Slavnostní zahájení
Profesor Štourač vyzdvihl důležitost spolupráci mezi lékaři a sestrami v intenzivní péči. Jménem proděkanů LF profesora Repka a profesorky Pokorné popřál, aby se konference vydařila. V závěru poděkoval Janě Flajšingrové a týmu za odvedenou práci v rámci sekce. MUDr. Hrdý vyzdvihl, že je potřeba zejména do budoucna kvalitně vzdělané sestry. Mgr. Soldánová z MU vyjádřila potěšení, že se NLZP chtějí vzdělávat ve svém volném čase. MUDr. Zemanová byla uvedena jako stálice, kotva, jistota v pro sekci NLZP. Paní doktorka úvod vtipně komentovala a popřála všem příjemně strávený den na konferenci. Mgr. Grossová Klementová, náměstkyně pro NLZP ve FN Brno, se pro nemoc nemohla zúčastnit, nicméně svojí zdravicí vzkázala příjemné prožití celého dne.
Blok I.
Přítomnost rodiče u hospitalizovaného dítěte. Říhová M.
Autorka se v prezentaci věnovala přítomnosti rodičů při poskytování intenzivní péče u dětí hospitalizovaných na oddělení intenzivní péče. V úvodu představila dětskou anesteziologickou kliniku. Popsala důvody přijetí dětí na KDAR a dodržování metodického pokynu k přítomnosti zákonných zástupců při poskytování intenzivní péče. Zmínila výhody přítomnosti rodičů, ale zároveň i nevýhody, které obnáší. Sdělila, že zaměstnancům jde především o vytvoření důvěry mezi dítětem, rodičem a personálem. Proto je velmi důležitá komunikace, která má své pravidla. Bohužel neexistuje univerzální návod, každý člověk je jiný. Pokud chceme efektivní informace, musíme komunikovat společně nebo využít krizové intervence.
Sociální první pomoc u ZZS JMK. Pochylá R.
Přednášející přednesla pilotní projekt, který vytvořili na záchranné službě, kdy srovnávali počty výjezdů v roce 2003 s rokem 2023 v návaznosti na sociální situaci. Cílem projektu je zajistit záchranářům v terénu síť kontaktů a síť řešení, která umožní adekvátně reagovat na danou situaci v terénu, která nevyžaduje akutní intervenci. Chtějí eliminovat v brzkém horizontu výjezdy k těmto pacientům, kteří potřebují spíše sociální pomoc. Vypracovali několik dokumentů pro různé věkové kategorie, např. pro lidi bez přístřeší, pro mimořádné situace dětí i dospělých. Též mají vypracovaný dokument psychosociální služby pro zaměstnance záchranné služby. Klíčem úspěchu projektu je okamžitá dostupnost kontaktů v terénu pomocí aplikace.
Víme o tom? Hartmanová M.
Aneb takhle se to přeci dělalo vždycky …
Kolegyně přednesla problematiku vybraných výkonů, s kterými se setkáváme v intenzivní péči. Připomněla, že kompetence a zkušenosti jsou dva různé pojmy. Z toho důvodu by měl personál dodržovat postupy u výkonů podle nejlepšího vědomí, svědomí a Evidence Based Practice. Je chráněn pacient, tam my sami. Vytipované výkony rozdělila podle tělních systémů. První byl centrální nervový systém a monitorace intrakraniálního tlaku. U kardiovaskulárního systému připomněla správné pořadí zkumavek u odběru krevního vzorku (hemokultura, sedimentace a koagulace, biochemie a sérologie, biochemie, hematologie, glykémie a laktát). Osvěžila nám specifickou péči při invazivní monitoraci krevního arteriálního tlaku. Zdůraznila rozdíl měření tlaku při různém umístění převodníku. V respiračním systému prezentovala klady a zápory laváže dolních cest dýchacích. U gastrointestinálního traktu se zaměřila na zavádění nazogastrické sondy a s tím spojená úskalí. Poslední systém byl vylučovací a specifika při zavedení permanentního močového katetru. Na konci řekla, že intenzivní péče je dynamicky a rychle se rozvíjející obor, který s sebou nese vysoké nároky, znalosti a dovednosti včetně stresové, fyzické a emoční zátěže.
