Slavnostní zahájení
Jedenáctý ročník konference AKUTNĚ. CZ se uskutečnil 16. listopadu 2019. Sekci NLZP slavnostně zahájila staniční sestra Oddělení urgentního příjmu ve Fakultní nemocnici Brno (FNB) Mgr. Jana Flajšingrová, která srdečně uvítala všechny přítomné, kteří měli zájem sdílet aktuální informace nejen v oblasti akutní a intenzivní péče. Poté se ujali slova další vážení hosté: přednosta Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace MUDr. Petr Štourač, primář Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny MUDr. Igor Sas, náměstkyně pro nelékařské zdravotnické pracovníky ve FNB Mgr. Erna Mičudová, vedoucí lékařka úseku anestezie ve FNB MUDr. Jitka Zemanová a přednostka Katedry ošetřovatelství a porodní asistence LF MU prof. Andrea Pokorná. Všichni projevili radost z hojného počtu účastníků a popřáli jim příjemný zážitek z celé konference konající se na akademické půdě Masarykovy univerzity, která letos oslavila 100 let od založení.
Blok I: O čem se mluví
Erna Mičudová (Brno): Má to řešení?
První blok otevřela přednáškou s názvem „Má to řešení?“, náměstkyně pro nelékařské zdravotnické pracovníky ve FNB Mgr. Erna Mičudová, která se zaměřila na problematiku nedostatku nelékařského zdravotnického personálu. Z uvedených dat vyplývá, že dobře saturována je ambulantní péče, která je atraktivnější zejména pro sestry s přibývajícím věkem, protože již nechtějí pracovat ve směnném provozu. Naopak obsazení sesterských pozic v nemocniční péči komplikuje nedostatek uchazečů, zvýšený počet rizikových těhotenství a odchodů na dočasnou pracovní neschopnost, často působenou přetěžováním sester. S tím souvisí i redukce lůžek a uzavírání některých oddělení pro nedostatečné personální zabezpečení. V roce 2016 chybělo v akutní sféře 1500 sester. Poskytovatelé zdravotní péče reagovali na tuto situaci platovým navýšením o 12 % a přijímáním uchazečů na úvazky téměř v jakékoli výši. V rámci tématu se hovořilo také o prestiži sesterské profese a o vzdělávání. Ačkoli je prestiž tohoto povolání v ČR uznávaná na 3. místě, je bohužel naopak často mediálně degradována prezentací seriálů ze zdravotnického prostředí. A co se vzdělávání týče, přesto, že současní pubescenti projevují největší zájem o studium ekonomie a administrativy, vyšší odborné školy zdravotnické registrují dostatek uchazečů do všech zdravotnických oborů. Je však otázkou, kolik absolventů skutečně nastoupí do klinické praxe. Zaznamenali jsme názor, že momentálně existuje mnoho zdravotnických profesí, které by se však mohly pojmout formou specializace nebo navazujících magisterských programů. FNB nebyla z diskutované problematiky vyjmuta, proto na závěr uvedla paní náměstkyně nabídky různých benefitů, které zaměstnancům nabízí Fakultní nemocnice. Řešení nelehké situace nedostatku sester můžeme hledat ve změnách organizace, u zdravotních pojišťoven i převodu některých kompetencí na „nezdravotníky“. Příkladem jsou THP pracovníci, kteří pomáhají sestrám s administrativou, protože dokumentace je rozsáhlá a sestra by měla pečovat především o pacienta. Možným východiskem je také snížení počtu zdravotnických zařízení, vzhledem k preferované kvalitě nad kvantitou a posílení činnosti domácí péče a praktických lékařů.
