Slavnostní zahájení
Mgr. Flajšingrová přivítala hosty na XIV. Konferenci. Prof. Štourač poděkoval nelékařům a organizátorům, poděkoval Mgr. Flajšingrové, co dělá pro NLZP a portál AKUTNĚ.CZ. Mgr. Grossová Klementová všechny přivítala a poděkovala za hojnou účast. Dále krátce promluvili: Prof. Repko, který gratuloval proděkanovi Štouračovi a proděkance Pokorné k úspěšné realizaci konference, prof. Pokorná ve své řeči vyzdvihla zlepšení prestiže NLZP na LF, MUDr. Zemanová měla vtipný úvod, pochválila vyšší počet workshopů pro NLZP. MUDr. Hrdý přivítal přítomné na konferenci AKUTNĚ.CZ, poděkoval za organizaci konference.
Ústní sdělení
I. blok - K zamyšlení
Lidské zdroje jsou nad zlato - Grossová Klementová R.
Autorka se věnovala problematice lidských zdrojů, nedostatku NLZP, který je nejen v ČR, ale i v celém světě. Celosvětově se nedostatek sester vyšplhal na 13 milionů. Díky výjimečnosti sester středního a vyššího věku funguje ošetřovatelská péče ve zdravotnických zařízeních. V prezentaci poukázala na možnost stabilizace systému díky kvalitní péči (vzdělaný personál, podpora vědy a výzkumu v ošetřovatelství, integrované péči o pacienta, podporou preventivních programů), individuálnímu přístupu k personálu a vyrovnání generačních rozdílů mezi zaměstnanci. Důležitou složkou lidských zdrojů je vytvořit bezpečné pracovní prostředí, zdravou organizační kulturu a zlepšení pracovního prostředí. Eliminovat odchod sester z profese, zapracovat na náboru sester a zajistit péči o fyzické a psychické zdraví personálu. Závěrem upozornila na nutnou motivaci zaměstnanců, podporu zdravého pracovního kolektivu a vzájemné setkávání a předávání zkušeností, případné poučení se z chyb druhých. Motto: „Kdo nehoří, nezapálí.“
Vize a nové výzvy ve vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků v ČR – Pokorná A.
Přednášející ve své prezentaci informovala, že LF klade důraz na kvalitu a důslednou odbornou přípravu založenou na erudici akademických pracovníků, mezinárodní spolupráci, individualizovanému přístupu, vědeckých základech a EBN. Dále představila studijní programy pro NLZP, kterých je momentálně na LF MU 16 a o vybraných programech hovořila podrobněji. Jednalo se o všeobecné ošetřovatelství (příjímací řízení, společenské role vyučujících i studentů, projektová činnost – B.I.C.E.P.S projekt finanční gramotnost). Porodní asistence, která reprezentuje alma mater, se podílí na edukaci veřejnosti, studenti realizují instagramové stránky, účastní se mezinárodních seminářů. Zdravotnické záchranářství, které se podílí na zahraniční spolupráci, edukační činnosti, se účastní celostátních záchranářských akcí (soutěže první pomoci a edukace v terénu, letní a zimní kurzy pro studenty ZZ). Intenzivní péče – v roce 2019 došlo ke změně v názvu. Nyní studijní program Intenzivní péče. Výuka studentů probíhá v odborných učebnách, studenti jsou zapojeni nejen do Konference AKUTNĚ.CZ, mají možnost praktických stáží v rámci Erasmu. Autorka identifikovala nejvýznamnější výzvy a vize. Zmínila další rozvoj spolupráce, podporu studentské organizace a certifikovaných kurzů a doktorandského studia. Závěrem sdělila, že existence NLSP (nelékařských studijních programů) na LF MU přináší mnoho benefitů. Chtějí se stát lídry v nelékařském vzdělávání.
Jak překvapit auditora a uspět u auditu – Müllerová N.
Přednáška z důvodu nemoci autorky neproběhla. Komentované prezentace je dostupná ve sborníku.
