Po dvou pandemických letech jsme se mohli opět setkat prezenčně na již XXVIII. kongresu České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Reportážní tým AKUTNĚ.CZ samozřejmě nesměl na této události chybět a jaké zajímavosti byly odprezentovány na jdné z největších akcí oboru AIM v ČR se dozvíte v naši reportáži.
První přednáška letošního ročníku zazněla v jedné z přednáškových místností pavilonu E brněnského výstaviště ve čtvrtek 15. 9. 2022.
Čtvrtek 15. 9. 2022
Pediatrická anestezie
V prvním bloku, který je věnován pediatrické anestezii, nás srdečně přivítaly předsedající - dr. Kosinová (Brno) a dr. Ťoukálková (Brno). Blok otevírá první přednáškou, Inhalační úvody u dětí UP TO DATE, dr. Kula (Brno). Za důležité pokláda fakt, že u dětí ne vždy je zapotřebí využívat v úvodu do anestezie inhalační lékovou formu anestetik. Uvádí mnohé výhody i nevýhody inhalačního úvodu do anestezie, pozornost je však zaměřená hlavně na nevýhody, komplikace a způsoby, jak jim možná co nejlépe předejít. V závěru prezentace vyzdvihuje pozitivní faktory intravenózního úvodu do anestezie, což dokládá i svými zkušenostmi z klinické praxe. Dále se pokračuje přednáškou s názvem Vstupy do cévního řečiště - tipy a triky, kterou si připravil dr. Köppl (Bratislava). Zdůrazňuje, že zajištění adekvátního cévního vstupu je nevyhnutelnou součástí zdravotnické péče o pacienta. Vyzdvihuje výhody centrálního venózního vstupu do žilního řečiště u dětí, přičemž za prioritu pokládá hlavně jejich bezpečnost. Svoji přednášku ukončuje tipy a triky na zavedení CVK. Následuje přednáška dr. Ťoukálkové - TIVA u spontánně ventilujících dětských pacientů podstupujících endoskopický výkon, ve které vysvětluje teorii potřebnou k provídění TIVA, její výhody a taky, jak s ní začít. Podrobně se dozvídáme o léčivech používaných při TIVA a jejich kontraindikacích. Ke konci přednášky předává zkušenosti z praxe, možné komplikace a zdůrazňuje potřebu být vždy připraven na zajištění dýchacích cest. Poslední přednáškou tohoto bloku je Perioperační management pacientů k operaci neuromuskulárních skolióz, kterou prezentoval dr. Hudec (Brno). Na začátek definuje skoliózu a podává obecné informace o tomto onemocnění. Vysvětluje, jak tíže křivky páteře ovlivňuje patofyziologii nemoci a multiorgánové postižění. Dostává se ke způsobům terapie skoliózy, přičemž se zaměřuje na operační léčbu a její anesteziologický management. Uvádí také specifika a problémy spjaté s neuromuskulární skoliózou. Závěrem pan doktor přichází s kazuistikou z praxe a přidává pár praktických tipů jak na tyto specifické výkony.
Zahájení kongresu
Slavnostní zahájení kongresu ČSARIM XVIII. otevírá milými slovy dr. Kraus (Brno). Po něm se nám přebírá slovo dr. Štourač (Brno), který všechny účastníky kongresu vítá na půdě LF MUNI. Poté pomyslnou štafetu přebírá prezident kongresu, dr.Černý (Hradec Králové), který za řečnickým pultem děkuje účastníkům za zvládnutí pandemie, dále děkuje sponzorům a finančním dárcům. Ohlíží se zpět do roku 2020, kdy se uskutečnil poslední kongres v prezenční formě. Vrací se k tématu COVID-19 a zdravotnické odborné společnosti a opět děkuje všem zdravotníkům. Vyzývá účastníky k účasti ve volbách a jejich důležitost pro budoucí formování zdravotnictví v Česku. Odevzdává slovo dr. Ševčíkovi (Ostrava), který předává ceny zasloužilým zdravotníkům a poté předání čestných uznání. Dále jsou odevzdány medaile Celestýna Opitze a uznání Čestného členství v ČSARIM. Za řečnickým pultem se objevují také významní zahraniční anesteziologové. Na závěr je uveden dr. Hess, který zakončuje slavnostní zahájení kongresu Lemonovou přednáškou - Co všechno může zahrnovat obor anesteziologie - resuscitace.
