Krátkého úvodního slova se ujal hlavní organizátor dr. Šrámek z Brna, který poděkoval všem za účast i přes zhoršující se covidovou situaci v nemocnicích.
Prvním přednášejícím byl dr. Beneš z Plzně s novinkami ve funkční hemodynamické monitoraci. Zmínil, že zásadní novinky v této oblasti, z důvodu pandemie Covid-19, nejsou. Zopakoval podstatu funkční hemodynamické monitorace a vyšetření makrocirkulace i mikrocirkulace. Připomněl význam ECHO a základní ECHO známky značící pro poruchu preloadu, inotropie či obstrukci. V případě, že ECHO nestačí, můžeme si pomoci
hemodynamickým monitorem, který zajistí kontinuitu měření a taktéž non-expertní vyhodnocení nelékařským zdravotnickým personálem. Další přednášku na téma PPV/SVV měl dr. Suk z Brna. Krátce se zmínil o jednotlivých parametrech a jejich významu pro klinickou praxi. Následně se věnoval limitacím těchto parametrů a klinickým situacím, které mohou přinést jak falešně vysoké, tak falešně nízké hodnoty těchto parametrů. Následně jsme se přesunuli z intenzivní péče na operační sál, přesněji na dobu ještě před operačním výkonem, jelikož vystoupil dr. Čundle z Brna s tématem prehabilitace k operačnímu výkonu. Pár slov věnoval konceptu ERAS. Věnoval se otázce, proč i přes zavedený koncept ERAS je počet pooperačních komplikací stále vysoký. Využitím prehabilitace zlepšíme funkční kapacitu nemocných - fyzickou, psychickou i nutriční. Fyzické cvičení, které je vždy součástí prehabilitace, zvyšuje funkční kapacitu nemocného, má vliv na lepší hojení ran a dokonce se podílí na downstagingu tumoru. Psychologická příprava umožní zase snížit spotřebu analgetik. Nevýhodami jsou naopak oddálení chirurgického výkonu a těžší zavedení do praxe, jelikož zatím nejsou silná data o benefitu prehabilitace. Přístup by měl být samozřejmě multimodální, větší potenciál má u rizikových pacientů. Prehabilitace nese potenciál ovlivnit morbiditu a mortalitu.
Rehabilitaci v intenzivní péči se věnoval dr. Duška z Prahy. Představil funkční elektrickou stimulační cyklickou ergometrii (FES-CE) a studii týkající se její časné aplikace u kriticky nemocných pacientů v porovnání se standardní fyzioterapií. Ze studie vychází, že náhrada člověka automatem nefunguje, fyzioterapeut je pro kvalitní rehabilitaci klíčový. Doporučil také využívat rehabilitační potenciál sester a samotného pacienta. Dr. Bělohlávek z Prahy
přiblížil problematiku řízené hypotermie a normotermie u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci. Mluvil o výsledcích studie TTM1, kdy byla srovnávána teplota 33 °C a 36 °C, outcome pacientů byl stejný. Následně mluvil o TTM2 studii, která doporučuje začít s řízeným termomanagementem při teplotě 37,5 °C. Na závěr vystoupili dr. Suk z Brna a dr. Balík z Prahy s přednáškou ECMO kazuistiky aneb co všechno lze přežít. Dr. Suk prezentoval kazuistiku mladého obézního muže s respiračním selháním při COVID-19 pneumonii, který byl připojen na ECMO. Třetí den po napojení na ECMO se u pacienta rozvinulo masivní krvácení z dýchacích cest, i přes opakované lokální ošetření trombolýzou nelze koagulum odstranit a dochází k opakovanému rozvoji krvácení. Pacient k další péči odeslán na pracoviště dr. Balíka do Prahy. I přes velmi kritický stav
pacient přežil. Pokračoval dr. Balík s další ECMO kazuistikou, tentokrát se jednalo o mladou ženu přijatou do nemocnice pro masivní hemoptýzu nejasné etiologie, celkový stav vyžadoval napojení na ECMO, na kterém žena strávila 53 dní, následně pak 143 dní na přístroji Novalung. 194. den hospitalizace se žena dočkala transplantace plic, kdy z resekátu byla diagnostikováno vzácné onemocnění - plicní kapilární hemangiomatóza. Po
více než roce byla propuštěna do domácího ošetření. Druhý den byli účastníci rozděleni do šesti diskusních skupin a postupně se věnovali
jednotlivým kazuistikám, které pro ně byly připraveny. Dr. Šitina z Brna představil kazuistiku 68leté ženy, která byla přijata na interní JIP pro respirační selhání, kdy se u pacientky během jednoho dne rozvinul těžký septický šok. Po sérii vyšetření byla stanovena diagnóza - primární stafylokoková perikarditida. Dr. Maňák z Hradce Králové prezentoval případ mladého sportovce, u kterého došlo po alkoholovém excesu k rozvoji těžké nekrotizující pankreatitidy. Diskutovali jsme nad časnou vs. odloženou drenáží nekrotických hmot. Následně dr. Maňák představil metodu endoskopického odstranění nekrotických hmot přes břišní stěnu, kterou u mladého muže opakovaně prováděli. Dr. Suk z Brna se věnoval obtížné ventilaci. Měli jsme možnost si vyzkoušet na simulátoru ventilaci pacienta s ARDS, také jsme řešili jak na těžkou hyperkapnii. Dr. Kratochvíl z Brna vystoupil s případem 3 měsíčního chlapce, který byl přijat po úspěšné kardiopulmonální resuscitaci v domácím prostředí. Při příjmu chlapec jevil známky septického šoku. Postupně došlo u chlapce k selhání jaterních a ledvinných funkcí. Druhý den od přijetí bylo vysloveno podezření na hemofagocytující lymfohistiocytózu, následně byla diagnóza potvrzena. Dr. Matějovič z Plzně ukázal na dvou kazuistikách možnosti diferenciální diagnostiky dušnosti a hypoxémie. Nejprve prezentoval případ starší ženy se syndromem ortodeoxie a platypnoe na podkladě hepatopulmonálního syndromu, následně kazuistiku mladé ženy po bariatrické operaci s nadužíváním sacharidů ve stravě, u které se rozvinul syndrom bakteriálního přerůstání ve slepé kličce, který vedl až k D-laktátové metabolické acidóze. O tekutinové terapii se zmínil dr. Hruda z Brna při prezentaci kazuistiky mladého muže s tupým poraněním hrudníku a břicha.
Na závěr organizátoři pozvali všechny zúčastněné na jubilejní 10. Svatomartinský workshop, který se bude konat v době svátku svatého Martina v roce 2023.