Utrecht – Inspirace do budoucnosti – Pytel M.
Kolega přednesl zprávy z kongresu Evropské federace sester v intenzivní péči. Přednáškou chtěl namotivovat a inspirovat další kolegy ke spolupráci se sekcí ARIP. V úvodu sdělil, že EfCCNa byla založena 1999, její součástí je 30 členských států. ČR zatím součástí není, ale dává smysl, aby se stala. Zamyšlením je, kdo je vlastně sestra IP, co by měla umět, jaké by měla mít kompetence, jak by se měla vzdělávat a jaké je srovnání mezi jednotlivými zeměmi. Evropská federace sester v intenzivní péči řeší zátěž sester, dostatečný poměr mezi sestrou a pacientem, leadership sester. Dává důraz na klinický výzkum v oboru a implementaci do praxe. Řečník poukázal na důležitost komunikace s rodinou pacienta a zapojení rodiny do péče. Upozornil, že jinde v Evropě mají na každém oddělení sestru zodpovědnou za výzkum v ošetřovatelství. Současně sdělil, že jinde v Evropě používají výukové platformy nejen pro pacienty, ale i pro postgraduální vzdělávání. V Norsku využívají NAS – Nursing Activities Score, nástroj pro posouzení náročnosti péče o pacienta, který obsahuje 23 položek. Čím větší skóre, tím náročnější pacient. Závěrem ukázal fotky z návštěvy nemocnice v Utrechtu.
II. blok: Stavět se má na základech I
Acidobazická rovnováha - Moravčík B.
Autor se ve svém přednášce vrátil k základům problematiky acidobazické rovnováhy v organismu. Na počátku seznámil posluchače s pojmem ABR, zopakoval všechny základní poučky a pojmy, rovnice sloužící k výpočtům, seznámil posluchače s fyziologickým rozmezím pH. Věnoval se například pojmům, jako jsou acidémie a alkalémie, vysvětlil roli pufrů, respiračního systému a ledvin v udržování stálosti vnitřního prostředí. V druhé části přednášky se věnoval laboratornímu vyšetření acidobazické rovnováhy – Astrupu, kde rozebral jednotlivé položky a seznámil posluchače s fyziologickým rozmezím hodnot. Další část byla věnována poruchám ABR, jejich dělení, příčinám a možnostem úpravy jednotlivých poruch. Na závěr si kolega připravil pro posluchače malé opakování, kdy se posluchači věnovali rozpoznání typu poruchy ABR dle Astrupa. Nutno poznamenat, že všechny odpovědi byly rychlé a samozřejmě také správné.
Zajištění dýchacích cest - M. Huserová., Ruferová M.
I další přednášející se ve své prezentaci vrátily k samotným základům, ostatně, těm byl tento blok přednášek věnován. Na začátku přednášky se věnovaly zajištění průchodnosti dýchacích cest bez pomůcek a poté přešly k zajištění s pomůckami. Jednotlivé pomůcky, od základních až po ty nejnovější představily na ilustračních fotografiích. U každé se věnovaly indikacím, kontraindikacím a technice použití. Měli jsme tak možnost vidět vše, co je v současnosti k dispozici, od ústních a nosních vzduchovodů až po videolaryngoskop. Na závěr přednášky se autorky věnovaly postupu při obtížné intubaci, kterou charakterizovaly jako intubaci, která nelze provést v přímé laryngoscopii, je potřeba více než 3 pokusy o zavedení ETK nebo délka intubace přesahuje 10 min. Seznámily nás také s doporučeným rozdělením rolí v týmu při obtížné intubaci při různých počtech zúčastněných.
Základy umělé plicní ventilace - Suk P.