Simulace v medicíně I
Blok věnovaný simulační medicíně zahájila krátkým slovem dr. Dostálová (Hradec Králové) a současně představila dr. Sterna (Praha), který začal přednáškou Úloha simulační medicíny ve vzdělávání zdravotníků a její perspektivy. Zdůraznil důležitost neustálého vzdělávaní a fakt, že lékaři nejsou bezchybní. Zdůraznil, že právě díky simulační medicíně mohou lékaři bezpečně získávat zkušenosti. Další v pořadí byla přednáška s názvem Vzdělávání zaměstnanců FN Hradec Králové v kardiopulmonální resuscitaci a v řešení urgentních stavů v podání dr. Dostálové.Přiblížila nám podrobnosti vzniku vzdělávacího programu pro zaměstnance ve FN HK. Následně byli posluchači seznámeni s nově vybudovanými prostory simulačního centra. Centrum je přizpůsobeno nácviku různých specifických urgentních situací. Výsledky nácviku ukazují, že trénink přináší ovoce a reakce zdravotníků při resuscitaci či její management jsou mnohem úspěšnější než před ním. Třetí přednáškou bloku byla Výuka pro 21. století? Evidence-based kurz AIM pro pregraduální studenty v podání dr. Anne Le Roy (Praha). Ze začátku nás seznámila s průběhem výuky předmětu Intenzivní medicíny na 3. LF UK v Praze, přičemž se podrobněji zaměřila na výuku v pátém ročníku všeobecného lékařství - Kurz neodkladné péče. Poukázala na neefektivní vzdělávání tohoto předmětu a na změny, které se na fakultě rozhodli podstoupit, aby se výuka zkvalitnila. Vyzdvihla výhody výuky v malých studijních skupinách a krátkém trvání lekcí s více pauzami mezi nimi. Po náhlé změně programu následovala poslední přednáška dr. Klementové (Olomouc). KPR simulační training pro týmy zdravotníků v intenzivní péči FN Olomouc - evaluace 2016-2022. V úvodu prezentace vysvětlila teorii simulací v medicíně a důležitost komunikace mezi lidmi řešící stresovou situaci. Dále posluchačům představila Centrum telemedicíny a simulátorů LF UPOL Olomouc a jeho význam ve vzdělávání současných i stávajících lékařů. Nakonec shrnula spektrum výuky na LF UPOL a FN OL, zaměřila se na největší problémy a taky nás seznámila s postgraduálními vzdělávacími kurzy.
Po přednáškách následovala diskuze, během které si lékaři vyměnili cenné rady a know-how ohledně vzdělávání, simulační medicíny a možnostech zkvalitnění výuky na lékařských fakultách či v nemocnicích.
Geriatrie, farmaka
Svoji přednášku uvedl dr. Horáček z Prahy shrnutím demografie. Upozornil na významné množství seniorů v populaci a operativě včetně předpokladu dalšího růstu v budoucnu. Na několika studiích poukázal na rizika operací a místa ke zlepšení. Volně pokračoval definicí kognice a spektra kognitivních poruch. Odpovědí na otázku, zda rutinně vyšetřovat kognitivní funkce je dle různých studií jednoznačně ANO. Předoperační zhoršení kognice zvyšuje riziko pooperačního deliria, komplikací i mortality. Dále navrhuje v individuálních případech využití pEEG a “šetrnou” anestezii bez výkyvů životních funkcí. Slovo přebírá dr. Ševčík z Ostravy a otevírá motem “Chlap po 40, když vstane a nic ho nebolí, je mrtev”. Udává mnoho příkladů, proč “oldies” cítí často bolesti a jaké jsou komplikace a dopady chronické bolesti. Několikrát opakuje význam pohybu a fyzické aktivity. Připomíná, že starší dospělí mají mnohdy polypragmazii a s ní spojené potíže. Zmiňuje problematiku NSAID a opioidů. Vyzdvihuje použití transdermálního buprenorfinu. Z koanalgetik připomněl nevhodnost některých antikonvulziv jako karbamazepin a gabapentinoidů. Závěrem vyzdvihl možnosti nefarmakologické léčby bolesti a to především pohybem. Tématu deliria se ujal dr. Divák z Ostravy. Delirium se může vyskytnou ihned po operaci, ale i s několika hodinovým odstupem. Významným rizikovým faktorem jsou akutní bolest, odnětí návykových látek a peroperační hypotenze. Popisuje komplexní jak farmakologický, tak nefarmakologický přístup k deliriu. Zmiňuje nevhodnost benzodiazepinů, nedoporučuje rutinní použití tipsychotik, rivastigminu a dalších léčiv. Pozitivní vliv na delirium popisuje u dexmedetomidinu. Jeho rutinní užití však nedoporučuje. Závěrečné téma přednesl dr. Beneš z Plzně. Otevírá kazuistikou poukazující na problematiku kontroly krevního tlaku intermitentně neinvazivně manžetou u rizikového pacienta. Za důležité označuje nejen kumulativní peroperační hypotenzi, která může vést ke komplikacím, ale i variabilitu krevního tlaku. Vyzdvihuje význam prevence, kontinuální monitorace invazivně i neinvazivně.
Workshop - Smrt mozku
První přednášku začala dr. Kieslichová z Prahy definicí smrti a představením zásadních milníků v rozvoji resuscitační péče 20. století. Hovořila o tom, proč byl rok 1968 zásadní pro definici mozkové smrti a vysvětlila pojem irreverzibilní koma. Rok 1995 byl přelomový uvedením algoritmu pro stanovení smrti mozku dle neurologických kritérií. Druhým přednášejícím byl dr. Dominik z Brna. Přednášku uvedl tím, že smrt mozku u dětí není tak častá, jako u dospělých, a proto se jí věnuje jen málo pracovišť v ČR. Dle grafu je nejvyšší mortalita u dětí mezi 1. a 4. rokem a u adolescentů ve věku 15-18 let. Nejčastějšími příčinami úmrtí dětí jsou úrazy a tonutí, u adolescentů sebevraždy z předávkování. Na úvod přednášky Diagnostika smrti mozku ve vybraných specifických klinických případech dr. Černý popsal problematiku odběru orgánů. Uvádí častý problém ohledně rozhodování o mozkové smrti pouze radiologem. Dalším problémem dárcovství orgánů je požadování angiografického vyšetření mozku, které často smrt mozku nepotvrdí, a proto se přichází o velké množství využitelných orgánů. Dr. Kysela z Prahy ve své prezentaci Optimalizace dárcovských orgánu “ex vivo” se věnoval transplantaci jater a otázce, jak snížit mortalitu čekajících pacientů na transplantačních listinách. Uvádí, kdo jsou to marginální dárci a jaké jsou rizika při získávání štepů jater od těchto dárců. Zabývá se tím, jak se dá předcházet ischemicko-reperfuznímu poškození jater. Závěrem upozorňuje, proč je mechanická perfuze jater budoucností transplantační medicíny. Poslední přednášku - Organizace odběru orgánů od zemřelých dárců v současnosti a budoucnosti - měla dr. Pokorná z Prahy. Úvodem uvedla, jaké množství dárců orgánů zemře v jednotlivých státech, uvedla pokrok v průběhu let a zodpověděla otázku proč jsou takové obrovské rozdíly mezi jednotlivými státy. Například Španělsko je státem, kde je systém aktivního vyhledávání dárců, je v něm velká podpora státu a nastává taky osvěta ve školách. Na závěr se zamýšlí nad budoucností dárcovství, jaké změny by se měly stát a jaké překážky by měly být odstraněny.
