Pátek
Algeziologie
Blok s tématem Algeziologie uvedl dr. Tomáš Gabrhelík (Zlín), uvítal všechny řečníky a posluchače a uvedl změny v programu vzniklé v důsledku absence některých řečníků. Následně předal slovo dr. Janu Divákovi (Ostrava) s první přednáškou bloku. Dr. Divák uvedl svou přednášku Novinky v monitorování nocicepce během celkové anestezie krátkou osnovou přednášky a hned pokračoval s popisem rozdílu mezi nocicepcí a bolestí. Uvedl že v současnosti monitorace nocicepce není moc rozšířená a v praxi se s ní teprve učíme pracovat i vzhledem k složitosti problematiky.
Dále poukázal na studii z roku 2015 která popisuje několik směrů, na které se můžeme zaměřit pro hodnocení nocicepce. Ve svém výkladu pokračoval s problematikou využití EEG i ve vztahu ke specifickým pozorovatelným vzorcům při podání opioidních analgetik. Na závěr nastínil svůj pohled na budoucí vývoj a směřování v této oblasti včetně možností využití umělé inteligence. V možná ne tak vzdálené budoucnosti pak vidí i možnosti vysoce individualizované anestezie a analgezie na základě vyhodnocení reakcí v mozku. Další vývoj očekává i v oblastech vývoje analgetik, modifikace neuronální depolarizace a hypnózy a virtuální reality.
Po této vizionářské přednášce následoval dr. Ivo Křikava (Brno) s přednáškou Perioperační management pacienta s chronickou opioidní medikací. V úvodu demonstroval spotřebu opioidů v chronické medikaci graficky znázorněnou napříč světem. Jako součást problematiky chronické bolesti zmínil i dlouhé čekací doby na implantace totálních kloubních endoprotéz a výskyt chronické bolesti zad. Dr. Křikava pak plynule navázal na časté chyby vyskytující se v souvislosti s léčbou chronické bolesti, respektive v přístupu personálu k pacientům s chronickou medikací. Nedílnou součástí tohoto tématu je i problematika závislosti, kdy každý pacient s chronickou opioidní medikací je považován za fyzicky závislého. Naopak závislost psychickou označuje v této skupině pacientů za minoritní problém. Dále zdůraznil že v rámci rozvoje tolerance nedochází k vzniku tolerance na obstipaci a miozu a tím pádem může selhávat monitorace nocicepce pomocí pupilometrie. Následně se přesunul ke strategii pro léčbu akutní bolesti a nutnosti pečlivé titrace dávky, kdy doporučuje následně pacienta odeslat na ambulanci léčby bolesti a případně i telefonickou konzultaci. Dále vyzdvihl odlišnost Metadonu v kontextu ekvianalgetickém dávkování opioidů a spíše odrazoval od jeho užívání bez dostatečných znalostí a zkušeností. Následující částí prezentace byly konkrétní doporučení v oblasti léčby bolesti v předoperačním, perioperačním a pooperačním období, včetně hodnocení silných a slabých stránek některých možností monitorace včetně odlišnosti v dětské populaci. Dále pak odkázal na doporučený postup pro léčbu akutní bolesti, který je dostupný na stránkách ČSARIM.
Svou přednáškou Gabapentinoidy v anesteziologii a intenzivní péči navázal dr. Tomáš Gabrhelík (Zlín) a zmínil vzrůstající důležitost těchto preparátů v anesteziologii. V úvodu krátce zrekapituloval o jaké léčiva se vlastně jedná a popsal rozdíly mezi jednotlivými zástupci. Dále pokračoval s výčtem účinků a výhod, které užití těchto léčiv přináší a zdůraznil výhodný bezpečnostní profil a jejich roli v případě deliria. Následně pokračoval s jejich vedlejšími účinky a dále se věnoval jejich indikaci. Jako léčiva první linie pak Gabapentinoidy zařadil do léčby neuropatické bolesti a zdůraznil jejich aditivní efekt v kombinaci s NSAID. Upozornil také na riziko syndromu z odnětí při neopatrném vysazení terapie. Dále také připoměl, že po letech nekritické obliby gabapentinoidů se v roce 2017 začaly objevovat studie, které hodnotí i nežádoucí účinky těchto léčiv a zdůraznil, že ani gabapentiny nejsou bez rizik. Následně připomněl, že v současné době máme spoustu protichůdných studií a při užití gabapentinoidů v léčbě pooperační bolesti a v intenzivní péči bychom měli být velmi opatrní. Obzvláště v léčbě pooperační bolesti jejich podávání na místě skutečně není.
