MUDr. Marek Kovář, KDAR FN Brno a LF MUNI
Poprvé a naposledy jsem se na kongres Evropské společnosti intenzivní medicíny (ESICM Lives) chystal v roce 2021 do Barcelony. Stejně jako letos i tehdy jsem mohl být vdečný za plánovanou finanční podporu Fondu mobility Sekce mladých intenzivistů a anesteziologů při ČSARIM. Když už jsem měl vše připraveno, vypukla další vlna pandemie COVID-19 a bylo vymalováno. Z tohoto důvodu jsem nakonec rád, že o dva roky později stojím před kongresovým centrem v Miláně a můžu si říct: „Jo! Jsem tady.” Samotné kongresové centrum stojí v moderní čtvrti s futuristickými budovami rozmanitých tvarů a oproti zbytku Milána má úplně jiný charakter. Zeleně je tu tolik, že se tu usídlily desítky králíků, na které můžete narazit při večerní procházce z restaurace.
K samotnému kongresu, tři dny nabitého programu, pro mě začaly v pondělí prezidentským blokem, který obsahoval významné klinické studie z oblasti intenzivní medicíny. Kvalitní byly všechny, ale vypíchl bych dvě: ACORN studii amerických kolegů porovnávající Cefepim vs. Tazobactam u hospitalizovaných dospělých s akutní infekcí. Ve stejném bloku byly o něco později prezentovány předběžné výsledky studie, na které jsem se podílel na lokální úrovni. SAnDMAN trial, multicentrická observační studie, popisující přístup k sedaci, analgezii a deliriu na jednotkách intenzivní péče po celém světě. Zbytek prvního dne byl neméně zajímavý a po náročném dni plném přednášek a workshopů, vyvrcholil slavnostním zahájením. Audiovizuálně naprostá pecka, tempo odpovídalo celému dynamickému dni a nelze opomenout českou stopu, konkrétně jmenování doc. MUDr. Františka Dušky, Ph.D., čestným členem ESICM.
Jinou reakci neznám. Ještě víc je úžasné, s jakou pokorou a lidskostí se k takovéto reputaci František staví. Jménem reportážního týmu se přidáváme ke gratulantům k tomuto úspěchu.
Tu druhou českou stopu zanechal následující den dr. Balík prezentací RCT porovnávající propafenon a amiodaron při léčbě supraventrikulárích arytmiích u pacientů v septickém šoku. Když akronym této studie uvidí našinec, musí se nejméně pousmát. V databázích tuto studii najdete pod zkratkou PRASE. A i když propafenon neposkytuje lepší kontrolu srdečního rytmu v porovnání s amiodaronem, nabízí kratší čas k úspěšné kardioverzi a menší počet recidiv. Druhý den byl velmi zajímavý i odpoledne, kdy byl v programu blok o wearables, nositelné elektronice, v intenzivní péči. A zpochybněním podávání vápníku při hyperkalémii šokoval přítomné publikum v pro/con diskusi na toto téma dr. Andersen z Dánska.
Poslední den byl program přednášek o něco kratší a zakončen hot-topics session. Tuto sekci moderovali spolu s prezidentem ESICM i dva editoři z vysoce impaktovaných časopisů (konkrétně JAMA a NEJM), kteří vysvětlovali, proč danou studii přijali k publikaci. Velmi zajímavou práci o použití inhalovaného amikacinu v prevenci ventilátorové pneumonie prezentoval dr. Ehrmann z francouzského Tours. Naopak studie zkoumající efekt landiololu na orgánové selhání u pacientů v septickém šoku vyvolala v publiku značné pozdvižení a nesetkala se úplně s pochopením u některých velikánů oboru.
