Přejeme krásný den z bohunického univerzitního kampusu! I tentokrát pro Vás reportážní tým AKUTNĚ.CZ připravil online reportáž z veškerého dění na XIII. Konferenci AKUTNĚ.CZ. Kromě textové reportáže jste mohli také sledovat přímý přenos z 5 sekcí a všechny přednášky naleznete ve sborníku přednášek ve formě pdf a videozáznamu.
Lékařská sekce
8:00 - 10:00 Slavnostní zahájení a úvodní blok
Na úvod XIII. Konference AKUTNĚ.CZ přivítal účastníky dr. Repko, děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity popřál účastníkům i organizátorům mnoho zdaru. Dále se účastníkům představil dr. Gál, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno a účastníkům popřál, aby si konferenci užili a odnesli si z ní řadu nových poznatků. Dr. Pokorná organizátorům konference poděkovala za propojení lékařské a nelékařské sekce a za vzdělávání v oblasti urgentní medicíny. Auditorium přivítal rovněž předseda zdravotního výboru Senátu ČR dr. Kraus. Předsedkyně Mladých anesteziologů a intenzivistů dr. Klincová poděkovala za vytváření povzbudivého prostředí pro mladé lékaře a za možnost zlepšovat se. Pavel Tomeš, patron Nadačního fondu AKUTNĚ.CZ, účastníky pozval na společenský večer na Šelepce. V úvodu konference dále dr. Štourač předal Cenu Jiřího Macha za najlepší publikaci autora do 35 let za rok 2020 vyhlášenou nadačním fondem AKUTNĚ.CZ dr. Kosinové. Kromě ocenění byly pokřtěny dvě knihy: “Perioperační anesteziologická péče v kostce” dr. Zemanové a dr. Mezenské a “Až na ten konec dobrý” Pavla Tomeše. Na závěr úvodního slova byla vyhlášena osobnost AKUTNĚ.CZ, kterou se pro tento rok stal dr. Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Ostrava.
Úvodní blok přednášek otevřel dr. Ševčík z Ostravy, osobnost AKUTNĚ.CZ s přednáškou: “Korunovaný virus. Poučení?”. Hned v úvodu podotkl, že přednáška nebude radostná ani lehká. Zvýraznil, že virus COVID-19 je přirozeného původu, ale otázky ohledně něj mají společenský charakter. Vyzdvihl, že jako společnost potřebujeme víc pokory a pravdy, že svoboda by měla být komplementární k zodpovědnosti. Odmítání roušek, testování a dalších proticovidových opatření popsal jako projev sobectví a naplnění jen vlastních potřeb. V další části se věnoval dr. Ševčík věnoval nadměrným úmrtím, velkému dluhu, do kterého sa dostala ekonomika, a nedůvěře, která poznamenala společnost. Přednášku dr. Ševčík uzavřel několika citáty. Jeden z nich byl citát W. Churchilla: “Kdo se nepoučil z minulosti, je nucen ji prožít znovu.” Plynule navázal dr. Cvachovec z Prahy s přednáškou: “Medicína založená na důkazech - kde jsme a jak jsme se sem dostali?” V úvodu porovnal medicínu v minulosti, která se opírala především o klinické vyšetření a medicínu dnešních dní, která sa opírá o mnohá další pomocná vyšetření. Představil pojem EBM (Evidence based medicine) jako směr, v kterém je omezená subjektivita lékaře, a v kterém se snažíme modelovat konkrétní situace a postupy při jejich řešení. Také popsal fenomén investování do velkého množství klinických studí. V závěru shrnul, že EBM je integrace nejlepšího důkazu, klinické zkušenosti a hodnot pacienta. Poslední část úvodního bloku patřila dr. Klučkovi z Brna s přednáškou: “To nejlepší z monitoringu článků AKUTNĚ.CZ”. V úvodu se věnoval EBM v souvislosti s nevolí vůči očkování proti COVID-19 a vyzdvihl jeho potřebu. Prezentoval výběr článků, které se věnovaly monitorování v celkové anestezii, efektu pozitivního end-expiračního tlaku na saturaci krve, snaze redukovat nežádoucí účinky podávaných opioidů během anestezie či použití bužie při zajišťování dýchacích cest. Články v souvislosti s COVID-19 sa týkaly efektu dexamethasonu na léčbu infekce COVID-19 či a intubace pediatrického pacienta s COVID-19. Vyzval, aby v diagnostice u dětí vždy zvažovali PIMS (pediatrický multisystémový zánětlivý syndrom).
10:20 – 11:35 Anesteziologie a perioperační medicína
Druhý blok začal prednáškou dr. Beneš s problematikou perioperační medicíny. Popsal cestu pacienta od zjištění problému až po propuštění z nemocnice. Zamyslel se nad otázkami, jak bychom měli medicínu. Zdůrazňuje důležitost předoperační péče o pacienta. Optimalizace pacientova stavu před operací přináší mnohé výhody a měli bychom se o pacienta starat už od indikace k operaci. Slovo přebírá dr. Kula s přednáškou věnující se kontrole horečky u septických pacientů. Představil její přínosy a riziko kardiorespirační maladaptace. U septického pacienta s dostatečnou kardiorespirační rezervou by mohlo být tlumení horečky škodlivé. Tato úvaha byla podkladem pro vznik prospektivní studie, o které se dále zmínil. V časné fázi se ukazuje jako riskantní ponechání horečky, zatímco později je horečka přínosná a snižuje mortalitu. Přednáškový blok zakončuje dr. Gabrhelík věnující se kognitivní dysfunkci u seniorů. Seznámil publikum se základní terminologií a rozdělil perioperační neurokognitivní poruchy včetně jejich rizikových faktorů. Také se věnoval pooperačnímu deliriu, které je přítomné až u 70 - 87% pacientů na jednotkách intenzivní péče. Mluvil o možných následcích, mezi které patří kromě vlivu na soběstačnost pacienta i zvýšená morbidita, mortalita. Na závěr apeluje na důležitost otevřené komunikace s pacienty nejen o přínosech, ale i o rizicích anestezie.
