Světového kongresu anesteziologů se prezenčně zúčastnilo 4862 účastníků z 142 zemí světa a dalších téměř 1500 bylo připojeno přes online platformu. Kongres nabídl širokou škálu odborných témat prezentovaných formou přednášek, panelových diskuzí či v rámci posterových sekcí. Každý účastník mohl vybírat z rozsáhlé nabídky workshopů, kde se mohl zapojit do diskuzí, které reflektovaly nejnovější trendy.
Na zahajovacím ceremoniálu vystoupil ministr zdravotnictví Singapuru, který přivítal účastníky a zmínil stárnoucí světovou populaci, která sebou nese investice do lékařských technologií, včetně umělé inteligence, které hrají zásadní roli pro poskytování lékařské péče. Během ceremoniálu bylo uděleno několik cen WFSA. Distinguished Service Awards získaly Gertrude Marun, Hazel Mumphansa a Jannicke Mellin-Olsen. Rising Star Award získal Eugene Tuyishime. Cenu za inovace v oboru Fresenius Kabi WFSA Innovation Awards získali Karen Nanji, Alan Tung a Pei Kee Poh. Následně jsme shlédli vystoupení místního tanečního souboru vystupujícího s tradičním lvím tancem.
Petr Štourač
Světový kongres v Singapuru byl prvním prezenčním kongresem po osmi letech. Bohužel, kvůli COVID-19 pandemii Praha v roce 2020 o svůj prezenční kongres přišla, přesto byl v roce 2021 pořádán úspěšný kongres s výraznou českou stopou. Singapur, městský stát s druhou nejvyšší koncentrací obyvatel na kilometr čtvereční, se stal centrem anesteziologů celého světa poprvé. Kongres tradičně zahajovalo generální shromáždění delegátů ze 150 zemí, které WFSA sdružuje, pod vedením prof. Wayne Morrise z Nového Zélandu. Na čtyřhodinovém zasedání, kterého se za ČR zúčastnil prof. Štourač, byla přednesena zpráva o činnosti WFSA za poslední roky. Museli, protože tak říkají stanovy a nizozemské právo, pod které WFSA spadá, jsme přijmout mnoho bodů, které zněly někdy až úsměvně, protože potvrzovaly skutečnosti již realizované, například jsme schvalovali termín právě
probíhajícího generálního shromáždění. Pokud by nebyl přijat, je otázkou, jak by se dále postupovalo… To se ale nestalo, a tak mohlo zasedání pokračovat volební částí. Bylo mi ctí podpořit ve volbě prezidentky WFSA prof. Danielu Filipescu z Rumunska, která je známa i dobrou a dlouholetou spoluprácí s ČSARIM. Důležitou zprávou ze zasedání je zkrácení periodicity kongresu ze 4 let na 2. Tedy se sejdeme již za 2 roky v marocké Marakéši a za 4 roky, v roce 2028 kanadský Vancouver. Byla stanovena i rotace, tedy po těchto destinacích budou vybíráni kandidáti pro rok 2030 z jihovýchodní a centrální Asie a v roce 2032 se opět dočká Evropa. Česká stopa na kongresu patrná byla. Zaznělo 5 posterů brněnských autorek dr. Klincové (2 sdělení o maligní hypertermii), dr. Bonischové (sdělení o monitoraci hloubky anestezie), dr. Skříšovské (simulační studie na 5 iniciačních vdechů u dětské KPR) a dr. Klabusayové (case report těžké dětské fulminantní sepse). Všechna sdělení měla jasně nadprůměrnou odbornou i prezentační úroveň. V Pain Committee naši zemi zastupuje prim. Viktor Kubricht z pražské Homolky, který je více než vizibilní v oblasti EPM kurzu a managementu akutní bolesti i v rámci ČR. Novou generaci i-Gel laryngeálních masek prezentoval prof. Pavel Michálek z pražské VFN.