Autor vystoupil s velmi zajímavou a obsáhlou prezentací. Na začátku přednášky definoval pojem umělá plicní ventilace jako ventilaci pacienta pomocí mechanického přístroje, který plně nebo částečně zajišťuje průtok plynů respiračním systémem a to pouze na dobu nezbytně nutnou. Zaměřil se na indikace umělé plicní ventilace – zvrat hypoxémie a dechové tísně, respirační acidózy, prevence nebo zvrat atelektáz, zvrat únavy dýchacího svalstva, umožnění sedace a nervosvalové blokády a stabilizace hrudní stěny. V další části hovořil také o rizicích, které sebou UPV přináší – poranění při zajištění dýchacích cest, riziko vzniku VAP, barotrauma, atelektotrauma, riziko vzniku závislosti a deliria, neuropatie kriticky nemocných a možnostech, jak tato rizika minimalizovat. Na závěr se věnoval základním parametrům umělé plicní ventilace.
Oxygenoterapie v praxi - Poláčková S.
Přednášející si připravila přednášku o podávání O2 u dětského pacienta v kritickém stavu na JIP. Zdůraznila, že kyslík je třeba aplikovat bezpečným, účinným a dobře tolerovaným způsobem. Oxygenoterapie může být indikována a zahájena sestrou se specializovanou způsobilostí, aplikujeme minimální adekvátní koncentraci ke splnění oxygenačního cíle. Zdůraznila potřebu zvlhčení a ohřevu aplikovaného O2 u dlouhodobého podávání. V další části své prezentace se zaměřila na indikace podání O2 a na cíle, kterých chceme podáním kyslíku dosáhnout. V závěru nás seznámila se způsoby aplikace O2 u dětí v intenzivní péči – low-flow oxygenoterapie – nosní brýle, Hudsonova maska, maska s reservoárem (důraz na naplnění reservoáru, 12-15 l/min.) O2 podávaný do prostoru a hi-flow oxygenoterapie – vysokoprůtokové nosní kanyly, NIV – vytvářející pozitivní tlak v DC, využití různých typů masek – nasální, nasoorální, celoobličejová. Použití nCPAP u velmi malých dětí a nezralých novorozenců. Kladla důraz na prevenci otlaků, monitorace pacienta, zdůraznila toxicitu O2, v jejímž důsledku může dojít k poškození plicního parenchymu, poškození CNS, poškození zraku novorozenců.
III. blok: Stavět se má na základech II
Příprava na povolání sestry specialistky pro intenzivní péči na LF MU – Večeřová J.
Přednášející začala s historií studijního oboru. Informovala o nutnosti splnění kritérií ve studijním programu Intenzivní péče. Podmínkou nástupu ke studiu je úspěšné vykonání přijímacího testu z bakalářského studia Všeobecná sestra. Studium probíhá blokovou výukou v prezenční i kombinované formě. Sdělila, že studenti mají teoretickou přípravu v podobě cvičení v rámci odborného předmětu, využívají simulační pomůcky a trenažéry. Připravují studenty do praxe. Dále mají praktickou přípravu, která je realizována formou stáží v přednemocniční péči, na JIP, na ARO, na dialýze, na ambulanci bolesti, na operačních sálech na úseku anestezie. Informovala, že počet praktických hodin je rozdílný u prezenční a kombinované formy. Studenti mají možnost zahraničních stáží, zapojují se do konferencí a to nejen v rámci akutne.cz. Závěrem sdělila, že studium je ukončeno vypracováním diplomové práce, v dnešní době převážně z literárních přehledů, aby nezatěžovali zdravotníky dotazníky a ústní závěrečnou zkouškou. Úspěšně k dnešnímu dni zakončilo studium 390 studentů s titulem Mgr.
Problematika low flow infuzí a podávání noradrenalinu – Literová H.
Kolegyně interpretovala výsledky své diplomové práce založené na literární rešerši. Začátkem vysvětlila, co je low flow infuze a jaké léky se do nich ředí. Ve své práci identifikovala tři základní problémy, mezi které patří zpožděný start, zpětný tok léčiv a nežádoucí bolusy. Všechny tři problémy lze ovlivnit velikostí stříkačky a dalšími vlivy jako je iniciální bolus mimo pacienta a další. Dále zkoumala způsob ředění noradrenalinu. Zjistila, že na různých odděleních v jejich nemocnici je 12 způsobů ředění, každý označuje noradrenalin jinak a není přímo určeno podávání noradrenalinu do konkrétního lumen centrálního venózního katetru. Na konci prezentace upozornila přítomné na několik studií, které se tímto problémem zabývaly, a ze kterých čerpala.
