Přítomné přivítal úvodní přednáškou prof. Jens Meier – současný chair NATA a rovněž chair Scientific Committee ESAIC.
Následovala série přednášek s kulinářskou tématikou, kde nám jednotliví řečníci představovali „recepty“ na PBM implementaci ve svých zemích. Dr. Diana Paupero z Portugalska sdílela své zkušenosti a doporučila začít implementaci vzděláváním zdravotníků a založením PBM teamů v rámci jednotlivých nemocnic, implementaci jednotného postupu a to v rámci mezioborové spolupráce na úrovni odborných společností. Zdůraznila nutnost legislativní podpory, a to nejen v rámci nastavení zákonného rámce poskytování PBM jako standardu péče, ale rovněž prostřednictvím propagace mezi širokou veřejností. Dalším krokem byla v případě Portugalska kooperace s Brazílií, která umožnila získání velkého množství dat z reálné klinické praxe a větší dosah PBM programu. Další “recept”, který přednesl Marco Cataraci z Říma, se soustředil na legislativní rámec PBM implementace. Uvedl, že Itálie má od roku 2015 z nařízení tamního ministerstva zdravotnictví legislativní rámec pro implementaci PBM jako standard péče. Na základě toho vydalo National Blood Center sérii doporučení pro PBM program zahrnující screening a management anémie, restriktivní transfuzní prahy, one-at-time policy (před podáním více než jedné transfuzní jednotky vždy nové zhodnocení nutnosti podání), podávání koncentrovaných přípravků železa i.v, perioperační kontroly krvácení, včetně podávání kyseliny tranexamové a implamentaci PBM principů na lokální úrovni jednotlivých nemocnic. Dr. Lasocki z Francie nám předvedl svůj recept na to, jak je možné získat finanční podporu pro PBM program. Zmiňoval například možnost využití grantů a pobídek pro inovativní nápady a zlepšení péče. Také se zaměřil na to, jaké použili indikátory a cíle pro zhodnocení jejich tříletého programu. Posledním řečníkem tohoto bloku byla Agneta Wikman ze Švédska, která prezentovala situace PBM ve skandinávských zemích, kde (k našemu překvapení) není koncept PBM nijak zvlášť zakořeněný a s implementací principů PBM také začínají – pořádají webináře o multidisciplinárním přístupu o anemii, připravují PBM doporučení pro různé specifické skupiny pacientů (senioři, onkologičtí pacienti atd.) a čelí stejným problémům jako my, a to nejasně definované zodpovědnosti za perioperační PBM management. Tento blok byl obohacující zejména v tom, že nabídl přehled mezinárodních zkušeností. Věříme, že mnohé z nich můžeme využít v následujících měsících a letech také v Česku a mohou přispět k úspěšné implementaci PBM do každodenní praxe, přestože k tomu povede ještě dlouhá cesta.
Dalším sdělením, která nás zaujalo, byla například přednáška Dr. Jose Antonio Garcia Erce ze Španělska s názvem “14 is the target”, která se zabývala ideální cílovou hladinou hemoglobinu. Svá tvrzení o tom, že máme cílit na 140 g/l, podpořil i daty z různých prací. Zajímavé bylo i sdělení Alexandera Vlaara z Nizozemí o transfuzním triggeru pro podávání destiček. Zmiňoval svou studii o trombocytopenii a hrazení destiček u pacientů před zaváděním centrálního venózního vstupu (CVK) pod ultrazvukovou kontrolou. Zdůrazňuje zde racionální a individuální přístup (pacienti na ICU vs. na hematologické JIP) a non inferioritu nepodání destiček u trombopenických pacientů s trombocyty mezi 10 a 50 tis. stran krvácivých komplikací, spojených se zavedením CVK.
Jedním způsobem, jak se při rizikovém výkonu vyhnout podání transfuzních přípravků, je rekuperace krve. Naneštěstí v případě onkologické operace tato metoda není možná - rizikem je kontaminace nádorovými buňkami a vznik metastáz. Patrick Meybohm (Würzburg, Německo) nám představil první výsledky REMOVE study, kdy zkoumají trojfunkční protilátky, které na sebe navážou nádorové buňky s EpCAM a CD3+ T-lymfocyty, stejně jako makrofágy, což vede k agregaci buněk. Výsledky ukazují, že po rekuperaci krve s protílátkou nebyly v erytrocytárním koncentrátu žádné nádorové buňky a velmi malá reziduální koncentrace protilátky. Vzorky též ukazují též redukované množství cytokinů (IL-6, IL-8, TNFα, interferon-γ).
Tématem, které se prolínalo celou konferencí, bylo jistě železo – jeho absorpce, metabolismus a jak se tento mění při zánětu (Toby Richards, Austrálie), nedostatek železa v těhotenství a jeho vliv na neurologický vývoj plodu (Vernon Louw, JAR), možnosti suplementace v i.v a p.o formách (PRO-CON debata – Rao Baikady Ravishanka z UK vs. Elvira Bisbe ze Španělska).
Součástí konference byla také posterová sekce se soutěží o nejlepší sdělení, kde se představilo 7 autorů doslova z celého světa. Nejúspěšnější prezentaci své práce předvedl Florian Rumpf (Würzburg, Německo), který nám představil výsledky jejich “anaemia walk-in clinic” ve zmírnění účinků deficitu železa v těhotenství.
NATA také v minulosti vydala doporučení pro detekci, evaluaci a management perioperační anemie u ortopedických výkonu a též stanovisko ohledně prevence a terapie poporodního krvácení a perioperační anemie. Představeny byly také nové AABB Red Blood Cell Transfusion Guidelines (Jeff Carlson USA), které zmiňuji transfuzní triggery, hodnotí restriktivní a liberální přístup a shrnují, že je dobrou praxí vždy zvážit celkový klinický stav a možné alternativy podání transfuze u každého pacienta.
Pro zájemce doporučení National Blood Authority z Austrálie dostupné zde.
NATA nabízí též Trainee Travel Grant – pokud vás tato problematika zajímá, splňujete kritéria a chtěli byste se zúčastnit NATA 2025, která proběhne v Mnichově, neváhejte se přihlásit.
