Sympozium zahájil Radek Mathauser přivítáním účastníků a vzpomínkou na Brněnské dny urgentn medicíny, kde proběhl ResusciCup. Z tohoto klání, kterého je AKUTNĚ.CZ partnerem, vzešla vítězně posádka ZZS MSK a právem tak bude reprezentovat ČR na kongresu Resuscitation 2023 v listopadové Barceloně. Následně přivítal účastníky předseda ČRR Anatolij Truhlář. Poděkoval partnerským odborným společnostem, které se podílely na sestavení odborného programu, a jejich zástupcům. První přednášky se ujal sám dr. Truhlář a provedl nás rokem v prestižním časopise Resuscitation. Poukázal na skutečnost, že drtivá většina článků je zaměřena na klinický aspekt resuscitace a také na českou stopu, která se také v loňském roce v časopise opět objevila. Ať již to byly články pražských autorů týkající se analýz OHCE studie nebo skutečnost, že mezi nejcitovanější články se řadí guidelines, na kterých podíleli sám autor přednášky a Jana Djakow, anebo třeba i fakt, že jedním z nejčtenějších článků posledních týdnů byl článek Miroslava Durily.
Vzácný host z italské Bologni Federico Semeraro, průkopník využití virtuální reality a jejich mutací v resuscitaci, převzal hned poté mikrofon a v poutavé přednášce, která byla prodchnuta atraktivními ukázkami virtuálního světa a také výstupy z programů využívajících umělou inteligenci, shrnul současné možnosti a budoucnost využití těchto techmoogií. Ve stručnosti tvoří velmi dobrého pomocníka, především ve výuce resuscitace. Velmi zajímavé je využití 3D brýlí v projektu Kids Save the Lives, který cílí na generaci, která bude těmto technologiím čelit od nejnižšího věku, tedy se dá předpokládat notná míra familiarity.
Roman Škulec nás seznámil s potenciálem tzv. “personalizované” KPR. Nikoliv náhodou velkou roli v tomto přístupu hraje použití UZ. Co však Roman Škulec konstatoval, možnosti personalizace jsou limitované a spíše se jedná o zpětnovazebné vyhodnocení efektivity poskytnuté KPR. Jana Kubalová ukázala v zajímavém videu souhrn dostupných technologií používaných v přednemocniční KPR. Nejen příznivou cenou zaujal kapesní defibrilátor, který se dle sdělení autorky vleze do každé kabelky. Nevýhodou je jednorázový charakter pomůcky. Jana vytvořila souhrn dostupných a využívaných aplikací pro KPR, z nichž alespoň jednu z nich má jistě každý ve svém mobilu (ZÁCHRANKA dominuje). Jeden z účastníků poznamenal, že jich má nainstalováno 10… Zde je otázkou, zda zde platí, čím více, tím lépe…
V rámci druhého přednáškového bloku s názvem: Cesta k zavedení programu mimotělní KPR, nás Dr. Ošťádal seznámil přednáškou “Co to je ECPR?” s možnými technikami zavedení VA ECMA a prediktory pacientů po napojení na ECPR. Dle dr. Ošťádala, i refrakterní srdeční zástava může se zapojením ECPR umožnit přežít stavy, které byly dříve neslučitelné se životem. Na jeho sdělení navázal online Dr. Bělohlávek s přednáškou s názem “Současná evidence pro ECPR”. Představil data ze zahraničí i z České republiky- Prague OHCA randomizovanou kontrolovanou studii, během které byli pacienty v srdeční zástavě rozděleni pro pouze konvenční resuscitaci, anebo ECPR. Zmínil také limitace této studie- v rámci selekce pacientů a kontroverze výsledků. Závěrem uvedl, že by se ECPR mělo stát součástní standartní péče u selektované skupiny pacientů, kde může významně zlepšit snížit mortalitu. Dr. Rodina nám představil organizaci ECRP v nemocnici Ostrava a Dr. Beranová přednesla sdělení na téma Organizace ECPR v přednemocniční fázi a její zkušenosti ze ZZS středočeského kraje & ZZS hlavního města Prahy. Představila protokol postupu ECPR- rozhodující kriéria pro poskytnují této péče vycházela s doporučení ERC-jednalo se zejména o čas dojezdu, minimum komorbidit pacienta, spatřenou zástavu a mladší pacienty. Zdůrazdnila důležitost protokolizované péče a všasného avíza do přijímacího pracoviště. Zkušenosti se stejnou tématikou z Moravskoslezského kraje představil Dr. Burša. Všechny ECPR přednášky zdůzardňovaly kritickou důležitost časového inetrvalu od kalapsu do napojení pacienta na mimotělní oběh- ideálně by tato doba měla být do 60 minut. Posledním sdělením. Také v tomto kraji je péče při napojování pacienta na VA ECMO v rámci ECPR protokolizovaná. Indikační a kontraindikační kritéria se shodují s všeobecně přijímanými a již zmiňovanými, přesto může být indikace kontroverzní, pokud není shoda v týmu, lze ECMO využít také jako bridge-to decession. Prakticky na místě zástavy je nutné romě prováděné ALS možná modifikace v rámci snížení administrací adrenalinu (limit 3-5 podání za resuscitaci) a limit max. 3 x defibrilace- toto je stále diskutované téma.