Tamara Skříšovská
Bylo skvělý zážitkem a velkou zkušeností zúčastnit se 18 th World Congress of Anaesthesiologists v Singaporu. Děkuji za podporu při prezentace dat o ventilaci při simulované kardiopulmonální resuscitaci u dětí a gratuluji svým kolegyním Evě Klabusayové, Martině Klincové a Tereze Bönischové k jejich výborným přednesům v rámci posterové sekce. Novou prezidentkou World Federation of Societies of Anaesthesiologists zde byla zvolena prof. Daniela Filipescu z Rumunska. Ze všech zážitků z WCA bych ráda zmínila přednášku Harolda Griffina a Patient Blood management track. Přednášku Harolda Griffina druhý den kongresu přednesli dva vynikající řečníci dr. Jannicke Mellin- Olsen z Norska a prof. Kevin Fong z UK. Jannicke se s námi podělila o své osobní zážitky z intenzivní péče z pohledu pacienta. V rámci svojí přednášky zmínila koncept čtyř dobrých zvyků (Four Good Habits Model) pro zlepšení komunikace lékaře a pacienta. Předně je podle tohoto modelu důležité investovat čas a pozornost na již na začátku konverzace zdůraznit roli obou zapojených stran (lékaře i pacienta) v léčebném procesu. Je také třeba zjistit, jaké je pacientova perspektiva a jaké jsou jeho největší obavy. Třetím dobrým zvykem je podle tohoto konceptu zaměřit se na emoce a projevit empatii. Čtvrtým krokem je investovat čas také na závěr konverzace - nabídnout pacientovi reference a odborné zdroje k porovnání intervencí a možností, pokud o to stojí, a nabídnout podporu v rámci procesu rozhodování i léčby. Prof. Fong zaměřil svoje sdělení na medicínské chyby a komplexní systémy. Zdravotnictví se často stran bezpečnosti srovnává s letectvím. Prof. Fong zmiňoval, že přestože v letectví bylo dosaženo vysoké míry bezpečnosti a snížení výskytu chyb, na medicínské chyby je nutné se dívat odlišným prismatem. Medicína je totiž více komplexní, než jiná odvětví, pokud budeme brát jako míru komplexnosti to, jak snadné či nesnadné je počítačově nasimulovat dané prostředí, nebo to kolik matematických rovnic potřebuje k popsání systému. Vezmeme- li jak komplexní je fyziologie a patofyziologie lidského organismu a jak dynamicky se mění, zejména v prostředí kriticky nemocných pacientů, je výskyt medicínských chyb v tomto prostředí pochopitelný. Je třeba se zaměřit na zlepšování systémových opatření ke zlepšení bezpečnosti péče o pacienty. Snažila jsem se na tomto kongresu dovědět co nejvíce o novinkách v Patient Blood Managementu (PBM). PBM trackem rezonovala především nová definice celého konceptu, která cílí primárně na pacienta a zlepšení bezpečnosti péče, než na laboratorní hodnoty či množství podaných transfúzních přípravků. Opakovaně také zaznělo téma krve, jako dalšího orgánu, o který bychom měli jako lékaři pečovat se stejnou pozorností, jako o jiné orgány- koncept tzv. blood health. V pediatrické části PBM nám představila dr. Susan Goobie z Bostonu PBM jako Global Perspective Standard of Care. PBM u dětských pacientů se v zásadě neliší svými pilíři od zásad aplikovaných u dospělé populace - co se týká perioperačního období je nutné pátrat po příčinách anemie, používat restriktivní přístup při rozhodování o podávání krevních derivátů, používat antifybrinolytika, kde jsou indikovány, zařadit do péče transfúzní protokoly pro adekvátní cílenou terapii a především se soustředit na pacienta a ne pouze na léčbu laboratorních hodnot. V rámci pediatrické populace však stále chybí data z dobře designovaných studií. V rámci kongresu byl také představen tréninkový program pro výuku PBM, který by měl usnadnit šíření zásad PBM mezi zdravotnickými profesionály i managementem nemocnic.
