Úvodem letošního multioborového setkání vystoupil dr. Divák, hlavní organizátor setkání, aby přivítal přeplněné auditorium kongresového sálu Hotelu Imperial. Krom poděkování organizátorům a všem přednášejícím se zaradoval z každoročně se zvětšujícího počtu účastníků.
Po vlídných slovech dalších organizátorů se rozběhl první blok přednášek zabývající se popáleninovými traumaty. Jako první se ujal slova dr. Kubok z Prahy, který se věnoval faktorům závažnosti popálenin u dětí. Zmínil, že nejčastějším mechanismem popálení u dětí je opaření a to až v 95 %. Vyjmenoval kritéria těžkého termického úrazu, který musí jednoznačně směřovat do popáleninového centra. Připomněl určování rozsahu popálené plochy a dodal, že více než 50 % pacientů má špatně odhadnutý rozsah popálené plochy. Doporučil používat pro tekutinovou léčbu u dětí do 10 let tzv. Novákovu formuli. Ze statistik jeho kliniky vyplývá smutný fakt, a to, že u významného % popálených dětí nebylo v přednemocniční péči podáno správné množství tekutin. Dr. Kendra z Prahy představil posluchačům aplikaci pro sdílení fotodokumentace popálených pacientů, kterou vyvíjí jejich klinika. Snahou je maximálně zrychlit a zefektivnit péči o pacienta, sledovat progres, terapii, konzultovat stav s ostatními kolegy. Vizí do budoucna je celorepublikové používání této aplikace. Dr. Klučka z Brna se zabýval iniciálním managementem popáleninového traumatu. Odkázal na doporučení EPALS a ATLS. Při byť jen podezření na inhalační trauma je doporučeno pacienta zaintubovat a řádně oxygenovat. V případě intoxikace oxidem uhelnatým je nutné si dávat pozor na nadhodnocení saturace krve kyslíkem.
Dále vyslovil otázku správného provedení tzv. rapid sequence induction. Na závěr zdůraznil důkladný termomanagement u poraněného. Dr. Raška z Brna představil problematiku posledních let a to vysokonapěťová elektrotraumata, které nejčastěji vznikají v souvislosti s vlakovým nebo trolejovým vedením při adrenalinových hrách mládeže. Prognózu pacienta významně zhoršují sdružená poranění, zejména poranění hrudníku, která vznikají v souvislosti s pádem z výše po zásahu proudem. Poukázal na několik kazuistik pacientů, kteří se v posledních letech prošli jeho rukami. Blok popálenin zakončil dr. Bakalář z Prahy s příspěvkem o hromadném neštěstí s dětskými oběťmi. Zmínil některá doporučení EMT Burn care iniciative. Zajímavým příkladem může být fakt, že v případě hromadného neštěstí s popáleninami, je možné dětským pacientům při vědomí podávat na pití čistou vodu bez bublin místo infuzí.
Po krátké kávové pauze následoval blok přednášek věnující se přednemocniční péči. Dr. Höschlová z Liberce oslnila publikum svými zážitky z letecké horské záchranné služby z Francie, kde již několik zimních sezón působí. Ošetřování v zimním horském terénu skýtá mnohá úskalí a specifika. Infúze mrznou, vyšetřovací přístroje v chladu selhávají, je nutné vyšetřovat zejména svými smysly. Často se stanovuje diagnóza tzv. přes bundu, aby se zabránilo dalšímu podchlazování poraněného. Pro časté selhání intravenózního přístupu doporučuje intranazální podání ketaminu, inhalační podání metoxyfluranu nebo lokoregionální analgezii, kdy využívá zejména fascia iliaca blok pro zlomeniny diafýzy femuru nebo hematom blok pro fraktury předloktí. Navázal dr. Divák z Ostravy, který shrnul již několikrát zmíněné zásady ošetření popáleného dítěte v přednemocniční péči. Doporučil intramuskulární nebo rektální podání ketaminu, zejména u malých nespolupracujících dětí. Pohledem RZS na dětské polytrauma přispěl dr. Jaššo z Ostravy. Věnoval se zejména otázce, v jaké době má záchranář přivolat na místo události lékaře. Analyzoval chyby výjezdových skupin ZZS MSK a snažil se publikum z chyb poučit. Dr. Holeš rozebral rozšířenou péči o polytraumatizované dítě posádkou RLP. Rozebral jednotlivé kroky algoritmu ABCDE a připomněl kritéria triáž pozitivních pacientů. Zdůraznil, je vždy nutné ohlédnout se na věk dítěte. Kupříkladu - pád na hlavu z 90 cm je u dvouletého již považováno za triáž pozitivní kritérium. Přednemocniční blok zakončil dr. Uher z Olomouce, který publikum přenesl na zahraniční mise na Blízký Východ. Jejich pacienti nejsou jen vojáci a civilisté, ale taktéž vojenští psi. Na několika kazuistikách představil specifika ošetřování pacientů v polních nemocnicích v místech válečných zón.
Po obědě následoval pohled do tajů intenzivní péče. Roli fibrinogenu a tranexamové kyseliny při život ohrožujícím krvácení a traumatem indukované koagulopatii ozřejmil dr. Kratochvíl z Brna. Tranexamová kyselina zlepšuje outcome pacientů, doporučuje se podávat preventivně u všech polytraumatizovaných pacientů již v přednemocničním ošetření. Fibrinogen by měl dostat každý pacient v traumatickém šoku, je možné jej podat i naslepo, v případě podezření, bez výsledku vyšetření krve. Okem chirurga se podíval na polytrauma dr. Prchlík z Prahy. U dětí je metodou volby konzervativní přístup v ošetření poranění. Zdůraznil, že nesmíme zapomínat na tenzní pneumotorax, který je u dětí mnohem častější než v dospělém věku. Kazuistiky věnující se poranění dýchacích cest u dětí přiblížil dr. Nosál z Martina. Mezi nejčastější poranění řadí kontuzi plic, která může být v prvních 4 - 6 hodinách RTG negativní.
Třetí ročník multioborového setkání uzavřel blok několika zajímavých kazuistik z oblasti jak termických, tak mechanických traumat. Příkladem může být například kazuistika dr. Toufara, který představil příběh pětileté dívky sražené autem, která utrpěla otevřenou zlomeninu pánve.