MUDr. Olga Smékalová, KARIM FN Plzeň a LFP UK
O tomto kongrese jsem vždy slyšela mluvit kolegy jako o naprostém svátku intenzivní medicíny, který udává každoroční trendy a kde největší hvězdy oboru prezentují svoje recentní výzkumy. Mojí motivací k registraci bylo nejen mít šanci to jednou zažít, ale zároveň jsem se rozhodla absolvovat Advanced Master Course of Haemodynamics vzhledem k výzkumnému zaměření svého pracoviště i mého osobního. Pomyslnou třešničkou na dortu byla lokace – Milano je nádherné inspirativní město a není jistě náhodou dlouhá léta působil i Leonardo da Vinci.
Advanced Master Course of Haemodynamics (Integration and Simulation), pořádaný Cardiovascular Dynamics Section pod vedením prof. Xaviera Monneta a prof. Michelle Chew, nebyl pro žádné začátečníky. Jako bazální znalost byla nutná nejen klinická zkušenost u monitorace oběhu a tkáňové hypoperfuze, ale také možnosti invazivního měření srdečního výdeje pomocí analýzy pulzové křivky a transpulmonární termodiluce. Ne nadarmo CD Section pořádá hned 3 volně na sebe navazující kurzy, kde můžete tyto znalosti postupně nabírat. Foundation (Level 1) a Transition (Level 2) se konají online. Během celého kurzu jsme též měli možnost řešit případ virtuálního pacienta - a to rovnou pomocí virtuální reality, kdy jsme se přenesli do pokoje pacienta se septickým šokem a mohli jej sledovat od přijetí pro pneumonii a sepsi přes komplikující srdeční selhání po weaning umělé ventilace a jeho vliv na krevní oběh. Lektoři byli velmi entuziastičtí a jednotlivá témata jsme s nimi dlouze diskutovali. Během prvního dne jsme se věnovali klinickým hodnocením preload responzivity, v druhém dni jsme přešli na pokročilé techniky monitoringu CO a interakci srdce-plíce při ARDS a vlivu na kardiovaskulární systém. Výstupem pro mou praxi jednoznačně je, že i
A také že pouze ECHO mi nestačí, ale jakákoli metoda na monitoraci srdečního výdeje (ideálně kalibrovaná) mi přinese víc. Otázkou zůstává, jestli v nejbližší době nezažije renesanci plicnicový katetr (PAC).
Celý kongres mě velmi mile překvapil. Dobrá nálada a chuť (se) vzdělávat přetrvávala i v následujících dnech, většina přednáškových bloků byla plně obsazená, stejně tak workshopy. Zajímavým zpestřením byly diskuze několika odborníků v dané problematice, moderovaná svými kolegy, kteří byli do tématu též velmi zainteresováni. Do diskuze se mohlo opět zapojit i publikum, což pár diskuzí velmi rozproudilo – například téma Do we need patient-blood-management or coagulation control?, které diskutující pojali velmi široce. V odborném programu jsme mohli najít i tzv. NEXT Sessions připravované nastupující generací intenzivistů (pod 37 let), sdružených v The NEXT Community. Jejich obsah byl maximálně výukově zaměřený nejen na odborná témata, ale i na netechnické dovednosti. Navštívila jsem téma Practical demonstration of competency model, kdy prezentující Dr. Luca Carenzo přirovnával tento trénink k výcviku v European Space Agency. Během videa znázorňujícího případ obtížné intubace, který se opravdu stal, jsme mohli sledovat a následně diskutovat jednotlivé dovednosti, které by anesteziologickým týmům neměly být cizí a které je vhodné trénovat - jako komunikaci, situation awareness či decision making. Též mě zaujalo téma Can simulation influence workplace behaviour?, kterému se věnovala prof. Olfa Hamzaoui z francouzského Reims. A je dost zřejmé, že má.
O české stopě na kongresu se zmiňoval již Marek, nezbývá než dodat, že Českou republiku důstojně reprezentovali 4 speakeři v 7 sekcích a debatách, pět lektorů workshopů a předkongresových kurzů a zástupci ČR také představili celkem 8 posterů. A už nyní se těšíme na následující ročník do slunné Barcelony.