11:40 – 12:30 Posterová sekce Medically Challenging Cases
Posterovou sekci zahájil dr. Beneš, přivítal všechny posluchače a poděkoval prezentujícím. Postupně byly prezentovány 4 velice zajímavé postery. Jako první se ujal slova dr. Harazim, který prezentoval kazuistiku 80-leté ženy, která trpěla opakovanými bolestmi zubu. Po zubním vyšetření byla ještě odeslána na interní ambulanci, kde byla zjištěna pancytopenie a elevace zánětlivých parametrů. V diferenciální diagnostice byla zvažována hematologická malignita, toxicita valproátu, který pacientka dlouhodobě užívala. 6. den bylo nutné, pro progredující otok jazyka, zajištění dýchacích cest. Na MR mozku byly následně zjištěny mikroabscesy. Stav byl uzavřen jako sepse, kdy fokusem infekce byl kariézní chrup. Dále vystoupila dr. Skříšovská s kazuistikou 4-letého chlapce, který byl přijat do nemocnice pro horečky, gastrointestinální potíže a postupný rozvoj poruchy vědomí. Na CT byla patrná ischemická ložiska a edém mozku, kdy neurochirurg indikoval urgentní kraniektomii. Po operačním výkonu byla zahájena diferenciální diagnostika, která by odpověděla na otázku, co je příčinou rozsáhlé trombózy venózního řečiště mozku, další otázkou bylo, proč má pacient opakovaně trombocytopenii. Zjištěna byla významná pozitivita IgM protilátek proti SARS-CoV-2, jiné infekce byly vyloučeny. Chlapec byl léčen podle lokálního protokolu pro léčbu PIMS, pomocí kortikosteroidů a IVIG. Nakonec zdůraznila, že bychom měli v dnešní době myslet na PIMS u dětí téměř vždy. Dr. Mikolka představil studii, která se věnuje terapii pacientů s ARDS. Jednalo se o experimentální studii na zvířatech, u kterých byly indukovány zánětlivé změny plicního parenchymu. Části zvířat byl podáván modifikovaný surfaktant, takový, který je využíván u novorozenců s RDS. Druhé skupině byl podáván plně syntetický surfaktant obohacený o proteiny SB-B a SB-C. Zjistili, že účinek je porovnatelný. Plně syntetický surfaktant, který je oproti modifikovanému levnější, by mohl mít do budoucna využití, vše je ale předmětem dalších studií. Posledním řečníkem byl dr. Kutěj, který představil kazuistiku 20-letého muže, který byl jako motocyklista účastníkem dopravní nehody, kdy si způsobil dislokovanou frakturu diafýzy femuru. 18 hodin od úrazu došlo u pacienta k rozvoji poruchy vědomí. V diferenciální diagnostice byla zvažována disekce karotidy, sepse či tuková embolie. Na MR snímcích mozku byly patrné ischemie, které z podezření na tukovou embolii potvrdily. Pacient splňoval i několik kritérií pro diagnózu plicní embolie. Následně dr. Kutěj představil posluchačům 3 teorie možného vzniku tukové embolie, věnoval se obecné problematice a možnostech léčby tohoto onemocnění. Vítězem letošní posterové sekce se stal dr. Kutěj z Ostravy se svojí kazuistikou tukové embolie u 20-letého muže.
12:30 - 13:45 Intenzivní medicína
Na úvod začal se svou přednáškou “Driving pressure není můj cíl” dr. Máca z Ostravy. Po definování samotného pojmu a představení prvotní studie studie z roku 2015, která odstartovala celou debatu o driving pressure, pokračovala přednáška k tématu baby lung concept. Dále byl zmíněn pojem strain a jeho úměrný vztah k poškození plíce a vzpomenutí důležitého, nicméně vědeckými pracemi opomíjeného pojmu strain rate. Přednáška pokračovala shrnutím experimentální práce zabývající se dilematem driving pressure vs. mechanical power a zmíněn byl i fakt, že celková energie dodávaná ventilátorem je součtem dynamické a statické složky, přičemž driving pressure odpovídá složce dynamické. Následně byly zmíněny problémy s užitím driving pressure v klinické praxi. Zároveň připomíná možnost zkreslení vlastnostmi hrudní stěny, což lze ošetřit užitím přesnějšího parametru - transpulmonárního driving pressure. Dr. Astapenko z Hradce Králové uvedl přednášku “Význam endoteliálního glykokalyxu v intenzivní péči” poukázáním na důležitou roli glykokalyxu v mikro i makrocirkulaci pacienta. Pokračoval zopakováním základních vědeckých poznatků a připomenutím faktu, že existují důkazy o možnosti ovlivnit glykokalyx samotnou léčbou pacienta, například neadekvátní tekutinovou terapií. Dále s potěšením připomenul, že nové guidelines u septického šoku podporují podávání albuminu, s jehož hladinou je kvalita glykokalyxu úzce spjata. Pokračoval vyzdvihnutím důležitosti stavu glykokalyxu u kritických stavů, neboť často v těchto situacích dochází k jeho závažnému poškození následovanému postupným selháním mikrocirkulace. V další části přednášky pan doktor zmínil důležitost stavu glykokalyxu v rozvaze při výběru roztoku pro tekutinovou terapii a toto ukázal i na výsledcích na své vlastní studie. Závěrem bylo připomenuto, že fenotyp endotelinopatie může do budoucna pomoci lépe zacílit léčbu. Přednáška "Akutní otázky sedace kriticky nemocných dospělých" dr. Stibora z Baden bei Wien začala zmíněním obsahu PAD a PADIS guidelines a změnami paradigmatu sedace za poslední léta. Z mnoha důležitých změn byly zmíněny např. obsolentnost deep level of sedation, důležitost analgezie předcházející anestezii, přednost nebenzodiazepinových sedativ, důležitost nefarmakologických postupů a používání skórovacích systémů. Dále pan doktor definoval cíl analgosedace, kterým je typicky sedovaný, ventilovaný pacient schopný spolupráce, tedy “bdělý, ale klidný pacient”. Následně byla věnována pozornost monitoraci pacienta pomocí skórovacích systémů a látkám používaným k sedaci. Mezi nejdůležitější zmíněné zástupce patřil propofol, dexmedetomidin, benzodiazepiny (ale ne jako farmaka první volby k sedaci pacientů na ICU, vyjma epilepsie a alkoholiků) a quetiapid. Jako důležitá léčiva byla označena i antidepresiva a gabapentin. Zajímavostí byla zmíněná studie na zcela zdravých dobrovolnících, kteří navzdory zadání nebyli schopni vydržet 24 hodin ležet na zádech bez změny polohy, poukazující na zátěž, kterou pacienti na jednotkách intenzivní péče podstupují. Po zmínce toho, co nám přinesla za změny v analgosedaci pandemie COVID-19 (návrat benzodiazepinů a hluboké analgosedace, výrazné zvýšení spotřeby léků, častější výskyt deliria a fenomén tzv. happy hypoxia) byla přednáška zakončena s myšlenkou: ,,Každý pacient je jiný, každá analgosedace má taktiku a i v průběhu pobytu pacienta na ICU se tato taktika mění.”
