Akutní respirační selhání
Respirační selhání je život ohrožující stav, při kterém respirační systém není schopen zajistit adekvátní výměnu plynů. Výsledkem je hyperkapnie (nedostatečná eliminace oxidu uhličitého z krve), hypoxémie (nedostatečná dodávka kyslíku do arteriální krve), nebo obojí současně. V případe akutního respiračního selhání pozorujeme kompenzační mechanismy – hyperventilaci, tachypnoe a tachykardii. Algoritmus prezentuje možnosti oxygenoterapie a ventilační podpory u pacienta se závažným respiračním selháním. S ohledem na klinický stav pacienta (vitální funkce, laboratorní a fyzikální vyšetření) se naučíte rozpoznat (ne)účinnost terapie a porozumíte ventilačním parametrům, jako je PEEP, FiO2 a průtok kyslíku. Znalost jednotlivých metod, jejich limitace a nastavení jsou klíčová pro správnou indikaci u daného pacienta.
Recenze
Závažná forma akutní respirační insuficience (ARF) společně s její nejzávažnější formou syndromem akutní dechové tísně (ARDS) jsou heterogenní a potenciálně život ohrožující patologické stavy. Rychlá diagnostika a kauzální řešení vyvolávajícího faktoru jsou stěžejní v rámci ovlivnění prognózy pacienta. Dalším vitálním prvkem v péči o pacienta s ARF jsou správně indikované a použité podpůrné a záchranné intervence umožňující překlenutí nejzávaznější fáze onemocnění. Náhled odborné veřejnosti na management respirační insuficience se v posledních desetiletích dynamicky vyvíjí. Je to dáno nejen nárůstem nových diagnostických možností, ale i rychlým rozvojem intervencí (technologicky i indikačně), z nichž některé aktuálně patří do standardní péče o pacienta v kritické péči (umělá plicní ventilace, pronace), a další k tomu směřují (extrakorporální membránová oxygenace). Výskyt různých forem ARF patří a bude patřit dále na přední místa mezi patologickými stavy v intenzivní péči. Prezentovaný algoritmus je potřebným přehledným návodem týkajícím se péče o pacienta se symptomy ARF. Logicky zahrnuje všechny fáze zdravotní péče od přednemocniční až po nemocniční. Zdůrazňuje nutnost rychlé identifikace diagnózy a časného zahájení podpůrné i kauzální terapie.
Zdroje
BERSTEN, Andrew D. a Jonathan M. HANDY. Oh's intensive care manual. 8th ed. [Oxford]: Elsevier, 2019, s. 359-548. ISBN 9780702072215.
FONG, Ka-man a Shek-yin AU. Update on management of acute respiratory distress syndrome. AIMS Medical Science [online]. 2018, 5(2), 145-161 [cit. 2020-03-26]. DOI: 10.3934/medsci.2018.2.145. ISSN 23751576. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.3934/medsci.2018.2.145
GRIFFITHS, Mark J D, Danny Francis MCAULEY, Gavin D PERKINS, et al. Guidelines on the management of acute respiratory distress syndrome. BMJ Open Resp Res [online]. 2019, March 2019, 6(1), 27 [cit. 2020-03-26]. DOI: 10.1136/bmjresp-2019-000420. Dostupné z: https://doi.org/10.1136/bmjresp-2019-000420
LODESERTO, Frank J., Thomas M. LETTICH a Salim R. REZAIE. High-flow Nasal Cannula: Mechanisms of Action and Adult and Pediatric Indications. Cureus [online]. 2018, Nov 2018, 10(11), 12 [cit. 2020-03-26]. DOI: 10.7759/cureus.3639. Dostupné z: https://doi.org/10.7759/cureus.3639
PAPAZIAN, Laurent, Amanda CORLEY, Dean HESS, et al. Use of high-flow nasal cannula oxygenation in ICU adults: a narrative review. INTENSIVE CARE MEDICINE [online]. 2016, 42(9), 1336-1349 [cit. 2020-03-26]. DOI: 10.1007/s00134-016-4277-8. ISSN 03424642. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s00134-016-4277-8
ROCHWERG, Bram, Laurent BROCHARD, Mark W. ELLIOTT, et al. Official ERS/ATS clinical practice guidelines: noninvasive ventilation for acute respiratory failure. Eur Respir J [online]. 2017, Aug 2017, 50(2), 20 [cit. 2020-03-26]. DOI: 10.1183/13993003.02426-2016. Dostupné z: https://doi.org/10.1183/13993003.02426-2016
WHEELER, Arthur P a Gordon R BERNARD. Acute lung injury and the acute respiratory distress syndrome: a clinical review. The Lancet [online]. 2007, 369(9572), 1553-1564 [cit. 2020-03-26]. DOI: 10.1016/S0140-6736(07)60604-7. ISSN 01406736. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S0140-6736(07)60604-7