Tereza Bönischová
Možnost zúčastnit se světového kongresu anesteziologů v Singapuru a prezentovat svoji práci na mezinárodním vědeckém poli byla nejen velkou výzvou, ale i neopakovatelnou příležitostí a zkušeností. Odborný program byl velice nabitý zajímavými přednáškami nejen z oblasti péče o pacienty, ale i z oblasti vědy a výzkumu. V bloku věnujícímu se sedaci u dětí za různých situací vystoupili 4 řečníci. Dr. Kaira Mason z Bostonu zmínila komplikace vedoucí z neadekvátní, zejména hluboké, sedace. Věnovala se sedaci propofolem a dexmedetominidem a jejich potencujícímu se účinku. Mluvila o sedaci obézních dětí a rozdílech ve farmakokinetice oproti neobézním. Dr. Vivian Yuen z Honkongu mluvila o alternativách intravenózní sedace a jejich výhodách. Zmínila zejména nasální sedaci, která je jednoduchá pro podání. Uvedla rozdíly ve farmakokinetice a farmakodynamice oproti IV sedaci. Nasální sedace je u nich na klinice využívána velice s oblibou, zejména u dětí mladších 7 let. Při aplikaci doporučuje zaklonění hlavy a využití atomizéru oproti kapkám, který je u dětí lépe tolerovaný. Vyzdvihla také možnosti kombinace dexmedetomidinu a ketaminu pro nasální podání. Dr. Pablo Sepulveda z Chile mluvil o sedaci pomocí TCI, jeho výhodách a nevýhodách. Doporučil při použití monitorovat EEG sedovaných pacientů, jelikož často dochází k hlubší sedaci než je potřeba. Z publikované studie vyplývalo, že u 56 % sedovaných pacientů se na EEG vyskytovalo burst suppresion. Posledním řečníkem byl Dr. Mohamed Mahmoud z Cincinnati, který mluvil o problematice sleep apnoe syndromu (OSA) u dětí. Ukazoval zajímavé video, které demonstrovalo kolaps dýchacích cest u těchto pacientů během sedace či spánku. Zmínil problematiku diagnostiky OSA, jelikož mnoho dětských pacientů není správně či vůbec diagnostikováno. Zajímavým blokem byl blok věnující se přípravě klinických studií. Nejprve je nutné identifikovat klinický problém, provést rešerši literatury, stanovit si hypotézu a ujasnit, zda-li je vůbec etické daný výzkum provést a zda-li je také technicky proveditelný. Bylo zmíněno, jaké typy klinických studií máme a jaká jsou jejich speficika. Dále bych ráda zmínila blok přednášek věnující se neuromonitoringu v anestezii. Nejprve byl představen přístroj Conox a jeho možnosti v monitoraci hloubky anestezie a analgezie. Opakovaně byla vyzdvihována vhodnost měření hloubky anestezie vzhledem k perioperačnímu outcome. Zajímavá byla studie, kdy byla srovnávána roční mortalita pacientů, kdy část pacientů byla anestezována na BIS 50 a druhá na BIS 35. Bylo zjištěno, že v mortalitě nebyl žádný rozdíl. Byla zopakována problematika pooperačního deliria a postoperačního kognitivního dysfunkce (POCD) v návaznosti na hloubku anestezie u seniorů. Dle nejnovějších studií se pooperační delirium u pacientů nad 65 let vyskytuje až v 65 % případů a u 10 % z nich zůstává POCD. U dětí se incidence pooperačního deliria velmi rozchází a udává se mezi 10 - 80 %. Velice zajímavou a mojí oblíbenou součástí kongresů je posterová sekce, která přináší nepřeberné množství zajímavých studií a case reportů z celého světa. Na letošním WCA 2024 bylo prezentováno úctyhodných 1231 sdělení.
Eva Klabusayová
Letošní WCA byl absolutně nabitý zajímavými tématy. Hned první kongresový den mě nejvíce zaujal blok přednášek na téma dětské anestezie s podtitulem „My worst nightmare in the operating room“. První přednášky se ujal prof. Nicola Disma z Itálie, tématem jeho noční můry na operačním sále byl airway management. Na kazuistice dětské pacientky s Melnick- Needles syndromem demonstroval postup při očekávaném obtížné zajištění dýchacích cest. Za zásadní považuje postupovat podle algoritmů pro obtížné zajištění dýchacích cest, včasně volat o pomoc, mít připravený plán B i C, limitovat počet pokusů o zajištění dýchacích cest na 3+1 a v neposlední řadě myslet na možnost kombinace technik pro zajištění dýchacích cest. U této konkrétní pacientky byla pro úspěšný airway management použita kombinace videolaryngoskopie hyperangulovanou lžící s fibrooptickou intubací během totální intravenózní anestezie. V neposlední řadě upozornil na to, že ačkoliv některá onemocnění se stran anatomických podmínek pro zajištění dýchacích cest mohou s věkem pacienta lepšit (Pierre Robin sy, goldenhar sy), některá se můžou