Rozhodování na konci života na ICU
Paliativní medicína a rozhodování v závěru života jsou nové, rychle se rozvíjející součásti moderní medicíny. Svá jasná specifika a omezení má v oblasti intenzivní péče, zejména rychlostí vývoje stavu pacientů a jejich omezenou schopností o sobě rozhodovat. Ke každému pacientovi je třeba přistupovat v rámci EOLD (end-of-life decision) individuálně. V tomto algoritmu se stanete lékařem řešícím dva rozdílné pacienty v závěru jejich života. Pomocí nich vám představíme základy a obecné principy rozhodování v závěru života na ICU.
Recenze
I když většina pacientů přijatých na JIP/ARO přežije s pomocí moderních metod a techniky emergentní život ohrožující stav, v dalším průběhu hospitalizace jich 10-20% umírá. U vysoce rizikových pacientů na ARO/JIP může riziko úmrtí převýšit i 50% v závislosti na povaze jejich onemocnění. Právě u těchto pacientů se celosvětově stalo rozhodování o nerozšiřování orgánové podpory nebo ukončení život udržící orgánové podpory běžnou praxí.
V tomto algoritmu naleznete modelové případy, ve kterých je třeba v důsledku vývoje pacientova stavu zahájit end-of-life rozhovory. Přináší důležitou možnost porovnat Vaše kroky s mezinárodními doporučeními. Zároveň ukazuje důležitost konverzace s pacientem (pokud je to možné) a jeho blízkými ohledně přání pacienta a nastavení cílů péče. Prezentovaní virtuální pacienti pomáhají v managementu end-of-life situací na JIP/ARO.
Zdroje
KUŘE, Josef. Etika rozhodování o zdravotní péči v závěru života. Časopis zdravotnického práva a bioetiky. 2020, 2020(2/2020), 84-104. ISSN 1804-8137.
COCORADAZZI, Ana L et al. Palliative withdrawal ventilation: why, when and how to do it? Hospice and Palliative Medicine International Journal. 2019, roč. 3, č. 1. DOI: 10.15406/hpmij.2019.03.00141
DOPORUČENÍ PŘEDSTAVENSTVA ČLK č. 1/2010: k postupu při rozhodování o změně léčby intenzivní na léčbu paliativní u pacientů v terminálním stavu, kteří nejsou schopni vyjádřit svou vůli. 2010.
MERCADANTE, Sebastiano, Cesare GREGORETTI a Andrea CORTEGIANI. Palliative care in intensive care units: why, where, what, who, when, how. BMC Anesthesiology. 2018, roč. 18, č. 1. DOI: 10.1186/s12871-018-0574-9
PAN, Hongyan et al. Palliative Care in the Intensive Care Unit: Not Just End-of-life Care. Intensive Care Research. 2022, roč. 3, č. 1. DOI: 10.1007/s44231-022-00009-0
Výukové cíle
2. Řešitel definuje pojmy plná terapie, komfortní terapie, zadržení terapie (withholding) a odebrání neúčelné léčby (withdrawal).
3. Řešitel rozumí konceptu shared decision making v rozhodování o závěru života.
Klíčové body
2. Ke správnému rozhodnutí stanovení šíři terapie vždy potřebuji dostatek informací.
3. Zápis do dokumentace o šíři poskytnuté terapie by měl být maximálně detailní.