Andrea Pokorná, Jan Mužík (Brno): Národní registr zdravotnických pracovníků – profesionálové v intenzivní péči
Přednášku na téma „Národní registr zdravotnických pracovníků (NRZP) – profesionálové v intenzivní péči“ si připravila prof. PhDr. Andrea Pokorná, PhD., ve spolupráci s kolegou Janem Mužíkem. Hlavním posláním této prezentace bylo seznámit širokou odbornou veřejnost s registrací do NRZP, abychom o sobě mohli sdílet aktuální informace. Registr je určen pro lékaře i sestry. Zažádat o přístup do registru můžete přes svého zaměstnavatele nebo podáním vlastní žádosti. Prezentace vyzdvihovala nezpochybnitelný význam Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR, který nás informuje mimo jiné o současném počtu sester pro IP, který činí 13712 členů (nezapočteni vysokoškolsky vzdělaní profesionálové), průměrném věku zdravotnických pracovníků v IP, což je 44 let nebo genderovém vyrovnání ve zdravotnictví (převaha žen, výjimkou obor zdravotnický záchranář). Informuje také o aktuálním vzdělávání, za zmínku rozhodně stojí plánovaná výuka zdravotnických záchranářů výlučně na vysokých školách nebo o podmínkách pro výkon činnosti jednotlivých profesí.
Helena Gondárová -Vyhničková (Slovensko): Intenzívna ošetrovateľská starostlivosť z pohľadu hlavnej odborníčky MZ SR
Třetí přednášku s názvem „Intenzívna ošetřovateľská starostlivosť z pohľadu hlavnej odborníčky MZ SR“ odprezentovala PhDr. Helena Gondárová – Vyhničková, dipl. s., která nám podrobněji představila systém ošetřovatelské péče na Slovensku. Na jeho tvorbě se podílí Slovenská komora sester a porodních asistentek (SK SaPa) ve spolupráci s MZ SR. Při srovnání s ČR můžeme najít odlišnosti v klasifikaci sester, výčtu kompetencí nebo úmyslu spojit studijní programy všech specializací pro IP do jednoho. Výsledky nedávného průzkumného šetření prováděného na Slovensku ukázaly, že 64 % anesteziologických sester zůstává během operace u pacienta bez lékaře. Z toho důvodu sestry usilují o zvýšení kompetencí anesteziologických sester na operačních sálech, aby mohly po úvodu do anestezie zůstávat s pacientem v průběhu operace samostatně do doby před vyvedením z anestézie. V neposlední řadě jsme obdrželi informaci, že SK SaPa usiluje o přejmenování praktické sestry zpět na zdravotnického asistenta, protože má tato pracovní pozice dle zákona omezenější kompetence a sníženou dotaci hodin odborné přípravy pro výkon povolání.
Martina Šochmanová (Praha): Novinky v ošetřovatelství pohledem profesní organizace První blok uzavřela prezidentka České asociace sester (ČAS) PhDr. Martina Šochmanová, MBA, která hovořila o „Novinkách v ošetřovatelství pohledem profesní organizace“. V rámci strategického plánu na r. 2015 – 2020 shrnula činnosti prezidia, podílejícího se na prosazování nových výkonů do stávajícího seznamu zdravotnických výkonů, spolupráci na přípravě Národních ošetřovatelských postupů u nejběžnějších výkonů nebo přípravě metodiky ošetřovatelské dokumentace, která musí odrážet potřeby daného pracoviště. Byl představen celosvětový projekt Nursing Now, jehož cílem je zviditelnit práci sester. Mediálními partnery pro ČR, kteří se rozhodli tento projekt podpořit se stal zpěvák Štefan Margita a zpěvačka Hana Zagorová. Mezi další aktivity ČAS patří vysílání zástupců ČAS do EFN (European Federation of Nurses Associations) a snaha o založení „Komory nelékařských zdravotnických pracovníků“. Odpověď na otázku, proč by měla vzniknout samostatná komora pro NLZP, Vám zástupci ČAS zodpoví ve videích zveřejněných na sociálních sítích.
Blok II Co řešíme
Jitka Rychlíčková (Brno): Na co pozor při „ředění léků“?
Na co dávat pozor při „ředění léků“?, respektive úpravě léčivých přípravků, nás upozornila PharmDr. Jitka Rychlíčková, Ph.D. Medikační proces zahrnuje přes 80 kroků, ale nejčastěji se vyskytují chyby při úpravě (nesprávná dávka) a podání léků (nesprávný čas). Zahraniční data uvádí v těchto oblastech pochybení 16 – 21 %. U léčiv již připravených k aplikaci z lékárny vynecháme nejrizikovější krok, ale to ještě nezaručuje 100 % úspěšnost. Platí, že chybovat je lidské a denně k tomu máme tisíc příležitostí, proto je důležitá znalost limitů a prevence chyb. Snažíme se předcházet riziku záměny léčivých přípravků už tím, že neskladujeme podobné lahvičky různých léků vedle sebe. Výrobci zdravotnických pomůcek se také snaží zajistit větší bezpečí pacienta, např. barevným odlišením fialových pístů stříkaček pro enterální výživu, aby nedošlo k záměně cesty podání do žilního řečiště.
