PONDĚLÍ 6.11.2023
Kongres zahájila dr. Kušíková (Banská Bystrica) milým přivítáním a poděkováním všem zúčastněným a odborníkům, kteří dorazili do Lučence a kteří kongres sledují ze svých domovů.
První blok s názvem KOMPENDIUM STŘELNÝCH PORANĚNÍ zahájil dr. Moravanský (Bratislava, forensic.sk) krátkou řečí, ve které zmínil vzrůstající trend střelných poranění od února 2022. Prof. Juříček (forensic.sk) pak převzal slovo a pohledem experta na zraňující balistiku, zbraně a munici pokračoval tématem Principy zraňující balistiky: minimum pro zdravotníky, kde představil tento obor a nastínil o jak komplexní záležitost se jedná. Doplnil, že na vysvětlení zákonitostí a pochopení je třeba lékařského a technického propojení. Zmínil fakt, že i když se primárně nemusí jednat o smrtelnou střelu, v důsledku šokové reakce organismu může ke smrti dojít. Specifikoval, v čem tkví ranivá balistika a definoval tři úkoly ranivé balistiky, kterými jsou pochopit, popsat a vysvětlit střelné poranění. Následující přednášku s tématem Management pacienta s nekritickým střelným poraněním na urgentním příjmu se chopil dr. Hodosy (Bratislava), který začal tezí o prvních 60 minutách, které jsou esenciální pro co nejpřívětivější outcome pacienta. V krátkosti shrnul mechanismus poškození organismu střelou, kdy zmínil zajímavý fakt, že teplo, které vznikne při průniku projektilu do tkáně ránu za žádných okolností nesterilizuje. Následně objasnil pojmy jako je průstřel, zástřel, nástřel a ostřel. Věnoval se i principu přednemocniční péče o pacienta, kde diskutoval efektivitu primárního ošetření pacienta se střelným poraněním a zdůraznil MARCH protokol a vhodnost použití turniketů pro zajištění masivního krvácení.
Přednášku s názvem Komplikace střelných poranění, uvedl dr. Rekeň (Bratislava, forensic.sk), který zhodnotil efekt projektilu na tkáň a jeho nejhrozivější účinek v podobě velmi rychlého vzniku stresové reakce, kterou definoval jako jedinečnou a specifickou. Objasnil, že závažnost poranění je dána součinem několika proměnných, jako je charakter projektilu, vzdálenost střelce a zda projektil letěl přímo či byl odražen. Následně komentoval pár kazuistik, ve kterých se všichni pacienti stali obětí střelného poranění. V závěru zdůraznil vysoký potenciál ranivosti odražených střel, které označil jako velice nevyzpytatelné. Z pohledu legislativy pak hovořila na téma Medicínsko-právní otázky při managementu střelných poranění dr. Laciaková (forensic.sk), která nás provedla právním pozadím použití střelné zbraně a jeho trestně právními následky. Definovala výjimky ze zákona a objasnila, co vše se považuje za trestný čin. Překvapujícím faktem bylo zjištění, že ke spáchání trestného činu stačí pouhá hrozba použití zbraně, použití atrapy a také že za zbraň se považuje cokoliv, co je schopné provést důraznější útok, včetně například poštvaného zvířete. V závěru definovala podoby ublížení na zdraví a předala pár rad co (ne)dělat při zajišťování péče u pacienta, který se nacházel na místě pravděpodobně spáchaného trestného činu. Dr. Moravanský zakončil tento blok slovy na téma Soudně-lékařské a forenzní aspekty hodnocení střelných poranění. V úvodu objasnil, co vše se posuzuje při hodnocení střelného poranění a zmínil důležitost všímání si jeho charakteru, jako jsou například vlastnosti okrajů rány. Popsal, jak vypadá vstřel a jaká je závislost vzdálenosti hlavně zbraně k lidské tkáni. Zmínil fenomén spray-out efektu, který dokáže charakterizovat pozici střelce a key-hole fenoménu. Dále se věnoval důležitosti tzv. dočasné kavity, která je příčinou compartment syndromu. Okomentoval i charakter poranění při zásahu metafýzy či diafýzy dlouhých kostí, kdy u diafýzy dochází k závažnějšímu poranění. V závěru zmínil důležitost otázky na předchozí střelná poranění a definoval vysoce devastační charakter samonabíjecích zbraní.
