On-line reportáž z XV. Konference AKUTNĚ.CZ

Dost již slov na úvod, čeká nás den plný přednáškek, workshopů, milých setkání a vše vyvrcholí ve večerních hodinách v nově zrekonstruovaném brněnském klubu Enter, kde proběhne společenských večer plný hvězd. 

Moc bychom chtěli poděkovat štědrým sponzorům, bez jejichž přispění by se konference nemohla uskutečnit. 

Unikátní videozáznam z konferene nalezente zde. 

Hlavní lékařská sekce

Slavnostní zahájení

XV. konferenci AKUTNĚ.CZ zahájil v sobotním ránu děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity dr. Martin Repko spolu se zakladatelem portálu AKUTNĚ.CZ dr. Štouračem a dalšími váženými hosty, včetně dr. Gála (Brno), dr. Klincové (Brno), dr. Beneše (Plzeň), dr. Mrozka (Olomouc), dr. Schwarze, dr. Máca (Ostrava), dr. Kuly (Ostrava) a patrona NF AKUTNĚ.CZ Pavla Tomeše. 
Pan děkan vyzdvihl přínos portálu AKUTNĚ.CZ nejen ve vzdělávání lékařů, ale také pro studenty, kteří získávají jasnou představu, co očekávat v profesním životě. Dále byl  dr. Mrozkem zdůrazněn posun AKUTNĚ.cz během 15 let. Následovalo předání ceny Jiřího Macha za nejlepší publikaci autora do 35 let za rok 2022 dr. Klincové, dr. Prokopové a dr. Hudcovi. Osobností AKUTNĚ.cz se stal dr. Štoudek (Brno). 
Na závěr byly pokřtěny tři knihy vzniklé ve spolupráci s týmem AKUTNĚ.CZ: Akutní stavy v prvním kontaktu, AKUTNĚ Pod pokličkou, a také kniha s názvem 13!. Hosté svými projevy vyjádřili podporu celému portálu a zahájili tak slavnostně další setkání příznivců akutní medicíny.

Stálice konferencí AKUTNĚ.CZ I. 

Na úvodní blok navázal dr. Máca (Ostrava), který posluchačům představil český antarktický výzkum probíhající na ostrově Jamese Rosse v jedné z největších stanic na Antarktidě, která patří Masarykově univerzitě - Mendelově polární stanici. Dr. Máca svojí prezentací přiblížil, jak výzkum probíhal včetně transportu, omezených možností lékařské péče, a také působivé flory i fauny. Dr. Klučka (Brno) se následně s obecenstvem podělil o TOP publikace z Monitoringu článků. Nejvíce zájmu bylo věnováno odpovědím na dezinformace vzniklé v souvislosti s Covid pandemií a vakcinací. Zdůraznil důležitost EMB a kritického myšlení lékaře. Následně byly shrnuty výsledky vědeckých publikací z oblasti intenzivní péče včetně nových doporučení pro řešení akutních stavů. V rámci závěrečného bloku dr. Kula (Ostrava) představil autofagii u kriticky nemocných pacientů, především tedy v souvislosti se sepsí.

,,Terapeutické interakce bývají dobře myšlené, ale špatně načasované."

Pacientovi by dle dr. Kuly měl být poskytnut dostatek času, aby jeho tělo po zánětu ,,uklidilo" housekeeping mechanismem - autofagií. Pacienta po insultu (včetně autofagie) lze sledovat pomocí běžně měřeného parametru - CRP. Dr. Kula se věnoval otázce, zda je zvýšené CRP skutečně markerem zánětu. První sekce byla zakončena pozváním na 26. ročník lednového festivalu intenzivní medicíny Colours of Sepsis.

AKUTNĚ.CZ spojuje

Blok s názvem AKUTNĚ.CZ spojuje zahájil dr. Beneš (Plzeň) se svou přednáškou 30 let sametu, 15 let AKUTNĚ.CZ a v něčem stále na začátku. Zaměřil se na rozvoj medicíny za posledních 30 let, zejména na proměnu eminence-based medicine v evidence-based medicine. Vyzdvihl také význam celoživotního vzdělávání. Dr. Truhlář (Hradec Králové) pokračoval se svým tématem Existuje ideální přednemocniční anestezie u závažného úrazu? Jako příklad uvedl kazuistiku nehody princezny Diany. Publikum poté hlasovalo o managementu přednemocniční péče a zmínil principy best practice advice jako prostředek pro volbu nejlepšího osvědčeného postupu. Na otázku, zda pacienta v přednemocniční péči intubovat či neintubovat, odpověděl daty ukazujícími, že lepší prognózu mají pacienti intubovaní až v nemocnici. Poté uvedl 5 indikací, kdy je naopak žádoucí pacienta včasně intubovat, avšak vždy pouze zkušeným personálem. Závěrem shrnul, že nejbezpečnější anestezií je ta, která nikdy nenastane. Blok zakončil dr. Stern (Praha) úvahou o tom, zda by se ARO mělo cvičit v KPR. Dle jeho názoru je to určitě nutné. Na počátku nás seznámil se situací ve FNKV, kde se vyskytuje asi 70 KPR za rok. Zmínil existenci povinného simulačního kurzu KAR pro všechny lékaře i NLZP. Uvedl nejčastější chyby při simulacích, například nedodržení algoritmických postupů, chyby v hloubce a frekvenci kompresí a nedodržení zásad správné defibrilace. Zabýval se také velkou psychologickou zátěží simulací pro personál, který je na vyšších pozicích a je v praxi delší dobu oproti mladším kolegům. Nakonec probral kazuistiku mladého muže, na které demonstroval nutnost znalosti a dodržování doporučených postupů a následné poučení personálu z této události.