Biomedicínský inženýr v praxi. Mayer M.
V úvodu přednášející řekl pár slov o sobě. Představil, co je biomedicínské inženýrství, čím se zabývá. Zabrousil okrajově do legislativy. V praxi biomedicínští inženýři jsou součástí multidisciplinárního týmu, zajišťují a provádí opravy, kontroly a instruktáže zdravotnických přístrojů. V současné době kliničtí inženýři fungují v kardiologii, neurochirurgii, anestezii a intenzivní péči, perfuziologii a starají se o klinické a laboratorní přístroje. Dochází ke spojení různých oborů napříč zdravotní péčí. Přednášející vidí potenciál v zavádění nových věcí jako je robotika, telemetrie, umělá inteligence.
V klinické praxi pak v oblasti respirační terapie.
BLOK II.
Poruchy dýchání ve spánku a kardiovaskulární onemocnění. Ludka O.
Autor se ve své přednášce zaměřil na vztah mezi kardiovaskulárními onemocněními a syndromem spánkové apnoe (porucha dýchání ve spánku). V důsledku hypoxémie a retence CO2 dochází k sekundárnímu poškození kardiovaskulárního systému. Vysvětlil souvislost OSA a hypertenze vznikající v důsledku zvýšené aktivity sympatiku u spánkové apnoe. U ischemické choroby srdeční je spánková apnoe taktéž rizikovým faktorem, dochází k poruchám perfúze myokardu, arytmiím v průběhu noci. Léčba pomocí CPAP se ukazuje jako prospěšná zejména u pacientů, u kterých ještě nedošlo k závažnějším komplikacím, studie však tyto výsledky nepotvrdily. Je důležitý individualizovaný přístup k léčbě pacienta vzhledem ke komorbiditám. Klasifikace AHI neboli monitorace počtu zástav dechu však neřeší míru desaturace. Co se týče vztahu spánkové apnoe a arytmie, byla zjištěna vyšší prevalence FISI u pacientů se spánkovou apnoí, zachycen výskyt komorové tachykardie ve spánku a vliv na vznik chronického srdečního selhání. Jako jedna z možností léčby byla zmíněna stimulace nervus phrenicus.
Moderní trendy a postupy v intervenční kardiologii. Burianová H., Stříbrská M.
Autorky nás ve své přednášce seznámily s diagnostickými a terapeutickými postupy v intervenční kardiologii. Mimo jiné se věnovaly selektivní koronarografii, plánované PCI neboli perkutální koronární intervenci. Dále byla zmíněna rotablace neboli rotační aterektomie, kdy dochází k vybroušení aterosklerotických plátů z vnitřního lumene artérie. SHOCK WAVE - IVL intravaskulární lithotrypse pomocí rázové vlny. CTO – je léčba chronického uzávěru koronární tepny, který trvá déle než 3 měsíce, jedná se o dlouhé výkony 4-5 hod. FFR – frakční průtoková rezerva – vyšetření omezení průtoku krve tepnou, kdy porovnáváme průtok krve cévou před a za stenózou. Jako další byly zmíněny: IVUS – intravaskulární UZ a OCT – optická koherentní tomografie. Autorky se také krátce věnovaly tématu mechanické srdeční podpory: IMPELA - mechanická podpora funkce levé komory, ECMO – extrakorporální membránová oxygenace. Na závěr své přednášky se přednášející věnovala také nekoronárním intervencím, jako jsou výkony na chlopních a stěnách síní, např. uzavření perzistentního foramen ovale. Pro lepší orientaci posluchačů v problematice autorky vše doplnily krátkým videem.
Implantace bezelektrodového kardiostimulátoru Micra. Šebková K., Sepši M.
Bezelektrodový pacemaker je alternativa k jednodutinové komorové stimulaci, baterie by měla dle výrobce vydržet 12-16 let, přístroj je kompatibilní s MRI. Autorka se věnovala indikacím a kontraindikacím k zavedení kardiostimulátoru a historii vývoje KS. Leadless stimulace je určena pacientům ohroženým infekcí, pacientům, u kterých není možnost zajištění žilního přístupu, např. po opakované kanylaci nebo trombóze. V závěru své přednášky nás seznámila se statistikami souvisejícími s implantací pacemarkeru Micra na jejich pracovišti, s přípravou pacienta před zavedením kardiostimulátoru, monitorací pomocí telemetrie a péčí o pacienta po zavedení.