Bezpečnost pacienta během anestezie – Zemanová J., Mezenská M.
Doktorka Zemanová začala svoji přednášku větou „Bezpečná není anestezie, ale anesteziologický tým“. Pokračovala tím, že se na bezpečnosti pacienta během anestezie podílí nejen technika, ale také ošetřovatelský personál. V rámci bezpečnosti pacienta na sále vznikl chirurgický bezpečnostní protokol. V roce 2010 si tento checklist mohlo předělat dle obrazu svému každé zdravotnické
pracoviště. Checklist obsahuje funkčnost anestetické techniky a pomůcek, farmaka včetně dostupnosti transfúzních přípravků, totožnost pacienta a operačního výkonu, předoperační vyšetření včetně informovaného souhlasu, předpokládané zajištění DC, alergie a lačnost pacienta. Sám o sobě checklist platí skvěle. Dalším bodem pro bezpečnost před anestezií je kontrola samotného pacienta a
označení správné operované strany. Výhodou je správná identifikace zaměstnanců a rozdělení jejich rolí, stejné vybavení sálů. V rámci bezpečnosti je důležitá prevence pádu pacienta při napolohování po úvodu do anestezie. Dalším rizikovým faktorem při dlouhém operačním výkonu je vznik kompartment syndromu. V přednášce zaznělo také riziko možnosti termického poškození pacienta. V neposlední řadě je důležité dodržování aseptického prostředí sálů a vyčlenění sálů bariérových. Přednášku paní doktorka ukončila slovy, že nejdůležitější pro bezpečnost pacienta na sále je spolupráce a kvalitní komunikace.
Management léčby akutní bolesti ve FN Ostrava – Vavrlová H., Sikorová L., Zoubková R.
Přednáška se věnovala léčbě akutní pooperační bolesti. Přednášející sdělila vlastní zkušenosti s APS (Acute Pain Servis) ve FN Ostrava. V úvodu definovala bolest. Jak si rozdělili bolest v návaznosti na operační výkony. Informovala, jakým způsobem se rozhodují o analgezii. Ukázala management a statistiku Acute Pain Service ve FN Ostrava v letech 2015-2022. Představila APS tým, který pečuje o pacienty s předpokládanou střední a těžkou pooperační bolestí v nemocnici. Ukázala nápomocný leták v léčbě pooperační bolesti, který vytvořili pro zaměstnance. Informovala o týmu, který provádí regionální techniky neboli periferní blokády v rámci léčby bolesti. Přednesla statistiku výkonů u periferních blokád od začátku zavedení v roce 2022. Dále sdělila, že ve FN Ostrava mají již druhým
rokem PCEA neboli pacientem kontrolovanou epidurální anestezii, s velmi dobrými výsledky u pacientů. Současně pohovořila o možnosti intratekálně aplikovaného Morfinu, který je speciálně upraven a s velmi dobrým efektem používán u gynekologických operací a u TEP. Nevýhodou této metody je nutnost pooperační 24h monitorace pacienta. Závěrem řekla, že pomalými kroky se daří implementovat nové postupy.
IV. blok: Varia
Role inspektora provozu v řešení dopravních nehod - Pochylá R.
