Reportáž z XIII. Konference AKUTNĚ.CZ - sekce NLZP

Děkujeme všem partnerům, bez jejichž (nejen finanční) podpory by tato konference nemohla být uskutečněna.

XI. ROČNÍK SEKCE NLZP KONFERENCE AKUTNĚ. CZ

NA ORGANIZAČNÍM ZAJIŠTĚNÍ SE PODÍLELI: Antalová Natália, Blahová Gabriela, Černín Jan, Dolníčková Ella, Drobilíková Hana, Kvapil Jan, Mezuláníková Karolína, Pokorná Andrea, Purgatová Bibiána, Sychrová Silvie, Teimerová Karolína.

Reportáže: Metznerová Monika, Kučerová Petra.

ZAHÁJENÍ

Všechny účastníky konference přivítala za organizační tým Mgr. Jana Flajšingrová z Oddělení urgentního příjmu KARIM FN Brno. Poté krátce vystoupili čestní hosté. Prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MBA, přednosta KDAR a odborný garant výukového portálu Akutně.cz, který mimo jiné poděkoval Mgr. Flajšingrové za organizaci akce a spolupráci i v minulých letech a popřál k životnímu jubileu PhDr. Janě Šífové, MBA, zástupkyni zdravotnického náměstka pro NLZP v dětské nemocnici. Děkan LF MU prof. MUDr. M. Repko, Ph.D, poděkoval organizátorům a prof. PhDr. Pokorné, Ph.D. za výchovu dalších generací zdravotníků. Na něj navázala prof. Pokorná s poděkování všem, včetně těch, kteří zde být nemohou a musí být v práci. Prof. MUDr. Gál, přednosta KARIM, zdůraznil nepostradatelnost sester, zejména v této době. PhDr. Šífová poděkovala za spolupráci a vzájemnou podporu. Na závěr MUDr. Jitka Zemanová vyzdvihla tradičně vysokou úroveň konference Akutně.cz.

BLOK l

Na úvod prvního bloku Mgr. Flajšingrová, jménem celého Akutně.cz, tlumočila pozdrav a poděkování Mgr. Mičudové , zástupkyni lékařského náměstka NLZP pro Bohunice a Porodnici, za jedenáctiletou podporu NLZP sekce. Následně Mgr. Mičudovou vyhlásila jako osobnost portálu Akutně.cz. a popřála jí mnoho úspěchů v další životní etapě.

Pokorná A.: Výzvy ve vysokoškolském vzdělávání nelékařů

Autorka se věnovala tématu náročnosti vzdělávání NLZP, jeho historii, počátkům na MU v 90. letech 20. století, studijním programům pro NLZP na LF MU. Poukázala na legislativní změny ve vzdělávání NLZP, rozšíření kompetencí, generační rozdíly, naplnění kapacit LF v současnosti, kdy počet uchazečů o studium stoupá. Upozornila na aktuální výzvy, které studentům i vyučujícím přinesly vlny Covid 19. Na závěr prezentovala video studentů oboru všeobecné ošetřovatelství a poděkovala za předávání zkušeností při výuce v tomto náročném období.

Málková K.: Ze dne na den

Kolegyně Málková v úvodu představila JIP Ortopedické kliniky ve FN Brno. Nemocnicí bylo rozhodnuto, že jejich intenzivní péče se stane Covidovou jednotkou. Ze dne na den se jim obrátil styl péče. Bylo nutné zajistit zdravotní a ochranné pomůcky, technické vybavení, zásobování léky a v neposlední řadě zajistit to nejdůležitější, personál.  Ošetřující tým tvořili lékaři a sestry z KARIM a z Ortopedické kliniky. Pro personál to bylo velmi náročné a stresující období, které zdárně zvládli díky vzájemné spolupráci.

