Všechny algoritmy také prošly recenzním řízením odborníkem na danou problematiku.
Ponořte se do nových virtuálních případů z klinické praxe! Zde je prvních 6 algoritmů:
Anestezie u pacienta s ICHS
MUDr. Dan Barvík, MUDr. Hana Harazim Ph.D., Renata Nevelöšová, Veronika Krátká
Ischemická choroba srdeční je jednou z nejčastějších diagnóz v naší populaci, zároveň představuje nejčastější příčinu úmrtí v České republice. Díváme se tedy na velkou skupinu pacientů, a tak je velká pravděpodobnost, že se u některých z nich setkáme s komorbiditami, které bude třeba operačně vyřešit i se ztřetelem k tomuto onemocnění. Postupně algoritmus provede řešitele různými aspekty anestezie a perioperačního managementu u pacienta s ischemickou chorobou srdeční. Důraz je kladen i na některé situace, které mohou nastat v průběhu operace a jejich řešení.
Farmakoterapie akutní pooperační bolesti
MUDr. Ivo Křikava Ph.D., MUDr. Tereza Prokopová, Adam Gonda, Bianka Kořínková
Bolest je nepříjemnou součástí téměř každého operačního výkonu, která může komplikovat pooperační období. Proto je vždy třeba na ni myslet a adekvátně jí předcházet. Vnímání bolesti je sice subjektivní, avšak od určitých operačních výkonů očekáváme charakteristickou intenzitu bolesti. V našem algoritmu se dozvíte, jak postupovat při léčbě bolesti různé intenzity.
Otrava digoxinem
MUDr. Henrieta Hricová, MUDr. Štěpán Svoboda, MUDr. Hana Harazim Ph.D., Viktorie Taláková, Lucie Neumannová
Digoxin je stále nemálo užívané antiarytmikum, zejména u starších pacientů se srdečním selháváním a fibrilací síní. Obzvláště v této skupině je renální insuficience častou komorbiditou. A právě koincidence s renální insuficiencí je velkým rizikovým faktorem předávkování digoxinem. Bohužel, ambulantní možnost stanovení jeho hladiny jako prostředku monitorace optimálně vedené terapie je často opomíjena. Hladinu poté stanovujeme až při podezření na předávkování za hospitalizace, a to již s rozvinutou bradykardií. Také zažívací potíže, jakožto jedny z prvních příznaků digitálisové toxicity, jsou často přehlíženy (obzvláště u starších a polymorbidních pacientů). Algoritmus připomíná nejen mechanismus účinku a jeho limitace, ale i projevy předávkování a následnou možnost specifické terapie.
CMP u dítěte
MUDr. Eva Klabusayová, MUDr. Tereza Musilová, Vanda Benetinová, Jakub Vanko
Diagnóza cévní mozkové příhody bývá obvykle spojována s vyšším věkem, avšak její výskyt v dětské populaci nelze považovat za zřídkavý. Pro včasnou diagnostiku je důležité zejména brzké rozpoznání příznaků, které jsou shrnuty akronymem “BE FAST”. Toto a následné využití vhodných diagnostických metod nám umožní zahájit adekvátní léčbu v co nejkratším čase, což je naprosto zásadní pro výslednou prognózu pacienta.
Syndrom týraného dítěte
MUDr. Kateřina Popková, MUDr. Vladislav Nezval, Barbora Horniaková, Sylwia Pycz
Syndrom CAN představuje závažný problém, jehož podstatou je hrubý, odmítavý či ponižující přístup k dítěti. Nejedná se přitom vždycky o fyzické násilí. Diagnostika a sociálně-právní aspekty syndromu týraného dítěte patří mezi mimořádně náročnou problematiku, nicméně každý lékař by měl být schopen rozpoznat varovné signály, či klinické známky syndromu CAN a být schopen v dané situaci adekvátně postupovat.
Resuscitace novorozence - 2021
prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MUDr. Jana Djakow Ph.D., Tereza Jenčová
Resuscitace novorozence je komplikací vyskytující se u méně než 1 % porodů. Klíčovou roli v její prevenci hraje správné provedení incicálních kroků poporodní adaptace. V následujícím algoritmu si proto vyzkoušíte projít celým procesem od přípravy vybavení, podpory poporodní adaptace až po následnou resuscitaci novorozence s důrazem na klíčové body platné na dle doporučených postupů Evropské resuscitační rady z roku 2021.