Obecné principy volumo a hemosubstituce. Relovská P.
Lékařka KARIM FN Bohunice pojala svoji přednášku netradičně, a hned na začátku přednášky přešla k odpovědím na nejčastější dotazy k hojně probíranému tématu. Upozornila, že všechny i.v. podávané tekutiny jsou léky! A proto je třeba dbát na jejich správnou aplikaci. Pokud není indikace k jejich podání je podání kontraindikováno. Je třeba si uvědomit, čeho chceme dosáhnout podáním přípravku. Transfúzní přípravky je třeba podávat dle protokolů, je třeba zhodnotit kombinaci faktorů, jako jsou laboratorní výsledky, příčina, klinické projevy. V rámci aplikace infúzních přípravků nás seznámila s možnostmi volumoterapie. Vysvětlila pojem bolus tekutin – jeho cílem je zvrátit hemodynamickou nestabilitu podáním 500 -1000ml v krátkém časovém úseku. Je to léčebná metoda, na konci je třeba zhodnotit účinnost aplikace. Dále vysvětlila, co je tekutinová výzva – kdy podáváme standardní množství tekutiny standardní rychlostí. V tomto případě se jedná o diagnostickou metodu prováděnou za monitorace hemodynamických parametrů, kdy zhodnotíme reakci organismu. Autorka nás také seznámila s nežádoucí účinky hyperhydratace, jako je např. koagulopatie, zhoršení hojení ran a s rizikovými onemocněními, u kterých je třeba vyvarovat se přetížení tekutinami.
Disekce aorty. Hlaváček L., Koloušková K.
Autor vystoupil se zajímavou kazuistikou pacienta přivezeného na UP FN Brno. Pacient po operaci chlopně v minulosti byl přivezen s poruchou řeči a pravostrannými projevy neurologického postižení ve 12.00 hod. Proběhlo základní vyšetření pacienta, zajištění PŽK, odběry krve na laboratorní vyšetření a pacient byl převezen na CT, kde radiologický laborant při zaměřování zjistil rozsáhlou disekci aorty. Okamžitě bylo upuštěno od podání kontrastní látky a CT vyšetření rozšířeno o oblast hrudníku. Vzhledem k nemožnosti překladu pacienta na nejbližší pracoviště – CKTCH, byla kontaktována kardiochirurgie FN Olomouc. Pacienta přebírá LZS ve 13:00 hod. Dle dostupných informací je pacient po kardiochirurgickém zákroku stabilizovaný bez známek neurologického postižení. Neurologické příznaky v počátku ataky jsou přisuzovány uvolněným kalcifikacím z oblasti implantované chlopně.
BLOK III.
Dlouhodobé mechanické podpory oběhu. Frantová J.
Přednášející v úvodu sdělila, co znamená dlouhodobá mechanická podpora a indikace k mechanické podpoře. Informovala o VAD – Venticular Assist Device – čerpadla, která jsou schopna u pacientů s pokročilým srdečním selháním částečně nebo úplně nahradit funkci srdce. Rozdělila mechanické podpory na krátkodobé a dlouhodobé. Představila typy srdečních podpor používané na mateřském pracovišti CKTCH. Zaměřila se i na statistické ukazatele (kolik pacientů mají na podpoře, muži versus ženy, přeživší, pacienti po transplantaci). Dále se zabývala specifickou ošetřovatelskou péčí o pacienty se srdeční pumpou. Těmto pacientům je obtížně měřitelný tlak a puls, proto je měřen invazivně. Důležitá je péče o výstup kabelu, ve smyslu dodržování zásad asepse, zaškolení pacienta a rodiny. Selfmonitoring hodnot INR, které pacient zapisuje do telemonitorace spolu s patologií. Výhodou je, že zdravotníci ihned vidí odchylky a mohou ihned reagovat včetně titrace antikoagulancií. Autorka nás seznámila, co mohou pacienti s podporou dělat jako je např. cestování letadlem, sprchování za použití vaku, absolvování CT vyšetření, sportovat a může se u nich provádět KPR dle současných doporučení. Naopak nemohou plavat, koupat se, procházet letištními rámy, provozovat kontaktní sporty, absolvovat MR vyšetření a při KPR se nesmí používat LUCAS. Tato podpora umožní návrat pacientům do každodenního života s minimem omezení. V pohybu nebo činnosti nelimituje ani velikost a externí vybavení. V závěru přednášky byla ukázka videí od pacientů, jak fungují v domácím prostředí.
