Monitoring článků

Stavroula Ilia, Patrick van Schelven et al.

Autoři se snažili pomocí této in vitro studie prozkoumat faktory, které ovlivňují rozdíl mezi vrcholovým inspiračním tlakem měřeným na Y-ose za dynamických průtokových podmínek a plató tlaku měřeným za podmínek nulového toku (odporový tlak) během tlakově řízené ventilace při použití různých endotracheálních kanyl, dechové mechaniky a nastavení ventilátoru. Měření byla prováděna při kombinacích tlaku nad PEEP(10, 15 a 20 cm H2O), odporu dýchacích cest (žádný, nízký, vysoký), compliance respiračního systému (od normální po extrémně vážnou) a inspiračního času při konstantním PEEP (5 cm H2O). Ke konstrukci modelů byla použita vícečetná regresní analýza predikce odporového tlaku stratifikovaného podle velikosti endotracheální kanyly.

Výsledky: Při univariační regresní analýze byla poddajnost dýchacího systému (β –1,5; 95% CI, –1,7 až –1,4; p <0,001), rezistence dýchacích cest (p 1,7; 95% CI, 1,5–2,0; p <0,001), tlak nad PEEP(p 1,7; 95% CI, 1,4–2,0; p <0,001) a inspirační čas (β –0,7; 95% CI, -1,0 až –0,4; p <0,001) asociovány s odporovým tlakem. Vícečetná lineární regresní analýza ukázala nezávislou souvislost mezi zvyšováním poddajnosti dýchacího systému, zvýšením odporu dýchacích cest, zvýšením tlaku nad PEEP a zkrácením inspiračního času a odporového tlaku pro všechny velikosti endotracheální kanyly. Inspirační čas byl nejsilnější proměnnou spojenou s proporcionálním nárůstem v odporovém tlaku. Příspěvek odporu dýchacích cest byl významnější s rostoucí velikostí endotracheální kanyly.

Závěry: Vrcholové inspirační tlaky měřené během tlakově řízené ventilace nadhodnocuje tlak plató bez ohledu na velikost endotracheální kanyly, zejména se sníženým inspiračním časem nebo zvýšeným odporem dýchacích cest.

Pediatr Crit Care Med 2020; 21: e47 – e51