Vycházející hvězdy

Odpolední část hlavního programu zahájil dr. Durila (Praha) s tématem Hemostáza trochu jinak. Úvodem zdůraznil úlohu trombocytů při in vivo koagulaci, kterou klasický model hemostázy nezohledňuje. Poté se věnoval diagnostice pomocí ROTEM a PFA 200, zmínil jejich výhody, nevýhody a především využití v akutních stavech. Dále předložil studie, které poukázaly na to, že u septických pacientů nepodání plazmy v případě normálního nálezu na ROTEM, ale zvýšených hodnot aPTT a PT, nevedlo k zvýšenému výskytu krvácivých komplikací. V diskuzi byl dr. Durila tázán, zda v rámci předoperačních vyšetření doporučuje provádět ROTEM - uvedl, že kromě rizikových skupin pacientů jej zatím nejspíše nemá smysl provádět plošně. Navázal dr. Dvořák (Hradec Králové) s přednáškou Urgentní medicína a sociální sítě. Na začátku publiku předložil příklady prezentace složek IZS, nemocnic i zdravotníků a zdůraznil, že správný přístup k tvorbě obsahu může přispět k pozitivnímu veřejnému vnímání. Jako hlavní výhody aktivity institucí na sítích zmínil kontrolu nad komunikací, edukaci nebo povědomí o pracovních příležitostech; rizika mohou představovat neprofesionalita prezentace a menší ochrana soukromí. Z hlediska veřejných profilů zdravotníků zdůraznil problematiku odpovědnosti a přístupu sledujících, kteří se mohou ptát na konkrétní dotazy ohledně svého zdravotního stavu. Pozitivní přínos sociálních sítí ale ukázal na příkladech lidí, kteří se díky jejich obsahu rozhodli pro práci ve zdravotnictví, či byli schopni poskytnout první pomoc. Jako poslední se v tomto bloku představil dr. Bakalář (Praha) s tématem Nové možnosti prevence a léčby polyneuromyopatie. Úvodem zmínil, že přes pokrok intenzivní péče a možnosti podpory orgánových systémů je rehabilitaci kladen nedostatečný význam. Nedostatečná aktivita na synapsích vede k snížené tvorbě BDNF, což vede k celkové degradaci neuronové sítě. Z farmak, které mají z hlediska BDNF největší dopad, uvedl dr. Bakalář benzodiazepiny a propofol, které zvyšují inhibiční aktivitu receptorů GABA. Ze svého pracoviště prezentoval zkušenost se sedací isofluranem, která se jeví v tomto ohledu méně škodlivá. V rámci fyzikální rehabilitace zmínil přínos vertikalizovaného lůžka či koncept iluzorních pohybů, využívající stimulaci šlachových úponů pomocí vibrací, a tím zachování propriocepce.

Stálice konferencí AKUTNĚ.CZ II.

Poslední blok začal  přednáškou dr Stibora (Baden bei Wien, Rakousko) s názvem Patient Data Management System (PDMS) a  jeho význam a nezbytnost na současné ICU. Pan doktror nejprve zdůraznil důležitost PDMS a pokračoval krátkou exkurzí do historie PDMS, kdy vysvětlil problémy a nedostatky starého papírového systému. Dále zdůraznil, jak by správný PDMS měl fungovat v praxi a představil jeho možné benefity, například automatickou kolekci všech digitálních dat. Prezentoval konkrétní příklady, jak vypadá orgán-specifická PDMS. Poukázal na možnosti zabezpečení systému, třeba pomocí otisku prstu snímaného na počítačové myši. Nakonec pan doktor vysvětlil, jak je používán PDMS konkrétně na jeho pracovišti, a na jaké překážky při implementaci tohoto systému narazil. Dále pokračoval dr. Nalos. (Ústí nad Labem) a uvedl téma Důsledky embryonálního vývoje na přístupy v regionální anestezii. Nejprve zdůraznil nejvýznamnější události embryonálního vývoje pro toto téma: alární linie, díky kterým vysvětlil principy kožní somatické inervace různých oblastí těla a poukázal na specifika v podání regionální anestezie. Dále představil migraci neuromuskulárního aparátu a vývoj fasciálních kompartmentů. Poukázal na různé mýty, které panují v regionální anestezii, například o blokádě nervus phrenicus nebo o blokádě erector spinae. Dál zmínil vznik paraneuria a vysvětlil, proč je cílovým místem pro aplikaci lokálních anestetik. Uvedl příklady šíření tekutiny v oblasti lumbálního a brachiálního plexu. V závěru se zabýval akutní viscerální bolestí a jejími specifiky oproti somatické. Blok zakončil dr. Ševčík (Ostrava) s prezentací na téma Obžerství, Sedmý hřích nebo do očí bijící epidemie? Vysvětlil relevanci obezity pro anesteziologickou a intenzivní péči. Uvedl data ohledně nárůstu obezity a diabetu mellitu u dospělých v ČR. Svou přednášku doplnil snímky obézních pacientů a vysvětlením konkrétních výzev, které péče o tyto pacienty přináší. Pokračoval rozdělením stupňů obezity dle BMI. Prezentoval možné příčiny obezity například nedostatek spánku, vliv rodiny, snadný přístup k jídlu, méně pohybu.. Pokračoval výčtem důsledků obezity na celkový zdravotní stav pacienta a představil pojem potravinová revoluce. Svoji přednášku uzavřel vlivem našeho jídelníčku na planetu Zemi a navrhl  možné kroky vedoucí k prevenci obezity. Vyzdvihl data, která ukazují nárůst obezity v příštích dekádách, a její finanční důsledky.

