Sepse označuje systémovou zánětlivou odpověď organizmu na inzult infekční povahy. Může rychle prorůst do stadií těžké sepse a septického šoku se známkami multiorgánové dysfunkce až selhání vyžadující rozsáhlou podporu orgánových funkcí. Rostoucí počet septických pacientů jenom odráží skutečnost, že roste počet jedinců různým způsobem predisponovaných: pacientů imunosuprimovaných, podstupujících invazivní diagnostické a terapeutické procedury. Včasná diagnostika a neprodlená správná léčba je klíčová.
Autoři nás přehledně a v logických krocích provází současným pohledem na terapii a diagnostiku těžké sepse a septického šoku. Prezentovaný algoritmus je aktualizovanou verzí staršího algoritmu z roku 2010. Přes některé současné dílčí změny, základní pilíře diagnostiky a terapie těžké sepse zůstávají stále stejné. Zde je na místě zdůraznit, že jen rychlá diagnostika a rychlé zahájení adekvátní terapie dokážou zabránit progresi sepse do těžké sepse. Nadále platí, že se v terapii sepse v první řadě uplatňují adekvátně nasazená antibiotika a tekutinová resuscitace. Bohužel se stále v klinické praxi setkáváme s oportunním přístupem, kdy jsou antibiotika nasazena pozdě, nebo je ignorován nepoměr mezi náplní a kapacitou krevního řečiště při septickém stavu. Tento algoritmus tyto myšlenky velmi dobře postihuje a dle mého názoru je přínosem pro každého klinika.
QUARTIN, Andrew A., Roland M. H. SCHEIN, Daniel H. KETT a Peter N. PEDUZZI. Veľkosť a trvanie vplyvu sepsy na prežívanie. JAMA. 1997, 5(7/8), 519-525. ISSN 1210-4132.
NOVÁK, Ivan, Karel CVACHOVEC a Vladimír ČERNÝ, ed. Sepse v intenzivní péči: vybraná doporučení v diagnostice a terapii. Praha: Maxdorf, 2002. ISBN 8085912740.