétru. Doplněno diskusí mezi letory a účastníky z řad nelékařských pracovníků, studentů i vysokoškolských pedagogů. WS proběhl za spolupráci s firmou Hartmann, za podporu děkuje
Zeptejte se expertů - „Péče o dutinu ústní”
WS nabídl komplexní pohled na ústní hygienu u pacientů na JIP. Na úvod jsme připomněli, proč je péče o dutinu ústní klíčová, diskutovali jsme, jaké pokyny či doporučené postupy používají jednotlivá pracoviště, resp. na základě kterých dokumentů si vypracovali interní směrnice. Uvedli jsme i zcela konkrétní příklady dokumentů a postupů tak, aby účastníci mohli porovnat vlastní praxi s praxí panelistů. Dalším bodem diskuze byly používané přípravky, jejich složení a role jednotlivých komponent. A zde jsme se nevyhnuli ani kontroverznímu chlorhexidinu. Poslední diskutovanou oblastí byl trénink. Zdůrazněna byla důležitost jednotného přístupu, zejména při zaškolování nových kolegů. Mluvili jsme i o konceptu bazální stimulace, na který je možné se v rámci tréninku také zaměřit. Na závěr měli účastníci možnost si “na vlastní kůži” různé produkty vyzkoušet. Děkujeme za aktivní
diskusi a cenné podněty!
„Pupilometrie v intenzivní péči: proč, komu, kdy a jak…“
Automatické hodnocení zornicové reaktivity se během posledních let stalo standardní metodou široce používanou zejména na odděleních ARO, ale též koronárních, iktových či neurochirurgických JIP. Úspěšná implementace pupilometrického monitoringu však vyžaduje správné provedení samotného vyšetření, stejně tak jako včasnou indikaci v definovaných diagnózách. Workshop nabídl účastníkům zejména přehled konkrétních indikací, kde může
pupilometrie sehrát významnou roli při včasném odhalení nitrolební patologie spojenou s primárním či sekundárním poškození mozku. Popsána byla též klíčová role neurologického pupilárního indexu/NPI/, který je zavedeným indikátorem vývoje neurologického stavu pacienta. V závěru workshopu měli jeho účastníci možnost praktického provedení pupilometrického vyšetření, která bylo skvělou příležitostí si ověřit, jak nenáročné, a přesto spolehlivé toto měření může být.
„Aplikace do i.v. portu“
Workshop byl organizačně rozdělen na 3 sběhy po 4-5 účastnících. Díky tomuto uspořádání měli účastníci dostatek času si sami vyzkoušet na modelu správné zavedení Huberovy jehly do portu a následně i její extrakci. Během praktických nácviků lektor dohlížel na správný postup a zodpovídal četné dotazy. WS se také zabýval prevencí vzniku komplikací, zejména infekčních a okluzních a pomohl účastníkům zorientovat se ve výběru vhodné jehly.
„Relaxační techniky“
Na úvod workshopu jsme si představili problematiku relaxačních metod a osvětlili podstatu jejich fungování. Poté byli účastníci pomocí psychologa vedeni do krátké mindfulness meditace zaměřené na trénink koncentrace. Následoval nácvik autogenního tréninku a vyzkoušení autosugestivních metod. Poslední relaxační technikou pak byla řízená imaginace, jejímž cílem bylo se „vnitřně osvěžit”. Workshop byl uzavřen skupinovou reflexí a sdílením.
Zeptejte se expertů - „Mezioborová spolupráce u císařského řezu“
Téma mezioborové spolupráce u císařského řezu přilákalo nejen anesteziologické sestry a porodní asistentky. Diskuze se velmi záhy stočila na nutnost komunikačních dovedností nejenom mezi jednotlivými týmy (porodní, anesteziologický, neonatologický), ale i mezi zdravotníky a rodičkou, respektive rodičkou a jejím doprovázejícím týmem. Předávání adekvátních informací v krátkém časovém intervalu navíc v emočně náročné situaci je pro zdárný průběh císařského řezu zásadní. Bohatá diskuze pokračovala i po oficiálním ukončení workshopu.
„Ošetřování problematických stomií“
Pod vedením zkušených lektorů měli účastníci možnost si vyzkoušet na modelech ošetřování a přikládání pomůcek na komplikované, problematické a atypické stomie.
„Neuromonitoring v praxi“
V rámci teoretické části byli účastníci seznámeni s jednotlivými modalitami neuromonitorace. Lektoři stručně objasnili teoretické principy, indikace klinického použití, zmínili výhody a nevýhody jednotlivých metod. Dále pak měli účastníci možnost shlédnout praktické ukázky, vyzkoušet si potřebné vybavení. Bohatě se také se diskutovala specifika péče o pacienta s neuromonitoringem.
„Akutní stavy: víme si vždy rady?“
Na jednotlivých stanovištích, výstižně nazvaných „Bezpečný pacient“, „Když se něco rozpojí“, „Akutní dechová tíseň“ a „Alergická reakce“ byli účastníci uvedeni do simulovaných situací, se kterými se během své praxe běžně setkávají. Pod vedením lektorů si vyzkoušeli svoje reakce a zopakovali postupy. Např. jak zabránit poranění pacienta při epileptickém záchvatu, jak poznat a rychle reagovat při rozpojení hrudního drénu, arteriální linky nebo centrálního žilního katétru. Také měli možnost vyzkoušet si sami a sobě pomůcky k oxygenoterapii včetně HFO.
V rámci posterové sekce byly prezentovány:
ID 1 Bc. Veronika Dlouhá
Raritní komplikace KPR
ID 2 Mgr. Markéta Říhová MBA, Bc. Silvie Poláčková, Mgr. Natália Antalová
Výuka dětských sester v KPR dítěte
ID 3 Mgr. et Mgr. Andrea Menšíková, Ph.D.
Nový člen ARO týmu: Co škola nezmiňuje, ale praxe to brzy naučí!
ID 4 Bc. Zuzana Foralová, Mgr. Zuzana Kovaříková
Prevence iatrogenní anemie u dětí
ID 5 Bc. Pavel Palupa DiS.
Neodkladná zdravotní péče v bojových podmínkách
ID 6 Veronika Hložková
Ventilátorová pneumonie v ČR – průřezová studie
ID 7 Josef Skopalík
Experimentální ultrazvukový stimulátor pro zlepšení difuze léčiv stěnou plicních
kapilár a výukový simulátor
Konferenci pro vás připravili:
Adéla Poláková, Alena Jochová, Andrea Hamříková, Anna Lenfeldová, Barbora Žáčková, Dana Kalová, Denisa Konečná, Diana Jevčáková, Dorota Sochová, Elén Martináková, Emma Němčanská, Erika Miklendová, Eva Koštialiková, Iva Marková, Ivana Cimbálníková, Jakub Horák, Jan Kareš, Jana Flajšingrová, Jana Toufarová, Jaroslav Duda, Jitka Petrů, Julie Navarová, Karolína Teimerová, Klára Kazdová, Klára Řezáčová, Leona Bláhová, Leona Škorpíková, Markéta Láníková, Markéta Leitnerová, Markéta Říhová, Markéta Škarková, Matěj Novák, Michal Pospíšil, Miroslav Havliš, Natálie Sobotková, Patrik Rusek, Romana Krulová, Simona Kouřilová, Simona Martínková, Tereza Martinková, Václav Janištin, Valentyna Mysiv, Valentyna Mysiv, Valentyna Mysiv, Veronika Seďová.