Léčba bolesti
V úvodu bloku se nám jako první představil dr. Kubricht z Prahy s přednáškou zaměřenou na léčbu akutní pooperační bolesti u dospělých. V první řadě je důležité chápat samotnou patofyziologii pooperační bolesti a znát pojmy jako periferní a centrální senzitizace. Dr. Kubricht vyzdvihl význam organizace perioperační péče, prevence chronifikace bolesti a představil léčbu bolesti jako součást protokolu enhanced recovery. Poskytl nám také řadu zdrojů s doporučenými postupy, mezi jinými také doporučení ČSARIM 2022 a portálu AKUTNĚ.CZ. Z doporučení za zmínku stojí použití meloxikamu v premedikaci kvůli jeho delšímu působení, perioperační využití ketaminu nebo doporučení časného přechodu na p.o. formu analgetik, včetně opioidů. Principy léčby akutní pooperační bolesti u dětí nám přiblížila dr. Kosinová z Brna. Standard perioperační analgézie byl definován dle ESPA a zahrnuje doporučení týkající se individualizace péče, zlepšení edukace nebo opakovaného hodnocení úspěšnosti léčby. U dětí je významná také minimalizace negativní paměťové stopy. Úspěšnou lěčbu můžeme docílit kombinací multimodální analgézie a adekvátní perioperační pěče. Dr. Kosinová nám předala mnoho cenných rad ohledně léčby bolesti v závislosti na její intenzitě. Take uvedla, že ibuprofen a metamizol je vhodné podávat od 3. měsíce života, tramadol zvyšuje frekvenci pooperační nauzey a zvracení a nebo také, že opioidy není vhodné podávat bolusově. K hodnocení a monitoraci máme několik možností – výhodné je využití FLACC skóre, které nám umožní odlišit delirium od skutečného pociťování bolesti. Přednáška byla obohacená také o vlastní zkušenosti a retrospektivní audit z pracoviště Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno a LF MUNI. Komplexní problematikou využití intratekálního morfinu v klinické praxi se zabýval dr. Reimer z Ostravy. Jeho využití dnes porovnával s jeho využitím v minulosti, na druhou stranu nastínil možné chyby a náročnost při jeho výrobě a také možné nežádoucí účinky jako je pooperační nauzea a zvracení nebo pruritus. Nejúspěšnější je jeho využití při sectio caesarea, jako efektivní a minimalistický analgetický postup však poslouží i v kardiochirurgii, ortopedii nebo ERAS protokolu. V odlehčené atmosféře nám dr. Hřib z Brna předal praktické aspekty a aktuality ve využití léčebného konopí v algeziologické praxi, jelikož počet pacientů, kteří z této léčby profitují, neustále stoupá. Představil nám modifikovaný WHO žebříček s využitím konopí, ale také právní normy, možné kontraindikace, žádosti nutné pro předepisování IPLP nebo jak nastavit ideální dávku pro pacienta. Jako třešničku na dortu nám odprezentoval dr. Adam z Prahy atraktivní obor intervenční algeziologie. Poukázal na široké spektrum intervencí, jako je pulzní radiofrekvenční léčba, kryodenervace, perkutánní resekce ligamentum flavum u spinálních stenóz a mnoho dalších moderních a slibných způsobů léčby bolesti.
Edukační lekce + workshop Airway management
Přednášku otevřel dr. Černý z Ústí nad Labem akcentací důležitosti zajištění dýchacích cest. Nemožnost zajistit dýchací cesty je téměř vždy spojeno s postižením pacienta nebo jeho smrtí. Průběžně popsal šest nejčastějších příčin problémů spojených se zajištěním dýchacích cest. Přidal jeho zásady, kterými se řídí, aby problémům předešel. V průběhu vypíchl užitečnost nosních vzduchovodů v mnoha situacích. Dr. Michálek z Prahy navázal tématem sdílených dýchacích cest. Sdílené dýchací cesty popsal jako boj anesteziologa a chirurga o životní prostor. Předvedl řadu odlišností zajištění dýchacích cest oproti klasice. Relativně častou a vážnou komplikací je ztráta dýchacích cest. Pokračovala dr. Klabusayová z Brna tématem dětí a strachem z nich. Poukázala na vysoký výskyt komplikací se zajištěním dýchacích cest u dětí. Navázala několika radami a postupy, které lze využít u dětí. Poukázala na výhody laryngeální masky nad intubací. Při intubaci dítěte nad 3 kg použít kanylu s balónkem. Dr. Otáhal z Prahy převzal slovo s tématem tracheostomie. Předvedl techniky s užitím sonografie a tupou preparací na tracheu bez nutnosti bronchoskopické kontroly. Pojmenoval prevenci a řešení akcidentální dekanylace. Dr. Henlín z Prahy s tématem strategií NATO na zajištění dýchacích cest. Vtipně nastínil, jak vznikají mezinárodní guidelines. Válečnou medicínu rozdělil na přednemocniční péči TCCC a nemocniční ATLS. Popsal tendenci dříve tíhnout k chirurgickému zajištění dýchacích cest z důvodu odlišností v množství a závažnosti penetrujících poranění s krvácením.