Paralelní program lékařské sekce

Pediatrická anestezie a intenzivní péče 

Plně obsazený přednáškový sál přivítal tradičně dr. Štourač, který nadšeně okomentoval velký zájem a označil paralelní sekce za koření Konference AKUTNĚ.CZ. Následně představil jednotlivé přednášející a předal slovo dr. Vymazalovi (Praha), který blok zahájil přednáškou Kardioanestezie u dětí. Dle jeho slov lze u každého pacienta s vrozenou srdeční vadou (VSV) použít jakoukoliv anestezii za předpokladu, že lékař rozumí patofyziologii VSV a farmakologii anestezie.

Základní schopností anesteziologa u VSV je schopnost ovlivnit průtok krve.

Toho lze dosáhnout například použitím vasokonstriktorů či vasodilatátorů. Cílem je zasáhnout proti pravolevým či levopravým zkratům a podpořit normalizaci průtoku systémovou a plicní cirkulací ještě před započetím chirurgického výkonu. Následně si slovo převzal Dr. Rozsíval (Ústí nad Orlicí), který představil téma paliativní péče v prostředí dětské JIP. Jeho cílem bylo předat myšlenku, že paliativní tým nemusí být zapojen pouze na konci péče, ale vážně nemocné děti léčbou provází. Jako nedílnou součást komplexního managementu uvedl podporu rodiny, která stojí na kvalitní komunikaci (nejen) s personálem, očekávání od léčby a přípravě na konec života. Jako třetí hovořil dr. Divák (Ostrava) o popáleninách u dětí, které považuje za nejtěžší úrazy v dětské traumatologii. Tyto stavy bývají výrazně bolestivé a léčba je časově i finančně náročná s výrazným psychologickým dopadem na dítě i rodinu. V rámci léčby je třeba pečlivě zvážit množství podávaných tekutin, zdůrazněna byla tendence dětí hypervolemizovat, což však průkazně vede ke zhoršení jejich prognózy. Je třeba pečlivě měřit a zaznamenávat do bilance každý mililitr včetně aplikovaných léků. Dr. Dominik z Brna ukončil blok přednáškou o časné diagnostice sepse u dětí, kde představil data získaná z KDAR FN Brno. Správná a rychle stanovená diagnóza je podmínkou optimální a včasné léčby. Zdůraznil, že pro včasnou diagnózu existují vhodné biomarkery a přednášku zakončil významem krevního obrazu včetně diferenciálního.

Život zachraňující úkony – JAK NA TO?

Dr. Horejsek (Praha) zahájil blok přednášek algoritmem DAM. Poté, co definoval obtížnou intubaci, věnoval několik slov její predikci, skórování, nutnosti preoxygenace a jejích variantách. Dále probral doporučení ze strany Difficult Airways Society a vortex. Dr. Werner (Hradec Králové) věnoval svou prezentaci supraglotickým pomůckám, jejich historii, vývoji a klasifikaci. Mimo jiné vyzdvihl jejich zásadní roli v algoritmu DAM stejně jako indikace v oblasti elektivních výkonů. Své publikum seznámil na závěr s užitečnými tipy ohledně techniky i výběru pomůcek. Dr. Brožek (Praha) započal svůj úsek kazuistikou, poté se věnoval definici obtížné ventilace a krátce se zmínil o incidenci komplikací anestezie spojených se zajištěním dýchacích cest. Objasnil, proč provádět intubaci při vědomí a uvedl příklady pacientů, kteří z ní mohou profitovat. Blíže se věnoval základním doporučením pro fibrooptickou intubaci, nutnosti přípravy alternativních postupů a managementu komplikací. Následovala přednáška na téma infraglotické zajištění dýchacích cest v podání dr. Otáhala (Praha).

Hned zpočátku nám byla zdůrazněna nutnost informovat své okolí o nastalé akutní situaci.

Dozvěděli jsme se o možnostech koniopunkčních setů. Na závěr byl detailně rozebrán postup BACT a možné technické chyby. Ani fanoušci pediatrické populace nebyli ochuzeni - dr. Klabusayová (Brno) přednesla anatomická, fyziologická a jiná specifika anestezie v dětském věku a management dýchacích cest u dětí. Kromě výčtu přínosů využití laryngeální masky v pediatrické anestezii jsme získali i srovnání intubačních rourek s manžetou či bez ní a jejich indikace. Blok přednášek zakončila dr. Kubalová (Zlín) s cennými informacemi o intraoseálním vstupu. Vyvrátila mýty o obtížnosti hledání místa k jeho zavedení, uvedla možnosti technického vybavení na trhu a v neposlední řadě popsala techniku jeho inzerce.

