Konferenci zahájil ředitel SESAM Marc Lazarovici, který poděkoval všem prezentujícím i účastníkům za účast na letošní konferenci. První sdělení přinesla Christina Diaz-Navaro o klinickém debriefingu. Dozvěděli jsme se několik rozdílů mezi debriefingem během edukačních simulací a klinickým debriefingem. Velmi užitečná zmínka byla o iniciativě TALK, což je organizace zabývající se právě klinickým debriefingem a jeho facilitací. Velmi zajímavým workshopem byla panelová diskuze s editory mezinárodních časopisů, které se specializují na simulační medicínu. Zjistili jsme, jakým směrem se ubírá výzkum na tomto poli a co má obsahovat kvalitní článek. Workshop about simulation safety nám přinesl mnoho nových pohledů, jak uchopit nejen psychological safety, ale i bezpečnost simulátorů a medikací. Další z workshopů nám pomohl si uvědomit roli kognitivního bias v běžném životě, simulacích i v pracovních situacích. Velmi zajímavé sdělení o roli stresu a emocí během učení nám přinesla Vicki LeBlanc. Přednesla, jak se mění výstupy z učení v závislosti na začlenění různých emocí do simulace.
Druhý den kongresu započala Patrea Anderson s prezentací Simulation pedagogy, ve které jsme viděli různé typy simulací a možnosti jejich využití. V rámci workshopu Designing & delivering complex simulation system tests jsme se zabývali využitím simulací v rámci testování funkčnosti systému péče s využitím systému PREPARED. V sekci Short Comms Presentation: Faculty Development vystoupil Martin Komenda se svým sdělením Complex medical simulation centre at the Masaryk University integrates innovative teaching modalities. V rámci bohaté diskuze se mimo jiné řešily možnosti využití platformy SIMUportfolio učiteli a studenty. Workshop How to prepare escape rooms nás provedl problematikou únikových her s medicínskou tématikou. Dostali jsme několik tipů, jaké typy nápověd a klíčů se dají využít. Čtvrtečním, posledním workshopem byl Looking beyond the behaviour, ve kterém jsme si procvičovali debriefing profesionalismu. Řešili jsme i otázku, zda se v debriefingu věnovat i medicínským chybám, pokud je simulace zaměřena na netechnické dovednosti. Odborná veřejnost se shodla, že je vhodné medicínským chybám věnovat část debriefingu.
Páteční ráno zahájila Doris Østergaard se svojí přednáškou The use of simulation to test and optimize systems and organizations. V rámci Short Comms Presentation: Faculty Development II jsme se zabývali úskalími začlenění simulace do curricula. V této části proběhla mimo jiné diskuze s Terezou Prokopovou na téma vzdělávání studentských lektorů Simulačního kurzu první pomoci, který s týmem pravidelně pořádá na Lékařské fakulte Masarykovy univerzity. Během Speedy workshopu Clinical event debriefing: who, what, where, when and why? jsme se dozvěděli varianty klinického debriefingu a v jakém časovém horizontu od události ho provádět. Byly nám také představeny práce pojednávající o vztahu PTS a provedeného nebo neprovedeného debriefingu. V rámci odpoledního programu bylo v nabídce mnoho workshopů. Většinou se zaměřením na různé formy debriefingu a bezpečnosti během simulací. Celá konference byla zakončena zajímavým sdělením Marc Priestley: Lessons from the F1 Pitlane.
Kongres plný novinek v simulační medicíně a přínosných workshopů je u konce a nezbývá než se těšít na ročník 2022.