Jan Dvořáček (Brno): Výuka klinických dovedností
Ve výuce klinických dovedností nám představil obrovský potenciál simulační medicíny Mgr. Jan Dvořáček, DiS. Klinické dovednosti činí zdravotníka kompetentním k vykonávané činnosti. Dělíme je na tvrdé – objektivně měřitelné (vědomosti, odbornost, technické dovednosti) a klasicky neměřitelné - měkké (proces rozhodování, sebereflexe, schopnost týmové práce, emoce). Výhodou simulační medicíny, která imituje reálné situace, je rozvoj obou druhů dovedností, možnost opakování, střídání rolí v týmu, interaktivní forma výuky a z toho plynoucí zvyšující se kvalita péče i bezpečnost pacienta. Nevýhodou je naopak finanční a technická náročnost. Simulátory mohou mít podobu jednoduchých trenažérů, simulovaných pacientských monitorů, simulátorů pro různé výkony, virtuální reality nebo zde mohou vystupovat herci. Kreativitě se ani v medicíně meze nekladou a učit se může každý.
Silvie Poláčková, Markéta Slavíková (Brno): Jak zvládnout péči o pacienta s farmakorezistentními dyskinézami
Pozoruhodnou kazuistiku o chlapci s farmakorezistentními dyskinézami nám představila Bc. Silvie Poláčková ve spolupráci s kolegyní Markétou Slavíkovou. Dyskineze označují mimovolní kontrakce svalů nebo svalových skupin, jejichž příčina je často neznámá a léčba obtížná. Několikatýdenní hospitalizace malého pacienta, farmakorezistence, problematická ošetřovatelská péče a progrese stavu vyvrcholila v neuromodulační intervenci ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Jednalo se o implantaci dvou elektrod do senzomotorického centra v mozku, u kterých se 4. den po výkonu nastaví požadovaná frekvence a voltáž. Poté vysílají impulzy za účelem vyrušení mimovolných stahů. U této terapie je kontraindikováno EEG a MRI, protože hrozí vypnutí stimulátoru, což omezuje výběr vyšetřovacích možností. Přestože se neuromodulační metody v dětském věku běžně nevyužívají, provedený zákrok měl pozitivní vliv na kvalitu života tohoto pacienta.
Jana Kubalová (Brno): K čemu je dobrá abeceda
„K čemu je dobrá abeceda“ nám připomněla MUDr. Jana Kubalová. V rámci poskytování Advanced life support (ALS) má při vyšetřování pacienta nezastupitelnou úlohu postup A B C D E. Každá účelná terapie by měla začít anamnézou a komplexním vyšetřením. Abychom získali co nejvíce informací o pacientovi, postupujeme systémem S A M P L E (S – stav pacienta, A – alergie, M – medikace, P – předchorobí, pregnance, L – poslední jídlo a pití, E – událost). Ne všechny informace musí být pokaždé relevantní, přesto, jedná-li se o lidský život, vyplatí se mít informací více než méně. Čtyři uvedené kazuistiky jen potvrdily pravidlo, že není vždy všechno tak, jak se na první pohled zdá. Obecná doporučení paní doktorky na závěr bloku zněla: „Řídíme se aktuálními guidelines a léčíme pacienta, nikoli monitor!“
Blok III S čím jsme se setkali
Tereza Bělehradová (Brno): Péče o extrémně bariatrického pacienta
Zajímavou kazuistiku si pro nás připravila autorka Tereza Bělehradová, DiS., o léčbě extrémně bariatrického pacienta. Srovnatelně psychickou a fyzickou zátěží si prošel ošetřující personál, jež pečoval o pacienta vážícího 360 kg s primární diagnózou progrese kardiální dušnosti. Pacient byl dopraven ZZS, za asistence hasičů, na nízkoprahovou část OUP ve FNB a následně hospitalizován na KARIM. Intubace pacienta proběhla paradoxně bez obtíží, problém však nastal po napojení na ventilátor, který nemohl pacienta saturovat dostatečnými objemy. Lékaři i sestry postupně odhalovali nespočet úskalí péče, jako např. prosté zvážení pacienta nebo uložení na dvou lůžkách do doby zapůjčení speciální postele určené pro tyto pacienty, nejprve z FN USA, pak od kolegů z Německa. Problematické nebylo „pouze“ polohování pacienta, kterého se účastnilo mnoho pracovníků, hygiena, ošetřování kožních ragád, cévkování, použití zobrazovací techniky, ale především pacientovo neuvědomování si své hmotnosti jako problému, odmítání rehabilitace a nedodržování diety. Po stabilizování stavu byl pacient přeložen na spinální jednotku, kde strávil několik měsíců. Na základě neúnavné podpory rodiny a zdravotnického personálu, pacient postupně změnil svůj přístup. Zhubl 126 kg a je odhodlán aktivně se podílet na zlepšení svého zdravotního stavu. Po propuštění z nemocnice zaslal děkovný dopis.