Krátkodobé mechanické srdeční podpory ve FN Brno. Krejčí P.
Autorka navázala na předchozí přednášku, v které se zaměřila na krátkodobou srdeční podporu umožňující stabilizaci a léčbu pacientů v těžkém kardiálním nebo respiračním selhání. Představila typy přístrojů, která jsou používány ve FN Brno včetně pracoviště Dětské nemocnice. Patří sem intraaortální balonková kontrapulzace, ECMO (extrakorporální membránová oxygenace), Impella CP. Popsala princip ECMO, jaké používají kanyly u dětí a dospělých. Dále se věnovala možným komplikacím, se kterými se setkávají (krvácení, hematom, ischemie dolní končetiny, harlekýnský syndrom, trombóza v ECMO okruhu). Seznámila s pomůckami pro monitoraci prevence ischemie. Další srdeční pumpou je Impella CP, která slouží ke stabilizaci hemodynamiky krevního oběhu pacienta a využívá se při rizikových perkutánních koronárních intervencí a u kardiogenních šokových stavů. Komplikace jsou stejné jako u ECMO. Krátkodobé srdeční podpory lze kombinovat s CVVHD nebo s intraaortální balónkovou kontrapulzací. Péče o takového pacienta v těžkém stavu vyžaduje týmovou spolupráci a role sestry je nezastupitelná.
Cesta k transplantaci. Hájková L., Kresta F.
Přednášející v začátku přednesla kazuistiku pacienta, který byl indikován k transplantaci srdce. Seznámila nás, jak probíhalo zajištění pacienta při příjmu. Příprava k našití by-passu. Při hospitalizaci se přidružili komplikace ve smyslu komorové arytmie. Byla zahájena kontinuální resuscitace, zavedení VA ECMO, IABP, podávání katecholaminové podpory. Pacienta se i přes léčbu antiarytmiky nedařilo zvertovat. Měl opakované fibrilace komor, opakovaně napojován na ECMO. Zhruba po třech týdnech při kontrolním vyšetření srdce zjištěna těžká systolická dysfunkce levé komory, pacient předveden na indikační komisi k transplantaci srdce a zařazen na akutní waiting list. Po měsíci pacient přeložen na CKTCH k transplantaci srdce. Samotná transplantace proběhla úspěšně. Pacient zhruba po měsíci propuštěn do domácího ošetřování. V závěru shrnula specifika ošetřovatelské péče o tyto pacienty.
Základy hemodynamiky - neinvazivní a miniinvazivní metody, Hryzáková V.
Kolegyně v úvodu seznámila s monitorací hemodynamiky a hlavními důvody, proč se využívá v intenzivní medicíně. Představila druhy neinvazivních metod. Miniinvazivní monitorace Vigileo je přístroj pracující na principu snímání a následné analýzy pulsové křivky, zaznamenávané prostřednictvím speciálního senzoru, který je kompatibilní s arteriálními katetry. Základními kontinuálně měřenými parametry jsou CI, CO, SV, SVI a SVV. Vigileo nevyžaduje kalibraci a je snadný k používání. Dalším zařízením je Starling Cheetah, které poskytne během několika minut plný hemodynamický profil. Kalibrace probíhá automaticky s rekalibrací po dvanácti hodinách. Závěrem seznámila posluchače s postupem při aplikaci senzorů.
Základy hemodynamiky – invazivní metody. Huserová M.