Závěrečnou přednášku s tématem Pacient s chronickou bolestí v intenzivní péči přišel přednést dr. Jan Procházka (Ústí nad Labem). Svou přednášku pak zaměřil primárně na pacienty vyžadující intenzivní péči dlouhodobě, nejen v pooperačním období. Nejdříve rozebral jednotlivé farmakologické skupiny analgetik a nefarmakologické možnosti léčby a zaměřil se na jejich klady a zápory. V závěru se věnoval problémům indukovanými intenzivní péčí a to zejména rozvoje abstinenčního syndromu a hyperalgézii. Svoji přednášku pak zakončil upozorněním na výhody užití transdermálního buprenorfinu.
ČRR
Na cestě k novým ERC Guidelines 2025 v podání dr. Jany Djakow (Brno) byla první přednáškou v bloku ČRR. Dr. Djakow nám ukázala jaké to je být v procesu tvorby nových ECR. Zmínila jak je důležité mít dostatečně velkou a kvalitní evidenci pro tvorbu směrnic a také jak vypadá pyramida EBM. Popsala jak ERC postupuje při tvorbě guidelines a to například jaké databáze používají a jak shrnují studie do systematických review. Dále poukázala na tvorbu doporučených postupů a jaké překážky při nové tvorbě musí překonávat, zároveň zmínila nejčastěji kladené otázky při tvorbě směrnic.
Další přednášku s názvem Proč vzbuzuje přednemocniční transfuze takové kontroverze prezentoval dr. Anatolij Truhlář (Hradec Králové). Prezentaci započal uvedením projektu RABBIT a RABBIT 2 (krevní transfuze palubě LZS), u kterých se podílel na jejich vzniku. První teze, která zazněla od odpůrců byla, že krev nelze ve vrtulníku skladovat a ohřívat, což byly jedny z prvních problémů, které museli řešit. Vše bylo jednodusše vyřešeno chladícím boxem a integrovaným ohřívačem. Zatím pouze 1 z 4050 krevních konzerv nebyla využita jako náhrada pacientovi. Právní předpis SÚKL bylo také nutné upravit. Ve vrtulníku je totiž podávána univerzální krev a pacientova krev není testována křížovým test na místě. Dále zaznělo odpůrců projektu, že transfuze krve není v žádném doporučeném postupu, ale nakonec byl přijat konsenzus, že krevní transfuze u masivního krvácení a polytraumatu je možné podat. Správnou indikaci nelze přesně určit, zde uvedl, že toto je velmi problematická oblast, ale krví se dle jeho slov neplýtvá, jelikož asi jen 35 pacientů ročně dostane LZS krevní transfuzi. Někdy od odpůrců zazní, že v nemocnicích plná krev 0- zrovna není, ale toto se nestává. Dále diskutoval význam a hodnoty fibrinogenu v urgentní medicíně. Po přednášce se rozproudila ostřejší diskuze.
Prezentace Plná krev byla třetí prezentací v pořadí bloku ČRR. Tuto přednášku nám odprezentovala dr. Dagmar Seidlová (Brno). Na začátek uvedla historii podávání krevních transfuzí. Zmínila problematiku názvosloví plná krev vs. whole blood (celá krev). Uvedla kde se využívá celá krev a jak se skladuje a dále uvedla, kde se používá plná krev, neboli deleukotizovaná krev, a proč ji využíváme raději. EBM pohled na tuto problematiku byl také diskutován a na otázku v jakých indikacích plnou krev používáme odpovídá dr. Seidlová, že EBM často mlčí a také, že žádná ze studií nevykazuje negativní vliv na polytraumatizované a hemoragické pacienty, kteří mají indikaci k transfuzi. Diskutovala také komplikace podání a nežádoucí účinky transfuzí – jako potransfuzní reakce a další. Nakonec padla otázka, zda bychom si my jako diváci nechali dát plnou krev v případě traumatu, načež auditorium mlčelo.