14:10 – 15:25 Varia
Posledním blok lékařské sekce zahájil dr. Škulec se svou přednáškou “Význam Point-of Care Ultrasound” (POCUS) napříč věkovými strukturami. Na začátku uvedl, že pro POCUS mohou mít různé věkové skupiny jiný diagnostický a terapeutický přínos pro užití. POCUS by mohla mít význam v chronické domácí péči, u nespecifických příznaků, zejména u celkové slabosti, únavy a v rozhodování o omezení péče. Dále pokračoval kazuistikou fluidothoraxu, na které posluchačům demostroval využití POCUS. Další část věnoval příkladům využití POCUS u dětí, kde vysokou specifitu a senzitivitu má u pylorostenóz, apendicitidy a střevní invaginace. Svou přednášku ukončil shrnutím, že různé věkové skupiny přinášejí pro POCUS odlišné výzvy, ale v principu je ultrasonografie stále univerzální a přínosná pro akutní medicínu. Dále dostal slovo dr. Dvořák. Jeho poutavá přednáška o Prevenci v urgentní péči byla obohacena o mnoho zajímavých kazuistik a videí. Zdůraznil, že je třeba racionálně přemýšlet o bezpečnosti prostoru, o dostupné pomoci, o vlastní ochraně, správně vyhodnocovat situaci a mít svého team leadera. V sekundární prevenci je důležité řídit se check listy, mít dobrý kvalifikovaný pracovní tým a funkční vybavení, dodržovat guidelines a tzv. best practise advice, tedy jak věci dělat tak, abychom je udělali co nejvíce správně. Terciární prevence pak zahrnuje debriefing po zásahu. Závěrem apeloval na efektivní komunikaci, která je v urgentních situacích klíčová. Varia uzavřela přednáškou o problematice překladu pacientů dr. Pařízková-Černá, kdy v úvodu posluchačům definovala pojem spádová zdravotnická zařízení a práva pacientů ve volbě zdravotnického zařízení. Volba zdravotnických zařízení je regulována obecnými zákony, ze kterých vyplývá, že pacient má právo zvolit si, kde mu bude poskytována zdravotní péče. Paní doktorka pokračovala shrnutím indikací k převozu pacienta ze spádu do většího zdravotního zařízení. Závěrem paní doktorka prezentovala několik zajímavých kazuistik a dala posluchačům rady, co dělat při komplikacích u nepřevzetí pacienta ze spádu.
Paralelní bloky
Historicky nejkratší zahájení paralelní sekce pediatrické anestezie a intenzivní péče nám za rekordních 12 sekund přednesl garant portálu AKUTNĚ.CZ dr. Štourač.
9:00 – 10:30 Pediatrická anestezie a intenzivní péče
Blokem dětské anestezie a intenzivní péče nás provázela dr. Djakow. Přednáškou o týmové spolupráci zahájil dr. Blažek z Hořovic. Vysvětlil nám definici týmu, jeho funkci a důležitost. Krásnou definicí je, že tým je malá skupina jedinců, kteří se svými vlastnostmi doplňují v cestě za společným cílem tak, aby měli co největší efektivitu. Doporučil kurzy ALS (Advanced life support), ve kterých se učí kromě postupů i spolupráce v malých skupinách a zkouší se jednotlivé týmové role. Typickými situacemi, kde je třeba týmové spolupráce, je příjem akutního pacienta a provádění kardiopulmonální resuscitace. Přednášku zakončil upozorněním na největší problémy týmové spolupráce a vysvětlením, jak dosáhnout ideálního týmu pomocí tréninku, přípravy, briefingů, debriefingů a stmelováním vztahů v týmu. Druhou přednáškou byl pohled sestry na týmovou spolupráci. V zastoupení za Mgr. Ing. Vilímovou přednášela dr. Djakow. Zaměřila se zejména na správnou komunikaci a vztah mezi lékařem a sestrou. Následovala přednáška o kontinuálních eliminačních metodách v dětské AIM od dr. Jankó z Bratislavy. Představil nám historii a rozdělení podle mechanismu fungování. Vysvětlil využití antikoagulace při eliminačních metodách a výhody, nevýhody a rizika citrátové antikoagulace, která je u nich na pracovišti nejvyužívanější. Celý proces nám vysvětlil na kazuistice 18letého pacienta s tumorem, kterému byla prováděna peroperační dialýza a na kazuistice crush syndromu. Dále se přednáška věnovala problematice cévních přístupů a užívání antibiotik a další medikace. Pan doktor upozorňoval na nutnost suplementace fosfátu u všech dialyzovaných pacientů. Dr. Křikava z Brna se ve své přednášce věnoval regionální anestezii u dětí. Zejména zdůrazňoval odlišnosti mezi použitím u dětí a u dospělých jak organizační, tak i v samotném provedení. Všechny posluchače vyděsil grafy farmakokinetiky bupivakainu, které ale záhy je poutavě objasnil. Odprezentoval nám také registry a statistiky regionálních blokád i s odkazy. Dále se dr. Křikava věnoval toxicitě lokálních anestetik, katetrovým komplikacím a novým možnostem, jak se dá katetr nahradit dlouhotrvajícími anestetiky. Zdůraznil také výhody použití ultrazvuku. Poslední přednáškou tohoto bloku bylo sdělení o neuroprotektivní péči na JIP od dr. Fremutha z Plzně. Od začátku se prezentace věnovala zejména kraniotraumatům. Bylo zdůrazněno, že u dětských pacientů je kraniotrauma součástí všech polytraumat. Byla přednesena anatomická a fyziologická specifika dětských pacientů oproti dospělým. Dále se přednášející věnoval jednotlivým bodům algoritmu ABCDE se zaměřením na ochranu mozku a míchy. V rámci bodu C byla důkladně probrána problematika hemoragického šoku jako druhé nejčastější možnosti, kde je nutná neuroprotekce (např. netraumatické krvácení do GIT). U bodu D byly zdůrazněny mozkové herniace. Důležité je vyslovit podezření vždy u svalové nestability a nefyziologického postavení zornic. Přednáška se také zabývala terapií akutní nitrolební hypertenze u dětí a monitorací nitrolebního tlaku. Klíčovou myšlenkou k tématu je: Základní opatření u kraniotraumat je starat se o plíce, kde nesmím mít hyperkapnii, starat se o oběh, kde nesmím mít hypotenzi a starat se o rescue terapii hypertenze mozku.