Následovala bohatá panelová diskuze, která řešila například opětovné přehodnocení indikace pacienta před napojením na ECPR a dostupnost ECPR v České republiky a Evropy.
III. přednáškový blok nesl název: Vitální funkce jako esenciální podmínka života. První velmi povedene sdělení spojeno s písmenem A- Airway, přednesl Dr. Vafek. Seznámil nás s postupem k zajištění dýchacích cest v neoptimálních podmínkách a jak své podmínky zlepšit. Zdůrazdnil, že primárním cílem je oxygenace a ventilace pacienta, nikoliv nutně intubace pacienta. Pro zvýšení úspěšnosti prvního pokusu o zajištění dýchacích cest je nutné své podmínky optimalizovat, pokud to lze- připravit si pomůcky, pacienta preoxygenovat, intubovat balonkovou kanylou a správně pacienta před intubací napolohovat.
Dr. Beneš z Ústí nad Labem přednesl sdělení se vztahem k písmenu B-Breathing, tématem bylo Řízení ventilace během KPR pomocí kapnografické křivky. Kapnografická křivka by měla být standartní součástí monitorace nejen pro ověření správné polohy kanyly po intubaci, detekci ROSC a hodnocení kvality srdeční masáže. Křivka také může být použita pro řízení ventilace a vyhnout se tak nedostatečné či nadměrné ventilaci v rámci KPR- jak dr. Beneš demonstroval na studii a 3 různých vzorech na křivkách EtCO2 znázorňující normální vzorec, intrathorakální uzávěr dýchacích cest a distenzi hrudníku. Při overdistenzi hrudníku je negativně ovlivněn MAP a také perfúze mozku. Kapnometrie nevyžaduje žádné specifické vybavení a může přinést informace k nastavení ventilace, nicméně data jsou prozatím dostupná z observačních studiíí většinou na zvířecích modelech. Dalším limitem je fakt, že křivka kaprografie se může měnit, data jsou dostupná jako první dechy po zajištění DC při KPR.
Dr. Beneš z Plzně představil Hemodynamické cíle při resuscitaci a v postresuscitační péči a jak jich dosáhnout- spojen s písmenem C. Základní cíle v rámci KPR jsou ROSC- primární je perfúze mozkové tkáně a myokardu. Demonstroval na grafu, jakým způsobem se kompresemi hrudníku deneruje tepový objem. Frekvence kompresí určuje diastolu systému. Pro vytvoření proudového gradientu je třeba určité frekvence a při přerušní kompresí trvá určitou dobu, než gradient znovu vytvoříme. Demonstroval tímto způsobem důležitost minimalizace no-flow intervalu. Zmínil také mechanické systémy pro komprese hrudníku, nicméně nejsou data na to, že by tyto systémy byly v rámci resuscitace úspěšnější, než zdravotník- s výhodou je možné mechanické systémy používat na transport. V další části přednášky se zabýval intervencemi, které můžeme pacientům v periresuscitačním období podniknout a zaměřil se také na poresuscitační optimalizaci.
Písmeno D-disability, představila dr. Černá-Pařízková v podobě přednášky Monitorace mozkových funkcí a nemocný s KPR. Přednášku začala nemilou statistikou, kdy 60-70% pacientů po ROCS nakonec zmírá v paliativní péče v důsledku počkození mozku a rozebrala patofyziologii mozkového poškození. Zabývala se rozdílem mezi vymizením EEG signálů a vymizením mozkových fukncí a Near Death zážitky jako dysregulací mozkových fukncí. Dále se paní doktorka zabývala technikami monitorace- EEG, NIRS-který je možné použít jako prediktor pro ROSC a jako korelát kvality KPR. Další možnosti monitorace v postresuscitační péči představuje například transkraniální doppler nebo neurol specifická enoláza. Primární zůstává monitorace EEG- pro prognostikaci a také pro časnou detekci epileptiformní aktivity. Neuroprognostika provádíme nejdříve po 3 dnech.
Písmenko E, v tomto případě electrolytes- nám představil dr.Chvojka. Předestřel, že přestože se jedná o náročně uchopitelné, avšak velmi důležité téma. Většina poruch elektrolytů mohou ovlivnit kontraktilitu srdce a mohou přispět k poškození orgánů. Elektrolytové poruchy jsou specifické tím, že jsou často přítomné rizikové faktory předcházející zástavě oběhu. Na 2 krátkých kazuistikách ukázal důležitost všímat si vnitřního prostředí pacienta. Vysvětlil zásady postupu hemodialýzy a její modifikaci při KPR.
V posledním bloku sympozia Resuscitace jsme se věnovali Utsteinskemu vzorci přežití a jak účinně jej aplikujeme v ČR. Karel Štěpánek mluvil o jednotlivých jeho složkách: lékařské vědě, efektivitě vzdělávání a lokální implementaci. Radek Mathauser mluvil o kurzech BLS a projektu spolupráce ERC a UEFA. Martin Michalov, Jana Djakow a Sylva Šebková nás informovali o novinkách v dalších typech kurzů ERC (ILS/ALS, PBLS/EPILS/EPALS, NLS). Na závěr shrnul David Peřan zásadní informace o feedbacku a learning conversation, což ocenili především přítomní instruktoři ERC.