V úvodu své přednášky nás autorka seznámila s pozicí inspektora provozu ZZS. Je to NLZP záchranář s praxí, který poskytuje podpůrnou činnost, pomáhá řešit konfliktní situace, nehody sanitek, převozy orgánů a transplantačních týmů. Dále se věnuje kontrolní činnosti, kontrole kvality péče, provádí orientační dechové zkoušky, kontroluje dodržování bezpečnostních předpisů. Kontrolní činnost může být veřejná nebo neveřejná. Vozový park inspektora provozu má stejné vybavení jako běžná posádka, jsou tam však drobné odlišnosti, protože inspektor provozu je ve voze sám, a je tam speciální úprava vozidla. Jezdí jako předvoj k výjezdům, zajišťuje komunikaci s ostatními složkami IZS. Dalšími odlišnostmi jsou – jiné barevné označení helmy, přístrojové vybavení – diktafon, osobní kamera, kterou využívá při krizových situacích a ohrožení posádky, dále světelné puky, vesty a batohy se světlovody viditelnými až na 3 km. Práci inspektora provozu nám na závěr přiblížila na konkrétním příkladu autonehody na D2. Činnosti inspektora provozu na místě: zkontroluje terén, vyhodnotí situaci a podává situační avízo dispečinku – nejsou-li zdroje lidské a materiální dostačující – dovolává další vozidla a posádky. Komunikuje s vedoucím lékařem zásahu, předává informace, dohledává totožnosti, zajišťuje psychologickou podporu účastníků. Vždy vyplňuje závěrečné hlášení o službě. Role inspektora provozu je tedy managerská činnost, která uvolňuje ruce posádce.
Možnosti v resuscitaci gravidní pacientky - Walachová N.
Přednášející prezentovala na konkrétní kazuistice, jak se ze zdánlivě nekomplikovaného případu bezvědomí může vyvinout situace, kterou nikdo nepředpokládal. Jednalo se o 30 ti letou pacientku, která doma zkolabovala, původně hlášeno do zdravotnického zařízení jako bezvědomí se zachovaným dýcháním a srdeční činností. Po 5 min opakované voláno, že pacientka nedýchá – posádka v terénu
zahajuje KPR, kontaktuje ECMO tým, využívá Lucas, transportuje pacientku na urgentní příjem. Pacientka je gravidní, udává abusus pervitinu, má blíže neurčenou srdeční vadu a hepatitis C pozitivitu. Na UP je vše připraveno včetně ECMO týmu. Na UZ je zjištěn hemoperikard 3-4 cm, provedena punkce, která je nedostačující, proto je přistoupeno k otevřenému chirurgickému zákroku. Zjištěna gravidita 26. týden – je povolán porodnický a novorozenecký tým a je rozhodnuto o perimortálním řezu. Oba operační týmy pracují souběžně, zároveň se personál chystá na ošetření nezralého novorozence. Tým je v tomto okamžiku složen z 18 zdravotníků. Přes veškeré snahy se nedaří matku zachránit a po 20 min dojde rovněž k úmrtí dítěte.
Zajímavosti z intenzivní péče v pediatrii - Laurinc M.
Kolega z dětského kardiocentra z Bratislavy si pro nás připravil tři zajímavé kazuistiky z jejich pracoviště. První kazuistika pojednávala o péči o pacienta s poruchou srdečního rytmu. Jednalo se o tříměsíční dítě, s tachyarytmií 270/min., torsade de pointes na EKG. Po třech týdnech dochází k recidivě a bylo nutné přistoupit k implantaci jednokomorového defibrilátoru – poprvé v praxi u takto malého dítěte. Druhá kazuistika – paréza bránice po kardiochirurgické operaci, došlo k poškození n. frenicus. Autor nás seznámil s možnostmi léčby u těchto pacientů. Kazuistika třetí – novorozenec se syndromem aspirace mekonia – strávil na ECMO 118 hod, poté byl odpojen, po 7 dnech překlad na JIP. Na závěr své přednášky kolega prezentoval případ malého pacienta s tumorem myokardu a seznámil nás se specifiky práce o dětské pacienty na vysoce specializovaném pracovišti.
Děti ve vodě - Říhová M.