10:45 – 12:45 Porodnická anestezie a intenzivní péče
Blok porodnické anestezie a intenzivní péče zahájil přednáškou Co nám (ne)přinesl COVID-19 v oblasti porodnické anestezie dr. Bláha. Podle něj měla pandemie spíše pozitivní vliv pro intenzivisty, díky tomu, že zdůraznila důležitost jejich práce. Shrnul důležité poznatky, kterých by se měl být anesteziolog vědom. U covid pozitivních těhotných je častější maternální hypoxie, proto je preferován regionální typ anestezie, důležitá je psychická podpora, profylaxe prokoagulačního stavu a zejména pak dobrá spolupráce porodníka a anesteziologa. Další přednáškou o ovariálním hyperstimulačním syndromu (OHSS) pokračovala dr. Seidlová. Úvodem shrnula základní postup IVF a patofyziologii OHSS. Uvádí, že postihuje 0,5-7 % pacientek, které podstoupily IVF. Následně předvedla představením kazuistik nejkomplikovanější pacientky s OHSS. Na závěr shrnula podstatu OHSS jako iatrogenní komplikace metod umělého oplodnění vyžadující intenzivní péči a oblíbenou citaci Járy Cimrmana “Lepší pivo v žaludku nežli voda na plicích”. Dále pokračovala dr. Bauerová, která posluchačům představila základní problematiku Shaken adult syndromu a žen týraných v těhotenství. Seznámila posluchače s kazuistikou mladé pacientky s velmi komplikovanou anamnézou a problémovým rodinným zázemí. Vysvětlila patofyziologii Shaken adult syndromu, který vzniká na principu akceleračně-deceleračního poranění mozku. Tento syndrom lze diagnostikovat na základě dvou klinických příznaků - retinální krvácení a difúzní subdurální hematom. Čtvrtou přednáškou o neuroaxiální anestezii v porodnictví uzavřela blok dr. Nosková. Představila na dvou kazuistikách nejčastější komplikace neuroaxiální anestezie, a to epidurální absces a epidurální krvácení, kdy je nejdůležitější časná diagnóza. Je nutné nezapomínat, že gestózy mohou rozvinout i po porodu.
13:00 – 15:15 Život zachraňující úkony – TIPY & TRIKY aneb nikdy nebuď zaskočen!!!
Hned v úvodu své přednášky dr. Otáhal zdůraznil, že je třeba být připraven v jakékoliv situaci a tohoto lze dosáhnout pouze neustálým opakováním a rozšiřováním svých znalostí. Jeho slova “opakování je matka moudrosti a u nás i zručnosti” se nesla celým průběhem všech následujících přednášek v tomto bloku. Toto tvrzení následně podpořil i nespočtem klinických příkladů, jež sám ve své praxi zažil, a ve kterých zajištění dýchacích cest zdaleka nešlo podle plánu. Následující přednášku vedl opět dr. Otáhal zastupující dr. Dadáka, který se bohužel nemohl dostavit. Jak je uvedeno již v názvu přednášky Predikce obtížného zajištění dýchacích cest, se zabýval především způsobem, jak rozpoznat situace, kdy je zajištění ventilace obzvláště komplikované. V průběhu celé přednášky zdůrazňoval důležitost pečlivého vyšetření a preoxygenace pacienta, a také fakt, že jako lékař je třeba mít vždy plán, jak postupovat dále, ještě dříve, než k zajišťování dýchacích cest u pacienta vůbec přistoupíme. Dr. Otáhal závěrem ještě dodal, že i pacient, u kterého to ani v nejmenším neočekáváme, nás může překvapit obtížným zajišťováním dýchacích cest, tudíž je třeba být vždy připraven. Problematice supraglotického zajištění dýchacích cest se dále věnoval dr. Brožek. Hned v úvodu zdůraznil, že zajištění dýchacích cest není jen a pouze o orotracheální intubaci, nýbrž máme i velké množství jiných metod, které mohou být v danou situaci vhodnější. Publiku kladl na srdce, že cílem zajištění dýchacích cest není intubace pacienta jako taková, ale zajištění dostatečné oxygenace a ventilace, a to jakýmkoli možným způsobem. V návaznosti na toto stručně shrnul plusy a mínusy nejběžnějších, dnes používaných metod supraglotického zajištění dýchacích cest s důrazem na možnost používání laryngeálních masek, které jsou vhodnou pomůckou i pro zdravotníky, kteří nemají dostatečné zkušenosti na provedení klasické tracheální intubace.