Po krátké pauze následovala multioborová diskuse s řečníky prvního bloku, kde se účastníci kongresu ptali na otázky jako je kompatibilita nábojů s MRI, legislativní aspekty pořizování fotodokumentace z místa úrazu pacienta, anebo rizikovost perzistujících olověných broků a jejich možnost intoxikace organismu olovem.
Po obědové přestávce jsme se vrátili do sálu na druhý blok prvního dne kongresu, který nese téma ODEZVA ORGANISMU NA TĚŽKÉ TRUMA a který zahájil dr. Hodosy (Bratislava) s tématem Odezva organismu na těžké trauma – patofyziologický podklad klinických problémů. V úvodu se věnoval definici polytraumatu/těžkého traumatu, kde zmínil jednu z nejdůležitějších charakteristik polytraumatu a tou je zvýšená mortalita, která se pohybuje mezi 10-20 %. Definoval nejzávažnější aspekty polytraumatu, kterými jsou hypovolemie, hypoxie, aktivace koagulační kaskády a anaerobní metabolismus se vznikem laktátu a s ním spojené laktátové acidózy. Opět zmínil kruciální důležitost prvních 60 minut péče o pacienta a zdůraznil významný efekt oxygenoterapie jakožto jednoho z iniciálních kroků v péči o pacienta s hypovolemií. Následně hovořil o laktátu a zmínil pár léčiv jako salbutamol, které mohou jeho hladinu přirozeně zvyšovat. Krátce se také zmínil o hodnocení laktátu a base excess v rámci prognostifikace pacienta a definoval letální triádu ke které přidal i čtvrtý bod, kterým bylo tkáňové poškození. Slovo si poté převzal dr. Sedmina (Banská Bystrica), jehož tématem byla Odezva organismu na těžké trauma – změny hemostázy (pohled hematologa). Ve stručnosti shrnul základní fyziologii hemostázy a uvedl rozdíl mezi hemostázou a koagulací. Zmínil funkci endotelu a jeho vztah ke koagulaci a princip prokoagulačních a antikoagulačních mechanismů. Dále se věnoval rozboru ATC algoritmu a správnému načasování při použití kyseliny tranexamové. V závěru stručně okomentoval antitrombotika a shrnul všechny jejich reverzní postupy. S tématem Management pacienta s polytraumatem – 5 mýtů kterým už nevěřím (pohled urgentologa) pokračoval dr. Škulec (Bratislava), který začal obecnou definicí mýtu a následně diskutoval zmíněných pět mýtů.
Diskutoval také rčení o známém štěstí alkoholiků nebo vyvrátil tezi, že každá hypotenze u pacienta s polytraumatem je způsobena hypovolemií. Tématem Management pacienta s polytraumatem – 5 mýtů kterým už nevěřím (pohled intenzivisty) pak pokračoval dr. Sklienka (Ostrava). Úvodem začal definicí polytraumatu a postupně rozebral jim vybrané mýty, kde vyvrátil například použití agresivní tekutinové resuscitace u pacienta s hemoragickým šokem nebo profylaktické zaléčení pacienta s polytraumatem antibiotiky. Zmínil také důležitost spolupráce v rámci zdravotnického týmu, a to zejména v krizových situacích. Závěrem hovořil dr. Žáčik (Trenčín) jehož tématem bylo Polytrauma v čase – mýty a realita. Na úvod definoval polytrauma jeho zvýšenou mortalitou a zdůraznil, že péče o pacienta začíná již na místě nehody, a jak důležitý je strukturovaný přístup, který významně zvyšuje šanci na přežití. Definoval tři hlavní důvody úmrtí pacienta, kde zazněl i hemoragický šok, který jako jediný ze zmíněných důvodů můžeme ovlivnit. Věnoval se efektivitě a bezpečnosti použití turniketů pro zastavení masivního krvácení a zdůraznil rozdíly mezi turniketem a pomůckami jako je Esmarchovo škrtidlo nebo škrtidlo klasické, které se za turniket zaměňovat nesmějí. Po krátké pauze následovala diskuse, kterou moderovala dr. Kušíková (Banská Bystrica). Odborníci z různých specializací tak diskutovali témata jako dostupnost traumacenter na Slovensku nebo jak vylepšit a najít shodu v managementu péče o pacienta, který utrpěl polytrauma.
ÚTERÝ 7.11.2023
Druhý den kongresu zahájil dr. Gányovics multioborovou diskusí k problematice pacienta se spinálním traumatem. Za pomocí kazuistiky a hlasovací aplikace slido prošel management péče o takového pacienta a s odborníky diskutoval úskalí, která mohou v poskytování přednemocniční péče nastat. Zazněla otázka přístupu MRI v dojezdové vzdálenosti sanitky a strategie výběru zdravotnického zařízení pro akutního pacienta.