Přednášející osvěžila základní invazivní metody hemodynamiky používané v klinické praxi a jejich možnosti monitorování. Podstatou měření je získávání informací o monitorovaném arteriálním tlaku, o centrálním žilním tlaku v arterii pulmonalis a v pravostranných srdečních oddílech a o ukazatelích srdečního výdeje. Představila pomůcky včetně kanyl potřebné k monitoraci. Na pracovišti používají přístroje k invazivní monitoraci EV 1000. Tento přístroj musí být po 6h kalibrován nebo pokud dojde u pacienta k oběhové nestabilitě nebo při nadměrném bolusu tekutin. Představila také invazivní způsob měření za použití Swan – Ganzova katetru. Při této metodě se speciální kanyla, tzv. deziletka, zavádí do plicnice. Autorka popsala indikace, postup při zavádění kanyly a jaké mohou nastat komplikace. Upozornila, že tlak v zaklínění měří pouze lékař intermitentně a ne kontinuálně. Tato metoda se využívá okrajově.
BLOK IV.
Rozpoznejme kriticky nemocného pacienta aneb Early warning systém na naší straně. Pospíšil M.
Early warning score – trigrovací systém, track and trigger schéma – systém určený ke včasnému rozpoznání zhoršení zdravotního stavu pacienta, které by mohlo vést až ke KPR. Využívání EWS bylo doporučeno ve Věstníku MZ ČR v roce 2019 a to buď v papírové či elektronické formě. Autor si své sdělení připravil formou interaktivní přednášky, kde se pomocí aplikace Slido.com mohli zapojit všichni přítomní posluchači. Vysvětlil, že resuscitační týmy nejsou určeny pouze k provádění KPR, ale primárně k předcházení, asistenci u kritických stavů. Systém EWS pomáhá objektivizovat naše dojmy, pocity a intuici a pomáhá v rozhodování, zejména méně zkušeným zdravotníkům. Na modelovém příkladu si posluchači mohli vyzkoušet výpočet EWS, dle výsledného skóre sestra postupuje dále – např. zvýší frekvenci monitorace pacienta nebo přivolá lékaře. Využívání systému vede ke snížení počtu závažných nežádoucích událostí, zavádí systematický přístup k pacientům, rozšiřuje odborné kompetence NLZP. Existují různé typy EWS. Bohužel v současnosti se tento systém nevyučuje, ale některá zdravotnická zařízení již přistoupila k jeho postupnému zavádění do praxe.
Intoxikace v dětském věku. Foralová Z.
Kolegyně z KDAR si připravila přednášku na stále aktuální téma, intoxikace v dětském věku, zdůraznila kritická věková období, ve kterých dochází k intoxikacím častěji. Jsou to děti do 5let, kdy dochází k náhodné expozici a dále adolescenti, u kterých se nejčastěji jedná o nevydařené experimenty s návykovými látkami či suicidální pokusy. Autorka nás seznámila s klinickými příznaky svědčícími pro možnou intoxikaci. Jedná se především o poruchy vědomí a další neurologické příznaky, změny ve velikosti zornic, laboratorní výsledky. Dále zdůraznila nejrizikovější lékové skupiny a na závěr přednesla 4 krátké kazuistiky dětských pacientů s intoxikací. V první se jednalo pacientku, která v suicidálním úmyslu požila cca 150 tablet více než 7 druhů medikamentů. Druhá kazuistika se týkala intoxikace Paracetamolem, třetí kazuistika pojednávala o pacientce opakovaně přivezené intoxikované alkoholem. V poslední kazuistice jsme vyslechli příběh tříletého chlapce, který údajně požil Fridex (etylenglykol), kterému rodiče jako první pomoc podali ještě doma alkohol, požití Fridexu se nakonec nepotvrdilo a chlapeček zůstal v nemocnici pod dohledem zdravotníků do odeznění příznaků po požití alkoholu.
Žilní vstupy: co je nového? Douglas M.
Kolegyně z FN Olomouc se zaměřila na problematiku zajištění žilního přístupu u pacientů. Podělila se s námi o zkušenosti jejich týmu ve FN Olomouc. Zdůraznila důležitost standardizace péče o žilní vstupy dle EBP. Definovala, který žilní katetr považujeme za periferní, je to jakýkoliv zavedený mimo kavoatriální junkci, tedy i Midline. Zaměřila se na indikace, pravidla aplikace léčiv a parenterální výživy jak do periferního, tak do centrálního žilního katetru. Seznámila nás s metodikou výběru správného místa pro zavedení PŽK, jaké jsou doporučované dezinfekční prostředky, výhodami používání převazových balíčků, dezinfekčních kloboučků, standardem by měly být spojovací hadičky s tlačkou, která zabraňuje návratu krve do hadičky. V neposlední řadě upozornila na vhodnost využívání bezstehové fixace a tkáňového lepidla u centrálních žilních katetrů.