Fiala J.: Život krizaře v průběhu pandemie aneb polykrize

Kolega z FN Brno popsal změnu v náplni práce Oddělení krizové připravenosti v průběhu pandemie Covid 19. Retrospektivně zmínil první opatření na jaře 2020 po vypuknutí pandemie Covid 19, spolupráci s IZS zejména HZS, AČR, zajištění prvního drive in odběrového místa pro pacienty nakažené Covid 19. Kybernetický útok na IT systémy FN Brno v tomto období, problémy s dodávkami ochranných pomůcek a materiálů pro testování. V té době se fakultní nemocnice stala distributorem těchto pomůcek pro jižní Moravu. To vše znamenalo 24hodinovou pohotovost pro krizové řízení.  Následovalo zřízení mobilního odběrového místa ( covidbusu), prostřednictvím jehož posádky byly zajišťovány stěry v obcích našeho kraje. Na podzim 2020 vznikla záložní nemocnice na BVV – pod záštitou města Brna, naštěstí nebyla využita. Záložní nemocnice byla v roce 2021 transformována na velkokapacitní očkovací centrum, toto centrum vzniklo jako první v České republice. V létě 2021 řádilo tornádo na jižní Moravě a FNB zajišťovala provoz trauma ambulance v Mikulčicích.

BLOK ll

V úvodu druhého bloku předala Mgr. Jana Flajšingrová, in memoriam, ocenění určené Mgr. Ivaně Kupečkové, MBA , za mimořádný přínos pro obor Intenzivní péče. Pamětní diplom převzala dcera oceněné.

Grünwaldová  Y.: Problematika vyprazdňování tlustého střeva v IP

Vyprazdňování stolice v intenzivní péči je specifický problém a je nutné se zaměřit na bezpečné vyprazdňování. Výsledky studií dokazují, že vyprazdňování má možný vliv na weaning. Přednášející krátce zmínila průběh defekace, co ovlivňuje vyprazdňování stolice, samotnou diagnostiku zácpy a terapii. Upozornila na důležitost stravy v intenzivní péči, která může ovlivnit samotné vyprazdňování. Dle názoru autorky by bylo vhodné zavést, nejen na jejím pracovišti, tzv. „Bowel emptying control“ - protokol pro vyprazdňování stolice.

Nečasová V.: PIMS - imunitní systém v nesnázích

Kolegyně z dětské nemocnice seznámila přítomné se Syndromem multisystémové zánětlivé odpovědi asociované s Covid 19 a problematikou jeho výskytu u dětí. Jedná se o závažné imunitně podmíněné onemocnění, více se vyskytující u chlapců, zejména ve věku 8-11 let, kdy 3 ze 4 případů končí na ICU. Seznámila posluchače s definicí, diagnostikou, projevy, počínaje horečkou, vyrážkou, zánětem spojivek, až po rozvoj šoku a orgánové selhání. Srdeční selhání, vasoplegický šok, aneurysma – jsou nejzávažnější projevy onemocnění. Vzhledem k prudce stoupajícím počtům nakažených dětí infekcí Covid 19 na podzim 2021 lze očekávat další případy v nejbližších dnech.

Ďásková P.: Kvalita života pacientů po prodělaném Covid-19

Přednáška byla zaměřená na sesterský výzkum, kdy byl sledován stav pacientů po propuštění z ARK po prodělání těžkého Covidu. Výzkumné šetření bylo zahájeno v září 2020, kdy definovali kritéria k výběru vzorků. Stanovili si hypotézu, kterou předpokládali, že pacienti s těžkým Covidem budou mít horší následky a kvalitu života po propuštění než pacienti po prodělání akutním respiračního selhání chřipkového původu. Sběr dat realizovali pomocí dotazníků, které zasílali poštou nebo online v intervalu 3, 6 a 12 měsíců. Na malém vzorku pacientů, které se zatím podařilo zhodnotit, se hypotéza potvrdila. Pacienti se nedostali do původní kondice jako před nemocí.

BLOK lll

Rychlíčková J.: Terapeutické monitorování léčiv v intenzivní péči

Kolegyně, která pracuje jako klinický farmaceut, nás seznámila s monitorací podávaných léčebných přípravků, kdy cílem je individualizovaná, bezpečná a účinná terapie. Tak dochází ke kontrole terapeutické hladiny podávaného léku, jak maximální tak minimální hladiny, kdy titrujeme hladinu dle našich požadavků. Příkladem je podávání ATB, sledujeme terapeutickou hladinu a zároveň také eliminaci účinné látky organismem. Dozvěděli jsme se o důležitosti správného načasování odběru a dodržení časových odstupů odběr- aplikace léčiva.