Pátek 16. 9. 2022
Porodnická anestezie I
Jak s úsměvem poznamenal předsedající dr. Bláha (Praha), to jak moc je dané téma zajímavé a up-to-date, se pozná dle účasti na přednášce po včerejším večírku. To nepochybně blok věnován porodnické anestezii byl, a přesvědčili se o tom nejen nadšenci tohoto oboru. Důležitým, ale mnohokrát opomíjeným problémem perinatální deprese se zabývala dr. Nosková (Praha). Definovala tento pojem a poukázala na vysokou incidenci, či rizikové faktory a také na významný vlivu hypotalamo-hypofyzární dráhy a kortikoliberinu na rozvoj deprese. Poporodní deprese by neměla být zaměňována s pojmem baby blues, důležité je také znát možnosti časné diagnostiky, jako například využití Edinburgh Postnatal Depression Scale. Zcela zásadní je účinná léčba nejenom postpartální, ale také antepartální deprese. Zatím co antepartálně se doporučují SSRI, SNRI a TCA, postpartálně by se měl použít sertralin. Dr. Nosková zkoumala také dostupné studie ohledně vlivu celkové anestézie a využití epidurální analgezie na výskyt postpartální deprese, které ukázaly, že v případě CA je riziko významně vyšší. O tom, že na porodním sále nesmí chybět fenylefrin, jakožto vazopresor 1. volby u hypotenze rodiček, nám připomněl dr. Bláha. V porovnání s efedrinem, který je vhodný v případě hypotenze s bradykardií, je fenylefrin účinný v případě hypotenze s tachykardií, kterou reflexně zpomaluje. I když existuje mnoho prací zabývajících se definováním rizikových faktorů pro hypotenzi, neexistuje spolehlivá predikce, která by nám umožnila potenciálně rizikové rodičky identifikovat. Proto je důležitá prevence aortokavální komprese i co-load krystaloidy nebo koloidy. Nejjednodušším opatřením při hypotenzi zůstává také pouhé nadzvednutí dolních končetin. Aby se klinická praxe mohla na jednotlivých pracovištích zlepšovat, je nezbytný pečlivý sběr dat. I o tom nás přesvědčil dr. Štourač v rámci projektu OBAAMA. Představil fungování studie rozšířené po celé ČR a SR a jednotlivé výsledky a výhledy do budoucna. Také okomentoval vliv COVID-19 na fungování na porodních sálech a možnou příležitost k většímu rozšíření neuroaxiální blokády. Nesmělo chybět samozřejmě srdečné pozvání na další ročník konference AKUTNĚ, která se uskuteční 19.11.2022. Ranní blok uzavřela dr. Mannová (Havlíčkův Brod), představením možností regionální anestezie po císařském řezu v rámci ERAS doporučení. Vyzdvihla superioritu neuroaxiální analgezie a uvedla low dose a ultra low dose dávkovací schéma, kvůli snaze předejít riziku pozdního dechového útlumu. Dále uvedla vysokou spokojenost rodiček po využití tranversus abdominis plane block. Dr. Mannová zdůraznila, že využití multimodální analgezie umožüje snížení spotřeby opioidů.
SMAI - Protože nám věci nejsou jedno
V první části tohoto bloku v rámci Sekce mladých anesteziologů a intenzivistů se dr. Škola z Ústí nad Labem věnoval Anestezii a jejímu dopadu na životní prostředí. Svoji pozornost zaměřil na inhalační anestetika jako je desfluran, sevofluran či oxid dusný. Přirovnává jednu hodinu inhalační anestezie za použití desfluranu k cestě autem zruba 360 km daleko. Jak tedy co nejvíce zmírnit dopad anestezie na životní prostředí? Pan doktor doporučil používat nízké průtoky inhalačního anestetika a vyhýbat se užívání oxidu dusného a desfluranu v praxi kvůli jejich dopadu na klima. Na závěr uvedl, že v EU dojde k významné limitaci desfluranu do roku 2026. Další prezentace se věnovala tématu Jak naše pacienty nejenom léčit, ale i provázet nemocí v podání Ing. Kolkové a Mgr. Krčmařové z Centra provázení FN Brno. Obě zdůraznily hlavně situace, kdy je přítomnost psychologického interventa v rodině na místě, a to v situacích je je například úmrtí dítěte, traumata, onkologické diagnózy, poškození CNS apod. Následovala kazuistika s popisem komplexní péče ze strany interventa. Pokračovalo se přednáškou Rovnováha mezi prací a osobním životem od doktorky Harazim z KDAR FN Brno. Popisovala 11 let své praxe, včetně 6 roků na rodičovské dovolené, kdy zvládla dokončit své doktorandské studium. Následně sdělila radu, jak pečovat o svůj vztah, doporučila knihu Sedm principů spokojeného manželství od John. M. Gottmana. V péči o sebe podotkla potřebu dostatečného odpočinku a spánku, meditaci, socializaci a fyzickou aktivitu, ale také možnost využít služby psychoterapie. Na otázku, jak se udrožovat mentálně v kondici během času na RD, byla odpověď jednoduchá. Sledovat streamy z konferencí a kongresů jako ČSARIM, AKUTNĚ.CZ, využít informačních zdrojů jako jsou Akutní středy, monitoring článků, interaktivní algoritmy a další na portálu AKUTNĚ.CZ. Na závěr uvedla své tipy na to, jak si zjednodušit návrat do práce. Například uvedla kurzy EPALS, Generic instructor course, Basic assessment in intensive care, Základní škola ultrazvuku apod. Velkou část z výše jmenovaných je možné absolvovat na půdě Simulačního centra LF MU v Brně. S výhodou je využít grantovou podporu NF portálu AKUTNĚ.CZ - SIM Travel Grant anebo Fondu Mobility ČSARIM. Poslední přednáška Jak pomocí naděje a vděčnosti předcházet syndromu vyhoření proběhla v podání dr. Slezáčkové z Ústavu psychologie a psychosomatiky LF MU. K úvodu uvedla definici syndromu vyhoření a rizikové faktory, které k němu vedou. Zdůraznila dopad doby na pracovní i osobní rovinu a na požadavek podávat trvalý, vysoký a bezchybný výkon. V obecnosti, vděčnost a naději pokládá za základní pilíře duševního zdraví.