Zajištění a péče o cévní vstupy u dětí. Antalová N.
Přednášející se zaměřila na specifika zajištění žilního vstupu u dětí. Děti mají jiné anatomické poměry než dospělý, složitá je někdy spolupráce s dítětem a jeho rodičem. Důležitá je správná volba místa vpichu, komunikace s dítětem i rodičem, odvedení pozornosti, hra. Důraz kladla na monitorace objemů léčiv aplikovaných malým dětem. Standardem je použití topická anestezie před venepunkcí – EMLA. Indikace zavedení žilního katétru u dětí jsou aplikace léků a tekutin, sekundárně parenterální výživy, odběry krve na laboratorní vyšetření. U dětí v kritickém stavu se řídíme pravidlem maximálně 3 pokusy a pak volíme jinou alternativu. Kanylujeme všechny viditelné žíly včetně těch na hlavičce u malých dětí, s výhodou je využití sekundární fixace pomocí dlahy. Velkou pomocí jsou metody usnadňující vizualizaci povrchových cév. Například UZ navigovaná venepunkce urychlí kanylaci, zvýší úspěšnost, minimalizuje komplikace. Autorka se také krátce zastavila u intraoseálního přístupu. Na závěr sdělení se věnovala volbě sterilního krytí u žilních vstupů, výhodám bezstehové fixace a nutnosti využívat v praxi objektivizující škály hodnocení vstupů.
ZÁVĚR
V závěru konference Jana Flajšingrová vyhlásila vítěze posterové sekce, kterým stal poster„Role zdravotního klauna v managementu bolesti v intenzivní péči“, autorek Pavly Bukvové a Edity Pešákové. Dále poděkovala všem účastníkům, spoluorganizátorům a přednášejícím a všechny pozvala na další ročník a také na tradiční postkonferenční večírek.
Workshopy
Zeptejte se expertů: Panelová diskuze o aplikaci léčiv, infuzní lince a inkompatibilitách v intenzivní péči.
Úvodní první otázka: Co pro Vás znamená pojem „linka“ a s jakými problémy se nejčastěji potýkáte? hned rozvířila bohatou diskuzi. Prakticky okamžitě jsme se dostali k problematice inkompatibilit a empirickým seznamům rizikových léků, které si sestry vzájemně předávají (pochopitelně byl zmíněn furosemid a hydrokortison). Postupně jsme se dostali k otázce standardizace řazení léků do infuzní linky jako jedné z cest prevence inkompatibilit a zároveň jištění bezpečnosti infuzní terapie. Diskutovali jsme také limity takového standardu - omezená přenositelnost mezi pracovišti, časová náročnost vypracovávání, proměnné spektrum léků, dostupnost literárních zdrojů,… Dalšími diskutovanými tématy byly jednotlivé komponenty infuzní linky, péče o infuzní linku a způsoby její dezinfekce. Skvělé bylo, že diskuze neprobíhala pouze mezi panelisty, ale i účastníci workshopu se aktivně zapojovali, ať už kladením dotazů, či sdílením jejich dobré praxe.
Zastavení s mindfulness
Workshop byl rozdělen na teoretickou a praktickou část. Teoretická část přiblížila historii a současnost mindfulness, seznámila účastníky s technikami mindfulness – formálními a neformálními mentálními cvičeními. Byly též zmíněny vědecky podložené benefity praktikování mindfulness podpořené osobní zkušeností lektorky. V praktické části si účastníci vyzkoušeli dvě krátké meditace zaměřené na bytí v přítomnosti pomocí pozorování zvuků, dechu, pocitů a myšlenek. V závěru byl dán prostor pro sdílení prožitků nebo kladení dotazů.