Jan Grimm, Tereza Klečková (Ostrava): Nevyřešený případ
Raritní „nevyřešený případ“ pacientky s methemoglobinémií představili kolegové z KARIM FNO Jan Grimm a Tereza Klečková. Methemoglobinémie označuje abnormálně vysoké množství methemoglobinu v krvi, jež není schopen přenosu kyslíku do tkání, proto dochází k hypoxii. Tento stav je podmíněn genetickou predispozicí nebo jej způsobuje intoxikace dusičnany a nitrobenzenem. Příznaky onemocnění závisí na procentuálním zastoupení methb v krvi. Koncentrace nad 70 % bývá neslučitelná se životem. Pacientka s původní diagnózou glomerulonefritis byla pro zhoršení stavu transportována do FNO, kde krátkodobě došlo ke stabilizaci a opětovné progresi stavu, projevující se neměřitelnou saturací, tělesnou teplotou 34,2 °C, hemolýzou a hnědočernou barvou kůže. Pacientce byla poskytnuta neodkladná péče, proběhla výměna prakticky celého tělesného objemu nejdříve formou erytrocytaferézy, následně plazmaferézy. Navzdory vysoké úrovni poskytované péče, fatálně zkomplikovala stav pacientky sepse. Vzhledem k rychlému časovému sledu událostí nebylo u pacientky provedeno genetické vyšetření, které se z důvodu vzácnosti obdobných případů provádí pouze v Holandsku.
Kateřina Bakešová, Kateřina Lhotská (Hradec Králové): Využití CytoSorbu ® v rámci CRRT při probíhajícím septickém šoku
Na téma sepse neboli celkové reakce organismu na infekci, která se může rozvinout až v septický šok, ohrožujícího pacienta na životě, navázaly sestry z KARIM v Hradci Králové – Kateřina Bakešová a Kateřina Lhotská, DiS. Představily využití Cytosorbu ® v rámci CRRT při probíhajícím septickém šoku, jako součástí extrakorporální metody eliminace zánětlivých mediátorů. Výhodou Cytosorbu ® jsou polymerové kuličky uvnitř kapsle, široké využití u septických pacientů, při progresi stavu s MODS. V rámci zachování bezpečnosti pacienta a zohlednění pořizovacích nákladů kapslí je důležité dodržovat zásady plnění kapsle mimo okruh, aby nedošlo k jejímu zavzdušnění. Maximální dobu použití Cytosorbu ® udává výrobce 12 - 24 hodin.