Vavrlová H.: Pacientem kontrolovaná epidurální analgézie v praxi

 Na začátku přednášky proběhlo krátké seznámení s pojmem bolest, s patofyziologií bolesti, rozdělení bolesti a důsledky nezvládnutí terapie bolesti v průběhu a po operačním výkonu. Základem zvládání léčby je pohovor s pacientem, jeho seznámení s hodnocením bolesti. V rámci FN Ostrava funguje APS – acute pain service, v týmu jsou lékař a sestra specialistka v anesteziologii, byla vytvořena doporučení pro léčbu pooperační bolesti pro chirurgické obory. V závěru se kolegyně zaměřila na podávání analgetik do epidurálního prostoru jednorázově nebo cestou epidurálního katetru a zhodnotila výhody a nevýhody tohoto způsobu podávání analgetik. PCEA – v rámci metody je podávána standardizovaná směs podávaná do katetru pomocí lineárního dávkovače, který umožňuje kontinuální aplikaci i podání bolusu. Důležitá je edukace pacienta, pochopení metody a jeho spolupráce.

Pochylá R.: Mimořádná událost s mimořádným dopadem.

Hlavní sestra ZZS JMK  seznámila přítomné se zásahem IZS na místě mimořádné události nebývalých rozměrů, jako bylo tornádo, které se prohnalo jižní Moravou. Popsala časovou osu události, součinnost jednotlivých složek IZS i spolupráci s rakouskou stranou. Délka 26 km, šířka postižené plochy byla 700m. Zásah byl komplikován také špatným spojením a výpadky komunikace. Záchranné práce byly ukončeny do 6.00 hod následujícího dne. ZZS byla přítomna na místě i v následujících dnech, kdy zajišťovala zdravotní služby od ošetření menších poranění až po zajištění chronické medikace pro místní občany, kteří přišli o veškerý majetek včetně léků. Celková doba působení ZZS JMK na místě neštěstí byla 17 dní.

BLOK IV

Korvasová A.:  Psychosociální intervenční služba ZZS JMK

Příspěvek informoval o týmu peerů a interventů pro první psychickou pomoc ZZS JMK. Podpora PEER na ZZS JMK funguje od roku 2012, má 5 PEER a 11 interventů. Peer nabízí podporu zdravotnickým pracovníkům. Peer pracovník je vyškolený pro psychickou podporu kolegů. Výhodou je znalost problematiky osobní nebo profesní. Pomáhá snížit stresový dopad na zaměstnance. Setkání probíhá individuálně nebo skupinově. Lze využít SPIS – systém psychosociální intervenční služby, mezi okruhy zasažených jsou přímé oběti a záchranáři, přihlížející nebo členové rodiny. V rámci systému se může aktivizovat PPP- první psychická pomoc, kdy nabízí znalost informací, porozumění, svůj čas. Probíhá v místě zásahu s možnou návazností na nemocniční péči. Setkání je jednorázové. Důležitá je podpora managementu, důvěry kolegů, nácviky a spolupráce s kolegy. Přednášející se zmínila o peer podpoře při mimořádné události tornádo v červnu 2021.

Světlák M.: Jak se starat o sebe, abychom se mohli starat o druhé

Klinický psycholog FN Brno: „ Stejně jako v letadle, nejdříve je potřeba se postarat o sebe, abychom mohly pečovat o druhé“. Jedna z nejdůležitějších dovedností je uvědomit si, že už nemůžeme a požádat o pomoc. Kolega seznámil přítomné s výstupy z několika zahraničních studií. Stres je v pořádku, mnohem větší vliv na naše zdraví má to, co si o projevech stresu myslíme. Pokud si uvědomíme, že jsme ve stresu, protože pečujeme o druhé, snižujeme tím riziko poškození našeho zdraví. Stres nás činí sociálnějšími. Na závěr představil několik doporučení jak stres zvládat a jak s ním pracovat.

Žemlová H.: Deníky intenzivní péče

Kolegyně ve svém příspěvku popisuje koncept deníku vedeného na JIP. Do deníku zaznamenávají vše o pacientovi od příjmu až do propuštění. Je to vlastně „ pacientův diář“. Používá se v Evropě, Austrálii a Americe. Deník vedou u pacientů, kteří jsou hospitalizováni na JIP delší dobu. Deník obsahuje informace o tom, co se dělo na službě, při psaní se nepoužívají odborné výrazy, v rámci deníku jsou vedeny informace získány od rodiny. Díky tomu dojde k zapojení rodiny do ošetřovatelské péče a nastaví se příznivější atmosféra. Po ukončení hospitalizace zasílají deník pacientovi. Zpětnou vazbou je snížení rizika posttraumatické stresové reakce u pacienta.