Poslední prezentací v tomto nabitém bloku byla přednáška dr. Renaty Černé Pařízkové (Hradec Králové) s názvem Je nutné během resuscitace pacienty sedovat. Začátkem uvedla základní východiska proč vůbec se o tomto tématu bavit. Diskutovala jak se to děje, že se v průběhu KPR objeví známky vědomí a důvod proč pacienty vlastně tedy sedovat. Toto uvádí na kazuistice pacienta a přidává jaké známky lze u těchto „probouzejících se“ pacientů sledovat. Poukazuje na tyto případy rozvzpomenutí si na KPR nebo na její průběh na několika studiích. V její prezentaci několikrát zaznělo, že je velmi složité porozumět z medicínského hlediska fenoménu near death experience. Zmínila, že tyto prožitky jsou často pro pacienty transformační a pohled na život měnící.
Posterová sekce
Posterová sekce byla zahájena tématem Anestezie v České Republice očima účastníků kmenových/specializačních kurzů - dotazníková studie MicroCzech Anaesthesia Way 2024 od dr. Michala Horáčka (Praha). Ve své studii vytvořili dotazník pro účastníky předatestačních kurzů a jejich cílem bylo získat informace o celkové anestezii v ČR v roce 2024. Zvýšení adherence k protektivní plicní ventilaci během celkové anestezie pomocí standardizovaného postupu – byl druhým posterem prezentovaný dr. Michalem Kalinou (Ústí nad Labem). Další poster nesl název Kanylace vnitřní jugulární žíly laterálním přístupem technikou in-plane, kde porovnávali starý a nový přístup kanylace a výsledkem zjistili,že rozdíl v času zavedení novým způsobem byl sice malý, ale zato významný. Další poster s názvem Korelace měření saturace pulzním oxymetrem a chytrou elektronikou: prospektivní observační studie byl prezentován dr. Markem Kovářem (Brno). Porovnávali data z telefonů a nositelného zařízení na ruku s pulzním oxymetrem. Výsledek byl téměř srovnatelný mezi všemi zařízeními, neprofesionální přístroje situaci lehce sice podhodnocovaly, ale i tak by se nejspíš daly využít v rámci early-warning. Dr. Hana Harazim (Brno) prezentovala Preferované techniky porodnické anestezie a analgezie v České a Slovenské republice v roce 2022: prospektivní observační studie. Sledovali typy porodů a v souvislosti s tím použití různých typů anastezií a analgezií. Transkutánní monitorování pCO2 u dětí v prostředí intenzivní péče byl dalším posterem prezetovaným MUC. Danielem Diabelkem (Brno), kde ve studii sledovali hodnoty ptCO2 a pCO2 a došli k závěru, že tyto hodnoty mohou být navzájem zaměnitelné.
Monitorace hloubky anestezie pomocí bispektrálního indexu u pediatrických pacientů: prospektivní observační studie prezentovala dr. Tereza Bönischová (Brno). Pomocí zaslepené monitorace BIS bylo zjištěno, že téměř 44% doby anestézie bylo stráveno mimo doporučené hodnoty BIS. Interindividuální variabilita doby účinku rokuronia u dětských pacientů: prospektivní observační studie byl dalším posterem kde dr. Marek Kovář (Brno) prezentoval za kolegyni dr. Kateřinu Szturcovou (Brno). Závěrem nebyl nalezen žádný klinicky relevantní vztah mezi dobou účinku rokuronia měřenou k dosažení TOF a uvedenými faktory. S posterem Kanylace arteria radialis vs. arteria ulnaris k monitoraci invazivního krevního tlaku u dětských pacientů: prospektivní observační studie od dr. Václava Vafka (Brno) se dostáváme do půlky posterové sekce. Výsledkem studie zjistili, že incidence komplikací byla srovnatelná v obou skupinách pacientů. Vzduchová embolie po extrakcí centrálního venózního katetru - dr. Anna Vravcová (Brno) chtěla poukázat na to, že i relativně rutinní výkony můžou vést ke kritickému stavu, avšak jsou to dle paní doktorky jen jednotky procenta. Dále pokračujeme posterem Z kola