Dr. Brožek pokračoval dalším tématem, tentokrát zaměřeným na fibrooptickou intubaci. Přednášku uvedl krátkou exkurzí do roku 1967, kdy dr. Murphy vykonal historicky první fibrooptickou intubaci. Tuto metodu v rámci své prezentace detailně představil a uvedl, ve kterých situacích je vhodné po fibroskopu sáhnout. Komentářem objasnil všech osm bodů doporučených postupů pro awake intubaci, rozebral a na klinických příkladech popsal, jak přistupovat k různým typům pacientů, u nichž je zajištění dýchacích cest zvláště komplikované. Celou přednášku zdůrazňoval, že fibroskop jako takový je velmi užitečný nástroj, pokud člověk ví kdy a jak ho použít. Problematice infraglotického zajištění dýchacích cest se věnoval dr. Otáhal. Stručně vysvětlil metodu koniotomie a BACT (bougie-assisted cricothyrotomy), obojí včetně instruktážních videí. Dále uvedl v jakých situacích je vhodné k těmto metodám přistoupit a jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Především metodu BACT velmi silně doporučoval zejména pro její tzv. “stresu-vzdornost”. Svůj přednes ukončil poděkováním za pozornost a slovy “doufám, že budete od teď všichni hrdí BACTisti”. S dalším tématem navázal dr. Čiernik, který se věnoval problematice invazivního vstupu do hrudníku metodou punkce, thorakostomie a hrudního drénu. Hned v úvodu zdůraznil, že “pneumothorax není pouze o úrazech” a je třeba na něj myslet i u netraumatických poranění jako jsou např. tupá poranění žeber, ale i při předchozích terapeutických zákrocích jako je třeba zavádění hrudního drénu. Připomněl rovněž základní patofyziologii pneumothoraxu s akcentací nebezpečnosti tzv. airtrappingu a vysvětlil jednotlivé terapeutické postupy. Publiku opakovaně kladl na srdce, že pneumothorax je život ohrožující stav s potenciálně velmi rychlých rozvojem, avšak který je dobře reverzibilní, pokud je zavčasu přistoupeno k adekvátní terapii. “Čím je stav horší, tím buď razantnější” je heslo, kterého je třeba se v tomto případě držet. V poslední přednášce v rámci tohoto bloku představila dr. Kubalová techniku intraoseálního zajištění žilního vstupu. Hned z názvu přednášky “Království za žílu aneb jak si poradit v urgentní situaci” lze vyvodit důležitost této metody, kterou navíc může provést jak lékař, tak záchranář. Velkou výhodou je, že intraoseální přístup je možné zavést jakémukoli pacientovi, bez ohledu na věk či tělesnou konstituci. Dr. Kubalová dále detailně popsala zaváděcí postup, možné komplikace a způsoby, jak jim lze předcházet. V závěru také konstatovala, že intraoseální vstup nám může v rámci neodkladné péče velmi výrazně vytrhnout trn z paty, pokud jiné způsoby zajištění žilního přístupu selhaly.
9:45 – 11:15 Simulace v medicíně
Blok věnovaný simulační medicíně zahájil s nadšením dr. Štourač představením budovy SIMU, která obdržela ocenění v soutěži “Stavba roku 2021” a “Stavba Jihomoravského kraje 2020”. Shrnul jak probíhalo budování SIMU od jeho samého počátku v roce 2014, představil harmonogram a plány, které pokračují dodnes. Vysvětlil, jakým způsobem se implementuje využití simulaci v medicíně v kurikulu předmětů pregraduálního vzdělávání. Neopomněl ani na program zubní lékařství, který taktéž aktivně využívá simulační medicínu. Dr. Štourač využil názornou fotografií ze Simulačního centra, která zobrazuje nesprávnou techniku aplikace intramuskulární injekce, aby poukázal, že: “není chybou chybu udělat v simulačním centru, chybou je se z ní nepoučit”. Dodal, že simulační centrum není určeno jen pro studenty, ale i pro další vzdělávání a zdokonalování se lékařů prostřednictvím mnoha kurzů. Taktéž uvedl, že od 16. 11. 2021 byl akreditován doktorský studijní program “Simulace v medicíně”. Svůj přednes ukončil fotografií z heliportu SIMU a optimistickým závěrem. Slovo po něm převzal dr. Komenda z Brna uvedením technické stránky SIMU portfolia. Představil všechny spolupracovníky a partnery projektu. Postupně stručně představil jeho jednotlivé časti, zahrnující popis výuky, výukové aktivity, studijní materiály, vybavení pro výuku v Simulačním centru, rozvrh výuky, zkoušení znalostí OSCE metodou a prohlížeč kurikula. Přiblížil nám detailněji princip OSCE metody zkoušení a vyzdvihl jeho výhody podložené fotodokumentací, grafy, čísly a ukázkami z praxe. Na první dva řečníky navázal dr. Dvořáček z Brna přirovnáním budovy SIMU k antickému chrámu s mohutnými sloupy znázorňujícími jednotlivé pilíře celého projektu. Představil nám aspekty provozu simulačního centra fotografiemi z výuky, či kurzů a názornými schématy. Zdůraznil význam kvality a počtu vyučujících, zapojení studentských lektorů, využití audiovizuálních a IT technologií. Poukázal, že stejně tak důležitá je i technika simulační a zdravotnická, a tým, který s ní pracuje. Dalšími pilíři jsou technické zázemí a správa budovy. Na konci vyzdvihl, že tyto všechny “sloupy” antického chrámu, kterým je SIMU, stojí na zdrojích a zázemí Masarykovy univerzity. Jako poslední se představil dr. Stern z Prahy, aby nás seznámil s novinkami a budoucností v simulační medicíně. Představil fungování simulačního centra na 3. LF UK a jeho aktuální využití ve školení a přípravě personálu na práci s covidovými pacienty. Mezi jiným nám ukázal, jak namodelovat v programu takového pacienta a nastavit vhodné ventilační parametry. Vyzdvihl také potřebu sebereflexe a pravidelného proškolování lékařů z ARO v ALS. Celou sekci uzavřel citátem Petra Druckera: ”The best way to predict future is to create it”.