Vzdělávání

Blok vzdělávání zahájila dr. Skříšovská (Brno, SESAM) tématem Medicínské chyby - jak na ně, co s nimi. Z medicínských chyb se věnovala hlavně lidským faktorům. Podotkla, že přístup k chybám by neměl spočívat pouze ve vnímání chyb jako nepřijatelného jevu, ale spíše v přijetí skutečnosti, že chyby se stávají, a v hledání způsobů, jak se s nimi lépe vypořádat a poučit se z nich. Vysvětlila, že chyby jsou nejčastěji spojeny s tzv. skill-based problémy, kdy máme dobrý plán, ale špatně ho provedeme. Tento typ chyb bývá spojen s tzv. slips, mezi které patří únava, nedostatek spánku a tlakem na výkon. Abychom si s nimi tedy poradili, musíme dbát na dobré prostředí a uvědomit si, že obrat pacientů není náš cíl. Paní doktorka dále představila myšlenku tzv. cockpit rules a zdůraznila důležitou roli simulační medicíny v prevenci chyb. Simulace poskytuje bezpečné prostředí a umožňuje praktické zkušenosti, které si účastník lépe pamatuje do praxe. Na závěr nás také pozvala do SIMU, kde je možnost vyzkoušet si a zažít všechny lékařské postupy na vlastní kůži. Následně dr. Djakow (Hořovice, Brno, ERC) představila téma rozvoje lektorů, tzv. Faculty Development. Vysvětlila, že se tento program zaměřuje na rozvoj těch, kteří se podílejí na vzdělávání a zdůraznila důležitost kvalitních lektorů, protože i s dobře vybaveným simulačním centrem bez adekvátních lektorů klesá úroveň vzdělávání. Závěrem shrnula a představila charakteristiky programů vzdělávání lektorů včetně programu Student as a teacher, který již funguje u na lékařské fakultě v Brně. Jako třetí navázal Dr. Peřan (Praha) přednáškou Feedback či debriefing a jiná úskalí vzdělávání. V průběhu přednášky si posluchači ujasnili termíny jako jsou debriefing, feedback, feedup a feedforward. Dále došlo ke shrnutí možné formální i neformální podoby debriefingu. Bylo uvedeno, že v rámci kurzů evropské resuscitační rady je používána metodu vzdělávacího rozhovoru, při jejímž vysvětlování zazněla i vtipná historka s finským publikem, která podtrhla důležitost jeho přizpůsobení účastníkům. Na závěr dr. Sýkora (Karlovy Vary) prezentoval netechnické dovednosti v přednemocniční péči. Upozornil na to, že lidské faktory, jako jsou emoce, stres a nedostatek času, mohou být limitujícím činitelem zdravotnického systému. V další části přednášky rozebral studie a články, které posuzují dopad těchto netechnických dovedností na zdraví pacienta a zdůraznil složitost hodnocení těchto dovedností.

Porodnická anestezie a intenzivní péče

Po rychlém přivítání poděkoval dr. Štourač (Brno) všem posluchačům za hojnou účast. Zároveň představil výsledky studie OBAAMA, které byly dále prezentovány. Následně předal pomyslnou štafetu dr. Bláhovi (Praha), který ve zkratce představil dr. Noskovou (Praha). Její přednáška na téma porodnické analgezie se kromě krátkého vhledu do historie porodnické analgezie zaměřila na epidurální analgezii. Jako hlavní problém v této oblasti byla uvedena trombocytopenie, spojována mimo jiné s HELLP syndromem a preeklampsií. Na dalších slidech paní doktorka s posluchačům posdílela různé tipy a triky, jak dosáhnout úspěšné epidurální anestezie. Zajímavou částí přednášky bylo vyvrácení mýtů z oblasti porodnické analgezie. Jedním z nich je například nutnost incize namísto punkce, má-li pacientka na zádech tetování. Závěrem se přednášející zmínila o výsledcích OBAAMA-COV. S další přednáškou navázal dr. Bláha (Praha) - jednalo se o téma anestezie u císařského řezu (SC). Po nadefinování pojmu a uvedení hlavních indikací přešel k představení možností, jak optimalizovat celkovou anestezii u SC. Další část přednášky se věnovala spinální anestezii. Jako jedna z nejdůležitějších věcí byla zmíněna správná poloha pacientky a vyhmatání vhodného bodu pro vpich. Na závěr byly představeny možné komplikace a způsoby jejich řešení u obézní pacientky. Jako další svou přednášku představila dr. Mannová (Havlíčkův Brod), která nejdříve odprezentovala výsledky OBAAMA studie, týkající se pooperační analgezie po SC. Z těchto dat kterých vyplývá, že optimální variantou pooperační analgezie je multimodální analgezie (např. neuraxiální analgezie, TAP block a regionální infiltrační anestezie). Každou z možností paní doktorka blíže rozvedla a zmínila jejich výhody a nevýhody. Závěrem k tomuto tématu bylo probráno téma doplnění analgezie nesteroidními antiflogistiky nebo paracetamolem. Navázala dr. Seidlová (Brno) s tématem porodnické urgence. Ve své přednášce se věnovala mnoha stavům, které mohou vést k ohrožení života plodu nebo matky (zmíněno bylo například poporodní krvácení nebo prolaps pupečníku). Přednáška byla ukončena slovy paní doktorky, že nejdůležitější je dané stavy rozpoznat a úspěšně je vyřešit. Po této poslední přednášce následovala závěrečná diskuse.

Sekce mladých anesteziologů a intenzivistů

Úvod a zahájení

Program Sekce mladých anesteziologů a intenzivistů zahájila Dr. Klincová (Brno). Všechny přivítala, představila SMAI a zmínila její vznik a myšlenku. Dále poděkovala a předala slovo Dr. Štouračovi, který zdůraznil nutnost porozumění mezi generacemi lékařů pro úspěšnou spolupráci a vývoj oboru. Slova se poté ujala dr. Straková (Ostrava) a všechny pozvala do Ostravy na další akci SMAI. Po krátké rekapitulaci předchozích ročníků konference pak dr. Klincová uvedla samotný první přednáškový blok a představila předsedající.

Blok I.

Prvním přednášejícím tohoto bloku byl dr. Bláha (Praha) s přednáškou pojmenovanou Předoperační optimalizace. Zmínil častou nedostatečnost předoperační přípravy a nedostatek času, který lékaři tráví s pacientem před samotnou anestezií. Jako velmi důležitý faktor vidí operační stres a potřebu intenzivní fyzické přípravy před výkonem pro zlepšení výsledků pacienta. Pan doktor vznesl několik důležitých otázek týkajících se této problematiky, zejména pak spolupráce s operatérem a dodržování pravidel ERAS, která často nejsou plně dodržována. Jako velký nedostatek zmínil absenci komunikace celého operačního týmu před, během i po operaci. V závěru se také věnoval problematice spolupráce s pacientem samotným s ohledem na úctu k jeho integritě a jeho přáním. Další přednášku s názvem Strach a úzkost z operace přednesla dr. Ťoukálková (Brno).

Zdůraznila, jak velkým zásahem do integrity pacienta je chirurgický zákrok a jak velký stres a strach na pacienta v souvislosti s výkonem dopadá.