Osobnost oboru a Top publikace
První přednáška byla od Osobnosti oboru dr. Horáčka z Prahy. Výběr tématu byl z jeho strany zcela jednoznačný. Přiblížil nám jeho pobyt v nemocnici, kde podstoupil otevřenou pravostrannou hemikolektomii. Dále povídal o pobytu na JIP, o pocitech a procesu rekovalescence. Řeč byla mimo jiné také o ERAS a jeho implementaci v klinické praxi. Další přednášku vedl dr. Klučka z Brna s názvem Publikace AIM: proč sledovat, kde hledat a jak je číst. Zdůraznil potřebu léčit lege artis a praktikovat medicínu založenou na důkazech. Jako zdroj dat může posloužit starší kolega, knihy, EBM-peer reviewed journals, kongresy, stáže a mezinárodní spolupráce. Prezentaci s názvem Top publikace anesteziologie a algeziologie 2022 si připravila dr. Musilová z Brna. Top publikace intenzivní a urgentní medicíny 2022 odprezentoval dr. Kratochvíl z Brna. HOT topics z pohledu EBM v předatestační přípravě odprezentovala dr. Skříšovská z Brna. Všichni tři prezentující zdůraznili nejnovější studie a články v dané oblasti a odkázali na monitoring článků na portálu AKUTNĚ.CZ, kde je možnost najít nejnovější publikace v oboru AIM z domácího, ale i zahraničního prostředí.
Posterová sekce lékařů
Zhlédli jsme 20 velmi povedených posterů lékařů našeho oboru z celé České republiky. Vzhledem k velkému množství přihlášených posterů byly rozděleny do dvou skupin, které probíhaly paralelně. Přednesené prezentace se týkaly jak čistě anesteziologických, tak intenzivistických témat. O vítězné pozice nejlepšího posteru roku 2022 se letos podělili dvě autorky, dr. Musilová z Brna s posterem Hloubka anestezie u pediatrických pacientů: prospektivní observační studie a dr. Krajčová z Prahy s tématem Účinek noradrenalinu na propofolem indukovanou mitochondriální dysfunkci v in vitro modelu lidského kosterního svalu.
Akademická anestezie
Sekci začala dr. Klabusayová z Brna svým tématem o rozdílech přípravy na atestaci a EDAIC. Popřemýšlela nad důvody splnit EDAIC (The European Diploma in Anaesthesiology and Intensive Care). Podrobně popsala dílčí části EDAIC. Navázal dr. Vafek z Brna s tématem postgraduálního studia oboru anesteziologie, intenzivní medicína a algeziologie (ANIMAL) z pohledu studenta. Popsal důležitost volby vhodného školitele a správného tématu disertační práce. Poukázal na úskalí tvorby a publikace své práce. Dr. Klučka z Brna, z pohledu vytíženého školitele doplnila další informace, strasti a slasti doktorandského studia. V diskuzi rozvedla možné důvody nedokončení doktoranského studia. Poslední štafetu převzal dr. Astapenko z Hradce Králové. Rozebral význam akademické anestezie a její vliv na klinickou praxi všedního dne. Promluvil o důležitosti spojení výuky, výzkumu a klinické praxe.