se věkem zhoršovat (např. Treacher Collins sy, Apertův sy). Druhá noční můra v pohodě neočekávaného perioperačního krvácení v průběhu rutinního laparoskopického výkonu byla tématem dr. Sundaram z Indie. Jako masivní krvácení lze označit takové krvácení, kdy dojde ke krevní zrátě 40 ml/kg nebo je nutné nahradit 50% celkového tělesného objemu každou hodinu. Pokud ke krvácení dojde, anesteziolog musí okamžitě hasit několik požárů naráz – zajistit adekvátní žilní vstupy, adekvátně pacienta monitorovat a především časně podat krev a krevní deriváty, zatímco probíhá snaha o chirurgické ošetření zdroje krvácení. Nutné je okamžitě volat pomoc, do dostupnosti krve a krevních derivátů hradit objemovou ztrátu bolusy balancovaného krystaloidu 20 ml/kg a hned, jak je to možné, podat 20-30ml/kg erytrocytů. Při pokračujícím krvácení dále hradit v poměru 1:1:1 erytrocyty:čerstvě zmražená plazma:trombocyty (20:10:5 ml/kg). Nesmíme zapomínat i na podání tranexamové kyseliny 10-30ml/kg, preventovat hypotermii, hypokalcémii a hyperkalémii. Na závěr hovořila především o potřebě lokálních masivních transfuzních protokolů. Kromě anestezie byla na kongresu prezetována i řada témat z intenzivní péče. Pod vedením dr. Bradyho z Houstonu jsem se zúčastnila PBLD lekce na téma zahájení ECPR u dětí. Na reálném případu 6-letého chlapce po chirurgickém výkonu na střevech, u kterého pro závažnou hypotenzi a sinusovou bradykardii byla v prostředí PICU zahájena kardiopulonální resuscitace jsme postupně prošli všechny iniciální kroky ECPR. Diskutovali jsme kritéria pro zahájení ECPR a následně detailní management, od kanylace (místa inzerce a typy ECMO kanyl), technické provedení kanylace při kontinuální resuscitaci, přes antikoagulaci a
troubleshooting nejčastějších problémů. Mimo vzdělávací aktivity kongres nabízel i několik mimokongresových aktivit, mezi nimi běžecký „závod“ Fun Run, kterého se zúčastnilo asi 50 účastníků kongresu z celého světa. I přes velkou únavu jsme v časných ranních hodinách vyrazili do Marina Bay, odkud závod startoval. Odměnou nám byl krásný sportovní zážitek, kdy jsme během východu slunce společně oběhli Marina Bay, užili si neskutečné výhledy, přátelskou atmosféru. I když běhání ve vysoké vlhkosti v Singapuru je trochu větší fuška, než aktuálně bývá pokud člověk běhá v českých podmínkách, byl to zážitek k nezaplacení.
Martina Klincová
Mockrát děkuji za možnost zúčastnit se světového kongresu. Lidi všech kultur, náboženství i zázemí se potkali, aby společně sdíleli zkušenosti, vzdělali se a svoji práci prostě dělali o kousek lépe. Potkávat motivované lidi z celého (a fakt téměř celého) světa, kteří si cení, že mohou být součástí WCA, bylo pro mě „znovudobytí baterií“ a motivace se nadále v oboru vzdělávat. Program kongresu byl velice nabitý a bylo těžké vybrat si jen jeden blok v daný čas. Již zmiňovaná přednáška Harolda Griffina ve mně vzbudila upřímnou radost, že jsem zvolila náš obor. Majoritně jsem na kongresu navštívila přednášky zaměřené na pediatrickou anestezii, kromě bloků o proceduralní sedaci a „My worst nightmare in the operating room“
mě velice oslovil blok o novinkách v dětské regionální anestezii (RA). Prof. Ban Tsui a prof. Santhanam Suresh z USA jsou jakožto autoři kapitoly o pediatrické regionální anestezii z Millerovy učebnice anestezie odborníci „na slovo vzatí“. Povedlo se jim v relativně krátkém čase přinést přehled a porovnání možností RA u abdominálních výkonů a operací vrozených dysplazii kyčlí. Novinkou pro mě bylo použití blokády PENG (pericapsular nerve group blok), kterou společně s blokem n. cutaneus femoris lateralis úspěšně používají k operacím na kyčli, acetabulu a hlavici femuru a v dospělém věku i k výměně kyčelního kloubu. Hodně rezonovala kaudální blokáda, která je u dětí relativně jednoduchá a s použitím ultrazvuku se její bezpečnost ještě zvyšuje. Bylo jí dokonce věnováno samostatní sdělení, které přednesla dr. Vrushali Ponde z Indie. Na kongresu jsem za náš tým prezentovala 2 sdělení týkající se maligní hypertermie formou posterů. Přiznám se, že jsem iniciálně ani nečekala, že by oba postery přijali, přece jenom, dostat se na světový kongres „musí být hodně těžké“ … Ve výsledku ale chci povzbudit mladé kolegy a kolegyně, aby se nepodceňovali. Myslím, že máme světu co říct a není to nemožné.