Právní aspekty v oboru AIM aneb jakým chybám lze předejít
9:15 – 11:00 Zahájení a I. blok
Blok Sekce mladých anesteziologů a intenzivistů (SMAI) zahájila několika slovy dr. Klincová, předsedkyně sekce. Pomyslnou “atestaci” po již pěti letech existence SMAI nemůže provázet nic jiného, než problematika právních aspektů v oboru. Slova se chopil také dr. Štourač, který zavzpomínal na své lékařské i manažerské začátky a rovněž přivítal mladé lékaře v této sekci. Po zahájení sekce a milém úvodu tento blok započal dr. Bláha z Prahy. Na úvod vysvětlil rozdíly mezi vnímáním práva pohledem právníků a pohledem lékařů. Představil situaci v zahraničí, kde v některých případech existují právnické kanceláře dokonce specializované na jednotlivé obory, které řeší stížnosti pacientů a možná pochybení zdravotnického personálu. Dále představil závazné právní předpisy platné v České republice a jejich hierarchii. Uvedl, že pro současné nahlížení soudců při právních sporech je rozhodující je úmysl zákonodárce – proč daný zákon vznikl, jaký měl cíl a co měl ovlivnit. Ústavní normy i zákon o zdravotních službách uvádí nutnost informovaného souhlasu. Z dnešního pohledu práva platí, že nejdůležitější cíl je svobodná vůle pacienta a ne největší zdravotní prospěch. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena Listinou základních práv a svobod. Souhlas pacienta musí být svobodný, bez nátlaku, srozumitelný, kvalifikovaný, informovaný. Neměl by být manipulovaný. Dr. Bláha varoval, že informovaný souhlas není to, že pacient podepíše formulář souhlasu bez podání informací. Cílem zákona je ochrana pacienta, aby mu informovaný souhlas byl podán. Pokud pacient odmítá nabízenou péči, je lékař povinen mu sdělit míru rizika a případného postižení, ale pacient má právo odmítnout. Závěrem dr. Bláha uvedl, že souhlas nemusí být ve všech případech jen písemnou formou, lze podat i ústně nebo tzv. konkludentní formou. Pacient může také zvolit osobu, která za něj informovaný souhlas udělí. Další přednáškou Anesteziologický záznam a dokumentace na ICU navázala dr. Pařízková-Černá z Hradce Králové. Na úvod představila právní náležitosti, které upravují obsah zdravotnické dokumentace. Řízené dokumenty poskytovatele mají za cíl chránit uživatele (lékaře). Dále dr. Pařízková-Černá představila „slabá místa“ anesteziologického záznamu – patří mezi ně stav pacienta před úvodem do anestezie, zejména abnormality oproti běžnému stavu, dále monitorace pacienta, vedení anestezie, přesnost časových údajů (aby bylo jasné, kdo je za pacienta zodpovědný ve všech okamžicích, zejména předání z oddělení na sál předání z operačního sálu k další péči, srdeční zástava). Na ICU patří mezi nejdůležitější dokumenty denní dekurz, kde nesmí chybět klinická rozvaha, náležitosti ordinací, čitelnost změny opravy zápisu a reakce na patologické hodnoty.
Dále se věnovala nutnosti souhlasu s hospitalizací, správnému zaznamenání fyzických omezení a ještě jednou se vrátila k nutnosti znamenávat časy jednotlivých etap péče. Závěrem přednášky se věnovala problematice podávání informací rodinným příslušníkům a konfliktům. I zde upozornila, že všechny konflikty a komplikace je nutno zapsat. Třetí přednášku tohoto bloku přednesl dr. Štourač na téma Problematika práva na nepřetržitou přítomnost rodiče. Vyzdvihl, že celá problematika je o efektivní komunikaci, pomoci, porozumění a pochopení a zejména o strachu a emocích. Upozornil, že nejjistějším právním sporem je ten, ke kterému nedojde. Proto je zcela klíčové těmto komplikacím předcházet. Dr. Štourač vysvětlil několik způsobů, jak je možné předcházet strachu dětí, rodičů i zdravotnického personálu. V případě rodičů je důvodem strachu obava z odloučení, fixace rodiče na dítě. Často vzniká proto, že rodiče si nemohou představit prostředí a proces. Dr. Štourač vyzdvihnul, že prioritním úkolem by mělo být rozptýlení či minimalizace strachu dětského pacienta – jednak přístupem personálu a jednak vhodnou premedikací. Varoval také, že přítomnost a dohled rodiče nenahrazuje přítomnost a dohled zdravotnického personálu. V závěru přednášky dr. Štourač představil interaktivní algoritmus vhodný k nácviku dané problematiky. Poslední přednášku tohoto bloku přednesla dr. Zemanová z Brna. V úvodu vyzdvihla, že anestezie s nulovým rizikem neexistuje. Stížnosti na anesteziologický tým mohou vznikat již v anesteziologické ambulanci. Jde jednak o stížnosti na medicínský postup a jednak na komunikační problémy. Nejčastější stížnosti pacientů na anesteziologické ambulanci vedou k: nutnosti oholit plnovous, nutnosti odstranění gelových nehtů, riziko porušení tetováže, riziko poškození umělých řas nebo obecně strachu z poškození zraku, zubů. Klíčové je v těchto případech důvod a danou problematiku pacientům vysvětlit. Mezi nejčastější komunikační problémy a s nimi souvisejícími stížnosti pacientů na zdravotnický personál patří – familiární chování, porušení intimity, hluk na sále, nepříjemné polohování a doteky před celkovou anestezií. Také sem patří nerespektování kulturních zvyklostí. Další stížnosti pacientů vedou k probuzení během operace, kterému se lze vyhnout monitorací hloubky anestezie, a poruchám kognitivních funkcí po výkonu a nutnosti kurtace a omezení. Závěrem přednášky uvedla dr. Zemanová dvě kazuistiky týkající se pacientů s deliriem na ICU.
11:30 - 13:00 II. blok
Dr. Kotleba uvedl druhý blok SMAI a přivítal dr. Balíka s přednáškou: “Problematika stanovení mozkové smrti“. Na úvod definoval pojem smrt, dále se věnoval čistě mozkové smrti. Zmínil možné komplikace zjištění mozkové smrti, kdy upozornil především na VA ECMO. Ze zobrazovacích metod vypíchl jako zlatý standard angiografii. Neopomenul také transkraniální doppler, který může být podle jeho slov složitý u žen, protože jim nelze vidět do hlav (část bez akustického okénka). S dr. Kieslichovou jsme se podívali na problematiku dárcovství orgánů. Přednáškou nás provázelo nemálo otázek. Proč darovat orgány k transplantaci? Jaké jsou právní normy a předpisy k darování orgánů a transplantací v ČR? V neposlední řadě přednes obsahoval také problematiku automatického souhlasu s odebráním orgánu v ČR. Dr. Kratochvíl z Brna představil společné zamyšlení nad pojmem nepřiměřená léčba. Jako nejčastější důvod nepřiměřené léčby uvedl léčbu nadměrnou. Publikum tak dostalo další podmět k zamyšlení. Dáváme toho pacientům moc? Častá příčina nepřiměřené léčby je přehnaný optimismus lékařů a nejasná prognóza. Na odlehčení podal dvě příkladné kazuistiky. Plynule navázal dr. Škulec s přednáškou: “Nejčastější stížnosti a žaloby na lékaře RLP“. Zaměřil se především na stížnosti podané na lékaře a zdravotnické posádky ZZS. Zmínil nejčastější příčiny podání stížnosti, jako jsou: syndrom posledního slova, mylné informace z filmů nebo také výroky politiků. O něco málo pozitivnější zprávou bylo to, že stížnosti bývají často pouze špičkou ledovce, řada pacientů pouze vyhrožuje a stížnost nikdy nepodá. Nejčastějším předmětem stížnosti bývá z 52 % chování posádky, z 19 % způsob ošetření, dále dispečink a jiné. A co skrývá slovo jiné? Stížnosti na chybění loga na sanitce nebo nadměrná akustická signalizace. Na konci přednesu pan doktor apeloval na nutnost antikonfliktního chování, cílem je vyšetření pacienta, nikoliv vychování pacienta.
