Hemodynamický monitoring
Znalost hemodynamiky není doménou jen anestezie, ale nedílnou součástí snad všech medicínských oborů. V našem algoritmu si řešitel může vyzkoušet několik možností sledování hemodynamiky u anestezovaného pacienta: neinvazivní měření krevního tlaku, kontinuální měření krevního tlaku invazivní i neinvazivní metodou, ale také pokročilou monitoraci prostřednictvím analýzy pulzové křivky. Správné vyhodnocení fyziologických funkcí nemocného má významný vliv na jeho outcome: při dlouhotrvající hypotenzi stoupá riziko perioperačního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, ale i poškození ledvin; naopak tekutinové přetížení může způsobit plicní edém nebo srdeční selhání.
Recenze
Monitorace hemodynamiky patří mezí základní monitorované parametry u pacientů v celkové anestezii. Za minimální standard je považována neinvazivní monitorace TK (v časovém intervalu < 5 min.) a kontinuální snímání EKG. Nicméně v řadě případů je taková úroveň monitorace nedostatečná, především u fragilních pacientů a/nebo rozsáhlých operačních výkonů kde lze předpokládat rychlé změny hemodynamiky např. velké cévní výkony, jaterní resekce apod. V těchto případech je smysluplné využít kontinuální monitoraci krevního tlaku, ať již neinvazivní (podmínkou je dobré periferní prokrvení) nebo invazivní. Je prokázáno, že již krátké epizody hypotenze v řádu minut mohou mít negativní dopady. V případě fragilních pacientů a rizikových výkonů je na místě využití některého z minimálně invazivních hemodynamických monitorů, které nám poskytnout nejen informaci o TK, ale i srdečním výdeji a parametrech které jej ovlivňují (preload, afterload, kontraktilita). Takovéto měření je základem tzv. early goal directed therapy, která prokázala svůj přínos pro pacienty v celé řadě studií.
Zdroje
CHAMBERS, David; HUANG, Christopher; MATTHEWS, Gareth. Basic physiology for anaesthetists. Cambridge University Press, 2019. p. 111-163
MEIDERT, Agnes S.; SAUGEL, Bernd. Techniques for non-invasive monitoring of arterial blood pressure. Frontiers in medicine [online], 2018, 4: 231 [cit. 2020-04-12]. Dostupné z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmed.2017.00231/full
MARIK, Paul E.; MONNET, Xavier; TEBOUL, Jean-Louis. Hemodynamic parameters to guide fluid therapy. Annals of intensive care [online], 2011, 1.1: 1. [cit. 2020-04-12] Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1186/2110-5820-1-1
WESSELINK, E. M., et al. Intraoperative hypotension and the risk of postoperative adverse outcomes: a systematic review. British journal of anaesthesia [online], 2018, 121.4: 706-721. [cit. 2020-04-12] Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0007091218303763
MONNET, Xavier; MARIK, Paul; TEBOUL, Jean-Louis. Passive leg raising for predicting fluid responsiveness: a systematic review and meta-analysis. Intensive care medicine [online], 2016, 42.12: 1935-1947. [cit. 2020-04-12] Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00134-015-4134-1
BENEŠ J. Prediction of fluid responsiveness. Anest. intenziv. Med. [online], 28, 2017, č. 1, s. 12–22. [cit. 2020-04-12] Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/anesteziologie-intenzivni-medicina/2017-1/predikce-odpovedi-na-podani-tekutiny-tekutinova-reaktivita-60590
