Poresuscitační péče - 2023
Návrat spontánní cirkulace je pouze prvním krokem k zotavení po srdeční zástavě. Na podkladě protrahované hypoperfuze až ischemie orgánů a následné reperfuze dochází k rozvoji patofyziologických jevů, které v intenzivní péči výrazně ovlivňují pacientovu prognózu. Je důležité mít na paměti, že outcome může být jak pozitivní, tak špatný, a proto je nutné zohlednit oba scénáře. Z tohoto důvodu průchod algoritmem zahrnuje možnost volby mezi dobrou a špatnou prognózou. Algoritmus Vás provede současnými doporučeními v poresuscitační péči od kauzální terapie zástavy oběhu, přes doporučený teplotní management pacienta, až po neuroprognostikační vyšetření. Protože rčení praví: „Mozek je život.“
Recenze
Postresuscitační péče a její kvalita jsou klíčovými faktory, které ovlivňují outcome pacientů po zástavě oběhu. Aktuální společná doporučení ERC a ESICM pokrývají většinu těchto aspektů, avšak v praxi často nejsou důsledně aplikována, zejména kvůli nedostupnosti přístrojových metod pro prognostikaci pacientů a vedení TTM. Předkládaný interaktivní algoritmus je velmi kvalitně zpracován a tato doporučení plně naplňuje. Zvláště oceňuji zahrnutí epileptické aktivity jako časté komplikace a praktický přístup k jejímu řešení. Také postup u pacientů se špatným neurologickým výstupem je velmi dobře zpracován.
Zdroje
Nolan, J. P., Sandroni, C., Böttiger, B. W., Cariou, A., Cronberg, T., Friberg, H., Genbrugge, C., Haywood, K., Lilja, G., Moulaert, V. R. M., Nikolaou, N., Mariero Olasveengen, T., Skrifvars, M. B., Taccone, F., & Soar, J. (2021). European Resuscitation Council and European Society of Intensive Care Medicine Guidelines 2021: Post-resuscitation care. Resuscitation, 161, 220–269. Dostupné z: http://doi.org/10.1016/j.resuscitation.2021.02.012
Sandroni, C., Nolan, J.P., Andersen, L.W. et al. ERC-ESICM guidelines on temperature control after cardiac arrest in adults. Intensive Care Med 48, 261–269 (2022). Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s00134-022-06620-5
Konstantinides SV, Meyer G, Becattini C, et al. 2019 ESC Guidelines for the diagnosis and management of acute pulmonary embolism developed in collaboration with the European Respiratory Society (ERS). Eur Respir J. 2019; 54(3): p. 1901647. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1183/13993003.01647-2019
Co I, Eilbert W, Chiganos T. New Electrocardiographic Changes in Patients Diagnosed with Pulmonary Embolism. J Emerg Med. 2017; 52(3): pp. 280–285. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1016/j.jemermed.2016.09.009
Rokyta, R., Hutyra, M., & Jansa, P. (2020). Doporučené postupy Evropské Kardiologické Společnosti (ESC) pro Diagnostiku A Léčbu Akutní plicní embolie, Verze 2019.Stručný přehled Vypracovaný českou Kardiologickou Společností. Cor et Vasa, 62(2), 154–182. Dostupné z: https://doi.org/10.33678/cor.2020.016
Glauser T, Shinnar S, Gloss D, et al. Evidence-Based Guideline: Treatment of Convulsive Status Epilepticus in Children and Adults: Report of the Guideline Committee of the American Epilepsy Society. Epilepsy Currents. 2016; 16(1): pp. 48–61. Dostupné z: https://doi.org/10.5698/1535-7597-16.1.48
Výukové cíle
2. Řešitel algoritmu dokáže stanovit cíle fyziologických funkcí během poresuscitační péče
3. Řešitel algoritmu ve správný čas naplánuje prognostikaci neurologického stavu.
Klíčové body
2. Čas od spontánního obnovení cirkulace hraje klíčovou roli v určování prognózy pacienta na intenzivním lůžku.
3. Neuroprognostikace zahrnuje multimodální přístup (oční reflexy, SSEP, EEG, neuronální laboratorní markery, CT/MRI), když alespoň 2 z uvedených neuroprognostikačních markerů poukazují na nevratné poškození – špatná prognóza je vyslovena.