Jana Fraňková, Zdenka Mrázková (Brno): Život za život
Předposlední blok uzavřely sestry z FNB KARIM Jana Fraňková a Zdenka Mrázková silně emotivní kazuistikou s názvem „Život za život“. Dramatický příběh mladé pacientky s diagnostikovanou AV malformací v 16. týdnu těhotenství, kterou doma nalezl bezvládně ležet její partner, zaznamenalo mnoho účastníků již z médií. ZZS transportovala pacientku na OUP FNB, kde bylo zjištěno masivní intrakraniální krvácení. Během hospitalizace na KARIM byla po opakovaných neurologických vyšetřeních, včetně BAEP (sluchové evokované potenciály), potvrzena smrt mozku. Navzdory tomu srdeční ozvy plodu, kontrolované 2x denně, poukazovaly na vitální aktivitu plodu. Přes veškeré etické otázky a psychické vypětí, spolupracoval ošetřující personál s rodinou pacientky na podpoře adekvátního vývoje plodu v matčině břiše. Při péči se hojně využívaly všechny formy základní i nástavbové bazální stimulace např. v podobě těhotenské rolničky, kterou se zahajovala i ukončovala manipulace, relaxačních audionahrávek, motomedu k prokrvení fetoplacentárního oběhu i podpoře peristaltiky a přizpůsobilo se i polohování, aby při poloze na zádech nedocházelo k útlaku DDŽ. Po uplynutí 117 dnů hospitalizace pacientky došlo k ukončení gravidity a porodu fyziologického novorozence. Po sectio caesarea bylo u pacientky provedeno CT AG, následně byla odejmuta katecholaminová podpora a došlo k úmrtí pacientky. V zahraniční literatuře bylo nalezeno 6 podobných případů „života za život“. Mnoho lidí tento srdceryvný příběh mladé rodiny oslovil, a proto se výhledově plánuje uspořádat běh pro „zázračnou Elišku“.
Blok IV Varia
Vladimír Husárek (Brno): Záchranářský kinoautomat
Nevšední zážitek nám svou přednáškou „Záchranářský kinoautomat“ zprostředkoval Bc. Vladimír Husárek, Dis., MBA. Po zhlédnutí navazujících demonstrativních videí hlasovali účastníci přes „chytré telefony“ pro následný postup při komplexním vyšetřování pacienta s dg. astma bronchiale. Jeho partnerka přivolala ZZS poté, co se vrátili z horské túry, kdy u něj zaznamenala zhoršení stavu. U pacienta se náhle vyskytly tonicko-klonické křeče. Většina účastníků se shodla, že by ihned benzodiazepiny nepodávala, pokud nezná příčinu křečovitého stavu, což bylo správně, neboť křeče byly hypoxického původu. Poté, co pacient upadl do bezvědomí a neměl hmatný puls, opět se odborná veřejnost rozhodla správně nepodat defibrilační výboj, ale zahájit KPR a podat Adrenalin. Třetí testovou otázkou bylo zvážení korekce glykémie při srdeční zástavě pacienta. Převážná část by za účasti dvou zachránců správně aplikovala roztok 40 % glukózy, neboť je to v rámci „4H“ jediná metabolická porucha, kterou jsme v terénu schopni urychleně zjistit a řešit. V poslední položce souhlasilo přes 80 % respondentů s provedením punkce tenzního PNO u pacienta z vitální indikace, přesto, že s sebou tento výkon přináší mnohá rizika. Výstupem této prezentace byla vzájemná spokojenost a co je hlavní, pacient přežil!
Miloslava Kameníková (Brno): Role porodní asistentky v diagnostice a léčbě peripartálního život ohrožujícího krvácení.
Další přednášku na téma „Role porodní asistentky v diagnostice a léčbě peripartálního život ohrožujícího krvácení“ nám představila PhDr. Miloslava Kameníková. Rozlišujeme méně závažnou krevní ztrátu do 1 l, závažnou nad 1 l a tzv. PŽOK je charakterizován náhlou, prudkou krevní ztrátou nad 1500 l nebo takovou krevní ztrátou, která je spojená s laboratorními a biologickými známkami snížené perfúze tkáněmi. Devadesát procent hysterektomií je zapříčiněno právě peripartálním krvácením. Největším rizikem je skryté krvácení zatečené pod bedry pacientky a špatný odhad krevní ztráty kvůli fyziologicky zvýšenému objemu krve u těhotné ženy o 40 – 50 %. Peripartální krvácení má také své „4T příčiny“: tonus, tkáň, trauma, trombin (porucha koagulace). Léčba spočívá především v aplikaci Exacylu a Duratocinu. Jako součást prevence fatálních důsledků u peripartálního krvácení můžeme považovat léčbu anémie a porod v personálně a materiálně zajištěných porodnicích. Pamatujme, že v 60 - 70 % PŽOK nečekáme! Zásadní je rozdělení jednotlivých úkolů na porodním sále a rychlost odesílání materiálu do laboratoře, kde má často nezastupitelnou roli sanitář.