SMAI - Mladí mladým
Sekci otevřelo ostravské duo dr. Straková a dr. Bebej. Přednesli kazuistiku pacientky s myastenia gravis, na které popsali význam TOF v praxi. Uvedli zásady anestezie u pacientů s touto nemocí. Popsali princip a možnosti metody TOF. Představili některá doporučení spojené s použitím TOF v praxi a to sice, že měření hloubky svalové relaxace pomocí TOF by mělo být použito při každém podání myorelaxancia. Téma týkající se BIS se ujala dvojice dr. Musilová a dr. Fabián z Brna. Začali zjednodušeným popisem principu BIS. Srovnali BIS a jiné indexy zpracování pEEG. Na studii ukázali, že monitorovat hloubku anestezie je velmi důležité. V druhé části jsme se cestou kazuistik setkali s fenoménem peroperačního procitnutí. Pokračovali dr. Budáčová a dr. Matek z Liberce s tématem rotační tromboelastometrie. Přístroj měří změnu viskoelasticity krve v důsledku tvorby koagula. Umožňuje rychlou identifikaci koagulopatií. Zmínili význam hrazení fibrinogenu ve formě koncentrátů. Představili kazuistiku polytraumatu u motorkáře. Interaktivně popisali případ krok po kroku, vyšetření po vyšetření. Na závěr jsme se vrátili ke starému dobrému fonendoskopu v podání dr. Klincové a dr. Vafka z Brna. Bez zdržení se vrhli do kazuistiky dušného pacienta s COVID-19, u kterého docházelo k progresivnímu zhoršování respiračních i oběhových funkcí. Při opětovném vyšetření byl zjištěn nový systolický šelest, na ECHO byla zjištěna ruptura šlašinky s významnou mitrální regurgitací. Pacient byl indikován k urgentnímu kardiochirurgickému výkonu. Přes veškeré komplikace a dlouhou dobu strávenou na VA ECMO, pacient 78. den po události odjíždí do lázní. Blok uzavřeli popisem všeho, na co nám fonendoskop může být užitečný.
Simulace v medicíně II
Druhý blok věnovaný simulační medicíně otevřel dr. Štourač, přičemž hned uvedl první přednášející, dr. Skříšovskou z Brna. Přednáška s názvem Na koho zaměřujeme moderní výukové metody? byla zaměřena na vzdělání a jeho vnímání z pohledu generace Z. Načrtla, s jakými problémy se tato generace potýká, co ji pohání a naopak demotivuje. Vyjádřila nutnost lektorů být trpělivý a snažit se postoje studentů a mladých lékařů v daném věku pochopit, protože se liší od zvyků zaužívaných staršími generacemi. Zdůraznila, že simulační medicína je jeden z nástrojů, který je pro generaci Z efektivní a velice oblíbený. Další přednáškou Simulační kurzy pohledem mladého anesteziologa z nefakultního pracoviště pokračovala dr. Slavíková z Pardubic. Na začátek připoměla, že se se simulacemi každý z nás setkává už od útlého věku a teda je to pro člověka přirozený způsob učení se. S humorem popisovala svoji vlastní zkušenost se simulačním kurzem. Vysvětlila, jak motivující je zažití simulací a vnitřní potřeba být nejlepší v tom, co člověk jako lékař dělá. Vyzdvihla přátelský, příjemný a zároveň velmi konstruktivně-kritický přístup lektorů k výuce. Nakonec zdůraznila důležitost simulací ještě před tím, než se člověk bude setkávat s reálnými krizovými situacemi. Skills training v oboru AIM byla třetí přednáška, kterou prezentovala dr. Kosinová z Brna. Přednášející byla hned od začátku velice interaktivní s publikem. Popisovala výhody získávání dovedností v simulačních zařízeních. Podrobně popsala čtyřkrokový postup metodiky simulačních kurzů. Následně se zaměřila na mnoho dovedností, které by anesteziolog měl ovládat a zaobírala se otázkou, jestli by anesteziologičtí rezidenti a také specialisti neměli podstupovat víc tréninků zaměřených na základní a pokročilé dovednosti. Čtvrtá přednáška, která zazněla v podaní ředitele SIMU pana Dvořáčka, nesla název Je dobré míti technika. Ozřejmil nepostradatelnost role technika při tvorbě a průběhu simulace. Přiblížil činnosti, kterým se technici v simulačních centrech věnují a jak je jejich přítomnost na výuce někdy nenápadná, ale nesmírně důležitá. Poslední přednáškou v bloku byla Proč se učíme netechnické dovednosti, kterou představila dr. Vafková z Brna. Zpočátku popsala systém výcviku Crew resource management a jeho používaní v různých oborech. Na příkladu kazuistiky přiblížila krizovou situaci a selhání lidského faktoru při jejím řešení. Za podstatné považovala trénování kognitivních a sociálních dovedností, které jsou nesmírně důležité při komunikaci mezi zdravotníky i pacienty a přispívají k redukci chyb v medicíně.
Bezkrevní medicína a Patient Blood Management
Předsedající dr. Seidlová z Brna a dr. Stibor z Badenu uvítali přítomné, poděkovali za hojnou účast a plynule se přešlo k jednotlivým přednáškám. Prezentací na téma Hemolýza na ICU začala blok dr. Antoni z Brna. Podotkla, že hemolýzu můžeme často sledovat u kriticky nemocných na ECMO. Definovala extra- a intravaskulární hemolýzu. Jako ukázku použila kazuistiku mladého člověka s počátečními nespecifickými příznaky, pak nález imunitní trombocytopenie, zhoršení v průběhu dnů a stanovení blíže neurčené hemolytické anémie, pravděpodobně chladově podmíněné. Nasazen byl rituximab, pak podání erytromasy. Následovalo i tak výrazné zhoršení, jako diagnóza byla stanovena floridní AIHA (autoimunitní hemolytická anémie) s tepelnými a chladovými protilátkami. Pokusy o zvrat byly bezvýsledné a směřovalo to následně k exitus letalis. Závěrem zdůrazňuje využití přímého Coombsova testu a jeho nutné využívání v klinickém stanovení diagnózy. Pokračoval dr. Stibor s přednáškou Léčebné užití Fe na ICU. Na úvod vzpomíná průběh anemizace u kriticky nemocného pacienta. Jako příčiny uvádí zánět, uvolnění hepcidinu a cytokinů, manifestní/okultní krvácení, snížení erytropoetinu, časté krevní odběry apod. Obavy spjaté s podáváním železa na ICU jsou v asociaci s infekcemi. Zvýšení hladiny Fe bez vazby na transferrin v krvi zvyšuje riziko rozvoje infekce. Následuje krátké pojednání o hepcidinu, který má charakter hormonu, byl izolován v roku 2000 z lidské moči, má antibiotické vlastnosti, snižuje export železa z enterocytů a makrofágů a snižuje absorpci železa v enterocytech. Blok ukončila přednáškou Peripartalní anemie před a po Covid 19 dr. Seidlová z Brna. Monitorace anémie u těhotných se rutinně provádí v 13. a 30. týdnu gravidity. Bylo zjištěno, že až 40 % těhotných celosvětově je anemických z důvodu nedostatku železa v organismu. Terapie, pokud je nutná, se opírá o substituci železa perorálními preparáty. Následně byla nastíněna studie, která proběhla v rozmezí února až srpna tohoto roku, kde byla sledována hladiny Fe, vitamínu D a anémie. Dá se konstatovat, že po porovnání údajů z roku 2019 dospěli k závěru, že nebyly u rodiček nalezeny významné korelace mezi vznikem anémie a prodělaným onemocněním COVID 19.