na ECMO a zase zpátky od dr. Kateřiny Tlapákové, která zde popisuje ve své kazuistice komplikovaného pacienta s život ohrožujícím krvácením do dýchacích cest a nutností využití ECMO. Off-Label podání 20% Intralipidu v terapii intoxikace Quetiapinem od dr. Jiřího Klinkovského (Brno) shrnuje suicidiální intoxikaci lipofilním Quetiapinem, kdy pacient byl zachráněn antidotem Intralipidu. Kazuistika demonstruje off label použití tohoto léků jako anitidora k lipofilnímu léčivu. Hodnocení kompetencí pomocí Svěřitelných Odborných Činností (EPAs). Cesta pro specializační vzdělávání v české anesteziologii? - dr. Le Roy Anne (Praha) svým posterem prezentuje faktory, které ovlivňují svěřitelné odborné výkony mladých lékařů a v závěru dodává, že nizozemský systém má svá značná plus oproti systému českému. Patient blood management - protokol zavedení do praxe dr. Kláry Nekvidové poukazuje na svém plakátu jak adaptovat tento multimodální a multidisiplinární přístup v řešení předoperační anémie u ortopedických operací. Praxe pooperační analgesie v ČR - výsledky dotazníkové studie prezentoval dr. Jiří Málek (Praha). Ve své studii shrnuje výsledky této rozsáhlé studie a dodává, že všechna pracoviště odpovídají v postperační analgesii doporučením ČSARIM. Diagnostika infekce v intenzivní péči byl poster od dr. Olgy Hrazdilové (Brno). Jejich cílem bylo zjistit optimální marker zánětu. Použili ICIS marker pro stanovení infekce a srovnávali jej s CRP a PCT. Závěrem dodala, že ICIS reaguje spolehlivě a má z těchto markerů nejlepší specificitu a senzitivitu. Význam nové komplexní elektronické Databáze maligní hypertermie pro zefektivnění práce ACMH a zlepšení poradenství v České a Slovenské republice byl posledním posterem prezentovaný Martinou Klincovou (Brno).V jejím posteru prezentuje jakým způsobem zlepšuje nový komplexní registr MH pacientů péči o ně. Tímto posterem skončila sekce posterů a porota přiznala, že nadcházející hodnocení bude pro ni těžké.
Dětská anestezie
Blok otevřela dr. Michaela Ťoukalová (Brno), která uvedla dr. Hanu Harazim (Brno) s tématem Tamponáda na ORL: dávat nebo nedávat. Započali jsme obecným úvodem o chybách v medicíně, na který jsme navazovali první kazuistikou o adenotomii, při které došlo k nejasné situaci, zda byla pacientovi zavedena tamponáda při ORL výkonu či nikoliv. Druhá kazuistika se týkala pacientky, která si způsobila poranění patra a byla následně operačně revidovaná. Po operaci se při pacientce objevil stridor, který vyústil až k výrazné desaturaci. Následně byla provedena bronchoskopie, při které se již zapomenuté cizí těleso nenacházelo v dýchacích cestách. Při obou kazuistikách došlo k medicínské chybě kvůli zapomenuté tamponádě. Tyto chyby byly ale rozpoznány a následně oznámeny, což umožnilo následně zavést na pracovišti změny, které by toto riziko chyb mělo znížit.
Dále bylo slovo předáno dr. Petrovi Vojtíškovi (Ústí nad Labem) s tématem Miligramy, mililitry… hodinky, holinky. V přednášce byla popisována kazuistika pacienta při operaci břišní kýly, kde došlo k chybnému podání medikace a to paracetamolu, kde se místo 26 mg podalo 26 ml (74 mg/kg) u jednoletého pacienta. Následně dr. Vojtíšek porovnával vzniklou situaci s již uvedenými předpisy v letectví a jejich možnost uplatnění ke zlepšení pacientské bezpečnosti.
Dalším přednášejícím byl René Urbanec (Ostrava) s přednáškou Perioperační hypotermie u předčasně narozeného novorozence. Na začátek jsme se dotkli tématu předčasně narozených dětí a jejich termoregulace. Dále byla prezentována kazuistika předčasně narozeného dítěte, kde byl kriticky důležitý tepelný management dítěte.