Věnovala se také různým faktorům ovlivňujícím míru strachu a úzkosti, jako například věk, pohlaví a předchozí zkušenost. Obavy z anestezie samotné pak rozebírala z pohledu dospělého pacienta i dítěte. Uvedla také možnosti vytipování pacientů s potřebou vyšší informovanosti, jako jsou například různé skórovací systémy a dotazníky a zdůraznila důležitost rozhovoru s pacientem samotným. Závěrem se věnovala potřebě komunikace s dětským pacientem a jeho specifikům. Dále předsedající dr. Pycz (Brno) představila dr. Macha (Nové Město na Moravě), který se následně ujal tématu Rychlé zotavení po operaci. V úvodu stanovil body, které charakterizují zotavení, a věnoval se dále faktorům předcházejícím samotnému výkonu, které mají vliv na rychlost zotavení. Jako jednu ze sledovaných komponent anestezie zmínil hypnotický efekt a možnosti monitorace tohoto efektu během anestezie. Jako další komponentu důležitou pro celkový dojem z operace uvedl amnezii a situace, kdy může tato složka být ovlivněna. Věnoval se také analgezii, konkrétně výhodám a nevýhodám regionálních technik. Na závěr pak připomněl postupy pro situace, kdy se pacient nebudí. Posledním řečníkem byl dr. Horáček (Praha). Téma jeho přednášky bylo Neurokognitivní deficit po anestezii. V úvodu se věnoval historii anestetik a rizikům, která se začala průběžně objevovat. Dále rozvedl diskuzi na téma, zda za rozvoj kognitivního deficitu může anestezie nebo operace samotná, a jmenoval studie věnující se této problematice. Krátce zopakoval fyziologii vzniku pooperačního deliria a faktory jej ovlivňující. Na tuto část přednášky plynule navázal diagnostikou deliria a možnostmi, jak předejít tomuto stavu po velkých výkonech. Na závěr dr. Horáček zdůraznil potřebu šetrné anestezie a perioperačního managementu s důrazem na monitoraci hloubky anestezie, především pak BIS a NIRS.

Blok II.

Druhý z bloků SMAI zahájil dr. Máca (Ostrava). Zaměřil se na novinky v oblasti ventilátorové pneumonie na ICU. Z hlediska diagnostiky zmínil potenciál analýzy vydechovaného vzduchu jako negativně prediktivního faktoru. Na závěr zmínil strategii prevence z roku 2022, kde je kladen důraz zejména na vyvarování se intubace nebo reintubace, minimalizaci sedace nebo také čištění zubů. Navázal dr. Čundrle (Brno) s přednáškou Delirium a poruchy spánku na ICU. Na úvod definoval samotný pojem delirium, vysvětlil jeho dělení a souvislost se spánkovou deprivací. Pro pacienty na ICU je typická změna kvality i kvantity spánku. Další rizikový faktor vzniku deliria představuje i umělá plicní ventilace. Dr. Čundrle poukázal na důležitý fakt:

,,Ve vztahu deliria a UPV nezáleží ani tak na módu, ale hlavně na synchronizaci.''

Dr. Káňová (Ostrava) publiku přiblížila důležitou problematiku hubnutí a úbytku svalové hmoty na ICU. Množství svalové hmoty totiž výrazně ovlivňuje prognózu pacienta. Vyjádřila se také o dlouhodobých následcích kriticky nemocných pacientů po propuštění z JIP tzv. post-intensive care syndrome. Význam vidí zejména v prevenci dlouhodobých následků již na JIP a krátce po propuštění z JIP. Upozornila především na téma nutrice a rehabilitace. Na závěr bloku se dr. Suk (Brno) ujal tématu iatrogenního poškození pacienta. Mezi jeho nejběžnější příčiny patří zejména chyby v diagnostice a ve farmakoterapii. Diagnostické chyby mohou být často kognitivní povahy, například tunelové vidění a špatné vážení informací. Ve farmakoterapii se pak setkáváme s farmakokinetikou a s komplikacemi vznikajícími z používání firemních názvů léků. Možnost, jak chybám předcházet, vidí ve vzdělávání, otevřené komunikaci, zpětné vazbě nebo také konzultaci s farmaceutem.

Blok III.