13:15 – 14:45 III. blok
Poslední blok této sekce zahájil dr. Beneš s přednáškou “Nejčastější stížnosti a žaloby na intenzivistu”. Na začátku představil některé důvody, proč bývají pacienti nespokojeni a podávají stížnosti – jsou to například pacienti s problematickou anamnézou, při nepochopení ze strany rodiny, nerozpoznání problému nebo konfliktu informací z různých pracovišť. Dále přednesl způsoby, jak v takových případech komunikovat a jak se chovat. Vyzdvihnul nutnost poctivého vedení dokumentace, dobrého popisu stavu pacienta a případně nutnost konzultace se zkušenějšími kolegy. Upozornil, že mladí lékaři by neměli být ti, kteří dokumentaci předávají rodině, vše by se mělo dít přes právní oddělení a v případě nejistoty je možné pacienta konzultovat s vyšším pracovištěm. Každé pracoviště by mělo mít formální postup, jak komplikace ostatním sdělit a komunikovat. Při komunikaci s rodinou je dobré vše předem promyslet, vyhnout se bagatelizaci i sebeobviňování, a ideálně si vzít jako mladý lékař na pomoc kolegu. Upozornil, že je třeba pracovat s tím, že většina úkonů a komplikací, co se s pacientem děje na ICU, je pro laiky zcela nepochopitelná. Další přednáškou s názvem “Soudní spory v medicíně pohledem právníka” navázala dr. Těšinová. Na začátku přednášky vyzdvihla, že postup non lege artis a prokázaná příčinná souvislost vede k trestní odpovědnosti. Vysvětlila principy možností řešení sporů „ultima ratio“, dohodou o vině a trestu, kdy se případ nedostává k soudu, ale podmínkou pro toto řešení je přiznání pochybení. Dále uvedla, že jeden z nejčastějších zdrojů konfliktů je rozpor mezi svobodnou vůlí pacienta a případné zanedbání péče. Podle nálezu ústavního soudu je vůle pacienta, dospělého a svéprávného, je nadřazena ochraně jeho života a zdraví. Dále upozornila, že podvolení se pokynům non lege artis, i pokud je požaduje vedoucí pracovník, vede k trestní odpovědnosti. Poskytování zdravotní péče na území jiného poskytovatele zdravotních služeb bez pracovně-právního vztahu může vést k trestní odpovědnosti. Podvolení se protiprávně nastaveným procesům může vést k trestní odpovědnosti. Velmi zajímavou přednášku dr. Těšinová prokládala konkrétními ilustračními případy z praxe a existujícími judikáty. Na předchozí přednášku navázal dr. Zvoníček tématem “Soudní spory pohledem soudního znalce”. Upozornil, že lékařská praxe nelze redukovat pouze na množinu povinností. Doporučené postupy odborných společností nelze zjednodušit, a žádný lékařský postup nelze popsat formou právního dokumentu. Dále se věnoval rozdílu mezi zákony a doporučeními odborných společností. Věnoval se zavádění nových doporučení do praxe a posuzování procesů a postupů podhledem znalce. Soudní znalec vycházející z lékařské dokumentace, nevidí odbornost lékařů. Odpovědnost za postupy jsou přisouzeny lékařům uvedeným v dokumentaci. Na závěr představil některé z největších zdrojů obav a strachu z forenzního postihu a také nejčastější chyby, kterých se dopouští soudní znalci. Blok zakončila tématem Lze se poučit z medicínských tragédií aneb jak si vybrat „bezpečné“ oddělení dr. Wittenbergová z Ústí nad Labem. V úvodu zdůraznila, že chyby děláme každý, je třeba se z nich vždy poučit, ale občas se můžeme vyskytnout v prostředí, které k medicínským chybám vede více než jiné. Každý začínající lékař by si měl položit otázky týkající se zajištění dohledu, školitele a reálné zajištění jeho pomoci a přítomnosti na pracovišti, možností dalšího vzdělávání na pracovišti, existenci doporučených postupů pro dané zařízení, možnosti výcviku na kritické stavy a na technické aspekty této problematiky. Na závěr prozradila některé tipy a triky pro mladé začínající lékaře, podle čeho si vybírat své budoucí pracoviště.
15:00 – 16:30 Studenti sobě...
Blok zahájil úvodním slovem prof. Štourač metaforou o zapalování lesa. První přednáškou nás provedla dr. Prokopová, která posluchače seznámila s novým modelem výuky předmětu První pomoc. Tento model počítá mimo jiné se zapojením studentů vyšších ročníků v roli studentských lektorů, jejichž náročnou přípravu k lektorství dopodrobna rozebrala. Dr. Prokopová dále uvedla, že motivací studentů k lektorství je jednak posunutí vlastních znalostí a dovedností na metu běžným studiem těžce dosažitelnou, ale také zisk určitých “soft skills”, například poskytování a přijímání konstruktivní zpětné vazby. Další přednášející byl dr. Janků, který představil další republikový unikát, a to výuku propedeutiky opět pomocí studentských lektorů. Tento třísemestrální předmět je vyučován metodou “evidence based medical education”. Jedná se o vysoce individualizovanou výuku v masovém měřítku probíhající v simulačním centru. Důraz je zde kladen na týmovou spolupráci, komunikaci, ale také na praktický nácvik dovedností na simulátorech, které jsou jen těžce nacvičitelné během běžných stáží v nemocnici. Pokračoval dr. Anton o programu StartGyn určenému pro studenty vyšších ročníků všeobecného lékařství se zájmem o gynekologii a porodnictví. Program se skládá ze tří navazujících týdenních stáží, které probíhají v SIMU, na pracovištích Obilní trh a Bohunice. Přínos pro studenty spočívá především v získání hlubšího vhledu do oboru a praktických dovedností, zapojení studentů do výzkumu a možnost vypracování studentské samostatné práce. Program dále slouží jako “prevence šoku absolventů”. Blok zakončila dr. Vafková. Tématem byl debriefing, který má velký význam v pregraduální výuce. Součástí debriefingu je zpětná vazba, což je nepodkročitelné minimum pro další studentův rozvoj. Velmi zajímavým zjištěním pro mnohé posluchače bylo, že chyby nemusí brát pouze jako “osobní selhání”, ale především jako prostor pro zlepšení a další osobní rozvoj.