Posterová sekce

Celkem 7 posterů bylo prezentováno za přítomnosti hojného publika posluchačů. Aktuální témata ošetřovatelské péče jako jsou spánek, bilance tekutin, ověřování KS při podání transfúze, péče o pac s CMP, péče o pacienta na hemodialýze, na ECMO a výsledky transplantačního programu, byly bravurně odprezentovány a publikem se zájmem diskutovány. Nebylo jednoduché pro hodnotící komisi vybrat vítěze. Prvenství získali kolegové Markéta Fialová, DiS. A Mgr. Patrik Mica, DiS. z FN u sv. Anny s posterem Péče o pacienta s podporou ECMO. Všem autorům děkujeme a vítězům blahopřejeme.

Workshopy

Základní dovednosti nezbytné k poskytování kvalitní KPR u dětí

Odlišnosti dětského věku, standardizovaný postup BBB, SSS pro rozpoznání kriticky nemocného dítěte, následné primární zhodnocení ABC a nácvik jednotlivých skills při provádění KPR dítěte jsme si mohli vyzkoušet na modelech kojence a juniora. Take Home Mesagge tohoto WS – včasné rozpoznání kriticky nemocného dítěte a včasná intervence předchází srdeční zástavě. Kvalitní a včasná resuscitace zlepšuje přežití dítěte po zástavě.

Elektroencefalografie v intenzivní péči

Principy registrace EEG signálu. Indikace k monitoraci EEG. Technické vybavení k monitoraci. Technické aspekty monitorace. Odlišnosti mezi standardním a kontinuálním monitoringem EEG.  Možnost manuálně si vyzkoušet napojení EEG modulu s příslušenstvím do monitoru vitálních funkcí. Nastaveni parametrů monitorace.

Take Home Mesagge tohoto WS – anticipace indikace monitorace. Nácvik praktických dovedností. Schopnost řešit technické problémy při monitoraci.

Pronační poloha

Indikace pronační polohy. Představen pracovní postup uvedení pacienta do pronační polohy. Nácvik polohování ve skupinkách, na modelu, věrně imitujícího kriticky nemocného pacienta, otáčení do pronace a zpět do supinace. Zdůrazněny rizikové momenty polohování.  

Závěrem uveden do pronační polohy dobrovolník z řad účastníků workshopu. 

Akutní stav není jen KPR

Workshop byl rozdělen na tři stanoviště. První stanoviště bylo zaměřeno na kolapsové stavy. Účastníci byli seznámeni s danou problematikou a měli možnost si vyzkoušet akutní zavedení periferního cévního vstupu v simulované situaci u pacienta s hypotenzí. Na druhém stanoviště s názvem akutní stavy dýchacích cest si účastníci mohli vyzkoušet Heimlichův manévr a zavádění subglotických pomůcek na trenažerech. Třetí stanoviště se věnovalo novinkách v kardiopulmonální resuscitaci. Účastníci si mohli vyzkoušet komprese hrudníku, dýchání s ambuvakem a práci s automatickým externím defibrilátorem.

Hypotermie jako nežádoucí jev

Workshop se skládal ze dvou částí. V první byli účastníci prostřednictvím prezentace seznámeni s nežádoucími jevy hypotermie a jejím vlivem na pacienta. Součástí této prezentace byla i krátká komentovaná videa, kde bylo možno shlédnout, jak probíhá cílená regulace tělesné teploty na OUP . V druhé části si účastnící sami mezi sebou mohli vyzkoušet některé pomůcky určené k ohřevu pacienta. 

Epidurální katétr a spinální linka

Praktické nácviky ošetřovatelské péče o zavedený epidurální katétr, rozpoznání a řešení komplikací (krev v epidurálním katétru, do katétru nelze aplikovat).  Ošetřovatelská péče a polohování pacienta při zavedené spinální lince.  Jeden model + tři figuranti. 

CRRT bezpečně a jednoduše s možností eliminace CO2, hemoperfuzí a edukací ve virtuální rovině

Indikace k zahájení kontinuálních eliminačních metod. Nastavení parametrů CRRT. Principy antikoagulace CRRT. Řízení RCA pomocí přístroje OMNI. Princip Low-flow CO2 terapie. Technické předpoklady k provedení terapie. Benefity virtuální reality při nácviku praktických dovedností.

Take Home Mesagge tohoto WS –  Nácvik praktických dovedností pomocí tréninku ve virtuální realitě. Schopnost řešit technické problémy při terapii.