Třetí blok zahájil doc. Balík (Praha) s tématem Proč by každá nemocnice měla mít zavedené rapid response systems (RRS)? Uvádí, že intenzivní péče je zárukou přežití pacientů v kritických stavech. Aby lékař mohl provádět rapid response systems, je nezbytná kvalifikace. Jak udržet kvalitu péče a zároveň nepoložit ekonomiku nemocnice? Rapid response systems znamená neustálý přehled o těžce nemocných pacientech v nemocnici a proaktivní přístup, což vede k zlepšení outcomes v nemocnici. Je důležité znát kritéria, kdy je nutné, aby pacienta viděl intenzivista. Mezi tato kritéria patří respirační insuficience, oběhová insuficience, renální insuficience a poruchy vědomí. Intenzivní péče by měla být koordinována supervizorem, a je nezbytný jednotný dispečink intenzivní péče, který je k dispozici 24/7 a koordinovaný týmem. Rapid response system by měl být umístěn na sesterně každého oddělení. Dále pokračovala přednáška v podání Markéty Říhové (Brno) s názvem Chci být se svým dítětem… pohled rodiče - mění se na pohled zdravotní sestry. Tématem bylo zjišťování, kdy může být zákonnému zástupci umožněna nepřetržitá přítomnost u dítěte během poskytování intenzivní péče. Přednáška byla přednesena z pohledu vrchní sestry. U dítěte může být přítomna i další blízká osoba nebo v terminální fázi dokonce kněz. Rodiče hrají důležitou roli v péči o dítě, ale zároveň pracují a sledují dění kolem. Tato situace přináší různé výhody, jako například klidnější dítě, vyrovnanější rodiče a partnerství s personálem při péči o dítě. Rodiče mohou být přítomni u všeho během lůžkové péče. Hlavním benefitem přítomnosti rodiče je vytvoření důvěry, společné rozhodování a posílení partnerství při péči o dítě. Nicméně, někdy může tato přítomnost narušit poskytování péče. Je nezbytné komunikovat srozumitelně a jasně, používat jazyk, kterému rodič rozumí. Důležité je nezakazovat, provádět edukaci, aktivní komunikaci v týmu, naslouchat potřebám rodiny a v neposlední řadě být empatický. Následoval výklad od nemocničního kaplana Glazer - Opitze (Bojnice) na téma O čom pacient nehovorí. Vytvořili jsme modelovou situaci, kde jsme si měli představit, jaká by byla poslední věta našeho života. Pacient často cítí, že jeho stav není dobrý, ale nemluví o sobě, o jeho vnitřním prožívání, o jeho strachu a beznaději. Je důležité zjistit, co by pacient skutečně chtěl. Kaplan následně rozvinul úvahu o tom, jak mluvit o umírání, diskutoval různé příklady a příběhy ze života. Nakonec byl celý blok zakončen přednáškou dr. Slezáčkové (Brno) na téma Náročné služby, únava, nepohoda doma… Prevence syndromu vyhoření. Zvýšený stres je ovlivněn pracovní zátěží, rodinnou situací, sociopolitickými událostmi a našimi postoji. Všechny tyto faktory vedou k syndromu vyhoření. Vyhoření je proces a paradoxně nejčastěji postihuje lidi, kteří jsou na začátku nejvíce zapálení. Syndrom vyhoření zahrnuje různé fáze, jako nadšení, vystřízlivění, frustraci, apatii, vyčerpání a vyhoření. Vyzkoušeli jsme si pomocí souboru otázek zjistit, zda nám hrozí syndrom vyhoření. Klíčové pro prevenci vyhoření je sledovat, kam a jak vydáváme energii, kde a jak doplňujeme síly, jestli si necháme pomoci, a zda vidíme ve své práci smysl. Je vhodné udržovat v rovnováze poháněcí a harmonizující mechanismy. Důležité pro zabránění vyhoření je upravit životosprávu, neklást na sebe příliš vysoké nároky, nepovažovat za selhání něco, čemu nebylo možné předejít, a nechat si pomoci.

Posterová sekce: Medically Challenging Cases

V poledních hodinách oživila koridory Univerzitního Kampusu posterová sekce konference, kde šest lékařů prezentovalo své kazuistiky. Obsah, grafiku a prezentaci jejich e-posterů hodnotila komise ve složení dr. Beneš, dr. Smékalová a dr. Straková.

Jako první představil svou anesteziologickou kazuistiku Alfa Gal syndromu dr. Tégl. Jedná se o opožděnou alergickou reakci na alfa-1,3-galaktózu. Zmínil vzrůstající výskyt tohoto syndromu v ČR, což je mimo jiné spojeno s častou konzumací červeného masa v kombinaci s vysokým výskytem klíšťat na území ČR. Druhou prezentaci přednesla dr. Szilárdyová se svým psoterem o využití HIPEC při resekci tumorů žaludku, ovarií či kolorektálního karcinomu. Tato chemoterapeutická metoda umožňuje odstranění mikrometastáz v peritoneu s minimálním výskytem vedlejších účinků chemoterapie. Dalším soutěžícím byl dr. Hudec se svou kazuistikou mladé skoliotické pacientky trpící na GLUT1 deficit, kvůli kterému musela dodržovat ketogenní dietu. Pacientka podstoupila operaci páteře, což představovalo velkou výzvu z anesteziologického hlediska vzhledem k její nízké hladině ketolátek. Díky správné kombinaci anestetik a úzké mezioborové spolupráci byl případ úspěšně uzavřen. Pátým řečníkem v pořadí byla dr. Léčbychová, která prezentovala management krvácení pomocí metody REBOA (resuscitative endovascular balloon occlusion of the aorta), kterou na pracovišti využili u pacienta s krvácením nezastavitelným běžnými metodami při nefrektomii. Na závěr se dr. Harazim podělila o svou domácí léčbu postpunkční cefaley na základě blokády sfenocefalického ganglia. O dané metodě se dozvěděla před více než desetiletím na Americkém kongresu a při svých nepříjemných bolestech si na ni vzpomněla. Doslova jsme z úst paní doktorky slyšeli: ,,Je to fakt hustý, nečekala jsem, že to bude takhle fungovat.” A to k léčbě stačily vatové tyčinky, roztok lidokainu a správný aplikační postup.

Workshopy

Již od ranních hodin paralelně s přednáškami běžely workshopy jak pro lékaře, NLZP tak i pro studenty medicíny. Letos bylo připraveno 929 účastnických míst na 25 workshopech. 

Základy UPV – Workshop pod vedením dr. Kratochvíla probíhal ve velmi příjemné atmosféře a interaktivní formou. Účastníci měli možnost vyzkoušet si různé základní typy ventilačních režimů. Pan doktor zodpověděl mnoho zvídavých dotazů a také vysvětlil, které základní parametry je nutné vhodně nastavit na monitoru UPV.

Poruchy koagulace a metody trombelastografie Basic – Na workshopu s dr. Kateřinou Vaníčkovou (Brno) byl nejprve vysvětlen princip a možnosti použití trombelastografických metod v akutních stavech. Mezi výhody patří možnost vyšetření u lůžka pacienta, jednoduchost, rychlost a zejména monitorování všech fází hemostázy. Následovala praktická část, kde bylo možné společně pracovat na 20 reálných kazuistikách. Na závěr workshopu byla účastníkům předvedena ukázka ovládání přístroje ROTEM včetně vyhodnocení konkrétního vzorku. Workshop poskytl účastníkům komplexní vhled do problematiky trombelastografie a praktické dovednosti pro aplikaci těchto metod v klinickém prostředí.