Poslední přednášející se zaměřila na specifický úraz u dětí, kterým je tonutí. Připravila si pro srovnání dvě kazuistiky. První kazuistika: 2 leté dítě, 5 min bez dozoru, nalezeno v nádrži v bezvědomí, prováděna BLS rodinou a následně ALS po příjezdu ZZS, ROSC 31 min. Následuje poresuscitační péče na KDAR – teplotní management 32-36 na 24 hod, dochází k rozvoji šoku a sepse. Postupné zlepšování stavu, následně je dítě odesláno k další léčbě do hyperbarické komory, kde došlo ke zlepšení kognitivních funkcí. Dle informací od rodiny nyní zcela bez následků. Druhý případ je dvouletý chlapec, hledán rodiči cca 20 min. Při příjmu areflexie, difuzní otok mozku – za 2 dny exitus letalis na KDAR. V závěru nám kolegyně představila statistické údaje vztahující se k tonutí nezletilých a konstatovala, že procento přežití tonoucích dětí bez neurologického deficitu záleží na době ponoření, včasném zahájení, trvání KPR a poresuscitační péči.
Ukončení
Jana Flajšingrová poděkovala všem účastníkům, přednášejícím a předsedajícím. Kladně zhodnotila vysoký počet přítomných NLZP, a to celých 413 účastníků. Jana Toufarová, koordinátorka posterové sekce, sdělila jméno vítěze, kterým se stala Yvona Grünwaldová s tématem „Protokol tlustého střeva v intenzivní péči“. Prof. Štourač na úplný závěr poděkoval za organizaci Mgr. Flajšingrové, předal jí kytici a pozval přítomné na 25. listopadu 2023, kdy proběhne XV. ročník konference.
Workshopy
Škola dialýzy pro začátečníky
V rámci teorie byly prezentovány indikace k zahájení očišťovacích metod krve, výhody jednotlivých modalit terapie, jaký cévní přístup zvolit a jakou formu antikoagulace zvolit pro úspěšný průběh terapie.
Škola dialýzy pro pokročilé – nejdůležitější tipy a triky pro dialýzu.
V rámci teorie se prezentovalo řešení nejčastějších komplikací v průběhu terapie. Dále možnosti ovlivňování poruch vnitřního prostředí pacienta pomocí CRRT
Viskoelastometrie v rukou sestry
V teoretické části byly zmíněny náležitosti preanalytická části (zásady správného odběru, promíchání a uložení krevního vzorku). Dále pak byly vysvětleny základní druhy testů a základní křivky. V praktické části: manipulace s reagenciemi, pipetování, ...
Pacient a operační stůl
Účastníci měli možnost si vyzkoušet polohování pacienta na operačním stole, včetně pomůcek určených k prevenci dekubitů a k prevenci případného poškození pacienta vyplývajícího z jeho extrémní polohy během operačního výkonu.
Krizová komunikace s rodinou při péči o kriticky nemocného pacienta
Workshop se zabýval krizí, první psychickou pomocí a krizovou intervencí. Účastníci workshopu mohli vyzkoušet v rámci kazuistik komunikaci s rodinou pacienta. Výstupem z workshopu byly teoretické materiály, možnost zpracování krizového plánu a odkaz na současné technologické možnosti při práci s krizí.
Fixační pomůcky v praxi
Na workshopu byly představeny fixační pomůcky k znehybnění zlomenin a poranění, které jsou používány záchrannou službou na urgentním příjmu, jmenovitě krční límec, pánevní pás, vakuové dlahy a matrace, páteřní deska a extenční dlaha. Byla vysvětlena indikace, zásady správného a bezpečného přiložení. V praktické části měli účastníci možnost si vyzkoušet přikládání pomůcek mezi
sebou. Na modelu imitujícího polytramatizovaného pacienta se zajištěnými invazivními vstupy (endotracheální kanyla, centrální venózní katétr, arteriální katétr, hrudní drenáž, permanentní močový katétr) trénovali bezpečnou manipulaci s pacientem v kritickém stavu.
