Synkopa je příznak označující krátkodobou ztrátu vědomí a posturálního tonu. Může se objevovat u lidí bez organického postižení kardiovaskulárního aparátu, ale může být průvodním jevem mnoha různě závažných onemocnění. Diagnostika synkopy je velmi obtížná, hlavní důraz spočívá v důkladné anamnéze a fyzikálním vyšetření, literární zdroje uvádějí, že samotná anamnéza vede k určující diagnóze až ve 25-35 %, nebo alespoň k indikaci dalších vyšetřovacích metod.
Synkopa je příznak označující krátkodobou ztrátu vědomí a posturálního tonu. Může se objevovat u lidí bez organického postižení kardiovaskulárního aparátu, ale může být průvodním jevem mnoha různě závažných onemocnění. Diagnostika synkopy je velmi obtížná, hlavní důraz spočívá v důkladné anamnéze a fyzikálním vyšetření , literární zdroje uvádějí, že samotná anamnéza vede k určující diagnóze až ve 25-35%, nebo alespoň k indikaci dalších vyšetřovacích metod.
Diagnostický algoritmus je velmi velmi pěkně zpracován, popisuje krok za krokem postup v laické péči o pacienta, který prodělal synkopu. Klade důraz nejen na zajištění vitálních funkcí pacienta, ale i rozbor situace, která k synkopě vedla, což pak zdravotníkům velmi usnadní další diagnosticko-terapeutický postup.
SOUČEK, Miroslav, Jindřich ŠPINAR a Jiří VORLÍČEK. Vnitřní lékařství. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2110-1
KAUTZNER, Josef. Synkopa: Diagnostika a léčba: doporučené postupy Cor et vasa. 2007, 49(Suppl. 11), 63-73. ISSN 0010-8650