Branislav Moravčík (Brno): Mobility protokol
Výstižné přirovnání Mobility protokolu jako cesty na úrovni multidisciplinární péče přednesl Mgr. Branislav Moravčík, vrchní sestra KARIM ve FNB. Jedná se o protokolizovanou péči, kterou indikuje lékař. S pacientem necvičí výlučně fyzioterapeut, ale i sestra. Zahrnuje 4 stupně (0 - necvičí až 4 - stoupá, chodí). Zaměřuje se zejména na rehabilitaci polyneuropatie u kriticky nemocných, která způsobuje úbytek kosterního svalstva o 1 – 1,5 % za den. Své uplatnění nachází u pacientů s ARDS, sepsí, MODS, SISR, hospitalizovaných na ICU. Klade si za cíl snížit délku pobytu pacienta v nemocnici. Screening podléhá předpokládané délce a důvodu hospitalizace. Pacienti hospitalizovaní déle než 3 dny bývají randomizováni. Výhodou Mobility protokolu je, že nás učí přemýšlet o pacientovi komplexně a zaručuje návaznost péče při překladu pacienta na jiné oddělení, proto byl ve FNB implementován.
Markéta Říhová (Brno): Lze podpořit ventilaci bez intubace?
Na otázku, jestli lze podpořit ventilaci bez intubace, tedy bez invazivního zajištění dýchacích cest, nám Mgr. Markéta Říhová jednoduše odpověděla, že lze. Ke snížení dechové práce, zvýšení dechových objemů, úlevě pacienta a zlepšení výměny krevních plynů můžeme přispět neinvazivní ventilací (NIV) pozitivním přetlakem, negativním tlakem nebo vysokoprůtokovou oxygenoterapií – HFOT (60 – 100 l/min). HFOT umožňuje snížení mrtvého prostoru hypofaryngu a také preoxygenaci mezi manuální ventilací a zajištěním DC. NIV zajišťujeme pomocí obličejové či oronasální masky, helmy nebo plicního ventilátoru s režimem NIV. Během užívání pomůcek nezapomínáme na prevenci vzniku dekubitů podkládáním predilekčních míst. Na přístroji nastavujeme tlakovou podporu, PEEP a FIO2. Kontraindikací je těžká porucha vědomí, oběhová nestabilita, obstrukce DC, bariatrie. V prezentované kazuistice zaznělo, že při využití NIV při dechové nedostatečnosti u dětského pacienta se po 30 minutách snížil počet dechů z 50/min na 32/min. Výhoda NIV spočívá v tom, že pacient může komunikovat, spolupracovat, pít a jíst. Největším úskalím NIV bývá její pozdní indikace.
Posterová sekce
Tradičně měla letošní konference v sekci nelékařů i část posterovou. Celkem 12 posterů tak obohatilo přítomné účastníky o zajímavé kazuistiky, ošetřovatelské zkušenosti a pozoruhodnosti z oboru intenzivní péče. Jeden z posterů byl také věnován zakladatelce ošetřovatelství, Florence Nightingale. Autorka posteru v něm poukázala na principy ošetřovatelské péče, které se prolínají napříč staletími celého oboru ošetřovatelství až dodnes.
Nelehký úkol byl pro hodnotící komisi (prof. Andrea Pokorná, Mgr. Margita Huserová, Mgr. Jana Flajšingrová), která nakonec vyhodnotila nejlepší posterové sdělení v tomto pořadí:
1. místo: Syndrom propofolové infuse očima sestry - Štěpánka Stoklasová, Jana Fraňková, Jana Chrástová, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno
2. místo: Výročí dámy s lampou – odkaz Florence Nightingale 200 let po jejím narození - Zuzana Mikolášková, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN Praha
3. místo: Neinvazivní ventilace negativním tlakem - Martina Lachetová, Silvie Poláčková, Klinika dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno
Autorkám gratulujeme.