Blok uzavřel dr. Miroslav Světlák (Brno) s tématem Psychologická cesta od přijetí k omluvě. Přednášku započal obecným úvodem o chybách, které provádíme nevědomě a jak je řešit. Dále jsme probírali “firemní kulturu” v prostředí výuky a zdravotnictví u nás. Na to jsme plynule navázali s problémy proč je těžké přiznat si chybu a omluvit se. Přednášku jsme zakončili algoritmem jak se omlouvat včetně praktických tipů a probrání jednotlivých bodů algoritmu.
Kazuistiky Srdeční selhání 4x jinak
Poslední blok dnešního dne zahájila dr. Eva Klabusayová (Brno) se svou přednáškou EPALS přístup ke kriticky nemocnému dítěti. Na začátek definovala EPALS jeho cíle a způsob provedení. EPALS poté prakticky aplikovala na kazuistice resuscitace měsíčního kojence přijatého pro kašel a zvracení. Prvním krokem EPALS je Quick look assessment pomocí BBB - behavior, breathing a body colour. Druhým krokem je celkové vyšetření pomocí ABCDE přístupu. Zdůraznila také důležitost okamžité intervence při nalezení patologie a také kontrole efektu provedených intervencí. Na závěr pozvala auditorium na simulační kurzy EPALS pořádané na SIMU.
Dr. Marie Venclů (Brno) navázala se svou přednáškou Myocarditis acuta u dítěte. Kazuistika se týkala pětiletého chlapce, který byl dosud v podstatě zdravý a nyní přichází pro respirační infekt a později i dehydrataci. Jeho stav se rychle zhoršoval, respiračně i oběhově selhával až došel do zástavy oběhu. Na ECHO byla zjištěna trikuspidální a mitrální insuficience s těžkou poruchou kontraktility. Pacient byl nakonec napojen na ECMO i na dialýzu, po několika dnech však došlo ke zlepšení kontrakční schopnosti levé komory.
Následovala přednáška Když celkové zhoršení stavu neznámé etiologie vede k šoku neznámé etiologie dr. Evy Wittenbergové (Ústí nad Labem). Dr. Wittenbergová prezentovala kazuistiku 60leté ženy, které před 10 dny diagnostikovali autoimunitní hemolytickou anémii léčenou intravenózními imunoglobuliny a jevila známky šoku. V diferenciální diagnostice zvažovali plicní embolii, septický šok, progresi hemolytické anémie nebo i krvácení. Pacientka po 28 hodinách od příjmu umírá.
Srdeční selhání při intoxikaci inhibitory ACE a blokátory kalciových kanálů byl název poslední přednášky toho bloku prezentované dr. Veronikou Rozumovou (Plzeň). Na úvod uvedla stručné farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti perindoprilu a amlodipinu, což byly léky, kterými se předávkovala pacientka z této kazuistiky. Diskutovala také klinické projevy závažné intoxikace, které jsou však velice nespecifické. Kazuistika se týkala suicidálního pokusu 51leté psychiatrické pacientky. Dr. Astapenko nakonec dodal, že methylenová modř udělá zelenou moč.
Sobota
Hot topics urgentní a přednemocniční péče
Sobotní úvodní blok věnující se urgentní a přednemocniční péči uvedl dr. Roman Sýkora (Karlovy Vary) a předal slovo prvnímu řečníkovi.
První přednáška byla pojmenována Still hot: význam laktátu v PNP a NNP, a představil nám ji dr. Stanislav Popela (Brno, Olomouc). Na úvod vysvětlil důležitost sledování hladin laktátu a jeho význam jakožto prognostického faktoru. Po krátkém biochemickém okénku přešel k faktorům ovlivňujícím hladinu laktátu v krvi. Zmínil, že využití stanovení hladin laktátu v přednemocniční péči není tak běžné jako na urgentním příjmu a upozornil na odlišnou praxi různých pracovišť. Krátce představil slide popisující historii přístupu k tomuto markeru a dále se věnoval studiím hodnotícím význam sledování laktátu. Popsal také rozdíly mezi technikou stanovení laktátu v přednemocniční péči a v zázemí urgentního příjmu. V závěru se pak věnoval managementu hyperlaktatémie, a to především s ohledem na léčbu základních příčin, zajištění perfuze tkání, kontrolu metabolismu a rychlost diagnostiky. Přednášku pak zakončil uvedením souvislostí mezi hladinami laktátu a ději, které v těle probíhají, a následně také zmíněním limitací tohoto markeru. Po krátké intenzivní diskuzi přišel čas na další téma, a to Nové trendy v oxygenoterapii na UP, jehož se chopil dr. Jiří Karásek (Praha). Hned v úvodu zdůraznil nutnost dodržování správné indikace oxygenoterapie a potenciální škodlivost podávání kyslíku lidem, kteří ho nutně nepotřebují. Dále upozornil na limitace umělé plicní ventilace a věnoval se dnešním možnostem využití high flow a neinvazivní plicní ventilace. Právě metodu High Flow probral více a pokračoval s problematikou indikace této metody. Zbytek přednášky pak věnoval probíráním studií hodnotících různé využití High Flow oxygenace.