Zeptejte se expertů: panelová diskuze o “drcení, ředění a podávání léků”
Úprava a podávání léčiv tvoří významnou část každodenní práce sester. Otázek spojených s touto problematikou tak má každý v hlavě celou řadu. Proto jsme pro náš workshop zvolili formu panelové diskuze, kdy měli účastníci možnost ptát se kolegů pracujících na různých typech oddělení (urgentní příjem, standardní oddělení, jednotka intenzivní péče), nemocničního farmaceuta a klinického
farmaceuta. Konkrétně se panelu účastnila Mgr. Jana Flajšingrová (FN Brno), Mgr. Veronika Mikušová (FN Brno), Bc. Michal Švirik (FN Brno), PharmDr. Lenka Doležalová (MOÚ) a PharmDr. Jitka Rychlíčková, Ph.D. (FN u sv. Anny). První dotaz se týkal drcení tablet, zda je možné drtit více tablet společně a u kterých léčiv je tento postup problematický, odtud jsme se dostali k rizikům expozice zdravotníků léčivům, a to nejen při úpravě léčiv do sondy, ale i při úpravě parenterálních léčiv. Dostali jsme se i ke zdravotnickým prostředkům (barevně odlišené prodlužovací hadičky, sety s bočním vstupem pro proplach, apod.) a rychlosti a způsobu podávání léků. Formát workshopu tedy umožnil dynamickou diskuzi a plynulý přechod mezi jednotlivými tématy. Věříme, že si tak každý účastník mohl najít své.
Posterová sekce
Za hojné účasti a bohaté diskuse a dotazů z řad publika bylo prezentováno celkem 9 posterů. Pro hodnotící komisi nebylo jednoduché vybrat vítěze. Prvenství získali kolegové Mgr. Yvona Grünwaldová, Mgr. Branislav Moravčík se svým posterem na téma „Protokol tlustého střeva v intenzivní péči“. Děkujeme všem autorům a blahopřejeme vítězům.
Seznam přihlášených posterů:
ID01 Mgr. Patrik Mica, Markéta Fialová, DiS. (FN USA Brno): Využití pupilometrie v intenzivní péči
ID02 PhDr. Natálie Behárková, Ph.D., Mgr. Edita Pešáková, Mgr. Patrik Mica ( ÚZV LF MU) : Inovativní
přístupy ve výuce vybraných předmětů studijního programu Intenzivní péče
ID03 doc. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D., Petra Sklienková, PhDr. Renáta Zoubková, Ph.D. (FN Ostrava):
Subjektivní vnímání intenzity chronické bolesti dolní části zad
ID04 Mgr. Monika Ruferová, Mgr. Margita Huserová (FN Brno): Uvedení do pronační polohy
ID05 Mgr. Yvona Grünwaldová, Mgr. Branislav Moravčík (FN Brno): Protokol tlustého střeva v
intenzivní péči
ID06 Mgr. Natália Antalová, MUDr. Martina Klincová, Mgr. Markéta Říhová (FN Brno): Chronická
bolest u pacienta z pohledu sestry
ID07 Mgr. Veronika Mikušová, Mgr. Hana Kličková (FN Brno): Využití PICC a midline katétrů v
intenzivní péči.
ID08 Bc. Michal Švirik (FN Brno): Tři kliniky a jedna břišní katastrofa
ID09 Bc. Věra Majerníková (FN Brno): Komplikace dlouhodobých žilních vstupů pro domácí parentetální výživu
Organizační výpomoc:
Natália Antalová, Jan Bednář, Ondřej Brýdl, Pavla Bukvová, Kamila Dufková, Jakub Hruba, Veronika Hulková, Vojtěch Kadlečík, Valeryia Kaletová, Anna Kišová, Zdenka Klinkovská, Eva Koštialiková, Michal Pospíšil, Pavla Procházková, Bibiána Purgatová, Kristýna Režňáková, Patrik Rusek, Adam Stříbrský, Patrik Svrček, Lucie Synková, Šimon Škrabiš, Aneta Štěrbová.
Reportáže:
Monika Metznerová, Petra Kučerová., Eliška Flajšingrová.