Workshopy
Vladimír Jarušek (Brno): Základní vyšetření pacienta
Workshop měl za úkol seznámit účastníky s principy vyšetření, zajištění a ošetření pacienta nelékařským zdravotnickým pracovníkem, který používají při své činnosti zdravotnické záchranné služby, ale i pracoviště urgentních příjmů poskytovatelů akutní lůžkové péče. Jednotné řízení péče o pacienta a algoritmizace postupů jsou standardem dnešní akutní medicíny. Zdravotník znalý postupů a schopný procesně myslet je schopný reagovat rychleji, postupovat efektivněji a vyvaruje se zbytečných pochybení. Na vlastní kůži to zažili všichni účastnící workshopu, kdy pod vedením lektora řešili kazuistiky, při nichž si systematizovaný postup vyšetření, ošetření a zajištění pacienta vyzkoušeli. Přestože účastníci pracovali v různých oborech medicíny, anebo se jednalo o studenty, s použitím standardizovaného postupu kazuistiky vyřešili a situace bezvadně zvládli.
Lucie Kosková, Branislav Moravčík (Brno): Neuromonitoring
Formou prezentace byli posluchači seznámeni s metodami, které jsou nejčastěji využívány k monitoraci neurochirurgických pacientů v intenzivní péči. Prakticky zde byly ukázány přístroje k měření intrakraniálního tlaku, postup zavádění intrakraniálního čidla, BIS neboli bispektrální index a neurologická metoda ke snímání epileptické aktivity, tzv. EEG (elektroencefalografie).
Jitka Rychlíčková, Klára Zaplatilová, Lenka Brhelová, Eva Perleczká, Lenka Frodlová (Brno): Ředím a aplikuji léky správně?
Věty typu „Sestro, připíchněte tam ještě ... ”, „To se rozpustí ... ”, „Vždyť jsou to jen antibiotika…“ nebo „Kalium, a co ...”, zaznívají v praxi téměř denně. A to je důvod, proč jsme tak nazvali jednotlivá stanoviště workshopu konaného 16. 11. 2019 v rámci konference AKUTNĚ.CZ. Tématy diskutovanými na jednotlivých stanovištích byla, jak už napovídají výše uvedené názvy, bezpečnost bolusového podání, co všechno je třeba ověřit před připíchnutím léčiva, jaké informace a kde najdeme a kdy je tento postup vysoce rizikový, dále to bylo téma inkompatibilit a omezeně rozpustných léčiv, rizik profesní expozice, možnosti její minimalizace včetně ukázek praktických řešení a téma rizikových léčiv se zopakováním základních bezpečnostních opatření. Poslední stanoviště s názvem Bezpečný pomocník přiblížilo problematiku infuzních pump a lineárních dávkovačů. To vše během 75 minut. Workshop vznikal formou multioborové spolupráce, věříme proto, že byl svým obsahem přínosný širokému spektru účastníků. Děkujeme tímto všem účastníkům, ale i lektorům.
Závěr konference
Jedenáctá konference AKUTNĚ. CZ proběhla úspěšně. Zaregistrovali jsme přítomnost více než 400 účastníků v nelékařské sekci. Závěrečného slova ujala Mgr. Jana Flajšingrová a MUDr. Petr Štourač, kteří poděkovali všem organizátorům, řečníkům a účastníkům a pozvali všechny přítomné na společenský večer pořádaný v brněnském klubu Favál. Děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě a realizaci jedné z největších vzdělávacích akcí v České republice zabývající se aktualitami z prostředí akutní péče. Přejeme mnoho úspěchů v dalším vzdělávání a ve vaší klinické praxi a těšíme se na setkání v příštím roce.
Konferenci pro vás připravili: Bierová Kateřina, Buco Denis, Brhelová Lenka, Dufková Nikola, Ferdová Jana, Flajšingrová Jana, Frodlová Lenka, Hajdušková Veronika, Hink Michal, Horák Jakub, Huserová Margita, Ivancenco Janna, Janečková Adéla, Jurzová Terezie, Kadlecová Tereza, Klimešová Dominika, Křivánek Jan, Květoňová Eva, Malá Karolína, Malina Ondřej, Metznerová Monika, Múčka Adam, Pazourková Aneta, Písková Monika, Plisková Anna, Poláchová Ivana, Sedláčková Gabriela, Sedlák Jakub, Šupšáková Dominika, Říhová Markéta, Toufarová Jana, Tučníková Veronika, Uherková Daniela, Vráblík Zdeněk, Vyhnánek Jakub, Výletová Valérie.