Jsem mladý urgentista a ABCDE mi nestačí, to byl název další části tohoto bloku a odprezentovat tuto přednášku přišel dr. Jiří Chvojka (Plzeň). Přednášku uvedl krátkou kazuistikou, na které vysvětlil kde na první pohled správně zhodnocený pacient dle ABCDE postupu ve výsledku postrádal důslednější vyšetření a diagnosnostický závěr proto správný nebyl. Upozornil také na vysoké procento mladých urgentistů s burn-out syndromem a impostor syndromem.
Zdůraznil že ABCDE přístup je skvělá pomůcka, ale je nutné ji vnímat jako dílek mozaiky schopností, které urgentista musí ovládat. Mezi další důležité dovednosti pak zařadil komunikační a další softskills. Dále pak zdůraznil procentuální zastoupení interních diagnóz na urgentním příjmu a uvedl, že pro mladého anesteziologa toto může být velmi obtížné a čistě anesteziologická příprava v rámci klinické expertízy prostě nestačí. Na závěr pak zdůraznil smutnou realitu stratifikace času, který urgentista stráví s pacientem a který stráví další prací jako např. telefonováním. Zmínil také nedostatek poznatků o tom, jak vlastně optimálně nastavit trénink urgentisty a nadhodil potenciální možnosti přínosu AI v prostředí urgentního příjmu. Poslední část bloku převzala dr. Gitte Linderoth (Kodaň) s přednáškou Dispatcher´s eyes: Video emergency calls. Zmínila limitace využití veřejných kamer a představila projekt využití přenosu obrazu z kamery telefonu operátorovi dispečinku. Zmínila přínos pro zlepšení kvality KPR a ukázala reálná videa z terénu. Následně demonstrovala data potvrzující tuto tezi. Zmínila také vysoce pozitivní zpětnou vazbu volajících na tuto formu pomoci. Nadhodila také možný přínos posádkám ZZS, pokud by stream byl přenášen přímo do zásahového vozidla. Jako další zajímavý projekt představila rozvoz defibrilátoru pomocí dronu do odlehlých oblastí.
Hot topics algeziologie a regionální anestezie
Tento blok započal svou přednáškou dr. Daniel Nalos (Ústí nad Labem) Mýty a pověry v regionální anestezii. V úvodu diskutoval vývoj regionální anestezie v tomto tisíciletí – hlavně zmiňoval UZ asistenci kterou komentoval tak, že velmi pomáhá k dosažení kýženého místa opichu nervu tzv. paraneuria. Dále komentoval zajímavé práce v oboru regionální anestezie – hlavně práce s fokusem erector spinae plane block. S touto problematikou dále navazoval anatomickým okénkem kožní a muskulární inervace trupu. Zde se hlavně zaměřil na důvody ventrálního šíření lokálního anestetika v oblasti paravertebrálního prostoru. Další přednáškou v tomto bloku byla prezentace Trendy v regionální anestezii pro ortopedické výkony na horní končetině v podání dr. Davida Doležala (Hradec Králové). Znovu potvrdil nezastupitelnost UZ navigace v regionální anestezii ruky. Na začátku se bavil o starých pravdách regionální anestezie a zde komentoval nutnost dostatečné erudovanosti v oboru. Diskutoval „staré techniky“ neboli Bierův blok. Také se dotknul WALANT techniky na ruce (wide awake local anesthesia and no tourniquet) – zde se používá lidocain s adrenalinem, nejprve subkutánně a potom subperiostálně. Komentoval rozvoj UZ navigace v lokální anestezii a analgezii dlaně, zejména palmární větve n. medianus, kde patologie často vzniká po operacích karpálního tunelu. Trendy v regionální anestezii pro ortopedické výkony na dolní končetině komentoval dr. Dušan Mach (Nové Město na Moravě). Dle řečníka je nutné říct, že narůstá operací kloubů na DKK a s tím i podíl kombinované anestezie. Reflektoval, že dnešní trend v regionální anestezii je minimalismus blokád. Zmínil PENG blok jako dobrou techniku RA u TEP kyčle. V souhrnu zmínil jaké nervy inervují kloubní pouzdro