Plzeňské dny urgentní medicíny 2020, 27. - 28. 2. 2020, Parkhotel congress center Plzeň
Čtvrtek
Organizátoři připravili pro účastníky hned na začátek úvodní blok aktuálních témat přednášených skutečnými legendami jednotlivých oborů. Dopoledne jsme tedy měli unikátní možnost poslechnout si shrnutí problematiky oboru urgentní medicíny v Evropě očima Jany Šeblové, které se podařilo v loňském roce úspěšně uspořádat konferenci EuSEM v Praze. Následoval prof. Pirk , který dokázal ve dvaceti minutách poutavě shrnout minulost, přítomnost i budoucnost kardiochirurgie. Zklamáni nebyli určitě ani příznivci další legendy, doc. Drábkové, jejíž přednášky byly jako obvykle nabity aktuálními fakty a vědeckými informacemi. Ta přednesla v úvodním bloku hned dvě témata – problematiku stížností na neodkladnou péči a chyby a omyly při řešení katastrof. To, že i Plzeň disponuje oborovými legendami, dokládal v úvodním bloku doc. Beneš s přednáškou zabývající se významem nové definice sepse pro její včasné rozpoznání.
Jako prevenci postprandiálního útlumu mozkových funkcí byl po obědě do programu zařazen atraktivní blok zaměřený na infekce a toxiny, který jistě nikoho nenechal usnout. S přehledným shrnutím problematiky neuroinfekcí vystoupil dr. Ševčík z Neurologické kliniky v Plzni, na kterého navázal dr. Šín s ukázkou toho, že ne vše, co se tváří jako infekce, je infekce. Netradiční a o to zajímavější byla přednáška o intoxikacích hadími jedy dr. Valenty z Toxinologického centra KARIM VFN, na kterou navázal tematicky Ing. Trávníček, ředitel Zoologické zahrady města Plzeň a vášnivý chovatel jedovatých hadů, který „3x uštknut a stále živý“ představil nejen své zkušenosti pacienta, ale také pozval účastníky na expozici plzeňské zoo s názvem Království jedu. Celou sekci doplnily interaktivní dotazy diváků, přičemž nejčastěji se plzeňští dotazovali na bydliště pana ředitele…
Na úvod dalšího bloku vystoupil dr. Humpl, který představil rozsah a náplň činnosti krizových a peer intervencí v souvislosti s útokem aktivního střelce ve FN Ostrava. Poukázal v této souvislosti na nezbytnost provázanosti činností všech složek IZS. Předseda České resuscitační rady (ČRR), dr. Truhlář, následně na názorných příkladech představil moderní trendy v přednemocniční léčbě život ohrožujících úrazů, které jsou někdy až v přímém rozporu s dlouhou tradicí praktikovanou v našich končinách. Na názorných číslech ukazoval, jak velký má význam především co nejkratší doba strávená v terénu, že ne každé polytrauma je nutné na místě intubovat a představil i trendy v používání krevních derivátů v PNP. Dr. Fremuth a Dr. Djakow navázali s přednáškami týkajícími se dětských pacientů. Oba poukazovali především na nutnost efektivně se připravovat zvládnout péči o kriticky nemocného dětského pacienta a pacienta se srdeční zástavou, a to na úrovni jako jednotlivců, tak celých týmů a organizací, což doplnili praktickými tipy. Vzhledem k tomu, že jde o situace relativně vzácné, vyzdvihli především nutnost opakovaných nácviků a simulací a zvali na kurzy EPALS. Blok zakončil kazuistikou využití ECPR u pacienta s plicní embolií doc. Hromádka. Pacient z kazuistiky následně přišel všechny účastníky osobně pozdravit, poděkovat všem, kteří se vzdělávají, aby mohli podobným pacientům co nejúčelněji pomáhat. Ocenil také svou první vzpomínku nového života na krásu nelékařských zdravotnických pracovníků plzeňského ARO (neznalý moderní nomenklatury je nazýval sestřičkami).
Poslední přednáškový blok se týkal nekonvenčních, nebo (zatím?) ne rutinně používaných postupů v PNP. První dvě přednášky řešily problematiku využití point-of-care ultrasonografie v PNP. Oba jinak vášniví uživatelé POCUSu (dr. Škulec a dr. Šmíd) se shodli na několika indikacích, kde využití POCUS v PNP dává potenciálně smysl (především jako pomocník při diferenciální diagnostice šokových stavů a respiračních selhání), ale také na nutnosti vzdělávání a sjednocení postupů při jeho používání. Oba také zdůraznili, že v současném uspořádání není jistě POCUS nezbytnou součástí PNP, ale spíše šikovným pomocníkem pro někoho, kde jej již rutinně používá například v prostředí urgentního příjmu nebo intenzivní péče, kde také vidí stěžejní roli při jeho využití. Následující kazuistiky zaujaly všechny především dokonalou videodokumentací netradičních postupů. První bylo kontroverzní použití resuscitativní torakotomie v PNP (dr. Gawlik), druhým pak méně kontroverzní, ale také velmi netradiční nutnost provést amputaci končetiny v terénu (pplk. dr. Vyhnalová).