Základy hemodynamiky
Na úvodní krátkou prezentaci, ve které byla objasněna teoretická východiska hemodynamického monitoringu a princip monitorace prostřednictvím jednotlivých přístrojů, navazovala praktická část. Zde měli účastníci možnost se seznámit s jednotlivými přístroji, vyzkoušet si napojení a obsluhu,
Škola dialýzy pro začátečníky
Na úvod byly účastníkům objasněny indikace pro provádění CRRT, fyzikálně-chemické principy a odlišnosti jednotlivých metod. Dále principy antikoagulace a možných přístupů k zajištění potřebného cévního vstupu. V praktické části si účastníci vyzkoušeli setování přístroje a základní obsluhu přístroje.
Škola dialýzy pro pokročilé
Na úvod byly účastníkům objasněny indikace pro provádění CRRT se systémem ECCO2R a fyzikální principy. Dále rektor vysvětlil odlišnosti této metody od konvenčních metod CRRT. V praktické části si účastníci vyzkoušeli setování přístroje a základní obsluhu přístroje.
Základní dovednosti nezbytné k poskytování KPR dítěte.
Mgr. Říhová v úvodu workshopu objasnila odlišnosti dětského věku důležité pro BLS a vysvětlila, jak přistupujeme ke kriticky nemocnému dítěti standardizovaným postupem BBB, SSS, jak dítě vyšetříme způsobem ABC a jaký algoritmus použijeme při zástavě oběhu. Zdůraznila, že včasné rozpoznání kriticky nemocného dítěte a včasná intervence předchází srdeční zástavě. Poté si účastníci pod vedením zkušených sester KDAR nacvičili kvalitní provedení jednotlivých dovedností jako je zprůchodnění DC, zajištění dýchání pomocí dýchacího vaku, komprese hrudníku, to vše u kojenců a juniorů. Nacvičovala se také souhra v týmu. Na jednotlivých stanovištích se bohatě diskutovaly otázky a zkušenosti s dětskými pacienty.
Novinky v ošetřování cévních vstupů
Po úvodním krátkém představení a shrnutí novinek v péči o invazivní vstupy se účastníci přesunuli k jednotlivým stanovištím, kde probíhalo praktické seznámení s možností vyzkoušet si dostupné doporučené pomůcky, krycí materiály, komponenty žilní linky, to vše pod vedením zkušených lektorů. První stanoviště bylo zaměřeno na problematiku PICC, druhé stanoviště na problematiku PŽK, třetí stanoviště se věnovalo komplexní péči o cévní vstupy.
Ošetřovatelská péče o epidurální katétr
V úvodu byla krátce zmíněna anatomie epidurálního prostoru, technika zavádění katétru, možné komplikace a způsoby péče o epidurální katétr V praktické části si účastníci na modelech vyzkoušeli techniku punkce epidurálního prostoru a samotné zavedení katétru.
Postery:
I.Martenková: Prvotní záchyt spánkové apnoe na JIP/ARO. Brno.
P.Kůřil, A. Menšíková, M.Svobodová, A. Hokynková, J.Toufarová, O.Ludka, A.Pokorná: Benefity NPWT u multimorbidních pacientů v interních oborech. Brno.
P.Bukvová, E.Pešáková: Role zdravotního klauna v managementu bolesti v intenzivní péči. Brno.
M. Swiatkowská: IntelliCuff v klinické praxi. Ostrava.
R. Zoubková, R. Vavrečková, K. Křenková, A. Václavíková, A. Rusková, M. Káňová: Deník péče o pacienta na JIP na KARIM FNO. Ostrava.
NLZP sekci XV. Konference AKUTNĚ.CZ pro vás připravili: Adam Stříbrský, Adéla Knápková, Adriana Hořáková, Aneta Podborská, Anna Forroová, Barbora Žáčková, Barbora Medíková, Bernadeta Nečesalová, Dominika Suchá, Elen Martinaková, Eva Švejnohová, Jan Kareš, Jana Svačinová, Karolína Jurková, Karolína Teimerová, Kateřina Milerská, Kateřina Svobodová,, Kateřina Buchtová, Lucie Bolečková, Mária Šotková, Michaela Cahová, Nikol
Ješinová, Nikol Šebestová, Nikol Novotná, Patrik Rusek, Polina Shovkova, Simona Kouřilová, Simona Vydržalová, Šárka Kostruhová, Šárka Hudcová, Šimon Németh, Tereza Kadlecová, Tomáš Sobotík, Veronika Patloková, Vojtěch Kadlčík.