kyčle a tím pádem na jaké nervy bychom se měli zaměřit při analgesi po TEP. Dále diskutoval blokády na kolenním kloubu – SPANK a iPAC blok. Zmínil také jejich srovnání v blokádě kolenního kloubu. Dodal, že na kolenním kloubu je potřeba myslet taky na genikulátní nervy a na ty cílit. Neurologické komplikace regionální anestezie - kazuistiky přednášel dr. Milan Jelínek (Brno). Na začátek zopakoval jaké jsou možné typy poranění nervů a jejich mechanismy. Uvedl studie, které ukazují jak moc ortopedické výkony mohou poškozovat nervy. První kazuistikou byl případ mladého muže s operací ramenního kloubu a blok v oblasti C5-C6, po operaci byla pozorována úplná plegie brachiálního plexu. Další kazuistikou byla operace Bakerské cysty, kdy došlo k masivní axonotmezi n. tibialis, nejspíše z důvodu ortopedického. Závěrem dodal, že kauzalitu vzniku pooperačních poranění nervů často nelze jednoznačně určit.
Hot topics anesteziologie
Poslední blok výročního kongresu představil dr. Petr Štourač (Brno), přivítal všechny řečníky a vyzval dr. Evu Peškovou (Plzeň), aby se ujala slova.
Svou přednáškou 10 kroků k udržitelnosti, vnesla téma ekologie, a proč bychom se jí měli zabývat. Upozornila na velkou roli anesteziologie v produkci emisí ve zdravotnictví. Srovnala roli různých volatilních anestetik a upozornila na doporučení odborných společností na zásady používání. Z hlediska ekologických dopadů pak poukázala na fakt, že i po započítání veškerého odpadu spojeného s intravenózní anestezií vycházela TIVA stále jako ekologičtější řešení. K zamyšlení pak přidala, zda není na místě používat více resterilizovatelných pomůcek oproti současnému trendu jednorázového materiálu, tam, kde je to racionální. Připoměla vznik The Glasgow declaration z roku 2023 zabývající se udržitelností v anestezii a intenzivní péči, který komentuje jak priority (bezpečnost vs. udržitelnost), tak doporučení ke konkrétním opatřením. V závěru pak vyzvala posluchače, aby si všichni přiznali, že jsme všichni součástí problému. Také vyzvala, aby si posluchači nastudovali doporučení a aby se všichni i přes to, že dosažení dokonalosti je samozřejmě extrémně náročné, snažili udělat maximum.
Přednášku Přítomnost rodiče na sále přinesl dr. Štourač, s tím, že téma je mu velmi blízké i díky tomu, že sám otcem je. V úvodu ujasnil, jaký charakter přednáška bude mít a to především práci s emocemi a strachem a to nejen dětských pacientů, rodičů ale i personálu samotného. Zdůraznil nutnost nácviku efektivní komunikace a nastavení systému eskalace. Znovu zopakoval, že strach rodiče je extrémně silný a varoval před přenesením na pacienta, ztrátou racionality a snížení retence podaných informací. Doporučil vést nepříjemné rozhovory bez dítěte a včas. Zdůraznil, že rozptýlení a snížení strachu by měly být prioritou, s důrazem na spolupráci rodičů a zdravotnického personálu. Představil také postupy jeho kliniky, kde klade důraz na proaktivní identifikaci problémů a funkční komunikaci týmu. V závěru pak shrnul doporučení, které pro posluchače v souvislosti s touto problematikou má.
Závěrečné slovo dostal dr. Jan Beneš (Plzeň) s přednáškou Monitorace hemodynamiky v anestezii. Uvedl svůj střet zájmů a představil cíle této přednášky. Dále se přednáška ubírala cestou popisu historie této problematiky od 80 let 20. století a vývoje monitorovacích metod. V závěru přinesl krátké shrnutí 40 letého vývoje poznání této problematiky a předstoupil s doporučeními, jak postupovat v praxi a jak poznat pacienta, poznat, jaký přístup potřebuje jaký pacient. Jako take home message označil nutnost stratifikace, plánování a přípravy pacienta a strategie.