Poruchy koagulace a metody trombelastografie Advanced – Na odpolední workshop, který se zabýval poruchami koagulace a metodami tromboelastografie, navázala dr. Zýková (Liberec) workshopem pro (mírně) pokročilé. Po stručném teoretickém úvodu zaměřeném na interpretaci jednotlivých parametrů uvedla na příkladech tromboelastických křivek i méně časté stavy, se kterými se v klinické praxi můžeme setkat. V rámci interakce s účastníky se zaměřila například na diferenciální diagnostiku krvácení do GIT a pooperačních krvácivých stavů u heparinizovaných pacientů nebo na problematiku odlišení intoxikace dabigatranem od hyperfibrinolýzy v časné fázi managementu pacienta. Na závěr diskutovala některá specifika u pacientů s hepatopatií.

Automatická pupilometrie: nová metoda v monitoraci a prognostikaci pacienta s poraněním mozku a po zástavě oběhu – Workshop pod vedením dr. Lavičky a Mgr. Vodňanského se zaměřil na představení inovativní technologie pupilometrie a jejího využití v praxi na neurochirurgické JIP v Plzni. Toto představení bylo doprovázeno prezentací kazuistik. Technologie umožňuje měření NPi (neurologického pupilárního indexu) pomocí dvou kamer a odhadnutí pacientova outcome, přičemž může upozornit na zvyšující se ICP. Tato technologie nachází uplatnění při stavech, jako jsou SAK, TBI, encefalopatie a další. Osvědčila se i při srdeční zástavě a následné ROSC. Účastníci měli možnost si tuto metodu prakticky vyzkoušet a na závěr byly představeny kazuistiky pacientů s poraněním mozku a po zástavě oběhu, čímž byla demonstrována aplikace této metody v praxi.

Essential Pain Management – Interaktivní workshop probíhal tradičně pod vedením dr. Kubrichta a dr. Mátlové. Zájemci měli možnost absolvovat také online kurz. Mezi účastníky byli medici z různých fakult v ČR, zdravotní pracovníci či dokonce i odbornice na hypnózu. V úvodu všichni účastníci vyplnili krátký test, ve kterém si ověřili své znalosti farmakologie léčby bolesti. Klíčovým prvkem bylo také seznámení s algoritmem RZP přístupu k bolesti a zdůraznění nefarmakologických způsobů léčby. Významným přínosem byly i kazuistiky pacientů všech věkových skupin a sdílení osobních zkušeností z praxe

I anesteziolog je anestetikum – Workshop vedený Dr. Škutchanovou byl zaměřen na diskuzi věnovanou komunikaci v oblasti anesteziologie coby oboru, od kterého se na první pohled žádné velké komunikační dovednosti neočekávají. Paní doktorka přirovnala anesteziologa k brankáři, od něhož se očekává "nulový výkon", tedy výkon bez komplikací. Správně vedený dialog a neverbální komunikace s pacientem mohou jak usnadnit práci, tak udělat samotný zákrok příjemnějším pro pacienta. Diskutovalo se i o vlivu emocí a intuice v práci anesteziologa. Nakonec bylo zmíněno, že znalost těchto informací před nástupem do práce může sloužit jako prevence syndromu vyhoření.

TIVA/TCI - jak to dobře nastavit (než odejdete na kávu) – Dr. Lipš a dr. Bartošová (Praha) ve spolupráci s firmou Braun seznámili účastníky workshopu s metodou TIVA/TCI. Jedná se o kombinovanou metodu intravenózně vedené anestezie pomocí cíleně řízené infuze pumpou. Slouží k udržování požadované koncentrace anestetika v plazmě nebo jiném kompartmentu. Představili výhody TIVA ve srovnání s volatilními anestetiky, jako jsou nižší incidence pooperační nauzey či zvracení, nižší riziko komplikací při probouzení a lepší kognitivní funkce pacientů po anestezii. Vyšší cena a nutnost zajištění žilního vstupu patří mezi hlavní nevýhody této metody. Rovněž vyvrátili mýty spojené s metodou TIVA. Riziko bdělosti v průběhu výkonu je stále nejvyšší po aplikaci myorelaxancií, bez ohledu na způsob vedení samotné anestezie. V kombinaci s TIVA lze použít i jiné opioidy než remifentanil. Propofol lze využít i při RSI (Rapid Sequence Induction). Cílem samotného workshopu bylo procvičení nastavení aplikace propofolu pumpou pomocí kazuistik dle modelů Marsh, Schneider a ELEVED, který zohledňuje synergický efekt opioidů. 

Život zachraňující úkony – JAK NA TO? – Praktický workshop, který navázal na stejnojmennou přednášku vedl dr. Horejsek a spol. Účastníci si měli možnost si v 5-členných skupinách vyzkoušet různé způsoby zajištění dýchacích cest jako orotracheální či nasotracheální videoasistovanou intubaci, použití larygeálních masek či intubaci dětí různého stáří. Nechyběl ani nácvik koniotomie jakožto metody infraglotického zajištění dýchacích cest. A v praxi ne úplně běžná metoda zajištění oběhu - intraoseální vstup.