Čtvrteční program byl zakončen jednak dle hlasů účastníků vysoce kvalitními workshopy pod vedením zkušených lektorů dr. Mokrejše, dr. Hadla a plk. Henlína a milým společenským večerem s živou hudbou. Nevíme, jakým povečírkovým aktivitám se věnovali účastníci, ale že organizátoři mysleli na vše, dokládá konferenční taška, která obsahovala jak mapu Plzně s přehledem zajímavých míst, které zde lze navštívit, tak i balení kondomu s přehledným návodem a informacemi o prevenci HIV.
Pátek
Páteční program nemohl být zahájen nikým lepším než průkopnicí oboru a vědeckou sekretářkou Janou Šeblovou, která na přikladech ze své bohaté praxe dokladovala všudypřítomné základní etické principy, na které nelze zapomínat ani ve vyhrocených situacích v terénu a které nám mohou být dobrým vodítkem při svízelných situacích rozhodování na konci života. Následovala přednáška Petra Štourače z Brna, která popisovala úskalí resuscitace a neodkladné péče u těhotné. Zdůraznil především nutnost týmové spolupráce, která je v těchto situacích zdůrazněna. Zajímavé bylo, že téma výjezdů k porodům tvořilo velkou část kuloárních diskuzí, tedy jde o velice aktuální téma. Petr Štourač neopomněl pozvat účastníky na portál AKUTNĚ.CZ, kde jsou didaktickou formou mnohé situace poskytování péče této skupině pacientek vytvořeny ve formě interaktivních algoritmů.
Spolumoderátor akce Jiří Chvojka trefně na rozporu mezi tvrzením ministra zdravotnictví v časopise Dementia in Europe o neexistenci krize ve zdravotnictví a stavem každodenně viděným každým zdravotnickým profesionálem dokladoval nejistotu jako součást klinické praxe. V souladu s předřečníky poukázal na velký význam tzv. „měkkých dovedností“ v běžné přednemocniční praxi a v první linii. Za svého bratra Pavla zaskočil výborně Vít Jedlička z firmy DRIVING.CZ a na mnoha příkladech dokumentovaných jednoduchou fyzikální úvahou zpochybnil význam absolutní rychlosti vozu ZZS při poskytování péče a nadřadil bezpečnost příjezdu, posádky a ostatních účastníků silničního provozu. Ostatně již název jeho přednášky „Nedojedeš, nepomůžeš…“ by mohl být tesán do kamene.
Do prostředí letectví jsme se přenesli po přestávce, v bloku kazuistických sdělení, u dvou fatálních případů leteckých nehod v plzeňské oblasti. První dokumentovala nehodu vrtulníku, kdy pilot před letem požil tvrdý alkohol, následná kazuistika dokladovala rizikovost padákového sportu na fatální disekci karotidy.
Intoxikaci tisem červeným s použitím ECMO a dobrým výstupem prezentovala za široký autorský kolektiv dr. Divišová. Zdůraznila obtíže spojené s tímto druhem otravy včetně refrakterní fibrilace komor a vyjádřila u tohoto pacienta, kdy se nejednalo o první intoxikaci, obavu o budoucnost.
Následující kazuistika ukázala příslovečné „…z pekla štěstí“ na příkladu zavaleného při výkopových pracích. Ukázala také význam široké spolupráce jednotlivých složek IZS a všudypřítomný hyenismus anonymní masy natáčející lidské neštěstí na svá mobilní zařízení.
Aktuálně probíhající největší sněžení této zimy v souvislosti s nadcházejícími jarními prázdninami pro plzeňské děti okomentoval a tématicky tak zarámoval mezinárodní zásah na hraničním vrchu Ostrý náčelní šumavské horské služby Michal Janďura.
Na závěr se se stále zaplněným sálem plzeňského Park hotel congress center rozloučili oba moderátoři. Poděkování organizátorům vyjádřili ředitel plzeňské ZZS i jeho náměstek. Současně pozvali na již 10. ročník a nám nezbývá než se těšit na viděnou.
… sejdeme se na AKUTNĚ.CZ… i v Plzni…