Poslední blok tohoto kongresu s názvem SPINÁLNÍ TRAUMA uvedl dr. Majling (Banská Bystrica), který se věnoval tématu Stabilizace páteře v terénu: realita vs EBM. Začal statistikou, která hovořila o nízké incidenci úrazů, při kterých by byla poškozena mícha a následně si položil otázku vhodnosti použití krčního límce i přes veškerá jeho úskalí. Diskutoval postupy, které se používají už přes padesát let a opíral je o studie, které nikdy nepřinesly přesvědčivý argument, že používání límců je v souladu s EBM. Zaměřil se na vysokou frekvenci používání krčních límců i přes to, že nelze vyloučit jejich
možný vliv na zvýšenou mortalitu a morbiditu.
V závěru představil dva algoritmy (NEXUS a Canadian C – spine Rule), které se používají ve Skandinávii, Německu nebo Kanadě a které jasně definují za jakých podmínek a u jakého pacienta je vhodné krční límec použít. Následně pokračoval dr. Grega (Bratislava), který hovořil k tématu Spinální trauma u dětí – up to date. Po krátkém představení svého pracoviště pokračoval s kazuistikami, na kterých představil nejčastější způsob operativy na krční páteři u dětí, kterou je v současnosti miniinvazivní perkutánní přístup. Dále komentoval benefity tohoto přístupu, kterými bylo dřívější hojení, kratší hospitalizace nebo výrazná redukce spotřeby analgetik. Pohled traumatologa na pacienta se spinálním traumatem nastínil dr. Šváč (Banská Bystrica) - Pacient se spinálním traumatem z pohledu traumatologa. Zmínil vysokou incidenci poranění páteře u pacientů s polytraumatem a definoval věkový rámec těchto nehod u lidí v rozpětí 16 – 56 let, jejímž nejčastějším důvodem jsou autonehody. Věnoval se vhodnému managementu a zmínil, že jediným důvodem pro oddálení diagnostiky páteře je poranění dutinových orgánů. Hovořil o důležitosti načasování operace, které má výrazný vliv na správnou obnovu funkcí pohybového aparátu a diskutoval charakteristiku zlomenin páteře a nutnost co nejdřívějšího operačního výkonu při prokázaném poranění míchy. Se svou prezentací poté vystoupil dr. Varga (Bratislava), který se věnoval tématu Pacient se spinálním traumatem z pohledu neurochirurga. Pan doktor v úvodu nastínil operační metodu za použití intraoperační navigace a 3D zobrazení, které je významné svou vysokou přesností a menší radiační expozicí. Hovořil o rizikovosti poranění krční páteře v kontextu inervace bránice, která tak může být narušena. V následujících kazuistikách představil širokou škálu pacientů a demonstroval použití intraoperační navigace v praxi. Poslední slovo tohoto bloku přednášek měl dr. Nagypál (Banská Bystrica), který poskytl pohled na tuto problematiku z pozice intenzivisty - Pacient se spinálním traumatem z pohledu intenzivisty. Úvodem stanovil cíle intenzivisty při lůžku pacienta se spinálním traumatem, kterými jsou prevence sekundárního poškození a poskytnutí optimálních podmínek pro uzdravení. Hovořil o riziku respirační dysfunkce zejména u pacientů s vysokým poraněním páteře, kde v důsledku dysfunkce bránice, břišních svalů a poruše sympatického nervového systému, který povede ke zvýšenému bronchiálnímu tonu a sekreci hlenu, dochází k úmrtí z důvodu neschopnosti odkašlat nadměrně vytvořené hleny. Mnohdy pak pacienti s lézí nad C5 častěji vyžadují OTI a UPV. Následně zdůraznil důležitost dostatečného perfúzního spinálního tlaku, kvůli adekvátnímu krevnímu zásobování míchy a prevenci hluboké žilní trombózy, která je u takových pacientů velice častá. V závěru hovořil o autonomní dysreflexii a managementu této patologie.
Po ukončení posledního bloku už zbývalo jediné, úplně uzavřít pátý ročník kongresu Polytrauma. Slova se ujala trojice hlavních organizátorů, která poděkovala všem návštěvníkům, řečníkům a sponzorům a také nás pozvala na další ročník, na který více než rádi znovu přijedeme.