Radiologické tipy a triky v oboru AIM – dr. Gerstberger přednesl prezentaci o základech radiologie. Prezentace se nesla v duchu využití a hodnocení RTG, UZ a CT. Pan doktor přinesl pohled radiologa a společně s ním jsme měli možnost popisovat snímky pomocí interaktivního kvízu. Zaměření bylo hlavne na RTG srdce + plíce a hodnocení jak fyziologického, tak patologického nálezu typu pneumothorax, fluidothorax, atelektáza a plicní infiltrace. Dále jsme se podívali na hodnocení RTG při ileozních stavech. Na závěr shrnul popis CT snímku mozku při epidurálním a subdurálním hematomu. Bylo to přehledné shrnutí radiologie pro lékaře jakéhokoliv oboru. 

Využití systému Sedaconda při prevenci a léčbě polyneuromyopatie, včetně praktické ukázky – Na workshopu byl detailně prezentován systém Sedaconda od firmy Medizintechnik, který byl vyvinut jako cenově dostupná alternativa k drahým anesteziologickým přístrojům. Umožňuje jednoduché a efektivní podání izofluranu a sevofluranu. Indikace pro použití tohoto přístroje zahrnují plicní onemocnění jako je ARDS a CHOPN, kde dokonce vykazuje antibakteriální účinek. Dále nachází uplatnění při status epilepticus, u obézních pacientů a pacientů zneužívajících návykové látky.

Kritické situace na operačním sále – Workshop Kritické situace na operačním sále proběhl pod vedením dr. Sterna (Praha).
Po rychlém přivítání, úvodu a seznámením se s high-fidelity figurínou workshop začíná prvním scénáře věnovaným medikům - nejmladším účastníkům. Dále si účastníci v menších skupinkách prošli ještě další dva scénáře. Simulované situace, které se účastníkům podařilo úspěšně vyřešit, byly: útlum dechu opiáty po operaci, řešení SVT u pacienta s kraniotraumatem a infarkt zadní stěny myokardu po intubaci před operačním výkonem. Každý scénář byl následně zakončený debriefingem se stručným shrnutím.

Simulace kritických stavů u dětí – Tento workshop byl postavený na jedné simulaci, která vyžadovala týmové řešení. Účastníci byli vystaveni komplikacím akutní gastroenteritidy u 6letého pacienta. Následně proběhl debriefing. 

Slavnostní zakončení

Konferenční den utekl jako voda a máme před sebou slavnostní zakončení jubilejní XV. Konference AKUTNĚ.CZ. Dr. Štourač poděkoval všem účastníkům za jejich nadšení a neopomenul vřele poděkovat všem organizátorům za jejich precizně odvedenou několikaměsíční práci. Příjemnou povinností bylo vyhlášení výsledků Posterové soutěže. Letos poslalo svůj poster do lékařské sekce 5 autorů a opět bylo těžké vybrat vítěze.  Nejvíce hodnotící komisi ve složení dr. Smékalová, dr. Straková a dr. Beneš zaujal poster dr. Lečbychové K. na téma Management život ohrožujícího netraumatického břišního krvácení pomocí REBOA. 

Ani letos nemůžeme ochudit poctivé čtenáře reportáže o oblíbenou závěrečnou statistiku. XV. Konferenci AKUTNĚ.CZ připravilo 83 organizátorů lékařské sekce. Zaznělo 60 přednášek, které vyslechlo 1168 účastníků. Dlužno dodat, že díky všem zúčastněným se podařilo překonat rekord.  návštěvnosti. Pro účastníky byla připravena nejen “duševní strava” ve formě odborných sdělení a workshopů, ale i 1200 chlebíčků, 1200 osmin frgálu a 300 baget. Správnou hladinu kofeinu v žilách udržovala kafíčko připravené z 16 kg kávy. Ještě jednou moc děkujeme všem sponzorům, organizačnímu týmu a návštěvníkům za úžasnou konferenční atmosféru a již teď vás zveme na XVI. Konferenci AKUTNĚ.CZ, která se uskuteční opět v Univerzitním Kampusu v Bohunicích 23.11.2024. 

 

Konferenci pro vás připravili: Bartoš Filip, Barvík Daniel, Bílek Josef, Brančíková Alena, Bublavý Dávid, Burdková Anna, Bystrický Tomáš, Cieślar Jakub, Diabelko Daniel, Diškanec Jozef, Dominik Petr, Dostálová Kateřina, Dvořáček Jan, Fabián Dominik, Filová Lucie, Fojtík Aleš, Freibergerová Anna, Fridrichová Ludmila, Hajdúch Lukáš, Hájková Petra, Harazim Hana, Holek Jiří, Holíková Karolína, Hopfler Dominik, Horniaková Barbora, Hric Andrej, Hrušovská Ria, Hudáček Kamil, Hudec Jan, Chudíková Jana, Jenčová Tereza, Kališ Václav, Kašparová Simona, Kawuloková Kateřina, Kiššová Kateřina, Klincová Martina, Klvačová Anna, Korbička Tomáš, Kořínková Bianka, Kosinová Martina, Kotolová Jitka, Kovář Marek, Krátká Veronika, Kriebelová Kristýna, Kříž Václav, Křížová Jitka, Kubranová Viktória, Kula Roman, Kutěj Martin, Kyjas Petr, Latinovič Milka, Lhotská Kristýna, Lukáčiková Martina, Marethová Lucie, Mičánková Eliška, Molčanová Soňa, Mrázek Ladislav, Navrátil Marek, Nemčok Jan, Neuman David, Nevelöšová Renata, Nezval Vladislav, Otipková Tereza, Papoušková Agáta, Pískovský Pavel, Prokopová Tereza, Pycz Sylwia, Skříšovská Tamara, Smékalová Olga, Straková Hana, Surovčák Matúš, Šamaj Patrik, Šoltysová Jana, Štefková Karolína, Štencl Lukáš, Štourač Petr, Tacinová Izabela, Tichá Tereza, Vaďurová Irena, Vanková Natália, Vlčková Helena, Wyrwova Kristýna, Zástěrová Kateřina, Zubíková Barbora.