Hot topics intenzivní medicína
Jeden z poslední bloků letošního ČSARIM zahájil dr. Ivan Čundrle (Brno) se svou přednáškou Pronace u VV ECMO. V úvodu vysvětlil koncept užití pronace u ARDS, osvětlil pojem baby lung jako funkční spíš než anatomickou jednotku, která se přesouvá. Pronace poté vede k lepší ventilaci a oxygenaci a má pozitivní efekt na KVS, což ve výsledku snižuje mortalitu. Následně se přesunul k diskuzi o efektu pronace při užití VV ECMO. Dle dr. Čundrleho pronace určitě pozitivní efekt má, pacienti mají dle studií kratší weaning, kratší dobu pobytu na ICU a nižší mortalitu. Nakonec však uvedl, že v jiných studiích takto pozitivní výsledky neměli, a rutinní pronace u VV ECMO nevede ke zlepšení, v indikovaných případech však smysl má. Následovala přednáška Machine learning a individualizované cíle dr. Marka Lukeše (Brno). Definoval fenomén AI a jeho funkci v intenzivní medicíně. Snažil se aplikovat machine learning při titraci oxygenoterapie, kdy by AI mohla “vybírat” pacienty podle toho, jestli by profitovali spíše z nižší nebo vyšší hladiny oxygenoterapie. Na závěr uvedl, že aplikace AI v medicíně představuje velmi slibnou, ale doposud málo probádanou oblast. Blok zakončil dr. Lukáš Růžek (Brno) s přednáškou Human error vs. artificial intelligence. Uvedl, že diagnostické chyby existují i přes to, že se velice snažíme o jejich minimalizaci. Diskutoval také strategie pro snížení diagnostických chyb, ve kterých by šlo právě využít umělou inteligenci. Ta by mohla pomoct s diagnostikou, předvídat zhoršení stavu pacienta, také by více “myslela” na možnou přítomnost vzácných onemocnění. Poznamenal však, že ani AI není bezchybná a je tedy potřeba i tyto technologie brát s rezervou.
Zakončení kongresu
Na slavnostní zakončení byli na pódium uvedeni prezident kongresu dr. Vladimír Černý, výkonný prezident kongresu dr. Petr Štourač, čestný prezident dr. Pavel Ševčík, dále dr. Dagmar Seidlová a mgr. Markéta Říhová.
Dr. Černý započal slavnostní ukončení minutou ticha za zesnulou doc. MUDr. Jarmilu Drábkovou, CSc.
Výkonný prezident tohoto kongresu dr. Petr Štourač nejprve poděkoval programovému výboru XXX. kongresu ČSARIM. Dr. Štourač dále vyzvednul záštitu kongresu ministrem zdravotnictví, hejtmanem JMK, předsedou pro zdravotnictví senátu ČR, také děkanem LF MU dr. Martinem Repkem a dalšími místními zastupiteli. Vyjádřil velké poděkování partnerům kongresu a zmínil, že bez nich by se kongres neobešel. Sekretář vědeckého výboru dr. Beneš uvedl vítěze posterové sekce. Jako prvního uvedl dr. Václava Vafka s prací Kanylace arteria radialis vs. arteria ulnaris k monitoraci invazivního krevního tlaku u dětských pacientů: prospektivní observační studie, byli také oceněni dr. Klinkovský et al. za svou práci na case reportu Off-Label podání 20% Intralipidu v terapii intoxikace Quetiapinem.
Dr. Štourač poté velmi poděkoval všem účastníkům, kterých bylo tento rok celkem 1040, za účast. Velké poděkování také mířilo ALCI events, panu Cimbálníkovi a mgr. Pavlíně Kosíkové jakožto pořadatelům kongresů a také předsedkyni NLZP sekce mgr. Markétě Říhové a dr. Dagmar Seidlové
Prezident kongresu si nás v závěru dovolil pozvat na XXXI. kongres v hotelu Clarion v Praze, který se bude konat v říjnu roku 2025.