Regionální anestezie - jak to dělám já?
V posledním bloku 2. dne kongresu ČSARIM 2022 nám postupně čtyři přednášející prozradili svoje praktické tipy a triky ohledně regionální anestezie. Jako první se představil dr. Nalos z Ústí nad Labem, který nám přiblížil současné indikace ultrazvukem asistované regionální anestezie, přičemž dodal, že na prvním místě je prospěch pacienta. Následně pokračovali další přednášející, kteří nám poskytli již konkrétní rady na základě vlastních zkušeností. Jednoduše a přehledně nám dr. Mach z Nového Města na Moravě předvedl možností regionální anestezie u zákroků na horní končetině. V případě AC luxace a osteosyntézy chirurgického krčku humeru doporučil nízkoobjemovou interskalenickou blokádu C5-C6 z jednoho vpichu. Dr. Mach podotkl, že se nerozhoduje, jestli je lepší celková anestezie nebo regionální, a většinou je skombinuje. Klíčové je, že se jedná o metody jednoduché, bezpečné a spolehlivé, zajišťující analgezii na 8 až 12 hodin, a že umožňují zachování motoriky končetiny. Jiný případ představují akutní výkony u nelačného pacienta, kdy celková anestezie je méně vhodná a jako nejspolehlivější se jeví supraklavikulární blokáda. Z horní končetiny se přesunula pozornost na možnosti regionálních blokád na dolní končetině, netradičním sdělením take-home message od dr. Doležala z Hradce Králové. Vyzdvihl fakt, že intervence na dolní končetině mají přesah i mimo operační sál a výrazně doporučil používání ultrazvuku. Na dolní končetině máme 4 hlavní možnosti regionální analgezie, první z nich je spinální blokáda, kterou by jsme se měli primárně naučit provádět u pacienta na boku. Druhá, kaudální blokáda, by měla být vždycky prováděná pod ultrazvukovou kontrolou, což zabezpečí větší bezpečnost. Za zmínku stojí také fascia iliaca compartment block a popliteální blokáda n. ischiadicus, které je možno využít i mimo operační sál, například pŕi mírnění bolesti u metastáz nebo defektů na bérci. Na závěr sekce nám dr. Kosinová z Brna shrnula základní body standardizovaného postupu regionálních blokád využívaného v regionální anestezii u dětí na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno. Důraz byl kladen na správnou premedikaci nebo použití EMLA krému při i.v. úvodu. Regionální anestezie se doporučuje především u všech ortopedických výkonů u dětí, jeji použití má však několik limitací, mezi jinými nutnost zároveň celkové anestezie nebo strach rodičů.
Point of Care Ultrasound (POCUS)
Diskuzi s názvem Proč by POCUS měl být součástí primárního vyšetření každého pacienta v šoku vedli dva lékaři ze stejného pracoviště v Ústí nad Labem. Začal docent Škulec, velký propagátor POCUS. Výsledky mnoha klinických studií ukazují, že když bychom srovnali vyšetření bez a s POCUS, tak úspěšnost diagnostiky typu šoku s využitím POCUS byla o mnoho vyšší. Na kazuistice pan docent vysvětlil, jak se podařilo pomocí POCUS diagnostikovat pacienta v hypovolemickém šoku. Opačný názor zastával dr. Škola (Ústí nad Labem). Pan doktor se na problematiku dívá spíš z pohledu pacienta a každodenní praxe a ne tak z pohledu Evidence-based medicine. Základem pro určení správné diagnózy je podle něho propedeutika a základem propedeutiky je anamnéza, informace o průběhu současného onemocnění a klinickém vyšetření. Zastával názor, že POCUS nás stojí velké množství času a pozornosti, které může lékař raději využít na něco jiného. Doktor taky vnímá velké množství rizik, které by s častým využíváním POCUS mohly vznikat. Kromě ztráty dovedností lékařů a neschopnosti mladých lékařů vyšetřovat fonendoskopem by mohlo docházet k přecenění možnosti vyšetření a v neposlední řadě je to již zmíněná časová náročnost. Další přednášku vedl dr. Štěpán, který nám ukázal svůj pohled na hemodynamické vyšetření pacienta v šoku. Základem diagnostiky šoku by měl být RUSH protokol. Taky říká, že nejde o to, abychom vždy postupovali podle nějakého protokolu, ale můžeme postupovat spíše tak, že popíšeme srdeční funkce, intravaskulární objem, plicní patologii a dále tekutinu v dutině břišní. Doktor nám dále na kazuistikách vysvětlil že někdy může být velmi náročné diagnostikovat diagnózu jen na základě POCUS vyšetření. V prvních dvou kazuistikách ukazuje, že se to na základě jenom POCUS podařilo, ale na třetí vidíme, že kdybychom nesledovali i další parametry, tak bychom pacientovi diagnostikovali jenom kardiogenní šok a ne sepsi, kterou