Workshopy
I anesteziolog je anestetikum
Formou vtipných zážitků a zkušeností z vlastní praxe nám dr. Škutchanová přiblížila, co všechno obnáší být anesteziologem. Naproti tomu, jak se může mnohým z nás zdát, je komunikace s pacientem v tomto oboru velmi důležitá a naše 3 minuty, které máme s pacientem před tím, než ho uspíme, jsou klíčové pro získání jeho důvěry. Taktéž se musíme naučit najít rovnováhu mezi zdravým rozumem a intuicí, která nás nejedenkrát může upozornit na to, co na první pohled nevidíme. V neposlední řadě nesmíme zapomínat ani na sebe, naše potřeby a pocity a na schopnost empatie s pacienty bez probírání jejich emocí jako svých vlastních. Díky tomu všemu můžeme být nejlepší verzí sebe samých a dělat to, co nás dělá “živými”.
Bronchoskopický workshop
Workshop o bronchoskopii zahájil dr.Turčáni anketou o specializacích a motivacích účastníků, aby mohl obsah maximálně přizpůsobit. Poté následovala praktická ukázka použití bronchoskopu, popis a ukázka jejich typů a vhodnost použití pro určité situace. Vše bylo doprovázeno příklady z klinické praxe a především, jak vše probíhá prakticky z pohledu anesteziologa, kterých bylo mezi účastníky nejvíce. Poté jsme si prošli různé situace, které nás mohou potkat, a jak s bronchoskopem v těchto situacích pracovat. Poté následovalo praktické vyzkoušení každého účastníka.
Základy UPV
Skvělý workshop na téma Základy UPV pod vedením dr. Kratochvíla začal přehledem mechaniky plicní ventilace, na které navázaly obstrukční a restrikční plicní poruchy, jejich rozpoznání a následné řešení, včetně některých rescue manévrů. Rozloučili jsme se pak několika ventilačními režimy a jejich správným nastavením.
Pokročilý pacientský simulátor ve výuce akutních stavů
Workshop pod vedením výcvikového centra ZZS ÚK byl zaměřen na praktické ošetření a zajištění traumatického pacienta v rámci přednemocniční péče. Prvně jsme si zopakovali a ujasnili postup cABCDE a poté hned všichni společnými silami prakticky a kompletně na simulátoru provedli. A to včetně reálného zajištění DC, punkce PNO, i.v. vstupů atd. Následoval volný nácvik veškerých technik, kdy jsme si každý vyzkoušeli co nás zajímalo. V poslední části se vybrala tříčlenná posádka RLP, která zkusila sama zajistit pacienta po skoku hlavou do mělké vody.
Základní ultrazvukem navigované techniky na operačním sále
Skupina lektorů v čele s dr. Klučkou nás zasvětila do možností využití ultrazvukem navigované kanylace žil a také lokoregionální anestézie. Ve většině případů by použití ultrazvuku měla být samozřejmost, která nám ulehčí práci a sníží rizika spojená se samotnou procedurou.
Poruchy koagulace a metody trombelastografie
Dr. Zýková v tomto workshopu představila metody trombelastografie, jejich využití a důležitost pro management pacientů hlavně s akutním krvácením. Odprezentovala několik kazuistik, díky kterým bylo možné získané informace snáze pochopit a lépe si je zapamatovat.
Konferenci provázela celá řada dalších workshopů, mimo jiné například Essential Pain Management s dr. Kubrichtem, NTS Bingo a jiné hry, které zlepší vaše netechnické dovednosti s dr. Sternem, Inhalační anestezie AnaConda/Sedaconda v praxi s dr. Nowakovou, Point-of-Care ultrasonografie s dr. Škulcem, Simulace kritických stavů u dětí s dr. Štoudkem, POJĎTE SI HRÁT!!! aneb HRAČKY pro anesteziology s dr. Otáhalem, Kontinuálne eliminačné metódy v praxi s dr. Jankó, Algoritmy AKUTNĚ.CZ v PBL/TBL lekci s dr. Harazim a v neposlední řadě další a další chodbové workshopy nebo workshopy v rámci Sekce nelékařského zdravotnického personálu.
Slavnostní zakončení XIII. Konference AKUTNĚ.CZ
Jako vše hezké i XIII. Konference AKUTNĚ.CZ má svůj konec, proto si dovolíme pár čísel, které tento ročník vystihují. Zaregistrovali jsme 1169 účastníků, fyzicky bylo přítomno 705 z nich, což byl také počet všech míst na praktických workshopech. Celkem ve všech sekcích zaznělo 59 přednášek, bylo zorganizováno 57 workshopů, připraveno 11 posterů, vypito 25 litrů mléka do kávy a snědeno 600 baget a 500 croissantů. Nejen z této statistiky lze jistě konferenci považovat za mimořádně úspěšnou. Úplným závěrem odpoledního bloku hlavní sekce poděkoval dr. Štourač všem partnerům konference, všem 68 dobrovolníkům organizačního týmu a pozval všechny na XIV. Konferenci AKUTNĚ.CZ, která proběhne 16. 11. 2022. Těšíme se na Vás, nejpozději za rok se sejdeme opět na AKUTNĚ.CZ!
Reportáž pro Vás po celou dobu konference připravovali: Daniel Barvík, Tereza Musilová, Dominik Fabián, Sylwia Pycz, Gabriela Žabková, Ivana Kravárová, Tereza Jenčová, Kateřina Popková, Tereza Šiprová, Vanda Benetinová, Tereza Kramplová, Barbora Zubíková, Jiří Klinkovský, Martin Batelka a Martin Róbert Grác.
Fotodokumentaci konference zajistili: Lukáš Mareček, Ria Hrušovská, Barbora Zubíková a Veronika Kočí.
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII.konference AKUTNĚ.CZ
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...
XIII. konference AKUTN...