měl taky. Třetí přednášku na téma Ultrasonografie plic a pleury na JIP v roce 2022 vedl docent Balík (Praha). Svoje sdělení začal vysvětlením, jak detekujeme plicní patologie na základě A linií, pulzací a B linií. Doktor vysvětluje, jak se dá na základě ultrazvuku a tedy B linií diagnostikovat COVID-19. Na klinických studiích vysvětluje, proč by podle něho nemělo být CT automatickou součástí diagnostiky těžkých intersticiálních plicních procesů. V další části se dostává k pleuře a pojednává o tom, jak na základě ultrazvuku diagnostikujeme fluidothorax, hemothorax a pneumothorax. Na závěr říká, že hlavní překážkou v diagnostice patologií plic a pleury pomocí ultrazvuku je vzduch, protože v tom případě UZ sondou nic nevidíme. Blok přednášek o ultrazvuku ukončil doktor Mošna z Prahy přednáškou o jícnové echokardiogarfii na JIP. Na začátku vysvětluje, jaké jsou výhody a nevýhody transthorakální a transesofageální echokardiografie. Jednou z výhod jícnové echokardiografie je podle něho to, že lékař si může uvolnit ruce a tedy nemusí sondu po celý čas držet. Hlavní nevýhodou je na druhou stranu invazivita vyšetření a nutná spolupráce nebo sedace pacienta. Taky existuje velké množství podmínek limitujících TTE vyšetření. Kromě nespolupráce pacienta je to taky obezita (která je ale relativní, vždy je i u obézního pacienta něco vidět), pneumothorax, pneumoperikard nebo podkožní emfyzém. Upozorňuje, že dle něho je nespolupráce pacienta relativní problém, protože vždy můžeme použít sedaci. Mezi hlavní indikace k TEE patří endokarditida. Další výhodou využití TEE je, že nemusíme přerušovat srdeční masáž při resuscitaci, což při transtorakální echokardiografii neplatí. Tehdy je možné kontinuální hodnocení, jestli je srdeční masáž efektivní. Dále zmiňuje využití jícnové echokardiografie při různých klinických případech jako je endokarditída, plicní embolie, zavádění ECMO, intramurální hematom a nebo disekce aorty. Při všech těchto případech je využití transthorakální echokardiografie problematické. Na závěr ukazuje rizika jícnové echokardiografie a upozorňuje, že rizika jsou velmi malá a sám si osobně nepamatuje, že by se nějaké z těchto rizik stalo.
V diskuzi docent Balík upozorňuje o rizikách využívání jícnové echokardiografie při kontinuální masáži srdce. Uvádí, že na jeho klinice je zakázáno masírovat srdce při současném zavedení TEE. Jde o to, že když pacient KPR přežije, tak často se nedozvíme o poraněních jícnu a může tedy docházet k mnoha problémům.
Porodnická anestezie II
Sekci s tématem LGBTQ2SI zahájil docent Bláha z Prahy. Udělal jasno v základních pojmech této problematiky. Připustil, že problematika je velmi komplexní. Nastínil dopady různorodosti pohlaví na společnost a ve zdravotnictví ve světě i u nás. Slovo převzala dr. Bartošová z Prahy s otázkou, zda chceme ERAS (Enhanced recovery after surgery) u císařského řezu. Podotkla důležitost přípravy na císařský řez. Popsala dlouhodobou i krátkodobou přípravu na operaci, běh operace a pooperační opatření. Dalším přednášejícím byl dr. Anton z Brna s tématem simulace v porodnici. Předvedl historii simulací v porodnictví. Zmínil řadu situací, které jsou vhodné k simulacím a jak se využití simulací odrazilo v evidence-based medicine. Závěrečnou část přednesla dr. Siedlová z Brna s tématem děložní atonie pohledem anesteziologa. Úvodem představila princip, důvody a důsledky atonie. Nastínila možné farmakologické řešení děložní atonie. Na závěr představila, jak to dlouhá léta praxe dělá ona.
Slavnostní zakončení kongresu
Slavnostní zakončení zahájil profesor Černý z Ústí nad Labem. Dále se ke slovu dostal pan profesor Štourač, který poděkoval všem lidem, kteří se na organizaci a chodu kongresu podíleli. Také poděkoval všem přednášejícím a účastníkům kongresu. Pan profesor Černý dále vyhlásil Osobnost oboru, kterou se stal dr. Michal Horáček.
Profesor Beneš dále vyhlásil vítěze soutěže o nejlepší poster v lékařské sekci. Tento rok se o cenu podělily dvě práce a to práce paní doktorky Krajčové na téma Účinek noradrenalinu na propofolem indukovanou mitochondriální dysfunkci v in vitro modelu lidského kosterního svalu a práce paní doktorky Musilové na téma Hloubka anestezie u pediatrických pacientů: prospektivní observační studie.
Závěrem organizátoři prozradili, kdy a kde bude kongres následující rok a tímto také pozvali všechny zájemnce o účast. Již teď se moc těšíme.
